Tag: Visegrádská skupina

Články k tagu

Polsko může začít přehlížet Česko

V Polsku proběhly volby. Dosud vládnoucí konzervativní strana utrpěla nevýhru. Sice získala největší počet hlasů, 35,4 %, ale zdánlivě nemá žádné partnery do koalice. Vládu proto bude s velkou pravděpodobností sestavovat druhá liberální Občanská koalice, kterou tvoří Občanská platforma a několik menších stran. Ta získala 30,7 %. Do vlády s ní je ochotna jít středopravicová Třetí cesta a progresivistická Levice. Do Sejmu se ještě dostala antisystémová Konfederace.

Krátkozraké pohřbívání Visegrádu

Na visegrádské uskupení se stalo módou v posledních letech plivat. Zpravidla se to odehrává podle schématu Viktor Orbán, Jarosław Kaczyński či nějací jejich straníci mají nějaký výrok, ten se ocituje a s poukazem na něj se deklaruje: Nechci být s nimi v jednom spolku! Předchází to ukrajinskou válku a je to typická politika pro éru sociálních sítí. Symbolické zaujetí stanoviska, které celkem vzato není nutné, není motivované nějakou nutností něco dělat, jen deklarovat a sbírat lajky.

Orbán jedná s „politickými přáteli“. Na mistrovství světa nepozval nikoho ze zemí EU

Maďarský premiér Viktor Orbán se v neděli sešel s hlavami několika balkánských a středoasijských států včetně srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. V neděli v podvečer se setkal také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.Čekají se ještě schůze s čelnými představiteli Kataru. Lídři do Budapešti přijeli kvůli mistrovství světa v atletice. Agentura AP dříve uvedla, že tato bilaterální diplomatická jednání jsou důkazem, že se Maďarsko dál ubírá směrem k východní sféře vlivu.

Ministr Dvořák vidí upadající skupinu V4. Chce teď vylepšit obraz EU mezi Čechy

Doby, kdy všechny země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) měly stejný názor na spoustu zahraničněpolitických či unijních záležitostí, jsou pryč. V4 už není homogenní silou, která by si díky své jednotnosti dokázala v EU protlačit nějaký svůj záměr. Zároveň se ale v bloku, který nemá žádné institucionální zakotvení, dá spolupracovat na mnoha společných akcích, plánech a projektech. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Češi přešli v EU na stranu federalistů, hodnotil Orbán postoje V4 k suverenitě

Evropským federalistům se podařilo útoky na Visegrádskou skupinu (V4) získat Česko na svou stranu. V tradičním projevu k maďarské menšině v rumunském městě Baile Tušnad (maďarsky Tusnádfürdö) to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán, informovaly web hirado.hu či telex.hu. Slovensko podle něj nyní váhá a jedinými členy V4, kteří brání suverenitu členských států EU, jsou tak Maďarsko a Polsko. Volby do Evropského parlamentu v příštím roce budou po Orbána soubojem mezi „federalisty a suverenisty“.

„Fiala rozbil V4. Dohoda o migraci je pozvánkou pašerákům,“ říká Babiš

Jedním z hlavních témat posledních týdnů je nová migrační dohoda Evropské unie, která počítá s principem takzvané povinné solidarity. Podle ní mají všechny státy unie povinně pomáhat zemím přetíženým velkým počtem žadatelů o azyl. Buď tím, že část z nich přijmou, nebo finanční či materiální podporou. Dohoda je předjednaná, její dotažení nicméně blokují Polsko s Maďarskem, které se ostatním evropským politikům na nedávném summitu nepodařilo přesvědčit k jednotnému postoji. Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy od někdejší odmítavé politiky upustila.

V uprchlických kvótách jsme podrazili Visegrád

Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s  přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.

Bída antipolitické politiky

Vlnu zájmu, účasti až soucitu vyvolala i u nás zpráva ze Slovenska, že tamní prezidentka Zuzana Čaputová už nehodlá znovu kandidovat. Spojení s ní očekávaná vedou k otázkám, jaké proudy ve společnosti prezidentka zastupuje a nakolik jsou slovenské názorové spory přenosné k nám. Peter Weiss je veteránem slovenské politiky od roku 1989, byl i velvyslancem v Budapešti a v Praze. Ovšem starý politický praktik Weiss podrobuje slovenskou politiku několika posledních let kritice, aniž by se omezoval jen na dosud vládnoucí, jak říká, populistickou pravici.

Nejvyšší korporátní daň z V4 má Česko, ale některé firmy v Maďarsku platí až 50%

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.

My Slováci jsme skeptičtější

Cesta nového českého prezidenta Petra Pavla na Slovensko mohla být zdvořilostní návštěvou. Ale stala se politickým gestem. Pavel se demonstrativně přátelí se svou slovenskou kolegyní, levicovou liberálkou Zuzanou Čaputovou, na Slovensku po jejím boku podpořil manželství pro stejnopohlavní páry nebo boj s „dezinformacemi“. Má to být pokus oslabit „reakční“ Visegrádskou skupinu? Jak silný je ve slovenské politice progresivistický tábor? Má Robert Fico, který nedávno zaujal kritický postoj k bezpodmínečné podpoře Ukrajiny, ještě šanci na politický comeback?Otázky pro intelektuála a bývalého politika Vladimíra Palka.

S Ruskem teď nelze mluvit, Orbán tu nebude věčně, řekl Pavel pro Le Monde

V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině. Kritizoval pročínské a proruské postoje svých předchůdců, s tím, že nelze být mostem mezi východem a západem. A přihlásil se k západním demokraciím.

Ruce pryč od Visegrádu

Petr Pavel se týden před nástupem do úřadu v pátek sešel s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou. Prezidentka je v Praze, aby se rozloučila s Milošem Zemanem, o schůzku se Zemanovým nástupcem projevila zájem sama. Je to snad důvod k naději, že příští prezident omezí jednu svou začínající posedlost, a to je neustálá signalizace vlastní ctnosti (virtue signalling) na pozadí údajně vykřičené Visegrádské čtyřky. Není v tom naneštěstí ani zdaleka sám. Víceméně všechny složky pětikoalice, s důležitou výjimkou ODS, předvádí svoje demokratické ctnosti na kontrastu s Viktorem Orbánem.

Nováková měla přesvědčit Pavla, že je Visegrád užitečný. „Mluvili jsme na rovinu,“ řekl

Maďarskou prezidentku Katalin Novákovou v pátek odpoledne v Hrzánském paláci přijal zvolený prezident Petr Pavel. Nováková předtím po jednání s končícím prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že se na setkání s jeho nástupcem těší. Zeman doufal, že prezidentka Pavla přesvědčí o přínosu Visegrádské čtyřky. Pavel o spolupráci pochybuje především kvůli postojům Ma´darska. Po příjezdu před Hrzánský palác Nováková s novináři nehovořila, před budovou ji uvítal šéf Pavlova protokolu.

Premiéři V4 se shodli na společné podpoře Ukrajiny. Souhlasil i Orbán

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 – Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko) dnes potvrdili i přes názorové rozdíly společný postup při pomoci a podpoře Ukrajiny. Po společném jednání to uvedl český premiér Petr Fiala, podle kterého je potřeba Ukrajině pomoci i finančně. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval Evropskou komisi, aby státům na východním křídle NATO pomohla se zvládáním péče o uprchlíky z Ukrajiny.

Cesty Polska a Maďarska se rozešly kvůli válce na Ukrajině, prohlásil Morawiecki

Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).

Mirka Němcová rozpouští Visegrád

Nejhorším činem Miloše Zemana v prezidentské funkci bylo to, jak v roce 2013 ignoroval většinu ve sněmovně a po policejním puči proti Nečasově vládě vytvořil vládu svoji, úřednickou. Ta ignorovaná většina ve sněmovně by se tehdy shodla na tom, že premiérkou bude Mirka Němcová za ODS. S odstupem času vidíme, že prezidentova svévole byla vůči Němcové nevědomky vstřícná. Senátorka by na takovou funkci jednoduše neměla.

Osu Budapešť–Varšava střídá osa Varšava–Praha

Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.

Evropa Orbána tolerovala příliš dlouho

Většina maďarské opozice a odporu vůči vládě Fideszu a speciálně vůči Viktoru Orbánovi se soustřeďuje v Budapešti. Profesor András Inotai je typický zástupce této skupiny. Ve své dlouhé kariéře byl coby expert po nějakou dobu spjat s postkomunisty a pracoval na přijetí do EU, současně má bohaté akademické kontakty do zahraničí, kde opozice vůči Orbánovi neustále hledá oporu.

Ropa versus krev. Po Černochové odřeklo setkání i Polsko a Budapešť ho zrušila

Maďarsko zrušilo nadcházející setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) poté, co se kvůli přístupu Budapešti k Ukrajině odhlásili ministři z Česka a Polska. S odvoláním na informace maďarského ministerstva obrany o tom informoval server Euractiv. Svou neúčast jako první v pátek oznámila česká ministryně obrany Jana Černochová. Své rozhodnutí doprovodila prohlášením, podle něhož je maďarským politikům milejší ruská ropa než ukrajinská krev. V pondělí se k ní přidal její polský kolega Mariusz Blaszczak.

„Pro Maďary je důležitější ropa než ukrajinská krev.“ Černochová nepojede na setkání V4

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepojede příští týden na setkání ministrů obrany zemí Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Maďarsku. Zapojila by se tím podle svých slov do maďarské volební kampaně. Uvedla to dnes na twitteru. V Maďarsku se příští týden v neděli 3. dubna konají parlamentní volby. Zároveň Černochová zkritizovala přístup Maďarska k pomoci Ukrajině, kterou vojensky napadlo Rusko.

Hejtování Visegrádu zevnitř vládního tábora

V éře instantních stanovisek na sociálních sítích by se mohlo zdát přepjaté vracet se k tweetu předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové-Adamové na Twitteru. Bylo ale vyjádřením přání, aby Maďaři za čtyři měsíce vyhnali stávajícího premiéra Viktora Orbána. Ale co naplat, jsou to slova, která spřátelená země, a to i v rámci Evropské unie, může chápat jako nepřátelský akt nové vlády, jejíž jedné ze stran Pekarová-Adamová předsedá.

Co může udělat střední Evropa pro svoji bezpečnost? Konference nabídne česko-polský pohled

Od roku 2014 je Evropa opět konfrontována s politickou nestabilitou na svých hranicích, s nejistotou v globální politice a ekonomice a vzestupem nových bezpečnostních hrozeb. Co může udělat střední Evropa pro svoji bezpečnost? A jak podpořit demokratické procesy u východních sousedů? O bezpečnosti ve střední a východní Evropě budou na polsko-české konferenci diskutovat Alexandr Vondra (ODS), Mirek Topolánek (ODS) a další s polskými politiky.

Orbán buduje alternativu k Bruselu. Západ není svobodný, budoucnost mají země V4, říká

Západní svět slábne, je to svět liberální, ale ne svobodný. Budoucnost patří státům střední Evropy, které se musí postavit současnému směřování „německé“ EU. Brusel neřeší problémy lidí, je tak třeba budovat alternativy. To jsou jen některé názory maďarského premiéra Viktora Orbána na vývoj Evropy, o kterých mluví v rozhovoru pro slovenský konzervativní Denník Postoj. Orbán mj. zmiňuje, že se v mládí domníval, že by v Evropě mohl existovat společný stát Čechoslováků a Maďarů.

Stmelí Visegrád energetika?

Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.

Na migraci máme stejný názor, shodli se lídři V4 a Rakouska v Praze

Země visegrádské skupiny (V4 – ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a Rakousko si potvrdily, že mají stejný názor na otázku migrace. Po společném jednání předsedů vlád to novinářům řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Premiéři ve čtvrtek na summitu v Praze hovořili také o vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření.

Středoevropští primátoři se ucházejí o pochvalu

Distance mezi metropolemi a zázemím je jedním z nejnápadnějších znaků toho, čemu se říká populistická krize. V západní Evropě i v Americe jsou to právě metropole či v americké situaci obě oceánská pobřeží, kde se shromažďují lidé populistické vlně odolávající. Tak se vidí oni sami. Londýňané jsou znechuceni tím, jak Británie hlasovala v referendu o brexitu, New York a Kalifornie jsou znechuceny Donaldem Trumpem. Lze to vidět i jinak – že v těchto metropolích sídlí instituce a elity, které podhoubí pro tuto populistickou vlnu vytvořily a které se tak uzavřely do svých bublin, že jejím vzedmutím byly zaskočeny, přestože varovná znamení se dala číst všude možně.

Jaké jsou ambice Visegrádu? Prezidenti zemí V4 se sešli na dvoudenním summitu v Lánech

Na zámku v Lánech se ve středu sešli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k jednání o spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4) v EU. Polský prezident Andrzej Duda, hlava Maďarska János Áder a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová postupně dorazili do zámku, kde je uvítal jejich český protějšek Miloš Zeman, poté se všichni čtyři společně zúčastnili před zámkem slavnostního uvítání s vojenskými poctami za zvuku státních hymen. Summit potrvá do čtvrtka, kdy se připojí též slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučić.

Jak volil Visegrád

Výsledky evropských voleb už známe, dvojblok lidovců a socialistů oslabil, ale jeho ztráty vykompenzovaly zisky liberálů a zelených. Tvrdá pravice posílila, ale ne tak, aby mohla reálně ovlivnit chod EU. České výsledky jsou specifikum, jsme asi jediná země, kde euroskepticky ladění voliči krmí frakci, jejíž představou o fungování EU jsou Spojené státy evropské. Řeč je o ANO v ALDE, kde zřejmě zůstane, aspoň tím Piráti odůvodňují angažmá u zelených. To přitom odpovídá dlouhodobému směřování strany, Piráti jsou zelení v zemi, kde mají zelení špatný zvuk.

Visegrádský tygr. Střední Evropa podle Orbána nabývá na síle

Střední Evropa nabývá na síle ve srovnání s tandemem Německo-Francie, jenž v Evropě tvoří osu. Podle tiskové agentury MTI to dnes prohlásil předseda maďarské vlády Viktor Orbán na uzavřeném zasedání Maďarské stálé konference v Budapešti. Na záznamu z jednání, který na svůj web umístila vláda, Orbán prohlásil, že rozsah a hodnota obchodu Německa a Francie jsou poloviční ve srovnání s obchodem zemí visegrádské skupiny (V4) s Německem. To přitom označil za „bezprecedentní vývoj“.