Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.
Přestože saské hlavní město Drážďany nabízí od poloviny ledna finanční pobídku pro syrské občany, kteří se dobrovolně rozhodnou vrátit do své vlasti, zájem o tuto možnost je mizivý, píše německý deník Bild. Město poskytuje 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun) na dospělou osobu a 4000 eur (zhruba 100 tisíc korun) na rodinu, avšak dosud o tuto nabídku požádali pouze čtyři ze 7433 Syřanů žijících v Drážďanech. Pobídka jde přitom nad rámec dalších příspěvků, které mohou uhradit i výdaje na cestu.
Spolulídr německé Strany levice Jan van Aken vidí, že ve Spolkové republice je stále málo migrantů a chce jich přijmout ještě více. V rozhovoru pro Funke Media Group, o kterém informuje deník Bild, van Aken navrhuje přijímat jeden milion migrantů ročně, což je podle něj „zcela zvládnutelné číslo“. Dosavadní počty se mu ale nedostávají. Aby se tedy rozšířil okruh lidí, kteří by měli mít v Německu nárok na azyl, měl by být udělen i těm, „kteří utíkají před následky klimatických změn,“ tvrdí van Aken, jinak biolog a poslanec.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Smršť exekutivních příkazů, již prezident Trump rozpoutal po své inauguraci, možná nebyla přímo připravena se záměrem zahltit publikum a vyvést ho z rovnováhy, ale nevyhnutelně to byl její účinek. Vést všechny vršící se příkazy v patrnosti a zmapovat jejich možné dopady je nad síly jednoho člověka. Mezi exekutivně velmi snadné, symbolické příkazy určené hlavně k upoutání pozornosti patří klasicky trumpovsky bombastické rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Rozhodnutí vrátit se ke staršímu pojmenování nejvyšší hory USA Mount McKinley je podobné, ale odkazuje na přece jen zajímavější historii.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
V našem bezprostředním sousedství to začíná být divoké. Po přízracích Majdanu na Slovensku jsme se včera dočkali skutečného obsazování budov, přesněji kanceláří, a vandalského ničení v Německu. Zatím je to hnutí v zárodku, zatím postihlo na několika místech místní sídla CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie, která za tři týdny vyhraje volby a dosadí svého kancléře. Tento presumptivní kancléř Friedrich Merz si teď dovolil odhlasovat v parlamentu návrh, přestože věděl, že levice bude kompletně proti a vedle malé liberální FDP ho podpoří bubák evropské politiky AfD, Alternativa pro Německo. Což se stalo.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) čelí vlně protestů a útoků na své kanceláře poté, co její poslanci ve Spolkovém sněmu hlasovali společně s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) pro zpřísnění migrační politiky. Levicoví kritici obviňují CDU, že tím porušila takzvanou „brandmauer“ – princip, podle něhož demokratické strany nespolupracují s AfD. Přitom podle průzkumů značná většina Němců omezení proti migraci podporuje.
Šéfredaktor německého deníku Bild Robert Schneider dnes publikoval ostrý komentář na adresu bývalé kancléřky Angely Merkelové za její veřejný odsudek středečního hlasování ve Spolkovém sněmu, kdy se opoziční unii CDU/CSU podařilo prosadit návrh na zpřísnění migrační politiky s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Schneider označil vyjádření Merkelové za „bezprecedentní akt neloajality“ vůči její vlastní straně.
Změna přístupu k migrantům, klíčové téma amerických prezidentských voleb, nabírá konkrétních podob. V Mississippi a Missouri by s deportacemi mohli pomáhat lovci odměn i obyčejní občané. Nové zákony navrhnuté místními zákonodárci počítají s vyplacením 1 000 dolarů certifikovaným lovcům odměn nebo běžným občanům, kteří pomohou s deportací lidí, kteří v USA pobývají nelegálně. Informuje Newsweek.
Migranti v detenčním zařízení na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě budou drženi oddělené od podezřelých z terorismu, které zde USA zadržují ve věznici. Uvedl to americký ministr obrany Pete Hegseth v rozhovoru pro stanici Fox News, píše deník The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump ve středu vydal příkaz vytvořit na Guantánamu detenční zařízení pro migranty, jež pojme 30 000 lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu uvedla, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dnes vydá exekutivní příkaz k otevření detenčního zařízení pro migranty ve věznici na americké základně v kubánském Guantánamu. Zařízení podle něj pojme až 30.000 lidí, kteří pobývají v USA nelegálně. Staronová hlava státu dodala, že přípravou zařízení pověří Pentagon a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost. "V Guantánamu máme 30.000 lůžek," řekl Trump. Prezident uvedl, že místa jsou určena pro ty nejhorší zločince mezi migranty bez dokumentů, kteří ohrožují americké obyvatele.
Německý spolkový sněm schválil 348 hlasy ku 345 hlasů usnesení, které vládu kancléře Olafa Scholze (SPD) vyzývá k zpřísnění migračních pravidel a uzavření hranic pro nelegální migranty. O samotném zákonu zavádějícím tato opatření se má hlasovat v pátek, informuje Bild. Opoziční CSU/CDU navrhla pětibodový plán, který má zpřísnit migrační politiku. A to mimo jiné trvalými kontrolami na hranicích, odmítáním migrantů bez dokladů na hranicích a přísnější deportacím.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz z konzervativní unie CDU/CSU čelí kritice zevnitř vlastní strany kvůli svému návrhu na omezení migrace. Ten chce Merz protlačit Bundestagem ještě před volbami, které se konají už za necelý měsíc. Podle šlesvicko-holštýnského premiéra z CDU Daniela Günthera, který ve spolkové zemi vládne se Zelenými, by nemělo dojít ke schválení společně s Alternativou pro Německo. Zároveň kritizuje schvalování klíčové změny tak krátce před volbami.
Německá politická scéna bouřlivě debatuje o návrhu „Zákona o přílivu“ (Zustromgesetz), který připravil kandidát na kancléře za CDU Friedrich Merz. Jeho návrh zahrnuje přísnější opatření proti nelegální migraci, například možnost odmítnout migranty přímo na hranicích nebo větší pravomoci pro spolkovou policii. Zásadní rozkol však vyvolala otázka, zda je přijatelné, aby zákon prošel i s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Ta totiž dosud čelí politické blokaci ostatních stran, je tzv. za „firewallem“.
Do albánského přístavu Shëngjin doplula dnes loď italského námořnictva se 49 migranty zadrženými v mezinárodních vodách. V záchytných střediscích, spravovaných italskými úřady, mají vyčkat na posouzení svých žádostí o azyl v Itálii. Jde o třetí pokus realizovat plán, který dříve zkomplikovaly překážky kladené italskými soudy, napsala agentura AP. Italské ministerstvo vnitra neupřesnilo, ze kterých zemí migranti pocházejí, ale podle italských médií jde obyvatele Bangladéše, Egypta, Pobřeží slonoviny a Gambie.
Braniborská policie zatkla 24letého muže z Guineje poté, co ve městě Beelitz-Heilstätten, asi 30 kilometrů jižně od Berlína, došlo k dvěma násilným trestným činům. Jak listu Die Welt potvrdily bezpečnostní orgány, muž je podezřelý, že v noci na neděli nožem v obytném domě vážně zranil 54letou ženu. Poprvé o tom informovaly deníky Bild a zpravodajský portál Nius. Vyšetřování podle informací listu odhalilo indicie, že se muž mohl již dříve ve stejném domě dopustit jiného násilného jednání,
Itálie znovu zahájila spornou politiku převážení migrantů do detenčních center v Albánii. V neděli převezlo hlídkové plavidlo 49 migrantů do zařízení v této zemi, která není členem EU, a jednalo se tak o první převoz od listopadu, uvedl server Euro Weekly News. Dalších 53 migrantů, kteří při příjezdu předložili své pasy, zůstává v Itálii, zatímco se jejich případy přezkoumávají. Program, který byl zahájený za vlády premiérky Giorgie Meloniové, je prvním svého druhu v Evropě.
Kolumbie souhlasila s přijímáním migrantů vyhoštěných ze Spojených států, uvedl v neděli Bílý dům. Podle něj se tak odkládá plán prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z Kolumbie cla kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety. Informovaly o tom dnes agentury. Podle AP Bílý dům tento incident označil za varování ostatním zemím, které by se mohly pokusit bránit plánům nové administrativy.
Německá CDU pod vedením svého kancléřského kandidáta Friedricha Merze představila návrh „turbo-zákona“, který má radikálně změnit přístup Německa k migraci. Návrh, který má být předložen ve Spolkovém sněmu, zahrnuje přísná opatření proti nelegální migraci a rozšiřuje pravomoci německé policie. Tento krok je vnímán jako reakce na vzestup AfD, která před volbami tlačí na tvrdší imigrační politiku, píše deník Bild. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v neděli uvedl, že zablokoval přijetí deportačních letů ze Spojených států s kolumbijskými migranty. V prohlášení na sociální síti X při tom naznačoval, že Američané s cizinci bez povolení k pobytu zachází nedůstojně. Na takovéto zacházení si o den dříve stěžovala brazilská vláda. „Migranti nejsou zločinci a mělo by se s nimi zacházet s důstojností, jakou si lidská bytost zaslouží,“ uvedl Petro.
Zatímco se Alternativa pro Německo (AfD) začala radovat z konce „firewallu“, tedy určité politické blokace ze strany ostatních politických stran, favorit na příštího kancléře Friedrich Merz (CDU) začal tlumit vášně kolem různých pátečních vyjádření. Po nevoli vládních socialistů i Zelených přišel s ujištěním, že „firewall“ nepadl. Deníku Bild řekl, že po volbách jakoukoliv spolupráci s AfD vylučuje.
Mexiko odmítlo žádost vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa o povolení přistání amerického vojenského letadla s deportovanými migranty. I přesto, že Trump krátce po nástupu do funkce oznámil plány na masové deportace, tento krok nyní zbrzdil, protože jejich pokračování není možné bez souhlasu Mexika. Informaci agentuře Reuters potvrdili úředníci z USA i Mexika. Bílý dům však podle NBC News později upřesnil, že šlo jen o "administrativní zádrhel“, který se rychle vyřešil.
Tragický útok v německém Aschaffenburgu je podle německých médií zlomovým bodem v předvolební kampani a dost možná i v dalším vývoji Německa. Kromě toho, že začal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a favorit na příštího kancléře Friedrich Merz mluvit o tvrdých protiimigračních opatřeních, rýsuje se v Bundestagu i výbušné hlasování. Merz se totiž rozhodl nečekat do voleb a pokusit se prosadit tvrdá opatření už nyní. A to i s podporou Alternativy pro Německo (AfD)
Několik dní po nástupu prezidenta Donalda Trumpa začíná Bílý dům demonstrovat tvrdý postup proti nelegální migraci. Trumpova administrativa mluví o „největší masové deportační operaci v dějinách“. Administrativa amerického prezidenta od svého nástupu podle mluvčí Bílého domu zadržela 538 migrantů, kteří v zemi pobývali nelegálně, a stovky už jich deportovala v rámci masového tažení. Na hranice s Mexikem pak už dorazila americká námořní pěchota.
Tragický útok v Aschaffenburgu je zlomovým bodem v předvolební kampani a dost možná i v dalším vývoji Německa, píší německá média. Reakce opozičního předáka Friedricha Merze, který avizoval faktický zákaz vstupu do země všem bez potřebných dokumentů, znamená definitivní rozchod s migrační a azylovou politikou bývalé kancléřky Angely Merkelové, napsal v komentáři list Handelsblatt. Další média kritizují politiky za to, že se po útoku snaží jeden na druhého svalit zodpovědnost.
Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal výnos, podle něhož by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Federální okresní soudce v Seattlu John Coughenour pozastavil platnost výnosu na základě stížnosti podané státy Washington, Arizona, Illinois a Oregon
Osmnáctiletý Brit Axel Rudakubana, který loni v červenci na taneční akci v Southportu zabil tři děti a dalších deset osob zranil, ve čtvrtek dostal trest nejméně 52 let vězení. Jeho případ rozpoutal masové protesty proti migraci, které vedly ve Velké Británii k vlně zatýkání. Rudakubana ubodal tři dívky ve věku devět, sedm a šest let a k činu se přiznal. "Zavraždil tři děti a pokusil se zabít dalších deset lidí během 15 minut," řekl dnes soudce Justice Goose při čtení rozsudku.
Opoziční kandidát na německého kancléře Friedrich Merz by v první den v čele vlády nařídil trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy. Znamenalo by to faktický zákaz vstupu do země všem bez potřebných dokumentů. Řekl to v reakci na středeční útok v Aschaffenburgu, kde 28letý Afghánec zabil dva lidi včetně dvouletého dítěte. Volební lídr konzervativní unie CDU/CSU má podle průzkumů největší šanci, že se po únorových předčasných parlamentních volbách stane kancléřem.
Dva lidé zahynuli při útoku v parku v centru bavorského města Aschaffenburg. Oběťmi jsou dvouletý chlapec marockého původu a 41letý Němec, jak uvádí policie. Útočníka se podařilo zadržet, podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna je podezřelým 28letý Afghánec, deník Bild uvádí, že útočil bodnou zbraní. Německý kancléř Olaf Scholz označil čin za teroristický a kritizoval, že se jej dopustil člověk, který původně hledal v Německu ochranu.
