Nákaza ptačí chřipkou, která trápí nejen Českou republiku, bude mít za následek růst cen už tak zdražujících vajec. Největší chov v zemi totiž nedávno oznámil, že bude muset vybít stovky tisíc slepic a zlikvidovat miliony vajec, což výrazně zasáhne do trhu. Vejce, které tak ještě v září stálo 3,5 koruny, v listopadu poskočilo na 5 korun a růst ještě nekončí. Dle odhadů ceny vystoupají ještě o pár korun.
Pan Karkula byl vdovec a obchod, který měl v Praze, nebyl nijak velký. V předvánočním čase v něm vládl čilý ruch, aspoň tak to líčí v povídce Vánočka Ignát Herrmann. Napsal ji v roce 1918 před prvními poválečnými Vánocemi. Štědrý den se blížil a pan Karkula si liboval, že svému synu Břetislavovi poslal do Amsterodamu bedničku s vánočními dárky. Byly v ní košile, punčochy, kšandy, klobouk, rukavice, tobolky na peníze a doutníky, nákrčníky, brusle, trepky, boty i zimní čepice s ušima.
Loni v tento předvánoční čas si asi nikdo nedokázal realitu, kterou žijeme dnes, představit. Fantazie dokáže být bujná a divoká, skutečnost ji ale dost často předčí. V Evropě končí asi nejtěžší rok od pádu železné opony v roce 1989. Kontinent nezasáhla žádná přírodní katastrofa, zasahuje ho bohužel tak ničivá politika, že si z ní uhnal největší pád životní úrovně. Strůjcem toho pádu není Vladimir Putin, který v únoru brutálně napadl Ukrajinu. Jeho agrese se stala jen katalyzátorem trendů, které už byly v Evropě nějaký čas rozjeté. Tím, co Evropu ničí, je nový nástup socialismu.
Prázdné regály v maďarských obchodech děsí před svátky obyvatele. Plán tamní vlády ochránit Maďary před nejvyšší inflací v Evropě se před svátky zvrtl. Obchodníci začali některé základní potraviny prodávat na příděl, ceny potravin rapidně stoupají. Informuje o tom agentura Bloomberg. Ceny potravin v Maďarsku vzrostly v listopadu o 49 procent. Například řetězec supermarketů Aldi začal omezovat nákup brambor pouze na 1 kilogram za osobu na jednu návštěvu obchodu.
Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.
Je stánkový prodej živých kaprů o Vánocích přežitou tradicí a jak je to s jejich utrpením doopravdy? Organizace bojující za práva zvířat a někteří politici v tom mají i tentokrát jasno. Doporučují nekupovat živé ryby a ke štědrovečerní tabuli navrhují nejlépe jeden z veganských receptů. Profesionální rybáři ale trvají na svém a na tradici. Své živobytí obhajují s tím, že ryby v kádích týrány a stresovány v žádném případě nejsou.
Je to zvláštní stav. Ceny potravin v listopadu už osmý měsíc po sobě klesají. V téže době u nás jídlo stále rychleji zdražuje. Kdyby tady nebyl Viktor Orbán se svým chaosem, který vyvolal zastropováním cen a zvedl tím inflaci potravin meziročně na evropsky skutečně rekordních 47 procent, byli bychom s celkovým meziročním růstem cen jídla o 25 procent jedním z přeborníků v drahotě my. Jak je to možné, když současně třeba ve Švýcarsku zdražuje jídlo o 4,4 procenta?
Ceny vajec tento rok stouply o několik desítek procent na 4,50 Kč. Důvodem jsou rostoucí náklady výrobců a také vysoké marže obchodníků. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), na které upozornil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle údajů ČSÚ prodával začátkem letošního roku typický chovatel slepic jedno vejce průměrně za 1,94 Kč, což odpovídalo lednové průměrné ceně zemědělských výrobců.
Olivové oleje, které prodejci nabízejí na českém trhu označené jako extra panenské, často nemají vlastnosti, které by je k tomuto označení opravňovaly. Výsledky letošní dlouhodobé kontrolní akce Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ukázaly, že polovina z 20 testovaných olejů nesplňovala požadavky kladené na tuto kategorii olejů. Ve skutečnosti šlo o oleje nižší kategorie, případně měly na obale uvedené nesprávné údaje, uvedl v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Zemědělci, potravináři a prodejci se shodují, že jsou případně připraveni zvýšit tlak na ministerstvo zemědělství potažmo vládu, aby se snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané základní potraviny. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová a viceprezident Agrární komory to uvedli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Premiér Petr Fiala k tomu tamtéž řekl, že se nechce k otázce snížení DPH u potravin vyjadřovat a je třeba postupovat rozumně.
Poté, co Český statistický úřad „zakouzlil“ s říjnovou inflací, se jejím tahounem staly zejména potraviny. Mezi nimi prudce zdražily opět i primárně důležité ingredience nejen pro pečení, ale i další přípravu svátečních pokrmů. Restaurace už dopředu hlásily enormní nárůst cen u svatomartinských menu, mezi pionýry ve zdražování však patří například i kuřata. A také základní potraviny jako mouka, máslo či vejce. Například cukr meziročně „vystřelil“ o 105 %.
Kreml ve středu rozhodl o znovupřipojení se k dohodě o lodním exportu obilí z Ukrajiny. Tento krok se ale nelíbí vlivným ruským válečným blogerům, nazývaným také ruští jestřábi. Podle nich může tento krok poškodit ruské tažení na Ukrajině. Informuje o tom web The New York Times. Podle politického analytika Sergeje Markova je toto rozhodnutí projevem ruské slabosti a neochoty bojovat, podle něj celá situace vypadá jako "ponižující porážka Moskvy".
Nová víčka na lahvích od Coca-Coly sklízí rozsáhlou kritiku z řad německých spotřebitelů. Plastové uzávěry jsou nově pevně přidělané k láhvi kvůli nařízení EU a ochraně životního prostředí. Po otočení a otevření láhve se víčko „přilepí“ k hrdlu a nelze odejmout. „Je to jedno z nejzbytečnějších a nejotravnějších ‚vylepšení‘, jaké jsem kdy viděl,“ stěžují si občané na sociálních sítích. Společnost Coca-Cola představila novinku před několika měsíci v Německu a od té doby sklízí na internetu kritiku, píše deník Bild.
Ruský prezident Vladimir Putin na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko je i v případě, že by vystoupilo z dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“. Uvedl také, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. V době, kdy Rusko po ukrajinském útoku na základnu v Sevastopolu pozastavilo platnost uhelné dohody, opustilo Ukrajinu 15 lodí pod patronátem OSN a Turecka.
Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.
Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři, oznámilo v pondělí ruské ministerstvo obrany. Koridor byl dohodnut letos v létě v rámci dohody umožňující vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských černomořských přístavů zablokovaných po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že plavba je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku. Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu
Po původně úspěšné dohodě se do hry vrací vyděračský potenciál, který v sobě skrývá ukrajinské obilí. Ruský prezident Vladimir Putin po své prvotní hře, která hrozila hladověním milionů lidí, ustoupil pod patronátem Turecka k vypuštění lodí z ukrajinských přístavů. Nyní se však nebezpečně blíží konec této dohody a Kreml začíná světu opět hrát na nervy. Situaci Rusko navíc dále eskalovalo o víkendu, kdy v reakci na útoky proti Černomořské flotile dohodu rovnou pozastavilo.
Rusko pozastavuje účast na dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny dnes poté, co Ukrajinci zaútočili v Sevastopolu pomocí dronů proti lodím Černomořské flotily a civilním lodím, které se měly účastnit zabezpečení obilného koridoru. Oznámilo to v sobotu ministerstvo obrany Ruské federace. Ukrajina v reakci na Moskvu vyzvala svět, aby apeloval na Rusko, aby "zastavilo hladové hry."
Ve všeobecném zdražování vystupují v posledních týdnech především stoupající ceny mouky, pečiva a také cukru. Neukazuje se to jen v číslech Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale také už na cenovkách v obchodech. Pekaře a cukráře k tomu tlačí zdražení surovin i energií, za které platí v porovnání s loňskem o 350 až 400 procent více. Ve většině případů se na ně ovšem nevztahuje vládní zastropování.
Po 90 let rodina Engelberta Schlechtrimena pekla v Kolíně nad Rýnem pšeničné housky, žitný chléb a čokoládové buchty. Příští týden ale nadobro vypnou pece, protože už si nemohou dovolit platit výrazně vyšší ceny energií. Jejich prudký růst je částečně výsledkem dopadů války na Ukrajině, uvedla agentura AP. Schlechtrimenovi prarodiče založili pekárnu v Kolíně nad Rýnem před druhou světovou válkou.
Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje.
Muži, kteří jedí maso by měli mít zákaz sexu, uvedl to vedoucí německé kampaně neziskové organizace bojující za práva zvířat PETA (People for the Ethical Treatment of Animals) Daniel Cox. Muži totiž díky konzumaci masa přispívají ke zhoršení klimatu. Poslanci německého Spolkového sněmu návrh aktivistů ostře kritizují. „Muži jsou pro životní prostředí mnohem horší než ženy, protože jedí příliš mnoho masa,“ uvedl pro Bild šéf německé kampaně organizace PETA Daniel Cox.
Dohoda o obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů se neplní tak, jak bylo ujednáno, a její prodloužení bude záviset na jejím dalším provádění, uvedl dnes podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Dohoda uzavřená na konci července mezi Moskvou a Kyjevem za zprostředkování OSN a Turecka umožnila obnovit export milionů tun zemědělských produktů z ukrajinských černomořských přístavů, zablokovaných kvůli válce s Ruskem.
Energetická krize zasáhla celou Evropu a spotřebitelé hledají různé cesty, jak ušetřit na výdajích za energie. Do diskuse na téma úspor v domácnosti se zapojují i významní vědci. Jedním z nich je držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2021 Giorgio Parisi. Podle jeho vyjádření se dá kratší dobou vaření těstovin výrazně ušetřit. Uvedl to server rnd.de. Fyzik Parisi radí, aby se při vaření špaget, penne nebo kolínek voda pouze přivedla do varu, vložené těstoviny se přikryly pokličkou a po dvou minutách se vypnul přívod tepla.
Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.
Na jihočeské výstavě Země živitelka se objevila řada osobností, vedle politiků také šéfové zemědělských svazů nebo kupříkladu ředitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý. Ten si na akci v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem stěžoval, že nezvládá stoupající ceny energií, podle něj po Novém roce nebude mít podnik dostatek prostředků na zaplacení elektřiny. Došlo k tomu během téměř hodinového setkání v pavilonu Potravinářské komory.
Evropská komise (EK) navrhuje zakázat prodej potravin, které obsahují nadměrně antioxidantů katechinů, které jsou přítomné v zeleném čaji. Za rizikové má být označen obsah více než 800 miligramů. Etikety všech produktů obsahující extrakt ze zeleného čaje budou muset uvádět upozornění varující před konzumací například těhotnými ženami. V tiskové zprávě o tom informovala Česká a slovenská asociace pro speciální potraviny (ČASP).
Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 korun, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny.
Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty. V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce.
Laická i odborná veřejnost měla dlouho za to, že laktózová tolerance, tedy schopnost trávit mléčný cukr, se u lidí vyvinula v důsledku rozšířené konzumace mléčných výrobků. Nová studie výzkumníků z bristolské a londýnské univerzity ale poukazuje na jiné důvody: lidé potřebovali dokázat trávit laktózu, aby přežili nemoci nebo hladomory.
