KAUZA MICHALÁKOVÁ

Michaláková se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

KAUZA MICHALÁKOVÁ
Michaláková se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Češka Eva Michaláková se odvolá proti verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v lednu v kauze odebrání jejích synů rozhodl ve prospěch Norska. Požádá o projednání své žaloby u soudního Velkého senátu. O součinnost a podporu bude žádat také českou vládu. Informovali o tom právníci Michalákové.

Norská sociální služba odebrala české matce a otci syny na jaře 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, norské úřady ženu později zbavily rodičovských práv. ESLP uvedl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.

Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že v odůvodnění se uvádí, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl ESLP. Zmínil i medializaci citlivých informací a zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna či pasáže ze znaleckého posudku ohledně sexuálního zneužívání. Povinnost usilovat o sloučení rodiny je třeba vyvažovat s povinností chránit nejlepší zájem dítěte, stojí v anotaci. Podle soudu matka byla ve střetu zájmů, když k němu podala stížnost jménem synů.

Podle právníků Michalákové bylo rozhodnutí lidskoprávního soudu formalistické, převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval. Advokátka Dora Boková míní, že v rozsudku jsou nové principy, které s dosavadní praxí soudu nekorespondují, nebo je dosud neřešil. „Proto stojí za to podat žádost o postoupení stížností Velkému senátu. Jak otázka možnosti zastoupení dětí v řízení rodiči, tak otázka medializace jsou natolik zásadní, že by je podle našeho názoru měl posoudit Velký senát, ne pouze užší skupina několika soudců," řekla Boková.

Rozhodnutí Michalákové odvolat se uvítali někteří politici. Podle senátorky Jitky Chalánkové se "ochrana dětí v Norsku zvrhla v totální popření práv rodičů", podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského sesbírané materiály dokládají "výslovné lži" norské sociální služby a norské soudy berou v potaz jen tvrzení pěstounů. Norské instituce se nevyjadřují. Informace, které se týkají dětí, kvůli jejich ochraně nezveřejňují.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala na jaře 2011 české matce a otci syny Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Matku norské úřady zbavily pak rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva se stížností na Norsko.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě terčem kritiky některých rodičů, expertů a politiků. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. ESLP dostal stížností víc.

,