Británie, Francie a Kanada nebudou nečinně přihlížet "nehorázným akcím" Netanjahuovy vlády a přijmou "konkrétní kroky" včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Informovaly o tom v pondělí tiskové agentury AFP a Reuters s odvoláním na společné prohlášení lídrů tří zemí.

"Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva," uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.

Britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také uvedli, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. "Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními," uvedli lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je "dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle".

Starmer, Macron a Carney rovněž uvedli, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. "Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí," dodali v prohlášení.

Prohlášení přišlo krátce poté, co izraelská armáda oznámila, že do Pásma Gazy poprvé po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních pět kamionů s humanitární pomocí. Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené, "základní" množství pomoci jako "zcela nedostatečné".