V málokteré evropské zemi se tak změnila nálada k horšímu jako v Česku, informuje Eurobarometr. Hospodářství i poměry ve společnosti se po sedmi letech, kdy všechno šlo nahoru, opět začínají vracet zpátky dolů. O tom nejsou ve zdejší společnosti velké pochyby.
Česká republika si i v letošním roce udržela vysoké hodnocení schopnosti splácet své závazky, tzv. rating. Mezi zeměmi regionu je tak Česko nejlépe hodnocené a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů ministerstva financí a vyjádření ekonomů. Důvodem příznivého hodnocení je mimo jiné stav veřejných financí a ekonomický růst.
Důvěra v českou ekonomiku v prosinci podruhé za sebou meziměsíčně klesla, snížila se o 0,7 bodu na 98,6 bodu. Snížila se důvěra u podnikatelů, zatímco u spotřebitelů po výraznějším listopadovém poklesu stoupla.
Růst české ekonomiky příští rok mírně zpomalí na 2,9 procenta z letos odhadovaných tří procent. Stejně tak zpomalí růst mezd, ale i tak zůstane poměrně vysoký kvůli stále velmi nízké nezaměstnanosti, která přetrvá i v dalších letech. Inflace naopak stoupne z letos odhadovaných 2,3 procenta na 2,4 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Je to exemplární ukázka, jak prosazuje velmi motivovaná, ideologicky pevně přesvědčená menšina své zájmy. Nová vlna šíření progresivního dobra se jmenuje Koncepce udržitelných financí Evropské unie. Tak jako v roce 1977 donutili politici novou regulací známou jako Community Reinvestment Act (CRA) popřít princip rizika a půjčovat na bydlení lidem, u nichž bylo zjevné, že hypotéky nebudou schopni splácet, teď chtějí donutit banky, aby půjčovaly na „trvale udržitelné“ a „společensky zodpovědné projekty“, které nemají potenciál samy o sobě vydělávat. Pravidla pro to, jak se vykazuje riziko a zisk, se tudíž musí úplně postavit na hlavu přes nové ratingy a zelené úvěry a dluhopisy. Je jsou to nechvalně proslulé sociální hypotéky, které stáhly svět do těžké finanční a hospodářské krize po roce 2008 v nové verzi 2.0.
Je přirozené vyčítat vládě, že na vrcholu prosperity připravuje deficitní rozpočet. Pokud ovšem jde o vládní koalici v čele s populistickou stranou ANO, pak to je, jako když se člověk rozčiluje, že voda teče z kopce. Když si Češi dovolili luxus zvolit populistu do čela státu, pak musí počítat i s tím, že nakonec zaplatí vysoký účet.
Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,78 procenta z říjnových 2,66 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba předloni v prosinci, a to na 1,77 procenta. Letos v lednu byla na 2,28 procenta. Zájem o hypotéky v listopadu opadl.
Vánoce opět budou rekordní. Dárky a zásoby na svátky se podle obchodníků nakupují už od října a předem je jisté, že tržby maloobchodu překročí za poslední čtvrtletí 300 miliard. Dalších víc než padesát miliard Češi utratí v restauracích a příjmy okolo 130 miliard očekávají obchodníci s automobily. Hranice půl bilionu bude pokořena, užijeme si o čtvrtinu víc než při prvních bohatých Vánocích v roce 2015. Požadavky na konzum připomínáme příběh rybářovy ženy z pohádky bratří Grimmů.
Německá vláda se po dlouhých debatách shodla na návrhu zpřísnění podmínek pro zahraniční investice do bezpečnostně citlivých hospodářských sektorů německé ekonomiky. Návrh, který má podle zprávy listu Handellsblatt ve středu projednat kabinet, výrazně zvyšuje vládní kontrolu nad zahraničními investicemi. Berlín by napříště mohl kontrolovat a vetovat obchody, které zahrnují nákup nejméně deseti procent kapitálu německé společnosti subjektem z nečlenské země EU. Dosud činí tato hranice 25 procent.
Brexit může pro Česko znamenat zdražení přepravy zboží nebo oslabení pozice zastánců jaderné energie v Evropské unii. Tuzemští vývozci mají z odchodu Velké Británie z EU obavy a vývoz z Česka do Spojeného království letos poprvé po letech meziročně klesá. U českých firem zaměřených na export také podle odborníků stoupl v souvislosti s brexitem zájem o zakládání společností přímo v Británii, která je pátým největším obchodním partnerem Česka.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.
Protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí tohoto roku. Francouzská centrální banka kvůli protestům zhoršila výhled růstu na toto období - nově má ekonomika ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrůst jen o 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.
Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
Polovina Čechů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou. Je to nejvíce od začátku měření. Opačný názor má 14 procent lidí, což je vyrovnané minimum. Třetina dotázaných zvolila možnost "ani dobrá, ani špatná". Životní úroveň své domácnosti pak pozitivně vnímá 54 procent Čechů, za špatnou ji považuje deset procent lidí. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
Už týden se ve Francii odehrávají protesty proti zdražování benzinu a nafty, které svou prudkostí a tím, že část demonstrantů se nerozpakuje násilných blokád ani potyček, poutají značnou pozornost médií v zahraničí, samozřejmě včetně českých. Zpravodajství vychází vstříc stereotypní představě o Francouzích jako věčných nespokojencích, kteří vždycky při představě, že by jim někdo sáhl na jejich pohodlí a blahobyt, reagují velmi popuzeně. V tomto směru to zpravodajství jistě není lživé, je jen neúplné.
Takzvaný Junckerův plán rozvoje investic v Evropě už podle odhadů podpořil vznik více než 750 000 pracovních míst a zvýšil hrubý domácí produkt (HDP) Evropské unie o 0,6 procenta. Uvedla to ve čtvrtek Evropská komise (EK). Dodala, že plán již aktivoval investice za 360 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Dvě třetiny z nich přitom pocházejí ze soukromých zdrojů. EK rovněž vyzvala k zefektivnění jednotného trhu, který je podle ní nástrojem, kterým může kontinent posílit své postavení ve světě. Podle české Hospodářské komory ale EK nepředstavila žádnou vizi.
V Praze stále přibývá lidí, kteří mají problém dosáhnout na bydlení. S nedostatkem bytů k pronájmu se potýkají i mnozí učitelé či policisté. O nich přitom magistrát dlouhodobě mluví jako o skupinách, kterým je třeba s bydlením pomoci. Situaci chce řešit i nové vedení Prahy – pro poskytování bytů státním zaměstnancům plánuje získat místa i tím, že z bytů odejde část současných nájemníků. „Půjde především o soudce a státní zástupce,“ říká radní pro bydlení Adam Zábranský. Opozice je však k plánům koalice skeptická.
Na 283.000 lidí v sobotu protestovalo na různých místech celé Francie proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Informovalo o tom francouzské ministerstvo vnitra. Tam, kde manifestující blokovali komunikace, došlo k několika vážným dopravním nehodám. V Savojsku zemřela nešťastnou náhodou jedna žena, celkem bylo raněno nejméně 227 lidí, z toho sedm vážně, včetně jednoho policisty, uvedlo ministerstvo.
Nová cla Washingtonu na čínský export ve výši 200 miliard dolarů dominovala zprávám z byznysu ve většině světa. Čínští čtenáři si však mohli přečíst zcela jiné titulky – internetové společnosti Tencent a Baidu přinášely zprávy o tom, jak komunistická strana „se Si Ťin-pchingem v čele“ pomáhá rozvoji zapadlého regionu Ning-sia na severozápadě Číny, píše britský ekonomický deník Financial Times (FT).
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl letos vzrůst o dvě procenta na nový rekord 4,3 bilionu korun po loňských 4,2 bilionu Kč. Bilance zahraničního obchodu by měla být opět kladná a dosáhnout plusu na úrovni 375 miliard korun po 443 miliardách korun loni. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Pro rok 2019 asociace další růst exportu nečeká.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. V prvním odhadu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Pětina dlužníků se závazky po splatnosti si může ze svého příjmu nakoupit pouze nejlevnější a nejnutnější jídlo a oblečení. Pěti procentům nezbudou peníze ani na tyto základní potřeby. Vyplývá to z průzkumu, který si společnost KRUK nechala udělat v rámci akce Den bez dluhů mezi více než 1200 respondenty, z nichž polovina měla dluhy. KRUK spravuje pohledávky finančních ústavů a podniků.
Rok 2019 bude podle odhadů pátým kalendářním rokem, kdy bude vykázán kladný hospodářský růst. Brzdit jej ale bude nedostatek pracovních sil, rostoucí mzdy a ohrozit ho může nepříznivý vývoj v zahraničí. Firmám bude navíc už v červnu příštího roku chybět 500 tisíc lidí, poškodí to podnikatele i celou ekonomiku, upozorňuje analýza Hospodářské komory, jež předpovídá vývoj trhu práce do konce roku 2019. Podle komory tím státní kasa přijde přibližně o 110 miliard korun na daních a odvodech, které by mohly být zaplaceny, pokud by volná místa obsazena byla.
Příliv pracovních sil z ostatních členských zemí Evropské unie od roku 2011 zrychluje růst německé ekonomiky v průměru o 0,2 procentního bodu ročně. Uvedl to ve středu německý hospodářský institut DIW. Dodal, že Německo by vzhledem ke své stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil mělo zvýšit úsilí k přilákání migrantů z EU. Lidé přicházející z ostatních členských zemí EU jsou podle DIW většinou mladí, kvalifikování a aktivní na trhu práce. Zaplňují tak řadu volných pracovních míst a zároveň zvyšují spotřebitelskou poptávku. Ta je v posledních letech hlavním motorem růstu německé ekonomiky.
České veřejné finance nejsou i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů dlouhodobě udržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dosáhl v roce 2068 až 230 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie včetně Řecka. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada.
Česká republika skončila letos na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích. Vyplývá to ze studie Světového ekonomického fóra, která byla dnes zveřejněna na Fóru Studie WEF v Praze.
Tempo růstu globální ekonomiky zůstane letos i příští rok na loňských 3,7 procenta. Ve svém pravidelném podzimním výhledu World Economic Outlook to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Odhad je vyšší než růst z let 2012 až 2016, ve srovnání s jarní prognózou z dubna však fond výhled na letošní i příští rok snížil o 0,2 procentního bodu. Výrazně horší je výhled pro Česko: letos má tempo jeho růstu zpomalit na 3,1 procenta z loňských 4,3 procenta. Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom MMF odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.
Česko má za sebou skoro pět let rekordní prosperity. V posledních zhruba dvou letech provázené i jedním z nejrychlejších růstů platů z celé Evropské unie. Přesto zůstáváme zónou levné práce, která investorům nabízí jeden z nejatraktivnějších poměrů cena/výkon. Přidaná hodnota, která se v zemi vytvoří, se rozděluje mezi firmy na ziscích, na platech mezi jejich zaměstnance a stát na daních.
