Prezidentská volba

Prezident pro Nové pořádky

Prezidentská volba
Prezident pro Nové pořádky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny otevřely cestu k dovršení toho, co Andrej Babiš nazývá „Novými pořádky“. A proslov prezidenta Zemana k národu z 26. prosince byl okázalou slavnostní tečkou za tím, co se u nás událo v posledních třech měsících tohoto roku. Současně zahájil finále prezidentské kampaně.

Významné společenské změny začínají vždycky proměnou politiky. Změněná politické scéna vytváří prostor ke změnám v hospodářské oblasti i ve výkonu práva. Přitom je dobré mít na mysli, že jen v demokratické společnosti, postavené na parlamentní soutěži politických stran, jsou uskutečnitelné svobodné hospodářství i právní stát.

V říjnových volbách utrpěly těžkou porážku „standardní“, „tradiční“ demokratické polistopadové strany, které po roce 1989 významně ovlivňovaly českou politiku: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 se STAN.  V nové Sněmovně mají jen málo přes 30 % mandátů.

Výrazného úspěchu dosáhly politické útvary „nového typu“ (ANO, SPD, Piráti) a uplatnila  se i KSČM: tedy buď strany zakotvené v předlistopadovém režimu, nebo xenofobní extremisté (SPD),  obrovitý podnikatelsko-politicko-mediální komplex (ANO), či konečně  uskupení, které se pokouší spojit babišovskou image s „lidskou tváří“ (Piráti). Jejich společným jmenovatelem je populismus (přímá demokracie, lid si povládne sám). Mají v PS dohromady skoro 70 % hlasů.

Tím se otevřela cesta k revolučním změnám, k tomu, aby se mocenský zápas a účtování vylily z regulovaných břehů politické soutěže. A to vše se tentokrát stalo, resp. ještě stane, formálně vzato demokratickou cestou.

Samozřejmě je možný i jiný, útěšnější výklad dnešní situace: česká politika je v potížích už dávno a každá krize s sebou čas od času nese i určitá rizika. Nic zásadního se neděje, jenom je třeba, abychom byli tu a tam obezřetní. Sám za sebe  tomuto pojetí naší nynější situace říkám nechumelismus. Uplatňuje se u nás už přes pět let.

Je proto přirozené zeptat se těch, kteří se chtějí ujmout nejvyšší ústavní funkce v našem státě: pokud budete zvoleni, chcete  potvrdit, nebo korigovat vývoj, nastoupený říjnovými  volbami? Samozřejmě v rámci možností, jež Vám poskytuje ústava a které ani zdaleka nejsou neomezené.

S touto otázkou se Klub na obranu demokracie před časem obrátil na prezidentské kandidáty. Vedl nás k tomu dojem, že se v prezidentské kampani mluví velmi často od věci. (Miloše Zemana jsme se neptali, kampaně se ostentativně neúčastní a pokládat mu tu otázku nám navíc připadalo nadbytečné).

Odpovědělo nám šest z osmi, a ty jsme pozvali k veřejné debatě o tom, v čem vidí podstatu svého prezidentského angažmá. Účast potvrdili  Pavel Fischer, Michal Horáček, Jiří Hynek a Mirek Topolánek. Na debatu, již Klub na obranu demokracie organizuje společně s Politickým institutem TOPAZ a s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku, vás srdečně zvu. Koná se ve středu 3. ledna od 18.00 hodin v pražském Michnově paláci na Újezdě.

29. prosince 2017