Tag: Polsko

Články k tagu

Polský ministr: Polsko bylo „okradeno“ a německá politika „při této loupeži sehrála vedoucí roli“

Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.

Sto mrtvých Wagnerovců proti stovce Poláků. Moskva trumfuje Kyjev v počtu zabitých

Podle Ukrajinců zabil víkendový úder raket HIMARS na základnu žoldnéřské skupiny Wagnerovců v okupovaném městě Popasna zhruba sto lidí. Ruské ministerstvo obrany zase tvrdí, že jeho ozbrojené síly zabily v obci Zoločiv u Charkova přes 100 bojovníků z Polska a Německa, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Prohlásil v pondělí podle agentury TASS mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov. Zahraniční dobrovolníci, které Moskva pravidelně označuje za žoldnéře, údajně zemřeli při leteckém útoku.

Polsko zvažuje konec vydávání víz Rusům. Německo, Francie a EU jsou proti

Polská vláda začala zvažovat omezení vydávání víz ruským občanům. Agentuře PAP to řekl náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Polsko by tak následovalo příkladu Estonska a Lotyšska. „Pracujeme na konceptu, který znemožní vydávání víz Rusům,“ řekl Wawrzyk PAP. Náměstek se vyslovil pro to, aby jeho země podpořila nové sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, včetně omezení přístupu k vízům, „ačkoli velké členské státy jako Německo, Francie nebo Nizozemsko se vyslovily proti tomu“.

Žádná rtuť, ale sůl. V řece Odře uhynuly tuny ryb

Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to dnes podle agentury AP polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Jak dnes polská ministryně uvedla, analýzy vzorků odebraných v řece v Polsku i v Německu ukázaly zvýšené hodnoty soli.

Renesance tanků

Česká armáda se má již záhy začlenit do seznamu provozovatelů německých tanků Leopard 2, zatímco Polsko v červenci získalo první americké obrněnce Abrams a uzavřelo velkou smlouvu o nákupu a výrobě jihokorejských tanků. Poněkud paradoxně ovšem vůbec není jasno v tom, jaká budoucnost čeká tankové jednotky západoevropských mocností, protože válka na Ukrajině by mohla vést k naprostému přehodnocení jejich plánů.

Cesty Polska a Maďarska se rozešly kvůli válce na Ukrajině, prohlásil Morawiecki

Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).

Ukrajinský parlament schválil privilegované postavení Poláků. Jako dík za pomoc

Jako poděkování za pomoc v době války Ukrajina udělila zvláštní práva polským občanům. Příslušný zákon dnes definitivně přijal ukrajinský parlament, oznámily tiskové agentury. Zákon předpokládá, že polští občané spolu s manželkami (či manžely) a dětmi mohou zůstat na Ukrajině až 18 měsíců. Během pobytu mají právo se nechat zaměstnat či podnikat, a to bez zvláštního pracovního povolení pro cizince. Na roveň Ukrajincům budou postaveni i při studiu, poskytování lékařské péče či sociální pomoci.

Medveděv zveřejnil novou mapu Ukrajiny. Zůstane jen okolí Kyjeva, zbytek připadne hlavně Rusku a Polsku

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a nynější místopředseda bezpečnostní rady zveřejnil na síti Telegram dvě mapy Ukrajiny. Nejprve mapu Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích před rokem 2014 a pak tu, která bude podle něj konečným důsledkem války. Vlastní Ukrajině na mapě zbývá jen okolí Kyjeva. Velké část země je pak rozdělena mezi Polsko a Rusko, menší část prý zabere Maďarsko a Rumunsko. Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se Medvěděv už několikrát snažil šokovat svými příspěvky.

Nejsilnější armáda v Evropě. Poláci kupují enormní počet tanků, letadel a houfnic

Polsko zahajuje masivní zbrojení, kterým chce odradit především Rusko od dalších vojenských výpadů směrem na západ. Vláda ve středu podepsala několik obřích zbrojních kontraktů s Jižní Koreou. V následujících letech obdrží například tisícovku tanků, přes 600 samohybných houfnic a padesátku stíhaček, čímž se zařadí mezi vojenské velmoci. Část techniky má Polsko dostat už letos.

Polsko poslalo Kyjevu „značný počet“ tanků PT-91 Twardy. Už jsou na Ukrajině

Polsko poslalo na Ukrajinu tanky PT-91 Twardy, potvrdil podle serveru Kresy.pl mluvčí polské agentury pro vyzbrojování Krzysztof Platek. Jejich počet nicméně v rozhovoru s politologem a vojenským analytikem Jaroslawem Wolským neupřesnil, označil ho jen za „značný“. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dnes na twitteru uvedl, že stroje jsou už na Ukrajině. Ani on se však nezmínil o jejich množství. „Přítel v nouzi je skutečný přítel,“ napsal Jermak na sociální síti v angličtině.

Německé sliby dodat tanky „se ukázaly jako podvod.“ Berlín je překvapen ostrým tónem z Varšavy

Roztržka mezi Polskem a Německem ohledně výměny vojenské techniky se stupňuje a tanky nikde. Varšava předala staré sovětské tanky Ukrajině a na oplátku měla od německé vlády dostat tanky Leopard. Podobná dohoda o výměně existuje i mezi Prahou a Berlínem. Poláci se ale stále nemohou tanků dočkat, připomíná server Do Rzeczy. Případ se mezi politiky přetřásá už několik týdnů, náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski řekl, že německé sliby "se ukázaly jako podvod."

Méně a levněji jíst. Poláci připravují národ na kritický podzim a zimu

Zdražování větší jak za poslední dvě dekády a nepříznivé vyhlídky na další měsíce. Takové scénáře před sebou mají polští politici, kteří připravují svůj národ na zhoršení životní úrovně v nadcházejících měsících. Premiér Polska Mateuzs Morawiecký navíc představuje svůj scénář, jak by měla vypadat pro řadu domácností jejich budoucnost. Měli by totiž nyní zateplit své domy a připravit se na nadcházející topnou sezonu, která bude velmi těžká pro řadu lidí. Kromě toho mají lidé méně jíst a zejména své potraviny získávat levně.

Jourová je divná paní posedlá Polskem, míní polský vládní poslanec

Poslanec polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Piotr Kaleta ve čtvrtek v rozhovoru s Polským rozhlasem místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou označil za divnou paní posedlou Polskem. Bylo to v reakci na ve středu zveřejněnou zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích sedmadvacítky, která je vůči Polsku kritická. „Vyhodit to všechno do povětří, vůbec se tím netrápit, nebrat v potaz,“ řekl Kaleta ke zprávě.

Polsko a Španělsko se prý chystají dodat Ukrajině stovky tanků

Polsko by podle nepotvrzených informací mělo brzy předat Ukrajině všech svých 232 tanků PT-91 Twardy. Na oplátku by měla Varšava od Spojených států obdržet 300 už používaných tanků Abrams, napsal polský server Defence 24. Ten se odvolává na informace z ukrajinských sociálních sítí. Zpráva se objevila v den, kdy polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka přijal v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Několik kusů těžké techniky by mohlo dodat i Španělsko, píše server Kyiv Independent.

„Neuvěřitelné.“ Jourová pobouřila prezidenta Dudu. „Je to politický útok na Polsko“

Slova české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové vnímám čistě jako politický útok na Polsko. Tak se v pondělním vysílání televize Polsat News na adresu Jourové vyjádřil polský prezident Andrzej Duda. Reagoval totiž na tvrzení eurokomisařky, že dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, uvedla Jourová koncem června.

Proti odvěkému nepříteli

"Tam, kam sahala unie, byla civilizace, dál už jen barbarská step,"“ řekl mi nedávno u polsko-českého kulatého stolu, konaného na zámku Niepołomice u Krakova, jeden Polák. Dnešní silnou podporu Polska Ukrajině vy\světluje řada historických zkušeností. Rusko je historický nepřítel číslo jedna. Staletí válek Poláky přesvědčila, že hlavní nebezpečí hrozí od kolosu na východě. Na oplátku Putin zřejmě považuje Poláky za rozvratný prvek v ruských dějinách. Pro Poláky bylo další střetnutí s Ruskem vždy pouze otázkou času.

„Bandera nebyl masový vrah, důkazy nejsou.“ Výroky velvyslance pobouřily Polsko

Polské představitele pobouřily výroky ukrajinského velvyslance v Německu Andrije Melnyka, který v rozhovoru s německým novinářem Tilo Jungem bagatelizoval zločiny Stepana Bandery, vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války. Distancovalo se od něho i ministerstvo zahraničí v Kyjevě. „Bandera nebyl masovým vrahem Židů a Poláků,“ řekl Melnyk. Neexistují podle něho pro to důkazy. Antisemitismus Bandery a jím vedené OUN jsou součástí ruského podání dějin, uvedl Melnyk.

Ústupky polské vlády Jourové nestačí. Výroky komisařky jsou znepokojivé, reagovala Szydlová

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Podle agentury AP to dnes uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová. Polský prezident Andrzej Duda v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců.

Vzdor proti Rusku a medaile pro Bendovy. Konzervativci se sjeli do Varšavy

Poláci se Ruska nebojí. Takové je hlavní sdělení konference s konzervativním nádechem, jenž proběhla ve Varšavě v posledních dnech. Tradičnímu setkání, nazvané Polska Wielki Projekt (Polsko – Velký projekt), udal tón premiér Mateusz Morawiecki ve svém úvodním projevu. “Vyhrává ten, kdo je ochotný přinést oběti, vítěz je ten, kdo je odhodlaný. Není to jen o síle, technologické převaze a penězích,,” prohlásil Morawiecki.

Babiš a Zeman, hrobaři české koruny

O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.

Kde jsou tanky pro Polsko? Slibovaná dodávka z Německa se nenaplnila, řekl ministr obrany Blaszczak

Polsko darovalo Ukrajině přes 200 tanků T-72, původně ruské výroby. Způsobené mezery ve výzbroji polské armády mělo podle dřívějších jednání částečně doplnit Německo. Navzdory ujištění německé vlády, dohoda stále nebyla naplněna. Co Německo slíbilo, se neuskutečnilo, potvrdil v rozhovoru s deníkem Do Rzeczy polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Šéf polského ministerstva obrany v rozhovoru připustil, že „jsme v současné době ve fázi konzultací a hledání řešení.

Do Česka přijela polská vláda. Fiala se zajímal o terminály na LNG a nový plynovod

Česká a polská vláda se v pátek odpoledne sešly v Praze k sedmému společnému zasedání. Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce s polským protějškem Mateuszem Morawieckým prohlásil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, hkavně o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro ČR. Obě země se také shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost.

V Praze jedná česká a polská vláda naráz

Česká a polská vláda se v pátek dopoledne sešly v Praze k sedmému společnému zasedání. Hlavními tématy rozhovorů zástupců vlád Petra Fialy (ODS) a Mateusze Morawieckého budou podle úřadu vlády ruská agrese na Ukrajině, energetická bezpečnost či přípravy českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Delegace polského premiéra Morawieckého dorazila do Kramářovy vily kolem 09:30. Podle večerních informací úřadu vlády mělo do Prahy přijet sedm členů polského kabinetu.

Polský Sejm schválil zrušení sporné disciplinární komory pro soudce

Polský Sejm, dolní komora parlamentu, dnes schválil návrh zákona, který povede ke zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Podle kritiků jde o nástroj vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců. Zastavit činnost disciplinární komory už dříve Polsku nařídil Soudní dvůr EU, politici ve Varšavě však neposlechli, a Polsku proto kvůli tomu každým dnem narůstala pokuta, k začátku tohoto měsíce šlo o 160 milionů eur (3,95 miliardy korun).

Polsko vypovědělo Rusku smlouvu o výstavbě plynovodů

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů. Smlouva podepsaná téměř před 30 lety má několik dodatků, poslední úpravy podepsali polští a ruští představitelé 29. října 2010.

„Objevily se znepokojivé hlasy.“ Polsko a Ukrajina teď směřují k úzkému propojení obou zemí

Objevily se znepokojivé hlasy, aby se Kyjev podřídil Moskvě, řekl dnes polský prezident Andrzej Duda v ukrajinském parlamentu v narážce na návrhy k ukončení ruské invaze ze strany například Itálie nebo Německa. Podle polského prezidenta je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. Duda dnes v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí.

Pocta industrializaci

Rekonstrukce, konverze a obecně nakládání s historickým dědictvím jsou velkými tématy soudobé architektury, která se dotýkají památkové ochrany i udržitelné výstavby. Typickým příkladem jsou vysloužilé průmyslové areály, jejichž budoucnost řeší města po celé Evropě. Zprávy o chystaných demolicích továren jsou u nás denním chlebem. Areály postindustriálních brownfieldů zpravidla zaujímají lukrativní pozemky v rámci roztahujících se měst, takže logicky přitahují pozornost developerů a dalších investorů.

Abeceda polsko-českých (ne)dorozumění

Neplodná aliance. Takto se jmenoval asi před dekádou vydaný sborník o česko-polských vztazích. Pokud by se dalo ukázat na nejhorší prokletí těchto vztahů, bylo by to přesvědčení, že „vše je v pořádku“ (takže není třeba nic řešit) a „máme přece tolik společného“ (proto nemá smysl se nějak snažit o vzájemné poznávání). Mementem praxe těchto vztahů pak může být třeba stále neexistující železniční a dálniční spojení mezi dvěma největšími městy dávných zemí Koruny české – Prahou a Vratislaví.

Trojmoří – střední Evropa jako subjekt politiky

Trojmoří je projektem hospodářské, infrastrukturní a energetické spolupráce dvanácti členských zemí EU: Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Od jeho vzniku z iniciativy Polska a Chorvatska je také projektem transatlantické spolupráce. Klade si za cíl posílit dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu spojující náš region na ose sever – jih.