Tag: Magnesia Litera

Články k tagu

Kniha Dory Kaprálové Mariborská hypnóza získala cenu Magnesia Litera za prózu

Kniha Dory Kaprálové Mariborská hypnóza dnes získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Autorka usazená v Berlíně zvítězila také v kategorii Próza. Cenu za debut roku porota udělila Marii Škrdlíkové za povídkovou knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Vyhlášení literárních cen se dnes večer uskutečnilo v pražském Stavovském divadle. Během přímého televizního přenosu zazněla od některých zúčastněných kritika současné grantové politiky ministerstva kultury a slova na podporu veřejnoprávních médií a Palestiny.

Nové knihy a prosperita pro všechny

Byly zveřejněny širší nominace na literární ceny Magnesia Litera. Ještě nás čeká jejich zúžení na tři nominované v každé kategorii, dubnové slavnostní vyhlášení vítězů – a pak už si šampion může alespoň na chvíli připadat, jako by vydával na západním trhu: prodeje jeho knihy mu mnohonásobně vzrostou. Na odchod z práce to sice nebude, ale důstojná dovolená v Chorvatsku by z honorářů klapnout mohla. Tím se však budeme zabývat až v některém z příštích čísel. Teď se podívejme na to nejzajímavější, co česká literatura nabídne v nadcházejících jarních týdnech.

Na Svět knihy dorazí Gospodinov i Tokarczuková

Už jste se oklepali z prohraného tiketu na vítěze ceny Magnesia Litera? Nebuďte rozmrzelí, skutečná literatura je stejně jinde. Po výjimečně špatné kvalitě většiny nominovaných děl na českou prózu roku by místní čtenář snadno mohl propadnout dojmu, že velký evropský román dnes už snad ani napsat nejde. Na letošní ročník Světa knihy přijedou těžké váhy, které mu to snadno vyvrátí.

Hlavním vítězem cen Magnesia Litera 2025 se staly Hlaučovy Letnice

Román Miroslava Hlauča Letnice obdržel dnes ocenění Kniha roku, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera 2025. Letnice zvítězily i v kategorii debut roku. Vyhlášení literárních cen se dnes večer uskutečnilo na Nové scéně Národního divadla. Hlaučo své Letnice situoval do blíže nespecifikovaného horského městečka, v němž se ještě začátkem 20. století dějí zázraky. Nastupuje ale racionální moderní epocha. Podle spisovatele šlo o zlomovou dobu, podobnou té dnešní.

Pišme knihy, které budou lepší než sociální sítě!

V této roční době, kdy se udílejí literární ceny, by se mohlo zdát, že si literatura dál udržuje společenskou relevanci. Do jejího světa ale prší Jobovy zvěsti – knižní trh se potýká s potížemi, podle průzkumů klesá schopnost publika zvládnout čtení delšího textu, spisovatele má nahradit umělá inteligence. V českém prostředí k tomu lze přičíst obvyklé stížnosti na kulturní politiku státu.

Koho zajímá poezie? letos do Louvru nemusíte, fotograf Koudelka

Když v minulém roce zvítězila v Magnesii Liteře básnická sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ od Miloše Doležala, mnozí literární publicisté zmiňovali, že z poezie se znovu stává živé médium, které jako jediné dokáže to, co nezvládnou ani nejmodernější technologie. Na chvíli v literárním prostoru zavládla zvláštní potřeba mluvit o poezii, jako by něco znamenala, jako by v sobě měla nějakou zásadní hodnotu k porozumění světu. Byla to jen kratičká chvíle. Celý rok si pak média na tento žánr skoro ani nevzpomněla.

Čím víc toho člověk ví, tím je to horší

Celý profesní život se zabývá ruskou kulturou a překlady ruské literatury. Několik let žila v Moskvě a po návratu si připadá jako v exilu. Loni vydala svou první prózu, román Hella. Popisuje autorčinu snahu rekonstruovat životní příběh Heleny Frischerové, předobrazu jedné z postav románu Moskva-hranice Jiřího Weila, československé komunistky, která s manželem odjela do SSSR, byla uvězněna v gulagu a po propuštění žila sama na různých místech sovětského Ruska. Text, v němž se spojuje ruská historie i současnost, osudy hrdinky i vypravěčky, potřeba poznávat a rekonstruovat a vědomí jejích limitů získal cenu Magnesia Litera Kniha roku.

Nepatřit nikomu a ničemu. Mít svobodu myslet

Představme si situaci, ve které jsou lidé, kteří nechtějí nikam patřit. Nechtějí se podřídit diktátu doby, diskurzu. Zařadit se a být zařazen. Chtějí svobodně myslet, klást si různě těžké otázky a hledat na ně odpovědi. Bývá to obtížné, nejtěžší v přelomových, krizových dobách, které vyžadují jednoznačné odpovědi a jasné postoje. Tlak na jednoznačnost zvyšuje rychlost šíření informací umocněné existencí sociálních sítí, pro něž je požadavek jednoznačnosti charakteristickým rysem. Rezistence vůči jednoznačnosti ale nemusí být projevem slabosti, alibismu, absencí hodnot, ale projevem myšlení.

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala Tereza Matějčková z Týdeníku Echo

Ocenění Magnesia Litera v kategorii ČRo Plus Litera za publicistiku získala Tereza Matějčková za knihu Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, kterou vydalo nakladatelství Echo Media. Tereza Matějčková je oceňovanou filozofkou a členkou redakce Týdeníku Echo. Porota udělovala i další ceny napříč 33 kategoriemi. Ocenění si vítězka převzala v Národním divadle. „Děkuji porotě, protože to neměla snadné z různých důvodů. Děkuji šéfredaktorovi Týdeníku Echo Daliborovi Balšínkovi za to, že mě přivedl k novinařině,“ uvedla mimo jiné Matějčková.

Končí hlasování o cenu čtenářů Magnesia Litera. Ve hře je i kniha autorky Echa Terezy Matějčkové

V pondělí končí hlasování o Kosmas cenu čtenářů pro nejpopulárnější knihu roku 2023 v rámci soutěže Magnesia Litera. Stále tak lze podpořit autorku Týdeníku Echo Terezu Matějčkovou a její knihu Bůh je mrtev. Nic není dovoleno. Ta byla zároveň nominována na Literu za publicistiku. Vyhlášení tradičních cen proběhne ve čtvrtek. Čtenáři mohou hlasovat pro jeden z původních českých titulů s datem prvního vydání v roce 2023 jednoduše zde ještě během pondělí.

Nejnovější kniha Terezy Matějčkové Bůh je mrtev má nominaci na Magnesii Literu

Cenného úspěchu dosáhla kniha filozofky Terezy Matějčkové Bůh je mrtev, nic není dovoleno vydaná pod hlavičkou vydavatelství Echo Media. Kniha esejí a rozhovorů získala nominaci na prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii publicistika. Dostala se tak do nejužšího výběru 33 nominovaných titulů napříč kategoriemi. Slavnostní vyhlášení ceny se uskuteční 18. dubna

Knihou roku 2022 je sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ

Knihou roku a hlavním vítězem knižních cen Magnesia Litera se stala básnická sbírka Miloše Doležala Jana bude brzy sbírat lipový květ. Autor v ní zachycuje poslední týdny života své milované ženy i bolestné období po jejím odchodu. Nejlepším prozaickým dílem se v soutěži stal povídkový soubor Viktora Špačka Čistý, skromný život. Pořadatelé v pondělí na Nové scéně Národního divadla předali ceny v dalších sedmi kategoriích a také novou cenu za přínos knižní kultuře.

Nominaci na cenu Magnesia Litera má i filozofka a autorka Týdeníku Echo Tereza Matějčková

Třiatřicet knižních titulů získalo nominaci v soutěži Magnesia Litera 2023, která představila také trojici nových žánrových kategorií. Vítězové Litery za detektivku, Litery za fantastiku a Litery za humoristickou knihu budou oznámeni 16. dubna v Knihovně Václava Havla, zatímco hlavní ceremoniál se odehraje tradičně na Nové scéně Národního divadla 17. dubna večer s přímým přenosem na ČT Art. Šanci na vítězství v kategorii Litera za naučnou literaturu má také filozofka a autorka Týdeníku Echo Tereza Matějčková se svojí knihou Kdo tu mluvil o vítězství.

Soutěž Magnesia Litera vyhrál postapokalyptický román Jezero

Knihou roku se v soutěži Magnesia Litera stal román Jezero, který napsala Bianca Bellová. Próza je drsným příběhem o dospívání a zároveň postapokalyptickým podobenstvím o zničení přírody, po kterém následuje zpustošení lidských vztahů i duší jednotlivých lidí. Pořadatelé v úterý večer v Národním divadle v Praze vyhlásili i vítěze osmi kategorií soutěže, jež má propagovat kvalitní četbu.

Příležitost číst něco slušně napsanýho

Svedl bych se takovému začátku vyhnout, jenomže nechci. Nedá mi to ještě jednou se nevrátit k letošnímu předávání cen Magnesia Litera, respektive k ohlasům, které udělení cen následovaly. Některé z nich (můj nevyjímaje) totiž připomněly také bojkot letošního ročníku majitelem nakladatelství Torst Viktorem Stoilovem na protest proti tomu, že hlavní sponzor ceny, firma Karlovarské minerální vody, pomáhal na svět rovněž loňskému ročníku pěveckých cen Český slavík.

Vatry v závějích

Chci a musím se ještě jednou vrátit k textům oceněným v letošním ročníku literární ceny Magnesia Litera. Potřebuji se detailněji a poctivěji vyrovnat s knihou, která uspěla coby objev roku, která mě však bez ohledu na svá ocenění a dávno před nimi vábila, provokovala a nutila k rozpačitému přešlapování před knihkupeckými policemi, na nichž se vypínala a zkoušela zaujmout případného kolemjdoucího zájemce.

Ohrožení bilancemi, vzhůru do bahna, svědění národa

Nejen u příležitosti udělení cen Magnesia Litera se hodí rozmýšlet a dumat nad českou literaturou. Je to téma, jež si čas od času zaslouží znovu probrat. Tentokrát se k tomu uvolili básník Jonáš Hájek, prozaik David Zábranský (oba jsou členové vznikající Asociace spisovatelů, o níž samozřejmě půjde řeč) a kritik a prozaik, někdejší vedoucí kulturních rubrik HN a LN Ondřej Horák.

Litera et cetera

Literární ceny Magnesia Litera jsou jen jednou z mnoha cen v dvouměsíční sezoně jejich zvýšeného udílení v březnu a dubnu; už to pro letošek brzy skončí. Bylo by přirozeně lepší, kdyby umělecké ceny, obzvlášť ty, jež jsou udíleny za jiný výkon, než je momentální umělcova popularita, neexistovaly a byly nahrazeny anketami.

Game book pro intoše

Po loňském udělení dvou cen Magnesia Litera za fascikl Průvodce protektorátní Prahou se Jiří Padevět stal jedním z autorů, již mají pro zdejší publikum patent na dějiny a smějí s nimi nakládat volně podle svého gusta. Neboť právě jejich jméno je zárukou, že další jejich práce bude kvalitní a smysluplná, byť by byla nesrozumitelná.