„Nenávist je nenávist – nikdo by jí neměl být vystaven,“ prohlásila před časem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Boj s nenávistí se v Evropě rozmáhá, ale kritici upozorňují na to, že postihy jsou jednak neúčinné a jednak ohrožují svobodu slova. O tématu jsme hovořili s Natalií Alkiviadou, přední odbornicí na nenávistné projevy, která mimo jiné upozorňuje na často přehlíženou roli Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odmítl stížnost skupiny squatterů proti nucenému vystěhování z pražské usedlosti Cibulka v roce 2015. Čtveřice si u soudu ve Štrasburku stěžovala na údajné porušení práva na respektování obydlí a práva na spravedlivý proces. Podle ESLP ale stěžovatelé neprokázali dostatečnou vazbu k nemovitosti, aby ji bylo možné považovat za jejich domov. Stížnost proto soud prohlásil za nepřijatelnou.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla. K tomu však úřady nepřistoupily a případ původně doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se v Česku lidé dělí na muže a ženy, počítá s tím i právní řád a rozdělení může být důležité pro plnění funkcí státu. ECHR dal v jednom z bodů stěžovateli naopak za pravdu.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodne ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla. K tomu však úřady nepřistoupily a případ původně doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se v Česku lidé dělí na muže a ženy, počítá s tím i právní řád a rozdělení může být důležité pro plnění funkcí státu. Případ tak zamířil dále k ECHR, který má verdikt vynést ve čtvrtek.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodne ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla.
Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse v květnu 2014, při kterých zahynulo 47 lidí, oznámila ukrajinská a ruská média. Většina obětí tehdejších potyček byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. „Základní povinnost úřadů spočívala v tom, aby udělaly vše možné pro zabránění násilí,“ uvedl soud.
Vypadalo to jako jeden z těch obrazů ukazujících kapitány BigTech scény, když přišli políbit Trumpův prsten. Americký prezident na konci ledna předstoupil před novináře v doprovodu šéfa OpenAI Sama Altmana, šéfa firmy Oracle Larryho Ellisona a šéfa japonského konglomerátu SoftBank Masajošiho Sona a oznámil projekt Stargate. To je platforma, jež má investovat až sto miliard dolarů do datových center a zdrojů energie pro rozvoj umělé inteligence.
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl ve prospěch devětašedesátileté Francouzky, která se na něj obrátila kvůli svému rozvodu. Její manžel před lety dosáhl formálního ukončení manželství na základě odůvodnění, že už s ním neměla sex. ECHR nyní konstatoval, že ženu, která odmítne intimní styk se svým mužem, by neměly rozvodové soudy považovat za toho, kdo je na vině rozvratu manželství, napsala agentura AFP.
Čtyři ženy z kauzy bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, jejichž případy nepřipustil k řádnému projednání ani Ústavní soud, si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Stížnost tam v polovině října podal jejich advokát Pavel Uhl. Píše o tom dnes server iROZHLAS.cz. Feri si v současnosti ve vězení odpykává tříletý trest za znásilnění dvou dívek a za další pokus o znásilnění. Feri vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek.
Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl dnes Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. České ministerstvo vnitra se podle mluvčího Ondřeje Krátošky s rozhodnutím podrobně seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.
Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl ve středu Tribunál Soudního dvora EU. Informovala o tom agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Nákup vakcín, respektive kontrakt s firmou Pfizer, způsobil politické problémy šéfce EK Ursule von der Leyenové.
"Soud Györgyho Sorose vynesl tento verdikt", komentoval v pátek v pravidelném rozhovoru v Kossuth Rádió v pořadu Dobré ráno, Maďarsko! premiér Viktor Orbán rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie udělit Maďarsku pokutu 200 milionů eur a každý den další milon za možné prodlení kvůli nedoržování migrační politiky EU. Rozhodnutí soudu vaří krev, je to prostě šílené, prohlásil Orbán s tím, že teď přemýšlí, jak to udělat, aby tato pokuta bolela Brusel víc než Maďary.
Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu Kč) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Unijní soud v Lucemburku to dnes oznámil ve svém prohlášení. Případ souvisí s migrací, Budapešť podle soudu nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice, která žádal soud již ve svém verdiktu z prosince 2020.
Švýcarsko přispěje 135 miliony franků (téměř 3,5 miliardy korun) do mezinárodního Zeleného klimatického fondu, jehož cílem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích, oznámila švýcarská vláda. Učinila tak den po bezprecedentním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že Bern nečiní dost pro ochranu klimatu, čímž porušuje lidská práva svých vlastních občanů. Rozhodnutí soudu ostře kritizují švýcarská média.
Irské tabákové firmy napadají směrnice Evropské komise (EK) související s úplným zákazem ochucených zahřívaných tabákových výrobků, včetně zařízení glo. Tabákové firmy nejprve napadly irský stát, že přistoupil na směrnice EK, která podle nich překročila své pravomoci. Případ nyní irský nejvyšší soud postoupí Evropskému soudnímu dvoru, informuje server Eureporter. Společnosti kvůli překročení pravomocí EK nejprve napadly Irsko, že směrnici provedlo do svého právního řádu.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt dnes upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.
Vláda rozhodla o stažení žaloby na Evropskou komisi (EK) kvůli blokované dotaci pro holding Agrofert. Mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová to potvrdila serveru iRozhlas.cz. Dotaci 821 000 na modernizaci kuřecí farmy v Bílovci na Novojičínsku komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho vláda ji za to zažalovala u Soudního dvora EU. Současný kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ve sporu pokračovat nechce.
Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Na rozsudek ve čtvrtek upozornil server Česká justice. Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama.
Češka Eva Michaláková se odvolá proti verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v lednu v kauze odebrání jejích synů rozhodl ve prospěch Norska. Požádá o projednání své žaloby u soudního Velkého senátu. O součinnost a podporu bude žádat také českou vládu. Informovali o tom právníci Michalákové. Norská sociální služba odebrala české matce a otci syny na jaře 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, norské úřady ženu později zbavily rodičovských práv.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Polsko a Česko se v úterý chystají obnovit jednání o dole Turów a tentokrát má polská vláda eso v rukávu, napsal dnes server Business Insider. Odkazuje se na dokument, v němž podle něj Varšava vytýká Praze, že český důl ČSM u hranic s Polskem pokračuje v těžbě bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany. To může podkopat důvěryhodnost české vlády před Soudním dvorem Evropské unie a přimět ji k rychlému podpisu dohody s Polskem, tvrdí web.
Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr EU. Slovenské úřady po téměř dvou desetiletích v roce 2017 znovu otevřely případ, v němž bylo z podílu na únosu exprezidentova syna do Rakouska obžalováno 13 lidí včetně tehdejšího šéfa tajné služby Ivana Lexy.
Trestáním organizací pomáhajících cizincům s azylovým řízením porušilo Maďarsko právo Evropské unie. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr EU, který tak dal za pravdu Evropské komisi v další ze série žalob vůči zákonům iniciovaným protiimigrační maďarskou vládou. Podle soudu se Budapešť provinila proti unijním normám i tím, že odmítá přiznat právo na azyl lidem, kteří k maďarským hranicím dorazili přes bezpečnou třetí zemi.
Příjezdový formulář bude zachován i po rozhodnutí soudu o zrušení povinnosti ho vyplňovat při návratu do České republiky. Ministerstvo zdravotnictví doplní odůvodnění, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání ústředního krizového štábu jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Příjezdový formulář musejí vyplnit lidé starší šesti let při návratu ze všech zemí, pokud pobývali v zahraničí v posledních 14 dnech déle než 12 hodin.
Pražský vrchní soud dnes pravomocně osvobodil Roberta Tempela viněného z dvojnásobné vraždy spáchané v roce 2001 na Sokolovsku. Odvolací senát potvrdil rozsudek plzeňského soudu z roku 2007 a zamítl odvolání státní zástupkyně. Odsuzující verdikty, které následně poslaly muže na doživotí do vězení, zrušil letos v červenci Ústavní soud. Tempel vinu roky odmítá. Muž ale nadále zůstává ve vězení, kde strávil již zhruba 20 let.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy dnes zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Šimáčková, která je nyní soudkyní českého Ústavního soudu, nahradí Aleše Pejchala. Devítileté funkční období jí začne 1. listopadu.
Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki v úterý důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala jeho nevyváženost. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.
Rusko je odpovědné za smrt zběhlého ruského agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve svém dnešním verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem plutonia 210. "Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království," uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.
Soudní dvůr Evropské unie dnes vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Nejvyšší orgán unijní justice to oznámil v tiskové zprávě. Soud předběžné rozhodnutí o zastavení těžby vydal v květnu po české žalobě, podle níž důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Společnost Mlékárna Hlinsko z holdingu Agrofert podala v dubnu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské komise, u kterého si stěžuje na pozastavení dotací na základě auditu o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Mlékárna s výsledky auditu, podle kterých Agrofert čerpal dotace neoprávněně, nesouhlasí. Informoval o tom v pondělí server iRozhlas.cz. Podle něj je to druhá žaloba firem z Agrofertu proti Bruselu, první podala v únoru společnost Primagra.
