Francouzský prezident Emmanuel Macron projednal s lídry parlamentních stran plán na možné nasazení 6000 francouzských vojáků na Ukrajinu po uzavření budoucí mírové dohody. Dohodu týkající se bezpečnostních záruk v rámci takzvané koalice ochotných odmítly podepsat Spojené státy. Lídr strany Reform UK Nigel Farage, který by podle aktuálních průzkumů mohl být příštím britským premiérem, varoval před vytvořením „novodobé britské armády na Rýnu“ a zpochybnil připravenost i vybavení britských sil, informují o tom deník Le Monde a server Politico.

Důvěrné podrobnosti o francouzském příspěvku k poválečné stabilitě Ukrajiny představil Macron politikům na uzavřeném setkání v Elysejském paláci 8. ledna. Podle náčelníka generálního štábu Fabiena Mandona by francouzské jednotky nesloužily jako stabilizační či odstrašující síly, ale měly by za úkol podporovat ukrajinskou armádu „daleko od fronty“. Francouzský premiér Sébastien Lecornu v této souvislosti potvrdil, že o případném nasazení vojsk bude francouzský parlament hlasovat během následujících patnácti dnů.

Tříhodinová schůzka v zimní zahradě paláce se uskutečnila za přítomnosti francouzských špiček včetně premiéra, ministryně armády Catherine Vautrinové a náčelníka generálního štábu generála Fabiena Mandona. Přítomni byli také předsedové obou komor parlamentu, Yaël Braun-Pivet a Gérard Larcher, a zástupci všech politických sil.

Plánu předcházel summit koalice ochotných, který se v Paříži uskutečnil 6. ledna za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a zvláštních vyslanců amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Přestože lídři Ukrajiny, Francie a Velké Británie podepsali prohlášení o budoucím nasazení mnohonárodních sil, zástupci USA se k podpisu nepřipojili.

Zatímco Paříž o nasazení vojsk vážně uvažuje, ve Velké Británii vyvolal záměr bouřlivou politickou debatu. Nigel Farage, jehož vliv v britské politice výrazně roste, plány labouristického premiéra Keira Starmera na vyslání vojsk na Ukrajinu odmítl. Starmera obvinil, že slibuje zapojení britských sil, pro které země nemá dostatečné zázemí ani techniku.

„Vojenské jednotky na místě s výstrojí – jaké boty? S jakou výstrojí?“ ptal se Farage na tiskové konferenci. „Možná bychom tam mohli být šest nebo osm týdnů, ale pokud mluvíte o moderní reinkarnaci Britské armády na Rýnu, zapomeňte na to. Nejsme v pozici, abychom to udělali,“ cituje jeho slova server Politico. Farage sice uvedl, že není pacifista a dovedl by si představit účast v mezinárodních mírových silách, ale pouze za podmínky, že by šlo o časově omezenou misi na bázi rotace s jasnou strategií odchodu.

Farage také vyjádřil skepsi ohledně reálného zapojení dalších spojenců. „Kdyby se toho účastnilo spousta zemí, skvělé, ale Němci nikoho nepošlou. Giorgia Meloniová venku kouřila a Američané říkali: ‚Jste stateční chlapi, jděte,‘“ glosoval situaci lídr Reform UK.

We should not be deploying British troops to Ukraine.https://t.co/6EkI9tuSqs

— Nigel Farage MP (@Nigel_Farage) October 1, 2023

Pojem Britská armáda na Rýně, který Farage ve své kritice použil, odkazuje na britské síly působící v Německu po obou světových válkách. Během studené války tvořily tyto jednotky klíčovou součást struktur NATO a měly za úkol bránit území před případným útokem armád Varšavské smlouvy.