Francouzi jdou k prezidentským volbám, které jsou zlomové. Přinejmenším ze tří pohledů. Zaprvé je zlomová doba. Země se už patnáct let od přijetí společné evropské měny potácí v hospodářské stagnaci. V poslední době se navíc kvůli nezvládnuté migraci a integraci přistěhovalců z muslimského světa dostala do vážného společenského napětí.
Liberální kandidát na prezidentský úřad Moon Jae-in se zavázal v případě svého zvolení hovořit přímo se severokorejským vůdcem, aby se pokusil vyřešit vojenské napětí na korejském poloostrově, řekl v pondělí 10. března v rozhovoru pro The Korea Herald.
Zájem ucházet se o prezidentskou funkci v pondělí oficiálně oznámil někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka. V minulosti na sebe upozornil mimo jiné ústavní žalobou na církevní restituce nebo výroky na adresu Romů, za něž byl odsouzen.
Dva týdny před bedlivě sledovaným prvním kolem francouzských prezidentských voleb se situace začíná ještě dále dramatizovat, když se volební preference první čtyř kandidátů přibližují. Vyplývá to z kontinuálního průzkumu mínění agentur BVA/Salesforce pro společnost Orange a francouzský regionální tisk, uvedl deník Le Figaro.
Volební mítink francouzské prezidentské kandidátky a předsedkyně nacionalistické Národní fronty (FN) Marine Le Penové v korsické metropoli Ajacciu v sobotu narušila desítka místních separatistů, která vtrhla do sálu. Pořádková služba FN je „brutálně vytlačila“, vypukly hádky a někdo použil slzný plyn, informoval deník Le Monde.
Když před dvěma týdny někdejší šéf tuzemské Akademie věd Jiří Drahoš oznámil svůj úmysl kandidovat na příštího českého prezidenta, přineslo jeho prohlášení začasto nadšení ve smyslu: „Ano, to je konečně on!“ Zvýšené pozornosti se ale vlastně těší kdekterý kandidát na tento úřad – prostě proto, že samotný úřad je našinci vnímán výjimečně, skoro posvátně. Čím to je?
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík se nebude ucházet o post lídra pražské kandidátky ČSSD pro sněmovní volby. Uvedl to server Seznam Zprávy. Ludvík serveru řekl, že odstoupil, protože se mu nepodařilo prosadit jeho podobu kandidátky. Dalšími uchazeči o post lídra jsou podle dřívějších informací pražský radní Petr Dolínek a náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký. Lídra zvolí straníci.
Dosavadní srbský premiér Aleksandar Vučić byl v nedělních volbách zvolen novým srbským prezidentem. Oznámila to v pondělí srbská volební komise po sečtení výsledků z 91 procent okrsků. Se ziskem 55,13 procenta vyhrál Vučić už v prvním kole voleb. Do úřadu prezidenta má nastoupit 31. května.
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš plánuje ke své kandidatuře sehnat potřebné podpisy občanů. Nebude usilovat o parlamentní nominaci, i když si myslí, že by ji mohl získat. Jako prezident by chtěl být apolitickým svorníkem společnosti, slíbil, že nebude podporovat žádnou politickou stranu. Za důležité označil ukotvení Česka v Evropě a v NATO.
Předsedové většiny parlamentních stran přivítali oznámení kandidatury Jiřího Drahoše na prezidenta republiky. Bývalý předseda Akademie věd ČR by se mohl dočkat přímé podpory od Starostů a nezávislých (STAN). Navrhnout ji chce jejich předseda Petr Gazdík. Za zatím nejlepší volbu Drahoše označil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Oficiální kandidaturu na post prezidenta republiky oznámil v úterý ve svém rodném Jablunkově odcházející předseda Akademie věd České republiky, profesor Jiří Drahoš. O úřad prezidenta se chce ucházet jako nezávislý, nikoli stranický kandidát.
Vídeňská policie potřebuje zabránit válce dvou bulharských gangů, proto požádá sofijské ministerstvo vnitra o pomoc specialistů. Přijede nervózní a nešikovná policistka, která nicméně při přestřelce s jedním z gangů chladnokrevně zastřelí jeho šéfa.
Křesťanským a sociálním demokratům se při nedělních zemských volbách v jedné z nejmenších německých zemí – Sársku – podařilo mobilizovat desetitisíce nevoličů, což přispělo k jejich dobrému výsledku. Ukazuje to analýza společnosti Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD. Pokud by to dokázali zopakovat i při zářijových parlamentních volbách, mohli by výrazně oslabit Alternativu pro Německo (AfD).
Nedělní předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrála podle odhadů středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) expremiéra Bojka Borisova. Získala přes 32 procent hlasů, druhé je uskupení levicových stran pod vedením socialistů s 28 procenty. Vyplývá to z průzkumů mezi voliči při odchodu z volebních místností. Podle sondáže se do parlamentu dostali rovněž nacionalisté a strana hájící zájmy turecké menšiny, uvedla agentura DPA.
Zemské volby v západoněmeckém Sársku vyhrála podle odhadu veřejnoprávní televize ARD překvapivě jasně Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové před sociální demokracií (SPD). Obě strany dělí více než deset procentních bodů. Do zemského sněmu se dostane i Levice a také Alternativa pro Německo (AfD). Hlasování v Sársku bylo důležitým testem na začátku volebního roku, který vyvrcholí zářijovými parlamentními volbami.
Zemské hlasování v Sársku v neděli odstartuje sérii německých voleb, která v září vyvrcholí parlamentním hlasováním. I z toho důvodu jsou letos volby v malé a ekonomicky nepříliš významné spolkové zemi pod drobnohledem, i když by za běžných okolností nechávaly většinu německých občanů i politiků v klidu.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Ministr financí Andrej Babiš si velmi dobře uvědomuje sílu sociálních sítí, které často využívá pro svou vlastní propagaci. Jeho novým trikem je pozvat oblíbené uživatele s množstvím fanoušků na snídani, kde s nimi prý hodlá diskutovat o aktuálních tématech. Taktika mu ale prozatím příliš nevychází, ranní setkání už odmítl například populární cestovatel Dan Přibáň či marketingový expert Jakub Horák.
O víkendu lidovci stvrdili koalici s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) na stranické konferenci. Sám předseda STAN Petr Gazdík připouští, že do voleb je málo času a že ne všichni členové stran si takové spojení přáli. Na lidovecké konferenci totiž koalice prošla těsně 39 hlasy ku 31. V sobotu budou spojení stvrzovat na sjezdu ještě Starostové. Podle Gazdíka už ale duo STAN a KDU-ČSL nemůže nic zastavit.
Hlavní favorité na francouzského prezidenta se dnes ve večerní debatě televizní stanice TF1 snažili hned v úvodu pasovat na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem. Nezávislý centrista Emmanuel Macron, kterému průzkumy dávají největší naději na vítězství, zdůraznil, že není po desítky let součástí zakonzervované politické scény.
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ani ministerstvo spravedlnosti nemají žádné důkazy, že by tehdejší prezident Barack Obama během loňské předvolební kampaně nařídil odposlechy Donalda Trumpa. Během slyšení v Kongresu to v pondělí řekl šéf FBI James Comey.
Obnovená Občanská demokratická aliance (ODA), v jejímž čele stojí miliardář Pavel Sehnal, chce získat nové členy prostřednictvím makléřů pojišťovací společnosti. Láká je na celodenní bezplatný rodinný pobyt v aquaparku svého předsedy. Oznámila to v pondělí ČTK v souvislosti se zahájením celorepublikové náborové kampaně.
Volby v Nizozemsku ukázaly, jak zdravý a očistný vliv na politiku mohou mít při dobré konstelaci strany, kterým je ve veřejné debatě zvykem říkat populisté.
Výsledky nizozemských parlamentních voleb a reakce na ně nejsou měřítkem vitality demokratické a unijní myšlenky, ale naopak hloubky evropské politické krize.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
Minulý pátek prezident Miloš Zeman ohlásil, že bude znovu kandidovat na Hrad. Hned poté avizoval, že neplánuje žádnou kampaň a že se nezúčastní ani předvolebních debat. Podle odborníků je to nejlepší řešení, které mohla současná hlavu státu udělat. Matadoři voleb jsou totiž vždy v debatách v nevýhodnější pozici. Zemanovi ale nestačí jen sedět a čekat, nadcházející prezidentské volby totiž budou relativně krátké, ale velmi intenzivní.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Po Trumpově zvolení prezidentem to budou mít pravicoví populisté Evropy těžké.
