Útočník, který v pátek najel autem do davu na vánočním trhu v Magdeburku, očividně počítal se smrtí, ve voze totiž zanechal závěť. S odvoláním na své zdroje o tom informoval magazín Der Spiegel, podle kterého v dokumentu odkázal celý svůj majetek Německému červenému kříži (DRK). V textu neučinil žádné politické prohlášení. Při útoku v sasko-anhaltské metropoli zemřelo pět lidí a dalších 200 utrpělo zranění.
Ve světle krutého útoku v Magdeburku a řady dalších tragických incidentů napříč Německem se ukázalo, že zbraně a uprchlíci jsou problém. Několik dnů před krvavou tragédií byl zadržen příznivec Islámského státu v Bavorsku, který také plánoval útok na vánoční trhy. Paradoxně se teď jeví pouze pár dnů stará reportáž z vánočních trhů, která ukazuje německé policisty jak kontrolují postarší dámy a chtějí jim zabavit švýcarské armádní nožíky. Kromě toho bavorská policie zadržela muže kvůli realisticky vypadajícímu dřevěnému meči, který koupil svému synovi.
Sovětský svaz si – se souhlasem tehdy velmi čerstvého prezidenta Háfize Asada – začal budovat základnu v syrském Tartúsu roku 1971. Po velké roztržce s Egypťany roku 1977 sem pak přesunul těžiště svých operací na Blízkém východě. Ruská vojenská přítomnost v Sýrii má tedy zhruba padesátiletou tradici, je spojena s vládnoucí rodinou Asadů a momentálně je docela dobře možné, že společně s rodem Asadů také skončila. Vítězové občanské války mají pramálo důvodů si tam Rusy ponechávat a ani Erdoganovi, politickému vítězi této, se ruská přítomnost v tureckém „blízkém zahraničí“ nehodí.
Nedaleko trhu, kde minulý týden útočník Tálib A. zabil pět lidí a desítky dalších zranil, se uskutečnil protest zhruba 20 tisíc příznivců pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), k jejímž myšlenkám se podezřelý údajně také hlásil. Šéfka strany Alice Weidelová na něm řekla, že pachatel, který pohrdá občany země, jež mu poskytla azyl, „k nám nepatří“. Při projevu měla slzy v očích, když zmínila svého syna, který je stejně starý jako 9letý chlapec, který je mezi zabitými saúdským Arabem.
Německé bezpečnostní složky po pátečním útoku na vánoční trh v Magdeburku čelí rostoucím pochybám o tom, zda situaci nepodcenily. Ukázalo se, že Saúdský Arab spojovaný s útokem měl dlouhodobé spory s úřady a že policie mu loni poslala varovný dopis, protože ho osobně nezastihla. Právě nad využitím pošty se dnes deník Bild pozastavil. Kritiku vyvolává i koncept zabezpečení magdeburského trhu, protože útočník do davu u vánočních stánků najel nechráněným vjezdem pro záchranáře.
Nejmladší obětí útoku v Magdeburgu je podle německých médií devítiletý André. Jeho matka zveřejnila na sociálních sítích synovu fotografii s příspěvkem, který sdílí desetitisíce lidí. „André nikdy nikomu nic neudělal, byl tu s námi teprve devět let,“ uvedla jeho matka ve facebookovém příspěvku. V Magdeburku v pátek muž ze Saúdské Arábie, který dlouhodobě žil v Německu, najel autem do davu na vánočních trzích. Útok si podle dosavadní bilance vyžádal pět mrtvých a 200 zraněných
Německá salafistická mešita Al-Ikhas v Reutlingenu (východně od Tubinek, jižně od Stuttgartu) nahrála na své internetové stránky následující recitaci z koránu: „Zabíjejte modláře, kdekoli je najdete! Obkličte je, vytáhněte je ze všech úkrytů!“ Ještě nevíme, jestli si to pustil taky vrah z Magdeburku a pak se podle toho zařídil, klidně mohl, imámova výzva k vraždění kulturních křesťanů, tedy nás, na webu visela od léta, ruplo to ovšem dle železných zákonů synchronicity až doslova několik dní před masakrem na adventním trhu.
Útok na vánoční trh v Magdeburku sám o sobě nepředstavoval nic nového, už jsme si bohužel zvykli. Ale profil pachatele nový byl. Takže se řada lidí, kteří neodolali potřebě ihned vykřiknout svůj názor, pěkně blamovala a zadostiučinění došla rada expertů, aby se lidé zdrželi rychlých soudů a vyčkali vývoje. To bylo ale to jediné, v čem na slova expertů došlo. Ulevit se jim nemohlo. Ten případ souvisí s migrací sice jinak, než je obvyklé, ale neméně.
Pachatele hrozivého incidentu na vánočním trhu v německém Magdeburku sice policie ihned zadržela, s tím, co mohlo být jeho motivem si ale stále láme hlavu. Lékař původem ze Saúdské Arábie byl hlasitým kritikem islámu, jehož byl v minulosti také vyznavačem, čímž se vylučuje, že by byl přívržencem islamistického teroristického hnutí. Jednou z možností jeho motivu tak může být naopak upozornění na islamizaci společnosti, pracuje se ale také s možností, že byl frustrován ze zacházení se saúdskoarabskými uprchlíky
Poslední týden nesl mimo jiné vědomí, že se blíží první výročí hromadné vraždy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Starost o to, aby mediálně nešlo o ždímačku tupého kýče, nýbrž aby v sobě všichni našli smysl pro pietu, a zároveň zvědavost, jak smutné výročí připomene sama škola, byly vystřídány zprávami jiného kalibru. Přišly rychle za sebou: Šestnáctého prosince ve městě Madison v americkém Wisconsinu mladík zastřelil učitele, spolužáky, další zranil. Dvacátého prosince dopoledne v chorvatském hlavním městě Záhřeb někdejší žák tamní školy pobodal učitelku a děti, jednu holčičku zabil.
Teroristický útok v Magdeburku nenechává klidnými ani české politiky. Ti ve svých vyjádřeních nejdou daleko pro ostrá slova. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) například uvedl, že se útok je ukázkou toho, že integrace uprchlíků z islámských zemí nefunguje. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) kromě lítosti uvedl, že cítí také hněv. Premiér Petr Fiala (ODS) označil útok za „brutální terorismus“.
Po pátečním útoku na vánočním trhu v Magdeburgu nyní policie hovoří o čtyřech mrtvých a 41 vážně zraněných, píše deník Bild. Týdeník Focus informuje, že kromě toho je 164 dalších zraněných. Celkově by mělo být tedy po útoku na 200 zraněných lidí. Psychiatr z kliniky v Magdeburku, Taleb Abdulmohsen, původem ze Saúdské Arábie, rozjel v pátek večer půjčené BMW velkou rychlostí do lidí na vánočním trhu a drtil lidi hrozivých 400 metrů. Čtyři dny před Vánocemi, v pátek večer, tam byly stovky lidí
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že do Sýrie se mezi lednem a červnem vrátí kolem milionu uprchlíků. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Remy Jamousové Imseisové, šéfky UNHCR pro Blízký východ a severní Afriku.
Evropská komise připraví do března návrh nových pravidel zajišťujících rychlejší navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Exekutiva Evropské unie také prověřuje možnosti, jak zřídit návratová centra pro migranty v mimounijních zemích. V dopise prezidentům a premiérům členských států to napsala předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v úterý o další spolupráci v migračních otázkách jedná v Turecku.
V Damašku padla vláda a Sýrie je novou zemí. Jestli bude lepší než předtím, to se ještě ukáže. Nicméně první dny po pádech režimu jsou vždycky uvolněnější, protože nová státní moc se ještě nestihla zkonsolidovat; a ze sousedních států, jako je Turecko a Libanon, se do Sýrie začali vracet utečenci, údajně ve značném počtu. Většina evropských států zareagovala okamžitým pozastavením přijímání dalších žádostí o azyl, což naznačuje, že by rády viděly totéž – co největší a nejširší odjezd směr Sýrie, zejména pak těch jedinců, kteří se do evropských společností moc dobře neintegrovali a jsou zátěží pro sociální systémy
Dospělí, kteří se vrátí do Sýrie, dostávají od dánských úřadů příspěvek v průměru, 27 tisíc eur (zhruba 676 tisíc korun). Na dítě připadá 6700 eur (168 tisíc korun). Příspěvek je vyplácen v rámci zákona o repatriaci, upozornil německý deník Bild. V Dánsku žije asi 45 tisíc Syřanů.
Dánsko přichází se štědrým kapesným pro syrské migranty, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit do vlasti. Jedná se o finanční podporu pro Syřany, kteří utekli ze své válkou zpustošené země do Dánska a žijí zde. Kodaňská vláda schválila program, který podpoří navracející se dospělé Syřany částkou 200 tisíc dánských korun (přes 675 tisíc korun) a děti dostanou 50 tisíc dánských korun (cca 167 tisíc korun).
Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Zároveň však konflikt na Ukrajině označil za strašný a uvedl, že pokud chce s někým vyjednávat, nemůže ho opustit.
Jeho fotografie obletěla svět. Sedmadvacetiletý Anas Modamani přišel s uprchlickou vlnou v roce 2015 ze Sýrie do Německa. A v azylovém zařízení v berlínském Spandau si udělal selfie s tehdejší spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Modamani nyní vysvětlil, proč se ani po pádu diktátora Bašára Asada nechce vrátit do své rodné země.
Německo bude pokračovat v kontrolách na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem i po neděli, kdy vyprší platnost jejich posledního prodloužení. Německé ministerstvo vnitra sdělilo, že se rozhodlo kontroly prodloužit do 15. března 2025. Ministryně Nancy Faeserová už nicméně avizovala, že kvůli boji s nelegální migrací budou kontroly na hranicích pokračovat i po tomto datu.
Ministerstvo vnitra pozastavilo vyřizování žádostí o azyl pro občany ze Sýrie. „Jak je obvyklé v případech, kdy dochází k výrazné změně poměrů v zemi, aktuálně jsme pozastavili rozhodování v žádostech Syřanů o azyl v České republice,“ uvedl pro iDNES.cz ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.
Podle informací německého deníku Bild.de bylo rozhodnuto o dočasném pozastavení všech rozhodnutí o žádostech o azyl podaných syrskými občany. Toto rozhodnutí přijalo Spolkové úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) v reakci na nejistou politickou situaci v Sýrii po pádu tamního diktátora Bašára Asada.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Syrský diktátor Bašár al-Asad (59) byl svržen, což vyvolalo bouřlivé oslavy jak v samotné Sýrii, tak mezi exilovými Syřany v Německu. Podle německého portálu Bild.de, který informoval o situaci, mnoho syrských uprchlíků žijících v Evropě nyní čelí otázce, zda by se měli vrátit do své vlasti – a zda je k tomu nebudou evropské země dokonce nutit.
Pád režimu Bašára Asada v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy.
Miliardář Elon Musk by podle informací deníku The Times mohl po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přesměrovat svou pozornost z USA na politiku ve Velké Británii. Spekuluje se totiž, že Musk zvažuje dar ve výši až 100 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun) na podporu Nigela Farage, lídra strany Reform UK. Mohl by tím poměrně zásadně ovlivnit britskou politickou scénu.
Bavorská odnož Alternativy pro Německo (AfD) na svém zemském stranickém sjezdu v Gredingu přijala tzv. „bavorskou rezoluci pro reemigraci“, píše německý Die Welt. Návrh předložil místopředseda strany Rainer Rothfuß, jenž zdůraznil, že cílem je zásadně změnit přístup k migraci a integraci v Německu. Rezoluce vyzývá k tomu, aby Německo a Evropská unie vytvářely ochranné a rozvojové zóny mimo Evropu.
Los Angeles se v úterý prohlásilo za "útočiště" pro migranty, což znamená, že federální migrační úřady nebudou moci počítat se spoluprací těch místních. Informuje o tom server BBC News, podle něhož se tak druhé největší americké město chystá na střet se zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem. Ten slibuje vyhostit na 11 milionů migrantů, kteří žijí ve Spojených státech bez potřebných dokumentů.
Některé berlínské čtvrti, ve kterých žijí lidé arabského původu se sympatiemi k teroristickým skupinám, nejsou pro židy a homosexuály bezpečné. V rozhovoru s berlínským deníkem Berliner Zeitung to připustila šéfka metropolitní policie Barbara Slowiková. "Existují oblasti, a v této věci musíme být upřímní, kde bych lidem, kteří nosí jarmulku nebo kteří otevřeně projevují homosexualitu, doporučila být ostražitější," řekla Slowiková.
Labouristická vláda v čele s Keirem Starmerem plánuje zavést sérii finančních dohod se státy s vysokou imigrací do Velké Británie podobně jako v minulosti italská premiérka Giorgia Meloniová. Tyto dohody by měly zahrnovat jak finanční tak materiální podporu partnerským zemím, aby efektivněji zastavily migraci u sebe doma. Inspiraci čerpají nejen z Meloniové, ale také z přístupu, který iniciovaly předchozí konzervativní vlády. Informují například The Times.
