Tag: Ukrajina

Články k tagu

VIDEO: „Zůstaňte v krytech, zachovejte klid.“ Poklidný Lvov zasáhly ruské rakety

Město Lvov na západě Ukrajiny v sobotu večer opakovaně zasáhly ruské střely, hlásí místní úřady. Nejprve na Lvov dopadly dvě rakety, které zranily přinejmenším pět lidí, pak následoval další nálet, provázený třemi silnými výbuchy. Zásahy poškodily infrastrukturu a zapálily sklad paliv. Hasiči pokračují v hašení, na místě zasahují záchranáři. Obytné domy nebyly zasaženy, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu. Lvov leží asi 75 kilometrů od hranic s Polskem,

Biden ve Varšavě: Spojence čeká dlouhý boj proti ruské agresi, Putin neuspěl

Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, řekl v sobotu v projevu ve Varšavě americký prezident Joe Biden. Viníkem války je podle něj ruský prezident Vladimir Putin, který už dál nemůže zůstat u moci. Spojenci se musejí připravit na dlouhý a složitý boj, dodal. Šéf Bílého domu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států.

„Maďarsko stojí na straně Maďarska.“ Orbán odpověděl na výčitky Zelenského

Maďarsko je v rusko-ukrajinské válce na straně míru a na straně Maďarska, řekl po summitu Evropské unie (EU) a Severoatlantické aliance (NATO) premiér Viktor Orbán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na summitu kritizoval Maďarsko kvůli nedostatečné pomoci Ukrajině, chce podle Orbána pouze to, aby celý svět sdílel jeho bolest. Maďarský premiér Viktor Orbán po summitu EU a NATO uvedl, že Maďarsko chce převážně prosazovat a chránit své národní zájmy.

Ukrajinského obilí se vyváží stále méně. „Dopad bude dramatický,“ varuje Kyjev

Válka na Ukrajině zbrzdila i vývoz obilovin. Jeden z největších světových producentů obilí je totiž právě pod útokem svého souseda, před kterým svou zemi brání i ukrajinští farmáři. Podle nového ukrajinského ministra zemědělství Mykoly Solského se situace ukrajinského exportu zhoršuje den za dnem. Nízký objem vývozu ale ohrožuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i země, do kterých Ukrajina obiloviny běžně vyváží. V souvislosti s obilnou krizí se růstu cen potravin nevyhne ani Česko.

Češi poslali Ukrajině přes dvě miliardy korun. Chystá se dlouhodobá pomoc

Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině, které vyhlásily tuzemské nevládní organizace, přes 2,15 miliardy korun. Další stovky milionů korun lidé věnovali na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za peníze pořizuje zbraně. Nejvíce lidé podpořili sbírku Člověka v tísni, na které se k pátečnímu ránu sešlo více než 1,55 miliardy korun. Organizace zatím využily jen část vybraných peněz.

Přijetí Ukrajiny do EU brzdí západ. Má obavy o další kandidáty a ekonomiku

Chceme je mezi námi. Tuto větu hned na začátku války pronesla na adresu přijetí Ukrajiny do Evropské unie předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Už nyní je jasné, že nepůjde o žádné bleskové přijetí. Proti zrychlenému procesu ostře bojuje Francie nebo třeba Nizozemsko. Naopak český premiér Petr Fiala uvedl, že by rád Ukrajinu viděl v EU co nejdříve. Podle vyjádření českých europoslanců pro Echo24 nedojde k přijetí hned, ale Ukrajina by přijata nakonec být měla.

Rusové si stěžují na chabý pokrok v jednání s Ukrajinou. Do věci se vložil Erdogan

Rusko a Ukrajina sbližují stanoviska v druhořadých otázkách, ale v hlavních politických problémech „přešlapují na místě“, postěžoval si vedoucí ruské delegace na jednáních s ukrajinskými vyjednávači, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom uvedl, že Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v NATO a uznat ruštinu za druhý státní jazyk. To ale popřel ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Rusko částečně vytvořilo pozemní koridor mezi Donbasem a Krymem, připustil Kyjev

Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným poloostrovem Krym a částí Donbasu, připustil v pátek na facebooku ukrajinský generální štáb. Ruské armádě se však podle něj nepovedlo dosáhnout hlavního cíle války – blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014.

Nulandová: Vedení ruské armády slíbilo Putinovi dobytí Kyjeva do pěti dnů

Vedení ruské armády slíbilo ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi dobytí Kyjeva do pěti dnů a celé Ukrajiny do dvou týdnů. Sdělila to náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová během setkání Kyjevského bezpečnostního fóra „Boj za Ukrajinu“, uvedl server Ukrinform. Od zahájení ruského útoku na Ukrajinu uplynul právě měsíc. Informace o tom, že se postup ruských jednotek v posledních dnech zastavil přicházejí ze Západu a z Kyjeva také několik dní.

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

Další cesta západních politiků do Kyjeva. „Jsme vám vděční,“ řekl Zelenskyj pobaltským zemím

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě ve čtvrtek setkal se zástupci Litvy, Lotyšska a Estonska, kteří do z části obléhaného města přicestovali. Společně projednávali dopady ruské invaze na Ukrajinu a podepsali prohlášení na podporu této země, uvedla agentura Unian. Šéfové parlamentů Lotyšska Inara Murniece, Litvy Viktorie Cmilyte-Nielsenová a Estonska Jüri Ratas přijeli dnes do Kyjeva, aby ukrajinskému prezidentovi projevili podporu během ruské invaze na Ukrajinu.

Měsíc krvavé války na Ukrajině: na obou stranách jsou tisíce padlých, miliony lidí uprchly

Už měsíc trvá krvavý konflikt na Ukrajině, který svou invazí způsobila Ruská federace. Na obou stranách se kupí tisíce obětí a zraněních, na ukrajinské straně se pak jedná i o nejméně tisícovku zabitých civilistů. Konkrétní počty obětí a zraněných je kvůli chaotické situaci v podstatě nemožné stanovit, západní státy tvrdí, že data ukrajinské armády o ruských ztrátách jsou nadnesené. Měsíc už trvá také humanitární a uprchlická krize a také sankce, které tvrdě dopadají nejen na Rusko.

Drží civilisty v zimě, bez elektřiny a vody. Kradou jim i teplé oblečení, popisuje studentka okupaci

Rusové se na okupovaných územích Ukrajiny neštítí ničeho. Kradou mobily, peníze, ale také i teplé oblečení. Takové zážitky popisuje studentka Jaroslava, které se s částí rodiny podařilo odjet z válečné Ukrajiny. Ta v České republice studuje několik let a má zde svou práci. Na Ukrajinu odjela před ruskou invazí po zkouškách ve škole. V rozhovoru pro Echo24 říká, že cesta byla naplánovaná až v posledních dnech kvůli informacím o sílící armádě na hranicích s Běloruskem.

Česko pošle Ukrajině balistickou optiku, policejní výzbroj a hasičské vybavení

Česko poskytne Ukrajině balistickou ochrannou optiku a výzbroj ze zásob policie, hasiči darují šest hasičských vozů s žebříky a další vybavení. Schválila to vláda na středečním jednání, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) již dříve uvedl, že hasičský sbor pošle například plošiny a ochranné obleky, přilby a dýchací přístroje. Vyslání je podle něj otázkou dní. O vybavení pro hasiče požádal minulý čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Vláda schválila příspěvek na ubytování uprchlíků. Bude činit 3000 Kč za osobu

Lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12.000 korun. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen. Schválila to ve středu vláda. Na twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle schváleného nařízení se nová dávka vyplatí tehdy, pokud příchozí v pokoji či bytě pobývali v měsíci nejméně 16 dní v kuse.

Stoltenberg: NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu

Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Ten podle šéfa NATO schválí umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Stoltenberg rovněž řekl, že na stole není případné členství Ukrajiny v NATO.

Scholz odmítá vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. I pozastavení plynu z Ruska je podle něj nereálné

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Nejde pouze o Ukrajinu.“ Lavrov oprášil strašáka nového světového řádu

Současné globální události jsou pokusem o vytvoření nového světového řádu, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středečním projevu na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. "Nový světový řád" řadí odborníci ke spikleneckým teoriím. „To, co se děje ve světě, není ani tak jen a pouze o Ukrajině, spíše jsou to snahy vytvořit nový světový řád,“ řekl Lavrov podle ruské tiskové agentury TASS.

Neuděláme jediný krok zpět. Za Zelenského tvrdou rétorikou stojí jeho poradce

Invaze na Ukrajině vystřelila mezi nejsledovanější politiky na světě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po jeho boku však stojí jeho vlivný poradce z Izraele Vladislav Roitberg, jehož tvrdá vyjádření jsou totožná s těmi, která pronáší ukrajinský prezident před plnými osazenstvy národních parlamentů. Roitberg je tak brán za jednoho z nejdůležitějších lidí, kteří mají na prezidenta silný vliv a Zelenského tvrdá rétorika je připisována právě izraelskému poradci.

Chcete levný plyn? Zakarpatí? Kyjev se pozastavil nad chováním Budapešti

Ani všechny ruské satelity z bývalého Sovětského svazu se nechovají tak, jak se nyní – během ruského vpádu na Ukrajinu – chová vedení Maďarska, napsala dnes na facebooku místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Zároveň položila otázku, zda Budapešti jde o laciný ruský plyn, anebo má zálusk na Zakarpatskou oblast, která svého času bývala součástí Uherska. Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary.

Zásah NATO na Ukrajině? Nejodvážnější názory od počátku války zastávají Poláci

Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.

„Je čas denacifikovat Polsko,“ píše ruská Pravda a varuje před následky mise NATO

Mírová mise NATO na Ukrajinu, kterou prosazuje polský premiér Mateusz Morawiecki, může vyústit v přímý vojenský konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, varuje Pravda, jeden z nejčtenějších deníků v Rusku. O Polsku se list zmiňuje jako o "hyeně Evropy".Vyslání mise na Ukrajinu konzultovali premiéři Polska, Česka a Slovinska během schůzky s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Morawiecki chce návrh oficiálně předložit na čtvrtečním summitu aliance.

Na zbraně pro Ukrajinu vybralo velvyslanectví v Česku 660 milionů

Ukrajinská ambasáda v Praze vybrala na vojenský materiál od českých dárců zhruba 660 milionů korun. Pro Echo24 to za velvyslanectví uvedla kulturní atašé a mluvčí Tetiana Okopná. Do sbírky přispělo k minulému týdnu přes 100 tisíc dárců. Peníze mají být použity na obranný materiál a zbraně zakoupené primárně od českých výrobců. Sbírkový účet ambasády slouží na nákup obranného materiálu pro ukrajinskou armádu a teritoriální obranu složenou i z dobrovolníků.

Kde jsou vaše protiraketové systémy, kde jsou tvrdé sankce, tepal Zelenskyj Izrael

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli ve videoprojevu k izraelskému parlamentu tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. „Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší… a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj.

Duše v Lužnikách

V čase zabíjení a ničení na Ukrajině může působit nemístně trápit se tím, že obětí války a režimní válečné propagandy se stala také jedna přes třicet let stará píseň. Smutný osud té skladby ale vyjadřuje ještě jinou dimenzi probíhající války, stavu agresorova ducha, možná i jeho absence. V pátek se v Moskvě konala velká sláva –⁠ na známém stadionu Lužniki se připomínalo výročí ruské anexe Krymu. Z morbidní zvědavosti jsem si pustil přenos toho koncertu.

Představa „europeizovaného“ Ruska je infantilní

Po vpádu na Ukrajinu se Rusko dostalo do izolace, zastavila se výměna nejenom ekonomická, ale i kulturní. Zároveň se z Ruska stalo velké téma, potřeba porozumět tomu, co se v té zemi děje a proč se to děje, je najednou velice akutní. Představují Putinův režim a jeho válka jakousi anomálii v ruském vývoji, nebo jsou vyjádřením skutečných a šíře sdílených ruských aspirací, existujících bez ohledu na to, kdo stojí v čele země?

Rusko uvedlo, že na Ukrajině použilo hypersonické střely Kinžal

Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou díky rychlosti a manévrovatelnosti obtížně sledovatelné a zachytitelné.

EU zvažuje zřízení fondu solidarity, oznámil Michel. Ukrajině dá i peníze na obnovu

Ukrajina se možná dočká zřízení mezinárodního fondu solidarity. Předseda Evropské rady Charles Michel v pátek večer oznámil, že o možném vytvoření takového pomocného instrumentu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fond by podle Michela poskytl likviditu pro další podporu a po skončení války by dlouhodobě sloužil jako páteř obnovy svobodné a demokratické Ukrajiny. Partneři by podle něj mohli do fondu přispět prostřednictvím mezinárodní dárcovské konference.