Tag: ekonomika

Články k tagu

Babiš prošustroval prosperitu

Česko má za sebou skoro pět let rekordní prosperity. V posledních zhruba dvou letech provázené i jedním z nejrychlejších růstů platů z celé Evropské unie. Přesto zůstáváme zónou levné práce, která investorům nabízí jeden z nejatraktivnějších poměrů cena/výkon. Přidaná hodnota, která se v zemi vytvoří, se rozděluje mezi firmy na ziscích, na platech mezi jejich zaměstnance a stát na daních.

Pracujeme na 119 procent, potřebujeme kapacitu pro dalších 400 tisíc aut, říká Škoda

Škoda Auto bude na začátku příštího desetiletí potřebovat jen v Evropě další výrobní kapacitu pro zhruba 400 000 vozů. Bude to řešit hledáním možností v rámci svých závodů i dalších továren mateřského koncernu VW. Krajní variantou je výstavba nového závodu. Rozhodnutí by mělo padnout do začátku příštího roku. Na autosalonu v Paříži to novinářům řekl předseda představenstva Bernhard Maier. O konkrétní lokalitě nechtěl spekulovat.

HDP zpomalil ve 2. čtvrtletí růst na 2,4 procenta

Česká ekonomika zpomalila ve druhém čtvrtletí meziroční růst na 2,4 procenta z 4,1 procenta v prvním čtvrtletí. Zpřesněný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tempo růstu HDP zůstalo v případě druhého čtvrtletí stejné jako v odhadu z konce srpna, statistici ale o desetinu procentního bodu snížili růst v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně rostl hrubý domácí produkt o 0,7 procenta.

Kam investují čeští dolaroví milionáři?

Průměrnému dolarovému milionáři je v České republice 53 let, jde stále více o muže (95 procent) než ženy, vysokoškoláky a majitele společností. Hlavním zdrojem jejich příjmů je podnikání. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky, který sbíral data od 173 dolarových milionářů. Celkem je v Česku na 25 tisíc takto bohatých lidí.

Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 40 mld. Kč

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.

První rozpočet premiéra Babiše: „Klasická levicová politika“

Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů dnes schvaluje návrh státního rozpočtu na rok 2019. Jde o první návrh rozpočtu Andreje Babiše, který připravoval z pozice premiéra. Schodek rozpočtu činí 40 miliard korun, což kritizuje Národní rozpočtová rada i opoziční ODS či Piráti. Na středeční jednání vlády dorazil i prezident Miloš Zeman.

Klausovy semináře očima StB

V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.

Euro – subprime po evropsku

Když začala americká finanční krize, evropští politici zaujali postoj, že se to Evropy netýká. Je to „americký problém,“ který povede k tomu, že Spojené státy „ztratí postavení světové finanční supervelmoci“, prohlásil tehdy německý ministr financí Peer Steinbrück. Francouzský prezident Sarkozy ohlásil konec „laissez faire“ kapitalismu. Od počátku úsilí o evropskou měnovou integraci vždy šlo nejen o sjednocování Evropy, ale o dolar. O jeho dominanci, s níž udělala Evropa několik špatných zkušeností. Jak řekl v 70. letech americký ministr financí John Connally, dolar je „naše měna, ale váš problém“. Předseda Evropské komise Romano Prodi v roce 2002 vysvětloval, že „historický význam eura je v tom, že vytváří ve světě bipolární ekonomiku. Ty dva póly jsou euro a dolar“. Eurokomisařka Loyola de Palaciová téhož roku předpověděla, že „v budoucnu euro zaujme pozici jednotky směny na mezinárodních trzích. Samozřejmě nahradí dolar na trzích s ropou a na jakýchkoli trzích“.

Afrika nezopakuje asijský hospodářský zázrak, prohlásil nositel Nobelovy ceny Stiglitz

Podle amerického nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze může být naivní očekávat v Africe stejný typ hospodářského zázraku, jaký se stal v Asii. „Model, který byl základem úspěchu východní Asie, nebude v téže míře dostupný pro Afriku,“ prohlásil podle agentury Bloomberg v sobotu na konferenci v Helsinkách. „Každý chce kopírovat to, co už udělal, a doufá, že dosáhne stejných výsledků. Ale dnešek je jiný – dneska to fungovat nebude,“ řekl. Příčiny podle něho spočívají v dynamice současné světové ekonomiky. Růst produktivity předhání růst poptávky, což znamená, že potenciál pro vytváření pracovních míst je omezen.

Řecké zplození Andreje Babiše

Dvakrát se opakující ekonomická recese během tří let, provázená poklesem reálných příjmů pro velkou část společnosti. Následovaná dvěma koly zvýšení daní, čímž pravicová vláda porušila svůj základní slib, že daně nikdy nezvedne. Útrpná úsporná politická rétorika, vyvolávající v lidech nihilismus, že líp už bylo a dlouho nebude. V té atmosféře naplno propuknuvší antikorupční hysterie, na niž naskočila značná část médií a přiživovala ji vzájemná nevraživost a podezřívání z korupce mezi koaličními stranami tehdejší pravicové vlády.

Rok 2008 rozdělil svět na my a oni

Letos koncem května přijel do Prahy stratég vítězství Donalda Trumpa Steve Bannon. Jeho myšlení a rozhodování utvářela pestrá životní dráha, na níž stihl být velitelem v Pentagonu, investičním bankéřem v kultovní bance Goldman Sachs i scenáristou v Hollywoodu. Málokdo z politických poradců viděl americkou společnost z tolika různých úhlů. Bannon precizně popsal, proč události, které následovaly po černém zářijovém pondělí roku 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers, rozložily západní společnost. Tehdy lidé nejen v Americe, ale v mnoha dalších západních zemích zanevřeli na elity. Nejdřív jim přestali věřit, časem se proti nim začali bouřit a jen čekali na někoho, kdo tu nechuť a vzdor zvedne a udělá z ní politické téma.

Poslední zhasne

Poděbrady mají neobvyklý primát. Klidné starobylé město s hradem, kde se narodil král Jiří, s lázněmi a množstvím kulturních atrakcí je místem, kde se dobře bydlí, musí usoudit každý náhodný návštěvník. Přesto hlásilo v uplynulém volebním období nejmenší nárůst obyvatel ze všech větších obcí, které leží do padesáti kilometrů od pražského centra. Příliv obyvatel zvětšil osídlení ve správním obvodu Říčan, Černošic, Brandýsa a Lysé nad Labem o desetinu, v dalších regionech včetně okolí Neratovic a Dobříše o 3–6 procent, jediné Poděbrady měly přírůstek obyvatel o méně než procento. I když Poděbrady spojuje s Prahou dálnice, stejně prosperita měřená počtem těch, kdo ve městě chtějí bydlet, nedosahuje obcí typu Čáslavi nebo Hořovic, které jsou od hlavního města ještě dál.

Vyšší platy, důchody a minimální mzda. Opozice cupuje předvolební rozdávání

Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.

Česká ekonomika zpomalila ve druhém čtvrtletí růst na 2,4 procenta

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta ze 4,2 procenta v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně ale hrubý domácí produkt zrychlil růst na 0,7 procenta z předchozích 0,5 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tempa růstu jsou rychlejší než v prvním odhadu z poloviny srpna, který uváděl meziroční zvýšení o 2,3 procenta a mezičtvrtletní o půl procenta.

Dolar je na měsíčním minimu, na trh se vrací ochota riskovat

Americký dolar na devizovém trhu oslabuje a vůči koši měn se dostal na měsíční minimum. Jedním z důvodů je nově dojednaná dohoda o volném obchodu mezi USA a Mexikem, kvůli níž se na trh vrátila větší ochota riskovat. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, krátce před 16:00 SELČ ztrácel 0,3 procenta na 94,47 bodu. Euro k dolaru přidávalo 0,4 procenta na 1,1740 USD, zatímco britská libra k dolaru měla k dobru 0,2 procenta na 1,2922 USD. Dolar k japonskému jenu pak stagnoval kolem 111,04 JPY.

Vládcové písku a ropy

Nadžd čili „vysočina“ je jméno pro jádro Arabského poloostrova, vyschlou poušť o rozloze čtyř Francií. Až do příchodu moderních technologií se zde téměř nedalo žít, větší osady mohly vznikat jen v místech, kde se nalézala voda – a těch bylo málo. S nízkým počtem obyvatel nemohl Nadžd vysílat do boje velké armády a po většinu dějin lidstva byl bezvýznamnou periferií. Poušť však také místní kmeny chránila před vojenskou expanzí silnějších národů.

Minimální mzda se má zvyšovat každý rok, i v době recese. Nenasytné odbory

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.

Bude Německo financovat ‚sultána‘ Erdogana? Předsedkyně SPD to nevylučuje

Turecká ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti. Prezident země Recep Tayyip Erdogan však patrně o takový zájem rozhodně nestál. Propad turecké liry na rekordní minima vůči dolaru a zhoršení vztahů se Spojenými státy vedlo ke značným ekonomickým problémům země na Bosporu. Turecku by se však mohlo dostat pomoci ze strany země, se kterou také nemá nejlepší vztahy. Alespoň podle úvah šéfky německé SPD Andrey Nahlesové. O možné ekonomické pomoci informovala Deutsche Welle.

„Pracujeme pod svým potenciálem“. Ekonomika zpomalila, chybí tisíce lidí

Ještě nedávno česká ekonomika rostla, na konci prvního pololetí roku 2018 se to ale zlomilo. Zaostáváme i za Polskem a Maďarskem. Ve druhém čtvrtletí zpomalila ekonomika meziroční růst na 2,3 procenta z 4,2 procenta v předchozím čtvrtletí. Do vysvětlování, proč se tak děje, se politikům moc nechce. Za zpomalením české ekonomiky vidí nejčastěji extrémně vysokou zaměstnanost.

Aegon prodá své společnosti v Česku a na Slovensku za 4 mld. Kč

Nizozemská pojišťovna Aegon prodá své společnosti v Česku a na Slovensku nizozemské skupině NN. Informovala o tom na své webové stránce. Hodnota transakce podle firmy činí 155 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun). „Tato dohoda je dalším krokem k racionalizaci naší geografické stopy a k soustředění našich zdrojů na naše klíčové trhy,“ uvedl generální ředitel skupiny Aegon Alex Wynaendts. „Transakce zaručuje pokračování péče o zákazníky, nabízí nové příležitosti pro zaměstnance a je v nejlepším zájmu našich akcionářů,“ dodal.

Ekonomika zpomaluje. Ani strýček Si nepomohl

Byla to koncem března 2016 velká sláva. Do Prahy přijel čínský prezident Si Ťin-pching, přijali ho všichni představitelé státu v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Ochrana vzácného hosta byla tak důkladná, že nikdo nesměl na Hradčanské náměstí. Policie tolerovala čínské bojůvky, které čistily svému prezidentovi cestu z letiště k Pražskému hradu, a protiprávně vnikla na univerzitu, kde se studenti odvážili vyvěsit tibetské vlajky. Právě na tuto slavnou událost si může mimoděk vzpomenout člověk, který dnes hledá důvod, proč tuzemská ekonomika začala počátkem roku na rozdíl od zbytku středoevropského regionu zpomalovat.

V 2. čtvrtletí česká ekonomika zpomalila meziroční růst na 2,3 %

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta ze 4,2 procenta v předchozím čtvrtletí. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt o 0,5 procenta. Český statistický úřad v rámci předběžného odhadu uvedl, že dynamika růstu české ekonomiky se v meziročním srovnání snížila kvůli vysoké srovnávací základně. Pro pozitivní vývoj ekonomiky měla však dál klíčový význam domácí poptávka.

Jak skončí kapitalismus?

Po ekonomické krizi 2008 začal německý sociolog Wolfgang Streeck (71) v řadě článků a studií rozpracovávat otázku, zda ještě vůbec žijeme v kapitalismu a jak tento systém skončí. Tyto studie byly později shrnuty do anglické knižní edice s názvem uvedeným v titulu tohoto článku (How Will Capitalism End? 260 stran, Verso, London-New York). The Guardian svazek zařadil mezi pozoruhodné knihy roku a Martin Wolf z Financial Times o díle napsal, že nejde ani tak o předpověď, jako o varování.

Prosperita se státní brzdou

Nejlepší na životě je skutečnost, že se nic nedá dopředu úplně přesně předpovědět. Jinými slovy, každý člověk má k dispozici prostor svobody, ve kterém se může rozhodovat a naplňovat svá přání. Takové nadšení už neplatí pro ekonomy a ještě méně pro ty, kdo chtějí z pozice představitele státu ekonomiku řídit.

Zisk ČEZ klesl v pololetí o 54 procent. Výsledky spadly na dno, řekl finanční ředitel

Hospodářské výsledky energetické společnosti ČEZ spadly v prvním pololetí letošního roku zřejmě na pomyslné dno. Řekl to v úterý finanční ředitel firmy Martin Novák. Do budoucna podle něj hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen elektřiny, které mají vliv na to, za kolik ČEZ prodá vyrobenou elektřinu. Například cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na které se obchodníci nyní nejvíce zásobí, činí nyní asi 46 eur (1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční.