Evropský parlament zahájil proceduru, jež by mohla vést ke zrušení imunity francouzské nacionalistické europoslankyně Marine Le Penové, která je vyšetřována pro podezření z fiktivního zaměstnávání svých spolustraníků jako poslaneckých asistentů. Le Penová v neděli postoupila ve francouzských prezidentských volbách do rozhodujícího druhého kola, které se uskuteční 7. května.
Finalistka francouzských prezidentských voleb Marine Le Penová je přesvědčena, že se jí podaří získat deset procentních bodů, které podle anket potřebuje k vítězství v rozhodujícím druhém kole hlasování. Podle průzkumů veřejného mínění teď může Le Penová počítat s podporou 40 procent hlasujících, zatímco jejímu soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, průzkumy slibují zhruba 60 procent. Druhé kolo bude 7. května.
Když se v neděli 23. dubna večer zavřely poslední volební místnosti a francouzské ministerstvo vnitra začalo pouštět první průběžné výsledky, vyrazil těsný vítěz Emmanuel Macron se svými příznivci slavit do brasserie La Rotonde na pařížském bulváru Montparnasse. Oslavy skončily až pozdě po půlnoci.
Investoři obchodující s měnami a akciemi mají tradiční sklony k přehnaným a stádním reakcím. Po referendu o brexitu poslali libru na několikaleté minimum, v očekávaní pádu ostrovní ekonomiku ze šoku.
Štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Odhalila to japonská protivirová společnost Trend Micro a její informaci potvrdil šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi.
Nestane-li se v těchto dvou týdnech něco skutečně mimořádného, čímž by byl v současné Francii, žijící už rok a půl ve výjimečném stavu, především velký teroristický útok islamistů, bude se příští prezident jmenovat Emanuell Macron.
Vítěz prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je slabý vůči hrozbě islámského terorismu. Prohlásila to v pondělí kandidátka krajní pravice Marine Le Penová, která v neděli spolu s Macronem postoupila do druhého, květnového kola.
Od vzniku páté republiky Francie nikdy neměla prezidenta s jiným politickým rodokmenem než dvou hlavních politických stran. Konzervativních, gaullistických republikánů a levicových socialistů. V silně etatistické Paříži dokázali gaullistickou hegemonii přerušit jen socialisté Francois Mitterand (1981 až 1995) a současný prezident Francois Hollande (2012 až 2017).
Značně bujnou legraci si lid na sociálních sítích užil s novým předvolebním, promiňte ten výraz, vizuálem, který dala ve čtvrtek do oběhu sociální demokracie, jeden se na ty volby hned těší ještě o trochu víc.
Bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron (39) potvrdil svoji pozici favorita před prezidentskými volbami ve Francii, když podle prvních odhadů společnosti IPSOS vyhrál dnešní první kolo voleb:
Za šest let přivedla Marine Le Penová (48) svoji krajně pravicovou stranu Národní fronta (FN) z okraje politické scény na výsluní. Před letošními prezidentskými volbami ve Francii se stala první skutečnou aspirantkou na pozici prezidentky a svoji pozici potvrdila v dnešním prvním kole voleb, když podle prvních odhadů výsledků postupuje do druhého kola:
Kandidátní listinu hnutí ANO pro sněmovní volby v Královéhradeckém kraji povede náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Rozhodl o tom krajský sněm ANO. Kandidátku musí ještě schválit celostátní předsednictvo hnutí ANO, sdělil dnes ČTK mluvčí ANO Vladimír Vořechovský. Dostálová je od loňského podzimu i krajskou zastupitelkou, což je podle ministerstva vnitra neslučitelné s její funkcí na ministerstvu.
Ve Francii se dnes koná první kolo prezidentských voleb, ve kterém 47 milionů voličů rozhodne o tom, kteří dva z 11 kandidátů postoupí do druhého kola. Výsledky posledních průzkumů potvrzují minimální rozdíly mezi čtyřmi hlavními kandidáty. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice jen kolem pěti procent.
Páteční průzkumy favorizují pro dnešní prezidentské volby ve Francii středolevého kandidáta Emmanuela Macrona (24 procent) a nacionální političku Marine Le Penovou (23 procent). V závěsu jsou konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon s devatenácti procenty.
Uchazeč o post prezidenta Jiří Drahoš zahájí sběr podpisů pro svou kandidaturu v pondělí. Ve stejný den začne sbírat podpisy na podporu své účasti ve volbách i současný prezident Miloš Zeman. Od začátku května mu v tom budou pomáhat také členové Strany práv občanů (SPO), kterou zakládal.
Brexit a Trumpův vzestup prý poškodily důvěru v rozum voličů. Americký politolog a filozof Jason Brennan (37), který učí washingtonské Georgetown University, pléduje za to, aby v demokracii rozhodovali jen informovaní občané, aby měli přinejmenším silnější hlas. Tvrdí, že volební právo pro všechny vedlo často k fatálním výsledkům.
Bývalý íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nebude kandidovat v květnových prezidentských volbách. Podle čtvrtečního sdělení íránské televize znalci íránského práva, kteří vybírají kandidáty z několika set přihlášených osob, Ahmadínežáda nezařadili na užší seznam.
V pondělí 24. dubna začne sběr podpisů, které prezident Miloš Zeman potřebuje na podporu své druhé kandidatury. Volební tým povede jeho manželka Ivana. Zeman to dnes řekl v TV Barrandov. Další členy volebního týmu si podle prezidenta Zemanová vybere sama. Zeman kandiduje bez podpory politických stran, jako nezávislý kandidát proto musí shromáždit nejméně 50 000 podpisů.
Kamil Vejvoda přišel v roce 2014 o syna Petra, který bránil svou spolužačku před psychicky narušenou ženu. Při útoku ve škole ve Žďáru nad Sázavou poté přišel o život, když ho žena bodla do hrudi. Jeho otec, který je členem KSČM a zastupitelem na Vysočině, nyní kandiduje do Poslanecké sněmovny a rád by rozvířil debatu o trestu smrti, píše server Novinky.cz.
Do nedělních francouzských prezidentských voleb zbývají tři dny a předvolební průzkumy znovu ukazují, že v čele je levicový centrista Emmanuel Macron s 24 procenty a před šéfkou Národní fronty Marine Le Penovou má náskok 1,5 procentního bodu. Vyplývá to z šetření agentury IFOP, uvedl deník Le Figaro.
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš si zřejmě ve volebním roce plně uvědomil význam známého úsloví „slibem nezarmoutíš“. Své profily na sociálních sítích zásobuje množstvím příspěvků, v nichž lidem bez jakýchkoli podrobností představuje své vize lepšího Česka. V Babišových fantaziích se objevuje nejen výstavba stadionu pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou či hokejisty Brna, ale také proplácení léčebného konopí či konec front u doktorů.
Strana zelených se pro podzimní sněmovní volby spojí s hnutím Změna Jana Korytáře. Obě strany se na tom dohodly tento týden. Změna dodá své osobnosti na kandidátní listiny ve většině krajích.
Britská Dolní sněmovna ve středu podpořila záměr premiérky Theresy Mayové vypsat předčasné parlamentní volby na 8. června. Pro hlasovala podle očekávání i velká část opozice. Výsledný poměr hlasů činil 522 ku 13.
Po Donaldu Trumpovi, který v úterý blahopřál prezidentu Erdoganovi k výsledkům státního referenda, se ke gratulantům přidal také prezident Ruské federace Vladimir Putin. V důležitém telefonátu s prezidentem Turecké republiky Recepem Tayyipem Erdoganem Putin hovořil o výsledcích referenda i řešení syrského konfliktu.
Do francouzských prezidentských voleb zbývá jen několik dnů a předvolební kampaň vrcholí. Vložili se do ní i vědci, když 25 držitelů Nobelovy ceny za ekonomii z celého světa ostře odsoudilo protievropský program krajně pravicové kandidátky Marine Le Penové, píše francouzský Le Monde. Šéfka Národní fronty má velkou šanci, že se dostane do druhé kola boje o Elysejský palác.
Uvážíme-li, že Erdogan má pod kontrolou podle kvalifikovaných odhadů až 80 procent médií, že z některých míst země bylo hlášeno zastrašování ve volebních místnostech nebo nepřipuštění zástupců opozice ke sčítání lístků, je zřejmé, že turecká společnost, odepisovaná jako nedorostlá západní demokracie, není v o tolik horším stavu než společnosti v některých členských státech EU.
Britská premiérka Theresa Mayová se krajanům postarala o předprázdninové povyražení, na osmý červen vyhlásila volby do Dolní sněmovny.
Uchazeč o křeslo francouzského prezidenta Emmanuel Macron se vzepřel příkazu svých rodičů, aby ukončil školní romanci se svou učitelkou, která byla o 24 let starší než on. Oženil se s ní, a pokud bude příští měsíc zvolen, stane se z jeho někdejší učitelky francouzská první dáma, napsala agentura Reuters s odvoláním na novou knihu Emmanuel Macron: Dokonalý mladý muž.
Téměř týden před konáním prvního kola francouzských prezidentských voleb se podle průzkumu Ipsos preference prvních čtyř kandidátů ještě více přiblížily a trockista Jean-Luc Mélenchon téměř dohonil dosud vedoucí dvojici Marine Le Penovou a Emmanuela Macrona, když ti naopak ztratili další body. Informoval o tom v pátek deník le Figaro.
Francouzi jdou k prezidentským volbám, které jsou zlomové. Přinejmenším ze tří pohledů. Zaprvé je zlomová doba. Země se už patnáct let od přijetí společné evropské měny potácí v hospodářské stagnaci. V poslední době se navíc kvůli nezvládnuté migraci a integraci přistěhovalců z muslimského světa dostala do vážného společenského napětí.
