KÁCENÍ SADŮ

Čeští ovocnáři za rok vykáceli 8 % ovocných sadů. Nahradí je řepka a jiné „rentabilnější“ plodiny

KÁCENÍ SADŮ
Čeští ovocnáři za rok vykáceli 8 % ovocných sadů. Nahradí je řepka a jiné „rentabilnější“ plodiny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čeští ovocnáři za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování vykáceli 8,3 procenta ovocných sadů. Plochy sadů snížili o 1011 hektarů na 11.214 hektarů. Představuje to úbytek milionu stromů a keřů. Úroda ovoce kvůli tomu klesne. S odkazem na aktuální data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského to uvedli představitelé Agrární komory a Ovocnářské unie ČR (OU ČR).

Údaje o plochách sadů, které jsou k 31. květnu, potvrdily předpovědi ovocnářů ze začátku roku, že v Česku ubude přibližně desetina sadů. „Ovocné stromy na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka,“ řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

S úbytkem sadů dál klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.

V roce 1989 bylo v Česku 23.000 hektarů sadů, od té doby tak zmizelo 51 procent sadů. Výrazný pokles nastal v posledních deseti letech, kdy plochy klesly o 36 procent.

Podle Agrární komory a OU ČR se naplňují černé scénáře českého ovocnářství. „Ovocnáře dohnaly vysoké náklady a nízké výkupní ceny k likvidaci stovek hektarů sadů. Pro řadu z nich se přitom jedná o podnikání, které jejich rodina provozovala několik generací. Někteří dokonce zvažují opustit podnikání v zemědělství a dělat něco jiného, aby vůbec byli schopni uživit své rodiny,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Nejvíce ovocnářské podniky, kterých je v Česku asi 1000, likvidovaly sady jablek, broskví a višní. Plochy jabloní, které jsou nejpěstovanějším ovocem, meziročně klesly o 11 procent na 5236 hektarů. Bude to znamenat snížení úrody jablek přibližně o 10.000 tun, odhadli ovocnáři. Loni se v Česku sklidilo přes 138.000 tun jablek.

Agrární komora a Ovocnářská unie vidí hlavní příčinu současné situace v dovozu levného ovoce obchodními řetězci. Obchodníci podle zemědělců využili situace, kdy se kvůli válce na Ukrajině začaly v Evropě hromadit přebytky ovoce, především polská jablka. Po vypuknutí války totiž jablka nemohla směřovat dál na východní trhy, kam byla původně určená. Ovocnářská unie odhadla, že na kilogramu konzumních jablek z loňské sklizně pro trh měli pěstitelé kvůli poklesu ceny a zvýšeným nákladům ztrátu čtyři koruny, tedy celkem asi 250 milionů korun.

Loni se do Česka podle ovocnářů dovezlo 57.435 tun jablek, z nichž přes 24.000 tun tvořila jablka z Polska. „Loni si nechávali obchodníci dovážet polská jablka za cenu 10,68 koruny za kilogram. Tím podráželi ceny domácích pěstitelů, kteří v loňském roce prodávali kilogram jablek za 13,08 koruny za kilogram, což zároveň bylo meziročně o deset procent méně. Taková cena nepokryje pěstitelům ani náklady na produkci,“ uvedly Agrární komora a Ovocnářská unie.