Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla dnes večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenované, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli.
OSN vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy, na Blízkém východě je to poprvé. Podle odborníků v pásmu trpí katastrofálním hladem půl milionu lidí, píše agentura AFP. Hladomor v Pásmu Gazy je přímým důsledkem jednání izraelské vlády, prohlásil podle agentury Reuters vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Izrael bezprostředně po oznámení uvedl, že v Pásmu Gazy hladomor není a že OSN snížila vlastní standardy, podle kterých hladomor určuje.
Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a rozvíjí se tam hladomor, uvedli dnes ve společném prohlášení ministři zahraničí 24 zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů, mezi kterými je například Slovensko. Česká republika ani Německo jej nepodepsaly. Česku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, každé stanovisko by mělo být vyváženější, Česku na humanitární situaci záleží, řekl novinářům na Ukrajině na dotaz ministr zahraničí Jan Lipavský.
Každý den přicházejí nové záběry z Gazy, kde hladoví lidé v zoufalých podmínkách čekají na humanitární pomoc. Hněv se často snáší na Izrael a svět je v pohledu polarizovaný. Je však špatné opomíjet klíčová fakta, a to vynechávat při popisu situace vliv teroristů Hamásu, píše německý deník Bild a vypočítává osm zamlčovaných skutečností. Teroristé zahájili válku a je v jejich rukou ji ukončit. Jejich požadavky se snadno splňují.
Prestižní západní deníky, v čele s The New York Times, zneužily fotografii osmnáctiměsíčního Mohammeda Zakarii al-Mutawaaqa jako symbol hladomoru v Gaze. Na snímku drží matka v náručí kostnaté tělo syna, které má místo pleny pytel na odpadky. Stejný snímek zveřejnily také The Washington Post, CNN, BBC, The Guardian, Daily Mail, The Times a německý deník Die Zeit, který ji doprovodil titulkem „Takto vypadá hlad.“ Později však vyšlo najevo, že chlapec netrpí pouze podvýživou, ale i vážnou genetickou poruchou. NYT po vlně kritiky neúplný kontext doplnily.
Britská veřejnoprávní BBC měla instruovat své zaměstnance, jak mají informovat o nedostatku jídla v Pásmu Gazy, v interním oběžníku zaměstnancům „O pokrývání potravinové krize v Gaze.“ Upozorňuje na to britský magazín The Spectator. Podle jeho článku mají novináři BBC zdůrazňovat, že distribuce jídla vázne kvůli nefungující izraelsko-americké organizaci Gaza Humanitarian Foundation. K uvedenému dokumentu se BBC dosud nevyjádřila.
Izraelská armáda zveřejnila video, na němž ozbrojenci Hamásu rabují kamion s humanitární pomocí v Pásmu Gazy. Na jiných snímcích jsou vidět palestinské děti házející kameny po kamionech údajně unesených Hamásem. Mezitím roste tlak na Izrael, aby urychleně umožnil efektivní a bezpečné dodávky pomoci. Nově zveřejněné záběry izraelských obranných sil ukazují, jak členové Hamásu násilně zastavují a rabují vozidla s pomocí, která měla být určena pro hladovějící civilní obyvatelstvo pásma Gazy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil OSN, že lže, když tvrdí, že Izrael nevpouští do Pásma Gazy humanitární pomoc. Při návštěvě letecké základny v Negevské poušti také prohlásil, že Izrael musí do pásma vpouštět zásoby bez ohledu na to, jako se odteď bude vyvíjet válka proti teroristickému hnutí Hamás. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Premiér se takto vyjádřil poté, co izraelská armáda oznámila, že usnadní přísun humanitární pomoci do pásma.
Kamiony s humanitární pomocí se dnes rozjely z Egypta k Pásmu Gazy, píše agentura Reuters s odvoláním na egyptskou státní televizi Al-Káhira. Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlašuje takzvané humanitární přestávky v boji. Rovněž oznámila, že do palestinské enklávy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.
Izrael brzy povolí Jordánsku a Spojeným arabským emirátům shazovat pomocí padáků humanitární pomoc do Pásma Gazy, sdělil dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Podle představitelů izraelské armády, se kterou budou tyto dodávky koordinovány, provede Jordánsko první shoz humanitární pomoci možná již v pátek.
Situace v Gaze je strašná. Až to 25 států nevydrželo a vyzvalo k okamžitému ukončení války. Později se připojily další tři. V České republice to vyvolalo pozdvižení. Proč se nepřipojila naše vláda? Vláda se ocitla v defenzivě. Argumentuje hlavně tím, že k podpisu nebyla přizvána a že ani Česko nepodporuje všechny kroky Izraele. To, že výzvu přivítalo teroristické hnutí Hamás, by mělo být první nápovědou, že situace je značně složitější.
Británie a dalších 24 zemí vyzvaly ve společném prohlášení k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy, informovala dnes vláda v Londýně. Česko mezi signatáři není. Země společně s eurokomisařkou pro rovnost, připravenost a krizové řízení Hadjou Lahbibovou rovněž kritizovaly izraelskou vládu za současný způsob rozdělování humanitární pomoci v Pásmu Gazy poté, co byly stovky Palestinců zabity v blízkosti distribuční středisek, podle úřadů v Gaze při izraelské střelbě.
Od května, kdy začal Izrael společně se Spojenými státy distribuovat humanitární pomoc, bylo u těchto nových distribučních center zabito nejméně 798 Palestinců uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Podle mluvčí úřadu bylo 615 osob zabito v blízkosti distribučních center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.
Izraelská armáda dnes připustila, že při střelbě ze strany izraelských vojáků u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy byly oběti mezi palestinským civilním obyvatelstvem, píší izraelská média. Tyto incidenty armáda vyšetřuje a na základě ponaučení z nich vydala svým jednotkám instrukce, uvedl mluvčí armády. Podle OSN bylo od 19. května, kdy Izrael uvolnil 11týdenní blokádu Pásma Gazy, zabito přes 400 Palestinců čekajících na humanitární pomoc, píše agentura Reuters.
Na cestě k centrům pro distribuci humanitární pomoci, která spravuje Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF), v sobotu zemřelo 15 lidí. Podle agentury Reuters to tvrdí lékaři ze dvou nemocnic v centrální části Pásma Gazy. Podle nich lidi zabila palba izraelské armády. Ta se k tomu nevyjádřila. Podle místních úřadů, které má pod kontrolou palestinské hnutí Hamás, v sobotu v Pásmu Gazy zahynulo při úderech izraelské armády 23 lidí.
Uznání palestinského státu je nejen morální povinností, ale i politickou nutností, řekl Emmanuel Macron novinářům při své návštěvě Singapuru. Jestliže Izrael dostatečně nezareaguje na humanitární situaci v Pásmu Gazy, evropské země budou podle francouzského prezidenta muset přitvrdit svůj postoj k Izraeli, píše agentura AFP. Izrael označil kritiku od Macrona za jasné lži. Francie podle Macrona doufá, že se jí podaří nastartovat hnutí usilující o uznání palestinského státu
Stovky Palestinců dnes vtrhly do středisek, kde nadace podporovaná Spojenými státy a Izraelem rozdělovala humanitární pomoc. Informovala o tom agentura Reuters, podle které zoufalá snaha opatřit si jídlo převážila nad obavami Palestinců z biometrických a jiných kontrol, které Izrael v centrech slíbil zavést. OSN a řada humanitárních organizací s nadací odmítly spolupracovat s tím, že nový systém pomoci nebude účinný a že se Izrael snaží jídlo využít jako zbraň.
Česko podporuje humanitární pomoc pro civilisty v Gaze, situace je opravdu nadále neúnosná, řekl po jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Pomoc se ale podle něj nesmí dostat k palestinskému teroristickému hnutí Hamás, aby se mohlo znovu postavit na nohy, poznamenal. Pavel tento týden při návštěvě Bruselu řekl, že humanitární situace v Gaze se stává neudržitelnou a vyžaduje velice urgentní řešení.
Oddělme obecnou podporu Izraele od jeho konkrétních kroků v Gaze. Ty obhajovat nelze a je správné je odsoudit. – To je prohlášení prezidenta Petra Pavla, které zní rozumně a umírněně. Mnozí citliví lidé na to čekali a jistě i přivítali. Je to ale přesně to, čemu se říká kvadratura kruhu: Podporujeme vás ve vaší obraně před teroristy, ale moc jim neubližujte. Jistěže ne každý izraelský válečný čin je automaticky ospravedlnitelný, ale nikdo asi není schopen poradit, jak tedy tu válku vést, když vedení takové války se provádí konkrétními kroky a vede k „humanitární katastrofě“.
Británie, Francie a Kanada nebudou nečinně přihlížet "nehorázným akcím" Netanjahuovy vlády a přijmou "konkrétní kroky" včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Informovaly o tom v pondělí tiskové agentury AFP a Reuters s odvoláním na společné prohlášení lídrů tří zemí.
Humanitární situaci v Gaze považuje česká diplomacie za alarmující. Pro Echo24 to uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dodal, že Česko trvá na tom a zdůrazňuje to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, včetně možnosti využití amerického plánu, který spočívá v novém systému poskytování humanitární pomoci Palestincům v Gaze prostřednictvím soukromých společností.
Židovský stát ustupuje v tvrdém ražení proti Palestincům. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci, uvedla agentura AP. Ve videoprohlášení zveřejněném na sociálních sítích Netanjahu uvedl, že spojenci vyjádřili obavy v souvislosti se "snímky z hladovění" a pohrozili, že by omezili pomoc.
Do Pásma Gazy nebude za současné situace pouštěna žádná humanitární pomoc, uvedl dnes podle agentur izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Spolu s dalšími kroky je to podle něj jeden z hlavních nástrojů tlaku, který Izrael vyvíjí na palestinské teroristické hnutí Hamás. Kac tak potvrdil současnou tvrdou politiku vlády Benjamina Netanjahua. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) přitom tento týden uvedl, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pátek oznámila podrobné plány na převzetí agend americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) pod ministerstvo zahraničí a plán na její reorganizaci. To bude de facto bude znamenat zrušení USAID do 1. července 2025. „Dnes (v pátek) jsme informovali Kongres o našem záměru převést určité funkce USAID pod ministerstvo zahraničí a ukončit zbývající programy, které nejsou v souladu s prioritami administrativy,“ uvedl ministr zahraničí Marco Rubio.
Půl roku po zářijových povodních, které postihly Česko, Charita Česká republika dále pokračuje v pomoci obětem této přírodní katastrofy. První fáze pomoci, plošně zaměřené na rychlou materiální a finanční podporu lidem ze zatopených domácností, je již uzavřená. Nyní Charita ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi připravuje druhé kolo pomoci – cílenou podporu těch, kteří se ocitli ve zvláště složité situaci. Využije k tomu peníze z veřejné i kostelní sbírky, kam dárci dohromady přispěli částkou 158 milionů korun
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa musí dodavatelům již odvedených projektů pro agenturu pro mezinárodní rozvoj USAID zaplatit zhruba dvě miliardy dolarů, které chtěla vláda zastavit. (46,4 miliardy Kč). Rozhodl o tom americký Nejvyšší soud, který tak potvrdil verdikt nižší instance. Ten chtěla administrativa zvrátit.
Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace. Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.
Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.
Minulý týden americký prezident Donald Trump rozhodl o náhlém zmrazení americké zahraniční pomoci na 90 dnů. Důsledky pocítil celý svět a dopady rozhodnutí jsou zřetelné pár kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny, daleko od Washingtonu.
