Britský premiér Boris Johnson v pátek v rozhovoru s novináři prozradil, že na polském území jsou britskými instruktory cvičeni ukrajinští vojáci. To značně rozzlobilo bývalého velitele polských pozemních sil, generála Waldemara Skrzypczaka, protože Johnson tak vyzrazuje vojenská tajemství a zavdává tak k možné katastrofě. Podle generála má Johnson napříště používat hlavu dřív, než něco bude povídat.
Za tři týdny se koná cosi, co média překřtila na světový summit o ukončení pandemie covidu-19. Zúčastněných států má být jen omezený počet, hlavním svolavatelem jsou USA, což je dobře, protože už tímto prostým faktem má summit zajištěnou relevanci. Dobrý je i ten důraz na slovo ukončení. Žili jsme totiž poslední dva roky ve stavu, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli covidu pandemii nikoli proto, že by byla naplněna nějaká předem daná, objektivní a změřitelná kritéria.
Prezidenti z Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, Andrej Duda, Gitanas Nausėda, Egils Levits a Alar Karis ve středu navštíví Kyjev, hlavní město Ukrajiny. O návštěvě informoval na svém twitteru Nausėda. Prezidentská návštěva na Ukrajině má za cíl vyjádřit politickou podporu zemi, ve které již přes měsíc probíhá invaze ze strany Ruské federace. Informovala o tom agentura Ukrinform.
Polský vicepremiér a fakticky nejmocnější politik v zemi Jaroslaw Kaczyński nezvykle silnými slovy kritizoval svého dlouhodobého spojence a přítele, maďarského premiéra Viktora Orbána. Vyjádřil zklamání nad Orbánovým přístupem k ruské agresi na Ukrajině a řekl, že další spolupráce není možná, dokud maďarský premiér svůj postoj nezmění. Maďarský premiér Viktor Orbán v sobotu přes svého mluvčího vzkázal, že odsuzuje masakr v Buči, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů, a podpoří mezinárodní vyšetřování.
Polské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo francouzského velvyslance ve Varšavě. Úřad tak učinil kvůli výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který obvinil polského premiéra Mateuzse Morawieckého z krajně pravicového antisemitismu. S odvoláním na polské úřady to uvedla agentura AFP. Macron se v rozhovoru s deníkem Le Parisien opřel do šéfa polské vlády kvůli tomu, že v nadcházejících prezidentských volbách údajně podporuje Marine Le Penovou.
Státy EU se kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními. Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty jako je Google, Meta či Amazon.
Střední Evropa v nové realitě po ruském útoku na Ukrajině. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze a s polskou revuí Wszystko Co Najważniejsze o ní diskutovali Przemysław Żurawski vel Grajewski,Michał Kłosowski, Mirek Topolánek a Karel Schwarzenberg, Debatu moderovala analytička Echa Lenka Zlámalová. Odehrála se v úterý 29. března. Dva dny předtím, než Vladimir Putin vyhlásil, že bude za plyn přijímat jen platby v rublech.
Polsko a Spojené státy v úterý podepsaly smlouvu o prodeji 250 amerických tanků Abrams M1A2 polské armádě. Informovala o tom polská média. Varšava kupuje nejnovější verzi tanků, do které jsou například zabudované nové elektronické systémy. Hodnota kontraktu je asi 4,75 miliardy dolarů (105,45 miliardy korun). Prvních 28 vozů polská armáda získá letos, všechny jí má americký výrobce dodat do roku 2026. Americké ministerstvo obrany prodej tanků Abrams schválilo letos v únoru.
Největší překážkou v uvalení tvrdších sankcí na Rusko je Německo, ne Maďarsko, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle agentury Reuters to v uvedl v pondělí během tiskové konference ve Varšavě, když komentoval výsledky maďarských voleb. „Ať už si myslíme o Maďarsku cokoliv, jde o Orbánovu čtvrtou výhru a demokratické volby musíme respektovat,“ komentoval Morawiecki výsledky, ve kterých strana Fidesz Viktora Orbána vyhrála s 53 % a získala tak ústavní většinu.
Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński nedělnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok „značně zesílil odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.
Je to již několik týdnů, co se objevilo video, kdy je ukrajinskou armádou zničena ruská helikoptéra Mi-35. Ruský stroj přitom letí velmi rychle, jen několik desítek metrů nad zemí, když ho ze strany zasáhne střela. Následně se rozpoutala diskuze, zda se jedná o staré známé americké střely FIM-92 Stinger, postrach sovětské armády už z Afghánistánu, nebo jiný systém protiletecký systém jako například polský Piorun.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Oznámil to ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval EU ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.
Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Bidenova slova už dříve komentoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě. Biden přiletěl do Polska v pátek z Bruselu, kde se účastnil summitů EU a NATO.
Ruský miliardář a podnikatel Roman Abramovič má údajně pomáhat během mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Majitel britského fotbalového klubu Chelsea byl zapojen do mírových rozhovorů se schválením samotného ruského prezidenta Vladimira Putina, píše deník Financial Times. Podle polských médií 55letý miliardář dorazil do Polska ve čtvrtek vlakem na portugalský pas. Mluvčí Kremlu však větší zapojení Abramoviče odmítl s tím, že se jednání účastnil „v počáteční fázi“.
Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, řekl v sobotu v projevu ve Varšavě americký prezident Joe Biden. Viníkem války je podle něj ruský prezident Vladimir Putin, který už dál nemůže zůstat u moci. Spojenci se musejí připravit na dlouhý a složitý boj, dodal. Šéf Bílého domu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států.
Americký prezident Joe Biden v sobotu řekl svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi, že pátý článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Tento článek stanovuje, že útok na jeden členský stát NATO považují ostatní za útok proti všem. Šéf Bílého domu po jednání ve Varšavě také uvedl, že Polsko na sebe vzalo velkou část odpovědnosti za řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině a svět by mu měl s tímto úkolem pomoci.
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki. Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Mírová mise NATO na Ukrajinu, kterou prosazuje polský premiér Mateusz Morawiecki, může vyústit v přímý vojenský konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, varuje Pravda, jeden z nejčtenějších deníků v Rusku. O Polsku se list zmiňuje jako o "hyeně Evropy".Vyslání mise na Ukrajinu konzultovali premiéři Polska, Česka a Slovinska během schůzky s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Morawiecki chce návrh oficiálně předložit na čtvrtečním summitu aliance.
Je úterý 8. března ráno, vystupuji z vlaku na nádraží v polské Přemyšli. Asi šedesátitisícové, na první pohled dost omšelé město se v posledních dnech stává symbolem nebývalé uprchlické krize, kterou spustila invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Na hranici, jež nás dělí od války, je to ve skutečnosti ještě deset kilometrů, už zde je ale slyšet ze všech stran hlavně ukrajinština.
"Probíhá boj s Ruskem." Polský premiér v sobotu při návštěvě zbrojní fabriky v Lubiczowě v Mazovském vojvodství zdůraznil, že buď Polsko zaplatí za svou bezpečnost krví polských vojáků, žen a dětí, jako je tomu na Ukrajině, nebo ji zaplatí investicemi a rozšiřováním armády. Znovu zopakoval polský postoj a oznámil, že na Evropské radě navrhl, aby byly výdaje na obranu vyňaty z působnosti evropských předpisů o státním dluhu.
Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to v pátek polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters.
Nejméně tři výbuchy se v pátek ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle prvních nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsal zpravodajský server BBC. Starosta města Andrij Sadovij následně na sociálních sítích uvedl, že útok několika raketami zasáhl opravárenský závod letecké techniky, umístěný nedaleko letiště samotného. Z Kyjeva zase přicházejí zprávy o tom, že ruská střelba zasáhla rezidenční čtvrť.
Sebeprezentace francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v posledních dnech utrpěla značné šrámy. Nejdříve Elysejský palác zveřejnil fotografie Macrona po telefonátu s Vladimirem Putinem.
Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů od centra Lvova, dnes zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění. S odkazem na gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura Reuters. Tato část Ukrajiny zatím zůstávala vojenského konfliktu do velké míry ušetřena,
I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari.
Americké ministerstvo obrany oznámilo, že plán Polska předat stíhačky MiG-29 Spojeným státům ve snaze dostat je na Ukrajinu nepovažuje za udržitelný. Podle agentury Reuters i amerických médií tím Washington polskou nabídku odmítl. Varšava v úterý oznámila, že je ochotna bojová letadla dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla předána ukrajinské armádě. Podle Pentagonu ale tento plán vzbuzuje značné obavy pro celou Severoatlantickou alianci.
Polsko údajně jedná se Spojnými státy o dohodě, podle které by Polsko dalo Ukrajině své ruské letouny MIG-29 výměnou za americké stíhačky F-16. Podobné zprávy se opakují již několik dní, ačkoli je polské úřady důrazně popírají, píše server DoRzeczy. „The Wall Street Journal“ s odvoláním na zdroje z americké státní správy uvedl, že probíhají jednání o dohodě týkající se výměny letadel.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená existenční hrozbu pro mír v Evropě, řekl v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou polský premiér Mateusz Morawiecki. Jeho vláda je pro co nejtvrdší sankce ze strany Evropské unie proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. „Dnes se soustřeďujeme na situaci na Ukrajině, protože jde o existenční hrozbu pro mír v Evropě,“ řekl šéf polské vlády k vojenskému postupu Ruska vůči jeho západnímu sousedovi.
Polsko, Slovensko ani Bulharsko nedodá své starší stoje MIG-29 ukrajinským ozbrojeným silám. Informace, že by země východní Evropy mohly Ukrajině dodat letouny se objevila v minulých dnech. V úterý však takovou možnost podpory Ukrajiny odmítl polský prezident Andrzej Duda. Informuje například Newsweek.
