Na cestě k centrům pro distribuci humanitární pomoci, která spravuje Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), v sobotu zemřelo 15 lidí. Podle agentury Reuters to tvrdí lékaři ze dvou nemocnic v centrální části Pásma Gazy. Podle nich lidi zabila palba izraelské armády. Ta se k tomu nevyjádřila. Podle místních úřadů, které má pod kontrolou palestinské hnutí Hamás, v sobotu v Pásmu Gazy zahynulo při úderech izraelské armády 23 lidí.
Uznání palestinského státu je nejen morální povinností, ale i politickou nutností, řekl Emmanuel Macron novinářům při své návštěvě Singapuru. Jestliže Izrael dostatečně nezareaguje na humanitární situaci v Pásmu Gazy, evropské země budou podle francouzského prezidenta muset přitvrdit svůj postoj k Izraeli, píše agentura AFP. Izrael označil kritiku od Macrona za jasné lži. Francie podle Macrona doufá, že se jí podaří nastartovat hnutí usilující o uznání palestinského státu
Stovky Palestinců dnes vtrhly do středisek, kde nadace podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc. Informovala o tom agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Izrael snaží jídlo využít jako zbraň.
Česko podporuje humanitární pomoc pro civilisty v Gaze, situace je opravdu nadále neúnosná, řekl po jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Pomoc se ale podle něj nesmí dostat k palestinskému teroristickému hnutí Hamás, aby se mohlo znovu postavit na nohy, poznamenal. Pavel tento týden při návštěvě Bruselu řekl, že humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení.
Oddělme obecnou podporu Izraele od jeho konkrétních kroků v Gaze. Ty obhajovat nelze a je správné je odsoudit. – To je prohlášení prezidenta Petra Pavla, které zní rozumně a umírněně. Mnozí citliví lidé na to čekali a jistě i přivítali. Je to ale přesně to, čemu se říká kvadratura kruhu: Podporujeme vás ve vaší obraně před teroristy, ale moc jim neubližujte. Jistěže ne každý izraelský válečný čin je automaticky ospravedlnitelný, ale nikdo asi není schopen poradit, jak tedy tu válku vést, když vedení takové války se provádí konkrétními kroky a vede k „humanitární katastrofě“.
Británie, Francie a Kanada nebudou nečinně přihlížet "nehorázným akcím" Netanjahuovy vlády a přijmou "konkrétní kroky" včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Informovaly o tom v pondělí tiskové agentury AFP a Reuters s odvoláním na společné prohlášení lídrů tří zemí.
Humanitární situaci v Gaze považuje česká diplomacie za alarmující. Pro Echo24 to uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dodal, že Česko trvá na tom a zdůrazňuje to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, včetně možnosti využití amerického plánu, který spočívá v novém systému poskytování humanitární pomoci Palestincům v Gaze prostřednictvím soukromých společností.
Židovský stát ustupuje v tvrdém ražení proti Palestincům. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci, uvedla agentura AP. Ve videoprohlášení zveřejněném na sociálních sítích Netanjahu uvedl, že spojenci vyjádřili obavy v souvislosti se "snímky z hladovění" a pohrozili, že by omezili pomoc.
Do Pásma Gazy nebude za současné situace pouštěna žádná humanitární pomoc, uvedl dnes podle agentur izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Spolu s dalšími kroky je to podle něj jeden z hlavních nástrojů tlaku, který Izrael vyvíjí na palestinské teroristické hnutí Hamás. Kac tak potvrdil současnou tvrdou politiku vlády Benjamina Netanjahua. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pátek oznámila podrobné plány na převzetí agend americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) pod ministerstvo zahraničí a plán na její reorganizaci. To bude de facto bude znamenat zrušení USAID do 1. července 2025. „Dnes (v pátek) jsme informovali Kongres o našem záměru převést určité funkce USAID pod ministerstvo zahraničí a ukončit zbývající programy, které nejsou v souladu s prioritami administrativy,“ uvedl ministr zahraničí Marco Rubio.
Půl roku po zářijových povodních, které postihly Česko, Charita Česká republika dále pokračuje v pomoci obětem této přírodní katastrofy. První fáze pomoci, plošně zaměřené na rychlou materiální a finanční podporu lidem ze zatopených domácností, je již uzavřená. Nyní Charita ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi připravuje druhé kolo pomoci – cílenou podporu těch, kteří se ocitli ve zvláště složité situaci. Využije k tomu peníze z veřejné i kostelní sbírky, kam dárci dohromady přispěli částkou 158 milionů korun
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa musí dodavatelům již odvedených projektů pro agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID zaplatit zhruba dvě miliardy dolarů, které chtěla vláda zastavit. (46,4 miliardy Kč). Rozhodl o tom americký Nejvyšší soud, který tak potvrdil verdikt nižší instance. Ten chtěla administrativa zvrátit.
Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace. Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.
Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.
Minulý týden americký prezident Donald Trump rozhodl o náhlém zmrazení americké zahraniční pomoci na 90 dnů. Důsledky pocítil celý svět a dopady rozhodnutí jsou zřetelné pár kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny, daleko od Washingtonu.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci a to včetně Ukrajiny. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Polský premiér Donald Tusk podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
Čím dále, tím více je slovenský premiér Robert Fico podle svých slov přesvědčený, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nutí Slovensko k odvetným opatřením ohledně zastavení tranzitu ruského plynu, které Kyjev učinil od 1. ledna. "A my do reciprocity půjdeme," řekl Fico ve svém videu v sobotu večer na Facebooku s tím, že Bratislava bude zřejmě vetovat další finanční pomoc Evropské unie Ukrajině.
Ombudsmani Ruska a Ukrajiny se setkali na území Běloruska, předali si dopisy válečných zajatců příbuzným a diskutovali o spolupráci při pomoci občanům obou zemí.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci. Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun
Stoletá voda ochromila Moravskoslezský kraj a tamní obyvatelé potřebují pomoct s obnovou svých domovů. Poškození občané potřebují obnovit dodávky elektrické energie, komunikační síť a poničené silnice. Kromě toho potřebují i zásoby pitné vody, jídlo, trvanlivé zboží či hygienické potřeby. Napříč Českou republikou se spouští sbírky vybírající finanční prostředky pro poškozené obyvatele, pojišťovny evidují stamilionové škody na majetku a potravinové banky vypravily první dodávky pomoci.
Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.
Někteří ukrajinští uprchlíci se z Česka pravidelně vracejí do své domoviny. Za rodinou a známými, zkontrolovat majetek nebo třeba k lékaři. Současná pravidla válečným uprchlíků návrat do země, kde probíhá válka, nezakazují. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale mají na finanční podporu nárok pouze ti, kteří se zdržují v Česku. Pokud odjedou a policie to zjistí, o nárok na uprchlické dávky přijdou.
Světový potravinový program (WFP) kvůli nedostatku zásob a špatné bezpečnostní situaci pozastavil veškerou distribuci potravin ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Organizace, která je součástí OSN, také uvedla, že za poslední dva dny nevjely na toto izolované a válkou sužované území žádné kamiony přes plovoucí molo, které zde postavily Spojené státy pro dodávky humanitární pomoci po moři, uvedla agentura AP s odkazem na mluvčí WFP.
Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý přiznal, že izraelská armáda v pondělí v Pásmu Gazy zasáhla několik vozů humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), podle Netanjahua šlo o neúmyslný tragický incident. Zemřelo při něm sedm pracovníků WCK, která v Gaze distribuuje jídlo. Izraelská armáda už také vyjádřila lítost a slíbila nezávislé a profesionální vyšetření incidentu. Smrt humanitárních pracovníků odsoudily země jako je Polsko, Španělsko, Austrálie či Británie.
Patrně izraelský letecký úder zabil v Pásmu Gazy čtyři mezinárodní humanitární pracovníky a jejich palestinského řidiče, informují média s odvoláním na palestinské úřady. Mezi mrtvými, jejichž těla se nachází v nemocnici Al-Aksá v Dajr Balahu v centrální části pásma, je Brit, Polák a Australan. Čtvrtou zahraniční obětí je podle serveru The Times of Israel Ir, ačkoliv jiné zdroje uvádějí, že jeho národnost zatím nebyla potvrzená. Úřady to uvedly na základě pasů nalezených u obětí.
