BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA

Koudelka v politické hře. Už jeho jmenování Sobotkovou vládou provázely problémy

BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBA
Koudelka v politické hře. Už jeho jmenování Sobotkovou vládou provázely problémy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Současný ředitel Bezpečnostní informační služby plukovník Michal Koudelka bude stále vést civilní kontrarozvědku. Vláda Andreje Babiše (ANO) totiž pověřila Koudelku zastupováním kontrarozvědky i po 16. srpnu, kdy by měl současnému šéfovi BIS končit pětiletý mandát. Znovujmenování Koudelky si nepřeje zejména prezident Miloš Zeman. Spory o šéfa civilní kontrarozvědky se ale vedly již v minulosti u předchozího vedení. Bezpečnostní informační služba je totiž jedinou tajnou službou, která může na území státu operovat proti civilním občanům.

Spor o šéfa civilní kontrarozvědky vrcholil v posledních dnech zejména mezi hlavou státu a premiérem Andrejem Babišem. Ti se spolu sešli a řešili další budoucnost ředitele Bezpečnostní informační služby. Miloš Zeman dlouhodobě Koudelku kritizoval a odmítl ho šestkrát jmenovat generálem. Podle Zemana totiž není člověkem na svém místě a v minulosti označil výroční zprávu tajné služby jako „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Ve sporu bylo ale také Koudelkovo jmenování před pěti lety. Na konci roku 2015 se totiž objevily informace, že dosavadní šéf BIS Jiří Lang by měl na vlastní žádost odejít. Šéfem civilní kontrarozvědky byl jako jeden z nejdéle sloužících ředitelů tajné služby, kdy BIS vedl od června roku 2003. Lang však dopis s žádostí odeslal tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) až na začátku července roku 2016.

Tehdy několikaměsíční spekulace potvrdil až ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který o žádosti poprvé informoval. Za dva týdny se pak uskutečnila schůze bezpečnostního výboru, kde Sobotka představil poslancům Koudelku jako Langova nástupce. Sněmovní bezpečnostní výbor pak doporučil vládě jmenovat Koudelku novým šéfem civilní kontrarozvědky. To se na dalším zasedání vlády uskutečnilo.

I když se jmenování Koudelky může zdát hladké, tak tomu nebylo. V zákulisí se totiž hovořilo o jiných jménech, jako o právníkovi Jiřím Nováčkovi. Kromě toho tehdejší koalice nebyla u jmenování jednotná. To potvrdil i premiér Andrej Babiš, který v pondělí Koudelkovo setrvání v úřadu komentoval. „V červnu 2016 jsem vůbec nebyl informován a pan premiér Sobotka si to odhlasoval s panem Bělobrádkem. Já jsem vůbec nebyl informován. To ale není podstatné,“ řekl v pondělí ke jmenování Koudelky. Naznačil tak, že současný šéf BIS prošel na vládě zejména hlasy sociálních demokratů a lidovců.

S většími problémy se však setkávali i někdejší šéfové civilní rozvědky v minulosti. Tu prozatimně vedl od prosince roku 1992 disident a poslanec Federálního shromáždění Stanislav Devátý. Pozici vykonával až do roku 1996, kdy přešel do advokacie.

Po Devátém nastoupil v březnu roku 1997 Karel Vulterin, který odešel v lednu roku 1999. Po svém odchodu se stal poněkud překvapivě ředitelem pražského Casina Šimek. To kritizoval i tehdejší předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas, který se stal později premiérem. Tehdejší místopředseda vlády Pavel Rychetský Vulterinovo odvolání zdůvodnil tím, že šéf BIS porušil zákon o zpravodajských službách.

Vulterinův nástupce Jiří Růžek pak BIS vedl čtyři roky do května roku 2003. Růžek svůj odchod oznámil premiérovi Vladimíru Špidlovi. Ten měl podle tehdejších zpráv Růžka na své pozici držet. Proti ovšem byl exministr obrany Jaroslav Tvrdík či ministr vnitra Stanislav Gross. Důvodem mělo být, že BIS na ně měla sbírat informace. Růžek po svém odchodu se stal dalším, kdo odešel do soukromé sféry.

Současný spor Koudelky s prezidentem Zemanem ale zdaleka nekončí. Premiér Andrej Babiš totiž chce nechat rozhodnutí o pokračování či odvolání šéfa BIS až na další vládě s důvěrou. To může být ale i několik měsíců po říjnových sněmovních volbách.

Zeman a „čučkaři“ z BIS

Koudelka byl opakovaně kritizován ze strany prezidenta. Miloš Zeman šestkrát odmítl plukovníka Koudelku povýšit do hodnosti generála, jak navrhovala vláda. V roce 2018 prezident řekl, že BIS tvrdí, že se to v Česku hemží ruskými a čínskými špiony, ale zatím neodhalila jediného. Při této příležitosti Zeman označil důstojníky kontrarozvědky za „čučkaře“. V poslední době zpochybnil třeba výsledky vyšetřování výbuchů muničního skladu ve Vrběticích, za kterými stáli podle BIS agenti ruských tajných služeb.

Koudelka byl naopak za svoji práci oceňován v zahraničí. Před dvěma lety například převzal v sídle americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) cenu George Teneta – nejvyšší ocenění za zahraniční spolupráci udělované jednou za rok. Koudelka navštívil centrálu CIA během návštěvy Spojených států, na které doprovodil Babiše.

Ředitele BIS jmenuje podle zákona o bezpečnostním službách vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru.