Tag: ekonomika

Články k tagu

Možné dopady brexitu pro ČR. Zdražení přepravy zboží, snížení exportu do Británie, oslabení jádra

Brexit může pro Česko znamenat zdražení přepravy zboží nebo oslabení pozice zastánců jaderné energie v Evropské unii. Tuzemští vývozci mají z odchodu Velké Británie z EU obavy a vývoz z Česka do Spojeného království letos poprvé po letech meziročně klesá. U českých firem zaměřených na export také podle odborníků stoupl v souvislosti s brexitem zájem o zakládání společností přímo v Británii, která je pátým největším obchodním partnerem Česka.

EU je vražděna z Bruselu

Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.

Největší překážka podnikání v přístím roce? Náklady na pracovní sílu

Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.

Protesty žlutých vest výrazně zpomalí ekonomiku Francie

Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.

Protesty žlutých vest dle pařížské vlády těžce zasáhly ekonomiku. Policisté solidární s demonstranty

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.

CVVM: Více než půlka Čechů hodnotí ekonomickou situaci i životní úroveň dobře

Polovina Čechů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou. Je to nejvíce od začátku měření. Opačný názor má 14 procent lidí, což je vyrovnané minimum. Třetina dotázaných zvolila možnost "ani dobrá, ani špatná". Životní úroveň své domácnosti pak pozitivně vnímá 54 procent Čechů, za špatnou ji považuje deset procent lidí. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

„Žluté vesty“ demonstrují proti zelené politice

Už týden se ve Francii odehrávají protesty proti zdražování benzinu a nafty, které svou prudkostí a tím, že část demonstrantů se nerozpakuje násilných blokád ani potyček, poutají značnou pozornost médií v zahraničí, samozřejmě včetně českých. Zpravodajství vychází vstříc stereotypní představě o Francouzích jako věčných nespokojencích, kteří vždycky při představě, že by jim někdo sáhl na jejich pohodlí a blahobyt, reagují velmi popuzeně. V tomto směru to zpravodajství jistě není lživé, je jen neúplné.

Podle Bruselu průlom. Junckerův plán už pomohl vytvořit statisíce pracovních míst

Takzvaný Junckerův plán rozvoje investic v Evropě už podle odhadů podpořil vznik více než 750 000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to ve čtvrtek Evropská komise (EK). Dodala, že plán již aktivoval investice za 360 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů. EK rovněž vyzvala k zefektivnění jednotného trhu, který je podle ní nástrojem, kterým může kontinent posílit své postavení ve světě. Podle české Hospodářské komory ale EK nepředstavila žádnou vizi.

Koalice chce sebrat byty těm, kdo moc vydělávají. Učitele z bytu však nevyhodíme, slibuje radní

V Praze stále přibývá lidí, kteří mají problém dosáhnout na bydlení. S nedostatkem bytů k pronájmu se potýkají i mnozí učitelé či policisté. O nich přitom magistrát dlouhodobě mluví jako o skupinách, kterým je třeba s bydlením pomoci. Situaci chce řešit i nové vedení Prahy – pro poskytování bytů státním zaměstnancům plánuje získat místa i tím, že z bytů odejde část současných nájemníků. „Půjde především o soudce a státní zástupce,“ říká radní pro bydlení Adam Zábranský. Opozice je však k plánům koalice skeptická.

Vzpoura střední třídy. Francouzi protestovali proti zvýšení daně z PHM, jedna mrtvá, 223 zraněných

Na 283.000 lidí v sobotu protestovalo na různých místech celé Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Informovalo o tom francouzské ministerstvo vnitra. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, došlo k několika vážným dopravním nehodám. V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou jedna žena, celkem bylo raněno nejméně 227 lidí, z toho sedm vážně, včetně jednoho policisty, uvedlo ministerstvo.

Čínská cenzura se přesouvá z politiky do ekonomiky. Ta se nemá ‚pomlouvat‘

Nová cla Washingtonu na čínský export ve výši 200 miliard dolarů dominovala zprávám z byznysu ve většině světa. Čínští čtenáři si však mohli přečíst zcela jiné titulky – internetové společnosti Tencent a Baidu přinášely zprávy o tom, jak komunistická strana „se Si Ťin-pchingem v čele“ pomáhá rozvoji zapadlého regionu Ning-sia na severozápadě Číny, píše britský ekonomický deník Financial Times (FT).

Vývoz z Česka letos láme rekordy, dosáhne 4,3 bilionu Kč

Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl letos vzrůst o dvě procenta na nový rekord 4,3 bilionu korun po loňských 4,2 bilionu Kč. Bilance zahraničního obchodu by měla být opět kladná a dosáhnout plusu na úrovni 375 miliard korun po 443 miliardách korun loni. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Pro rok 2019 asociace další růst exportu nečeká.

Pětině dlužníků zůstane po splacení dluhů jen na jídlo a oblečení, některým ani na ně

Pětina dlužníků se závazky po splatnosti si může ze svého příjmu nakoupit pouze nejlevnější a nejnutnější jídlo a oblečení. Pěti procentům nezbudou peníze ani na tyto základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu, který si společnost KRUK nechala udělat v rámci akce Den bez dluhů mezi více než 1200 respondenty, z nichž polovina měla dluhy. KRUK spravuje pohledávky finančních ústavů a podniků.

Nejsou lidi. Firmám bude brzy chybět půl milionu pracovníků

Rok 2019 bude podle odhadů pátým kalendářním rokem, kdy bude vykázán kladný hospodářský růst. Brzdit jej ale bude nedostatek pracovních sil, rostoucí mzdy a ohrozit ho může nepříznivý vývoj v zahraničí. Firmám bude navíc už v červnu příštího roku chybět 500 tisíc lidí, poškodí to podnikatele i celou ekonomiku, upozorňuje analýza Hospodářské komory, jež předpovídá vývoj trhu práce do konce roku 2019. Podle komory tím státní kasa přijde přibližně o 110 miliard korun na daních a odvodech, které by mohly být zaplaceny, pokud by volná místa obsazena byla.

Německo potřebuje víc migrantů. Ale odjinud, než z Afriky či Arábie. Pomáhají ekonomice

Příliv pracovních sil z ostatních členských zemí Evropské unie od roku 2011 zrychluje růst německé ekonomiky v průměru o 0,2 procentního bodu ročně. Uvedl to ve středu německý hospodářský institut DIW. Dodal, že Německo by vzhledem ke své stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil mělo zvýšit úsilí k přilákání migrantů z EU. Lidé přicházející z ostatních členských zemí EU jsou podle DIW většinou mladí, kvalifikování a aktivní na trhu práce. Zaplňují tak řadu volných pracovních míst a zároveň zvyšují spotřebitelskou poptávku. Ta je v posledních letech hlavním motorem růstu německé ekonomiky.

Varovná čísla. Kvůli stárnutí populace na tom budeme hůř než Řecko

České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada.

Česko ekonomicky zaostává za EU, důvodem je špatná infrastruktura i pomalý internet

Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích. Vyplývá to ze studie Světového ekonomického fóra, která byla dnes zveřejněna na Fóru Studie WEF v Praze.

MFF výrazně zhoršil výhled pro Česko

Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu. Výrazně horší je výhled pro Česko: letos má tempo jeho růstu zpomalit na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom MMF odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.

Babiš prošustroval prosperitu

Česko má za sebou skoro pět let rekordní prosperity. V posledních zhruba dvou letech provázené i jedním z nejrychlejších růstů platů z celé Evropské unie. Přesto zůstáváme zónou levné práce, která investorům nabízí jeden z nejatraktivnějších poměrů cena/výkon. Přidaná hodnota, která se v zemi vytvoří, se rozděluje mezi firmy na ziscích, na platech mezi jejich zaměstnance a stát na daních.

Pracujeme na 119 procent, potřebujeme kapacitu pro dalších 400 tisíc aut, říká Škoda

Škoda Auto bude na začátku příštího desetiletí potřebovat jen v Evropě další výrobní kapacitu pro zhruba 400 000 vozů. Bude to řešit hledáním možností v rámci svých závodů i dalších továren mateřského koncernu VW. Krajní variantou je výstavba nového závodu. Rozhodnutí by mělo padnout do začátku příštího roku. Na autosalonu v Paříži to novinářům řekl předseda představenstva Bernhard Maier. O konkrétní lokalitě nechtěl spekulovat.

HDP zpomalil ve 2. čtvrtletí růst na 2,4 procenta

Česká ekonomika zpomalila ve druhém čtvrtletí meziroční růst na 2,4 procenta z 4,1 procenta v prvním čtvrtletí. Zpřesněný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tempo růstu HDP zůstalo v případě druhého čtvrtletí stejné jako v odhadu z konce srpna, statistici ale o desetinu procentního bodu snížili růst v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně rostl hrubý domácí produkt o 0,7 procenta.

Kam investují čeští dolaroví milionáři?

Průměrnému dolarovému milionáři je v České republice 53 let, jde stále více o muže (95 procent) než ženy, vysokoškoláky a majitele společností. Hlavním zdrojem jejich příjmů je podnikání. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky, který sbíral data od 173 dolarových milionářů. Celkem je v Česku na 25 tisíc takto bohatých lidí.

Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 40 mld. Kč

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.

První rozpočet premiéra Babiše: „Klasická levicová politika“

Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů dnes schvaluje návrh státního rozpočtu na rok 2019. Jde o první návrh rozpočtu Andreje Babiše, který připravoval z pozice premiéra. Schodek rozpočtu činí 40 miliard korun, což kritizuje Národní rozpočtová rada i opoziční ODS či Piráti. Na středeční jednání vlády dorazil i prezident Miloš Zeman.

Klausovy semináře očima StB

V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.

Euro – subprime po evropsku

Když začala americká finanční krize, evropští politici zaujali postoj, že se to Evropy netýká. Je to „americký problém,“ který povede k tomu, že Spojené státy „ztratí postavení světové finanční supervelmoci“, prohlásil tehdy německý ministr financí Peer Steinbrück. Francouzský prezident Sarkozy ohlásil konec „laissez faire“ kapitalismu. Od počátku úsilí o evropskou měnovou integraci vždy šlo nejen o sjednocování Evropy, ale o dolar. O jeho dominanci, s níž udělala Evropa několik špatných zkušeností. Jak řekl v 70. letech americký ministr financí John Connally, dolar je „naše měna, ale váš problém“. Předseda Evropské komise Romano Prodi v roce 2002 vysvětloval, že „historický význam eura je v tom, že vytváří ve světě bipolární ekonomiku. Ty dva póly jsou euro a dolar“. Eurokomisařka Loyola de Palaciová téhož roku předpověděla, že „v budoucnu euro zaujme pozici jednotky směny na mezinárodních trzích. Samozřejmě nahradí dolar na trzích s ropou a na jakýchkoli trzích“.

Afrika nezopakuje asijský hospodářský zázrak, prohlásil nositel Nobelovy ceny Stiglitz

Podle amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze může být naivní očekávat v Africe stejný typ hospodářského zázraku, jaký se stal v Asii. „Model, který byl základem úspěchu východní Asie, nebude v téže míře dostupný pro Afriku,“ prohlásil podle agentury Bloomberg v sobotu na konferenci v Helsinkách. „Každý chce kopírovat to, co už udělal, a doufá, že dosáhne stejných výsledků. Ale dnešek je jiný – dneska to fungovat nebude,“ řekl. Příčiny podle něho spočívají v dynamice současné světové ekonomiky. Růst produktivity předhání růst poptávky, což znamená, že potenciál pro vytváření pracovních míst je omezen.