Kde svedou Američané nejtužší souboj o novou hlavu státu a kdy se dozvíme její jméno? Server Echo24 odpovídá na pět klíčových otázek spojených s volbou 47. prezidenta Spojených států. Ta začíná oficiálně dnes ve 12 hodin středoevropského času. V Bílém domě buď poprvé v historii zasedne žena, současná viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová (60), nebo se do něj vrátí republikán Donald Trump (78).
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za "bezpečně" republikánský, je přičítána ženám.
Kandidáti na amerického prezidenta objížděli v neděli poslední mítinky před úterním volebním dnem. Viceprezidentka a kandidátka demokratů Kamala Harrisová v Michiganu, kde žije silná arabská komunita, řekla, že se buse snažit ukončit válku v Pásmu Gazy. Exprezident a kandidát republikánů Donald Trump pak tvrdil před svými příznivci, že narovná zemi. Řekl také, že v roce 2021 neměl odcházet z Bílého domu.
S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.
Bizarní a smutnou tváří kampaně amerických prezidentských voleb - aspoň na sociálních sítích - se stala usmrcená veverka Peanut. Hvězdu sítí sledovaly statisíce fanoušků, její život však ukončila anonymní udání za nelegální chov divokých zvířat a následný nekompromisní zásah úřadů státu New York, který ovládají demokraté. Podporovatelé republikána Donalda Trumpa zaplavili sociální sítě memy, kde zobrazují jejich prezidentského kandidáta jako přítele a ochránce veverek a mývalů.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv, který je známý svými značně ostrými výroky a výhrůžkami Západu, na sociální síti Telegram okomentoval americké prezidentské volby, které se blíží do finále. Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj může v případě znovuzvolení potkat osud jiného bývalého amerického prezidenta, J. F. Kennedyho.
Favoritem na absolutní vítězství v nadcházejících prezidentských volbách v USA je podle českých sázkových kanceláří opět republikánský kandidát Donald Trump. Při vítězství na hlasy od voličů má ale aktuálně větší šanci demokratka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Necelý týden před volbami podle nich zájem o sázky výrazně roste, stále ale platí, že více Čechy zajímají sportovní události.
Ve Spojených státech se 5. listopadu uskuteční prezidentské volby. Zda je vyhraje demokratka a nynější viceprezidentka Kamala Harrisová, a stane se tak první prezidentkou v dějinách USA, nebo se do Bílého domu po čtyřleté pauze vrátí republikán Donald Trump, by se ale mohlo vyjasnit až několik dní po volbách. To souvisí nejen s očekávaným těsným výsledkem v sedmi nerozhodnutých státech, ale také s tím, že tyto státy mají různá pravidla pro sčítání hlasů odevzdaných před volebním dnem.
Americké volby jsou za dveřmi. Obří vliv budou mít nejen doma, ale i za hranicemi. S novým prezidentem přijde i nová koncepce zahraniční politiky. Asi nikde jinde se to neprojeví víc než na Blízkém východě. Spojenec USA Izrael je zapojen do války na dvou frontách. Nepřátelský Írán je na prahu získání atomové bomby. V roce 2015 Írán uzavřel s vládou Baracka Obamy dohodu, známou jako JCPOA: výměnou za pozastavení vývoje jaderných zbraní na deset let se zrušily sankce. Donald Trump v roce 2017 od dohody odstoupil s tím, že problém neřeší, pouze ho odkládá.
Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. "Víme, co je Donald Trump zač," řekla Harrisová svým příznivcům, kterých se podle její kampaně shromáždilo v centru Washingtonu přes 75.000.
V Americe jsou v podstatě jen dva deníky, které se počítají. Prvním je The New York Times. Druhým je The Washington Post. Společně se považují za etalon nezávislé žurnalistiky, který se nebojí státní moci, jeho redaktoři jsou hlídací psi demokracie a odhalují pochybení těch nejvyšších. Zvláště The Washington Post jako list, který otevřel aféru Watergate, jež nakonec vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona, z tohoto étosu stále žije. Jím zvolené motto „demokracie umírá ve tmě“ jasně vyjadřuje, jak sám sebe deník vnímá. Jenže přes veškeré zaklínání se apolitičností oba listy jasně straní demokratům.
Náskok demokratky Kamaly Harrisové nad republikánem Donaldem Trumpem se v průzkumu agentur Reuters/Ipsos snížil na jediné procento, týden před americkými prezidentskými volbami tak současná viceprezidentka vede poměrem 44 ku 43. Jak poznamenává Reuters, náskok šedesátileté Harrisové postupně klesá od konce září.
Více než 200 000 lidí už zrušilo své digitální předplatné amerického listu The Washington Post (WP) poté, co se na poslední chvíli rozhodl nevyjádřit podporu demokratce Kamale Harrisové před prezidentskými volbami, uvedla dnes americká rozhlasová společnost NPR. Deník nepodpořil ani jednoho ze dvou hlavních prezidentských kandidátů poprvé za 36 let.
Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude přílš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.
S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.
„Platí to Trump,“ dověděli se řidiči přijíždějící k okýnku pro výdej objednávek ve fastfoodu McDonald’s v Pensylvánii. Jejich hamburgery a hranolky jim přitom neservíroval nikdo jiný než sám exprezident. Celá asi čtvrthodinová Trumpova šichta v mekáči byla naplněna památnými momenty.
Druhý nejbohatší muž světa Jeff Bezos čelí kritice ze strany redaktorů svého listu The Washington Post (WP) kvůli rozhodnutí deníku poprvé za 36 let nepodpořit žádného kandidáta v prezidentských volbách ve Spojených státech. Volby, v nichž proti sobě kandidují demokratka a viceprezidentka Kamala Harrisová a republikánský exprezident Donald Trump, se uskuteční 5. listopadu; na mnoha místech již Američané hlasují v předstihu.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který v listopadových volbách usiluje o návrat do Bílého domu, se setkal se svými příznivci ve slavné newyorské hale Madison Square Garden a přislíbil, že by v první den svého úřadování spustil "největší deportační program v americké historii".
O každých volbách říkají účastnící se kandidáti, stranické aparáty, politicky angažovaní občané i média, že jejich význam je až historický, že jsou to ty nejdůležitější volby za posledních x let a podobně. Podobné přesvědčení o amerických prezidentských volbách, které vyvrcholí příští týden, sdílí daleko víc lidí než obvykle a zdaleka ne jenom v Americe, třeba i v Česku. Ovšemže by se pro to našly tzv. objektivní příčiny – ve světě se toho dost děje, zdá se chaotičtější, z toho chaosu by se mohlo něco zrodit, pohled na lidi, kteří na sociálních sítích propadají různým formám davového šílenství, naznačuje, co asi by to mohlo být.
Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.
Bývalý americký prezident a kandidát Republikánské strany do listopadových voleb Donald Trump a viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová v sobotu promluvili ke svým stoupencům v Michiganu, který je v prezidentských volbách pokládán za klíčový stát a kde se podle průzkumů očekává těsný výsledek.
Obchodníci s opčními kontrakty zvyšují sázky na to, že cena bitcoinu se do konce listopadu ocitne na rekordu, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje prezidentské volby ve Spojených státech. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump je otevřeným zastáncem kryptoměn, a to natolik, že bitcoin je vnímán jako tzv. Trumpův obchod.
Donald Trump navštívil nejpopulárnější podcast na světě The Joe Rogan Experience. Prezidentský kandidát republikánů zde prohlásil, že by chtěl zvýšit těžbu ropy do takové míry, aby Spojené státy mohly zásobovat celou Asii. V dlouho očekávané tříhodinové epizodě bývalý prezident představil své názory na těžbu ropy a plynu, ekonomickou politiku a dokonce i otázky mimozemského života, píše deník The New York Times (NYT).
Blížící se volby do Bílého domu jsou za dveřmi a vyvolávají čím dál větší emoce. Jeden z nejbohatších mužů světa, zakladatel Amazonu a majitel deníku The Washington Post (WP) Jeff Bezos čelí kritice za to, že zabránil publikaci článku, který měl podpořit Kamalu Harrisovou v souboji s Donaldem Trumpem o Bílý dům. Proti miliardáři se bouří takzvané elity podporující demokraty jako je například Stephen King nebo Mark Hamill.
Souboj o Bílý dům mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratickou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou se necelé dva týdny před volbami jeví jako absolutně vyrovnaný. Podle průzkumu společnosti SSRS pro zpravodajskou stanici CNN by pro oba kandidáty hlasovalo shodně 47 procent voličů, kteří se pravděpodobně chystají listopadových voleb zúčastnit. Ještě v září ve stejném průzkumu Harrisová vedla nad Trumpem poměrem 48 ku 47 procentům.
Hrozba vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách Evropě způsobuje ekonomickou noční můru. Centrální bankéři se obávají, že pokud se bývalý prezident znovu nastěhuje do Bílého domu, rozpoutá novou obchodní válku, což jim značně ztíží práci, píše agentura Bloomberg.
Vyspělé demokracie se poznají podle toho, že před každými volbami se najde aspoň někdo, kdo je prohlásí za nejdůležitější volby v dějinách země, za nejdůležitější volby v poválečné historii, anebo aspoň za nejdůležitější volby, jaké jsme zažili (V USA se „nejdůležitější volby, jaké kdo zažil“ konaly poprvé ve státě Pensylvánie již v roce 1805 a formulace „nejdůležitější volby našich životů“ se objevuje v doslovném znění pravidelně od roku 1936).
V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. V září navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation.
Za fašistu označila americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na příští hlavu státu Kamala Harrisová svého republikánského soka a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Informovala o tom v noci na dnešek stanice CNN, podle níž se tak Harrisová vyjádřila poté, co bývalý personální šéf Trumpova Bílého domu John Kelly o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Ten se ohradil, Kellyho označil za lháře a hlupáka, Harrisovou za hrozbu pro demokracii.
Zachovávat analytickou objektivitu a nestrannost může být těžší, než se zdá. Nestačí prostě jen popřát sluchu všem argumentům, vyhledávat informace bez ohledu na to, které straně prospívají. To všechno není dost na to, abyste pochopili stav ducha druhé strany.
