Mezi prezidentem a ředitelem BIS vypukla otevřená válka, kdy se zatím vytahují jen mediální zbraně. A není to dobře. Konflikt doutnal několik let. Minimálně pět. To je doba, po kterou Miloš Zeman odmítá Michala Koudelku jmenovat generálem. Ten první se opírá o přátelské vztahy s Moskvou, ten druhý demonstroval podporu tajných služeb od spojenců z NATO, především od americké tajné služby CIA.
Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.
Je načase si přiznat, že většinou za politickou porážku nemůže Putin, ale neúčinná kampaň, špatný program a neschopný kandidát.
Cenu Bezpečnostní rady státu za letošní rok ve středu obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) ocenění v Lichtenštejnském paláci převzal nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu převzít odmítla. Za důvod označila Babiše, který podle ní postrádá morální kredit.
Britské tajné služby MI5 (kontrarozvědka) a MI6 (rozvědka) mají za to, že Londýn by měl po krizi vyvolané koronavirem přehodnotit svůj vztah s Čínou a zvážit přísnější ochranu strategických odvětví.
Německá civilní kontrarozvědka bude sledovat skupinu Křídlo (Der Flügel) působící uvnitř nejsilnější opoziční strany, protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informovala o tom agentura DPA.
Jakoby symbolicky týden před 17. listopadem schválila česká vláda novelu zákona o policii a novelu trestního řádu, jimiž by se umožnilo používat některé informace získané tajnými službami při odposleších i v trestním řízení a u soudů. Poslanec ODS Marek Benda to označuje za nejvážnější zásah do fungování tajných služeb od roku 1989. Je fakt, že dosud se přísně odlišovala práce BIS (aby stát věděl) a práce policie (aby stát trestal).
Dotyčnou novelu do vlády přinesl ministr vnitra Jan Hamáček. Novela, kterou Babišova vláda v pondělí schválila,v sobě mimo jiné ukrývá pasus, který nově informace získané tajnou službou umožní používat jako důkaz u soudu.
Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Jde především o aktéry napojené na Rusko a Čínu, vyplývá ze zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, kterou příští týden projedná vláda. Úřad bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že útok pocházel z Číny.
Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých amerických informací léta žije v ruském exilu, vydává vzpomínkovou knihu. V díle nazvaném Permanent Record, které vyjde příští týden v úterý, podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat. V rozhovoru s německým listem Die Welt zopakoval, že má stále zájem o získání azylu v Německu.
Ruské tajné služby mohly podle německého magazínu Der Spiegel stát za páteční vraždou gruzínského občana v Berlíně. Je to jedna z vyšetřovacích verzí. Oběť totiž měla blízko ke gruzínským tajným službám a už v minulosti se někdo pokoušel o její život. Další, i když méně pravděpodobnou vyšetřovací verzí je to, že vražda souvisí s organizovanou kriminalitou.
Odstupujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Dana Coatse nahradí ve funkci dosavadní ředitel Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joseph Maguire.
Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat, jestli politici nebo uchazeči o vysoké posty ve státní správě nepracovali v minulosti pro východoněmeckou tajnou službu Stasi, nebo s ní alespoň nespolupracovali. Příslušnou novelu zákona, jehož platnost měla původně vypršet koncem letošního roku, ve středu odhlasovala německá vláda. Schválit ji ještě musí parlament, což by ale neměl být problém.
Když byl před pár týdny zatčen Julian Assange, komentoval to pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík na Twitteru slovy: „Assange, za mě člověk, co si zaslouží respekt. Velká většina jeho ,leaků‘ podle mě byla ve veřejném zájmu. Že má svý mouchy, je bez debat.“ Ta slova mi připomněla jednu z nejvýmluvnějších vět českého stalinismu, a to charakteristiku Miroslava Picha-Tůmy, partyzána, estébáka a vraha. Jeden jeho soudruh o něm řekl: „Byl docela dobrý chlap, až na to, že koho udeřil, ten to většinou nepřežil – a rány rozdával rád.“
Soud ve Spojených státech v pátek poslal na 18 měsíců za mříže Rusku Mariju Butinovou, která se přiznala, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Po odpykání trestu bude Butinová, které hrozilo až pětileté vězení, deportována do Ruska. Rusku zadržel americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) loni v červenci. V pátek před vynesením verdiktu prohlásila, že se hluboce omlouvá, a poprosila o slitování.
V období studené války pracovalo pro západní služby několik sovětských špionů. Asi nejproduktivnějším z nich byl plukovník GRU Oleg Peňkovskij, narozený před sto lety, 23. dubna 1919, jehož informace sehrály klíčovou roli za Karibské krize. Špionem ve službách USA a Británie byl od roku 1960 do své smrti o tři roky později.
Spojené státy chtějí, aby vlády následovaly Německo a přijaly přísnější bezpečnostní standarty pro výstavbu sítí 5G. Prohlásil to představitel amerického ministerstva zahraničí Robert Strayer, který má na starost otázky kybernetické bezpečnosti komunikací a informační politiky. Washington podle něj německý krok uvítalo. Americký činitel uvedl, že zpřísnění bezpečnostních standardů by prakticky vyloučilo používání technologií čínských firem.
O závěrečné zprávě zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který hledal ruské stopy v Trumpově volebním štábu a nic trestuhodného nenašel, už včera na tomto místě psal kolega Martin Weiss. Ta věc je ale natolik zásadní a má tolik rovin, že by se komentáře k této kauze na tomto místě daly psát ještě dva týdny. Po závěru, že celé vyšetřování ruské stopy stálo zcela na vodě, a přece zásadním způsobem poznamenalo první dva roky Trumpova prezidentování, je třeba se ptát, jak se něco takového může stát.
Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller podle amerického ministerstva spravedlnosti nedospěl k závěru, že Trumpův volební tým a jeho poradci koordinovali svou činnost s Ruskem. Podle dalšího Muellerova závěru se Trump nedopustil zločinu, vyšetřovatel ale nevyloučil, že prezident bránil ve výkonu spravedlnosti. Vyplývá to z dopisu, který dnes právním výborům Kongresu zaslal ministr spravedlnosti a generální prokurátor William Barr. Trump závěry Muellerova vyšetřování uvítal a prohlásil, že byl shledán nevinným.
Varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před čínskými firmami Huawei a ZTE neohrožuje cíle připravované aukce mobilních kmitočtů v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz pro sítě 5G a nebrání její realizaci. Po jednání se zástupci NÚKIB a ministerstev průmyslu a vnitra to ve čtvrtek oznámil Český telekomunikační úřad (ČTÚ).
Británie je schopna zvládat bezpečnostní rizika spojená s používáním zařízení čínské společnosti Huawei v domácích komunikačních sítích. Uvedl to ve středu šéf britského Národního střediska kybernetické bezpečnosti (NCSC) Ciaran Martin. Británie podle něj zatím nezaznamenala žádné důkazy nekalých aktivit tohoto podniku. Čínská firma opakovaně odmítá obvinění ze strany Spojených států, že její produkty by mohl Peking využívat ke špionáži.
Německá vláda je nakloněna možnosti dovolit čínské společnosti Huawei účast na budování mobilních sítí páté generace (5G), a to navzdory výstrahám Spojených států ohledně bezpečnostních rizik spojených s tímto podnikem. Informoval o tom v úterý server listu The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na nejmenované německé představitele. Mluvčí ministerstva vnitra podle serveru CNBC uvedl, že Německo z budování vysokorychlostních sítí neplánuje vyloučit žádnou konkrétní firmu.
Ministerstvo obrany nařídilo odstranit ze služebních telefonů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch, svým pracovníkům proto rozeslalo podrobný manuál. Informuje o tom v sobotu server iROZHLAS.cz. Je to první konkrétní opatření, které ministerstvo provedlo v reakci na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Software americké firmy ministerstvo podle registru smluv používá pro zabezpečení přístupu do interního informačního systému armády.
Ministerstvo obrany nařídilo odstranit ze služebních telefonů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch, svým pracovníkům proto rozeslalo podrobný manuál. Informuje o tom v sobotu server iROZHLAS.cz. Je to první konkrétní opatření, které ministerstvo provedlo v reakci na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Software americké firmy ministerstvo podle registru smluv používá pro zabezpečení přístupu do interního informačního systému armády.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo příští týden během své návštěvy Maďarska vyjádří obavy ohledně narůstající přítomnosti čínské společnosti Huawei v této zemi i v okolních státech. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitele americké diplomacie. Během návštěvy Budapešti a Bratislavy má Pompeo rovněž v plánu diskutovat o způsobech, jak posílit obrannou spolupráci s oběma zeměmi, včetně uzavření dohod o obranné spolupráci.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) ještě zdaleka nebyla poražena, ačkoliv ztratila téměř veškeré území, které před několika lety v Sýrii a v Iráku ovládala. Uvedla to kancléřka Angela Merkelová, když v Berlíně slavnostně otevřela novou centrálu Spolkové zpravodajské služby (BND). Řekla také, že jednou z priorit BND je monitorování dění v Sýrii, včetně kybernetických hrozeb a falešných zpráv.
Alternativa pro Německo (AfD) podala u zemského soudu v Kolíně nad Rýnem žalobu na civilní kontrarozvědku (BfV), která se v lednu rozhodla prověřit, zda tuto nejsilnější německou opoziční stranu začne kvůli jejím údajným extremistickým tendencím sledovat jako celek. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung.
Porada ministrů spolkové vlády, která měla vyřešit otázku, zda se čínská firma Huawei může v Německu ucházet o budování mobilní sítě páté generace (5G), skončila bez konkrétních závěrů. Podle deníku Handelsblatt kabinet nadále váhá mezi jejím vyloučením ze stavby kritické infrastruktury či naopak připuštěním pod podmínkou bezpečnostních záruk. Technologická společnost čelí obavám, že by čínská vláda mohla využívat její produkty ke špionáži.
Evropská komise kvůli bezpečnostním obavám zvažuje, že de facto zakáže používání zařízení čínské společnosti Huawei pro mobilní sítě páté generace (5G). Agentuře Reuters to sdělily blíže nespecifikované zdroje. Některé západní země, včetně Spojených států a Austrálie, již firmu Huawei z budování mobilních sítí nové generace vyloučily. Německo nyní takovýto krok zvažuje, upozorňuje agentura Reuters.
Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě přijal čínského velvyslance v České republice Zhang Jianmina a dva vysoce postavené představitele společnosti Huawei. Na setkání se hovořilo o otázce bezpečnosti, investicích firmy v tuzemsku, ale také o záměru uspořádat schůzku Zemana s generálním ředitelem společnosti. Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), podle něhož představují bezpečnostní riziko. Vzápětí se kolem kauzy Huawei rozproudila intenzivní, zčásti emotivní diskuze.
