Až 300.000 tun obilí mohlo být ve skladech v černomořském přístavu, které podle Kyjeva zničilo ruské ostřelování minulý víkend, uvedla agentura Reuters. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v sobotu v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech v Mykolajivu 250.000 až 300.000 tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice.
Objevily se první záběry z fronty, které zachycují v ostrém boji moderní salvové raketomety Burevij (Hurikán). Zajímavé je, že ukrajinské raketomety nesou výraznou českou stopu. Podvozek a pancéřovanou kabinu vyrobila pro ukrajinskou armádu kopřivnická Tatra. Analytik Lukáš Visingr upozorňuje, že spolu s ruskou technikou typu Tornado jde teď o nejmodernější raketomety na bojišti. Ukrajinská armáda si objednala z Česka už před začátkem války celkem 16 nových vozidel Tatra s náhonem na všech osm kol.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině ve čtvrtek odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Informuje například deník The Guardian.
Rusko neotálí a na okupovaných územích Ukrajiny zintenzivňuje snahy o rusifikaci ukrajinských dětí, institucí a obyvatel. V Chersonské oblasti se uprostřed bojů opět mluví o referendu o připojení k Ruské federaci, dobytá území se podle Rusů začínají obchodně i infrastrukturou napojovat k Rusku. Obrázek však boří také nadále pokračující odboj, který působí okupantům problémy a podle některých analytiků nabývá na intenzitě.
Britskou telekomunikační společnost Truphone, kterou vlastní ruský oligarcha Roman Abramovič, odkoupí dvojice evropských podnikatelů za pouhý dolar (podle některých zdrojů za jednu libru, pozn. red.). Důvodem jsou sankce, které na Abramoviče uvrhla Evropská unie a Velká Británie kvůli agresi Ruské federace na Ukrajině. Truphone odkoupí podle informací serveru Financial Times německý podnikatel Hakan Koç, který bude vlastnit 90 procent společnosti, a jeho obchodní společník Pyrros Koussios.
Ukrajinské město Lyman, které se nachází v Doněcké oblasti, podle jeho starosty Alexandra Zhuravleva již neexistuje. Ve zbytcích města zničeného ruskou armádou zůstalo zhruba 7500 lidí, možnost jejich evakuace je vzhledem k dobytí města ruskou stranou nulová.
Spojené státy avizovaly další dodávku zbraní na podporu Ukrajiny. Dodávka za 700 milionů dolarů (asi 16,2 miliardy korun), kterou ve středu potvrdil Bílý dům, má obsahovat další vrtulníky Mi-17 i protitankové střely Javelin a nespočet kusů munice. Největší pozornost si získaly moderní americké raketomety HIMARS, které podle vyjádření odjely už s předstihem do Evropy. Je možné, že se na nich ukrajinští vojáci už několik týdnů zacvičují.
Válka na Ukrajině pokračuje stým dnem bojů. Ty nejintenzivněji probíhají v okolí města Severodoněck, které čelí silné ruské dělostřelecké palbě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusko nyní okupuje pětinu ukrajinského území. Toho se však Ukrajina nehodlá vzdát, ubezpečila ukrajinská první dáma Olena Zelenská v rozhovoru pro server ABC News. Na sociálních sítích se objevilo porovnání okupovaného ukrajinského území s evropskými státy.
Německo dodá Ukrajině systém protivzdušné obrany IRIS-T. Oznámil to kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu. Agentura Reuters připomíná, že zesílení dodávek těžkých zbraní Kyjevu po Berlínu požadovala samotná Ukrajina i německá opozice. Scholz zdůraznil, že Německo poskytuje Ukrajině zbraně nepřetržitě od začátku války. U systémů IRIS-T ovšem Ukrajinci budou čekat na jejich dodávku několik měsíců.
Spojené státy americké zašlou do Ukrajiny další zásilku zbraní za 700 milionů dolarů. Její součástí bude také raketový systém HIMARS, který dokáže přesně zasáhnout cíle vzdálené až 80 km. Oznámil to ve středu v prohlášení americký prezident Joe Biden. Šéf Bílého domu v prohlášení zmínil salvové raketomety HIMARS, které mají dosah přibližně 80 kilometrů, s municí a „další pokročilou výzbroj“.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve středeční rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi. Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova CDU.
Hrozba Prahy, že k 15. červnu uzavře centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech kvůli přetíženosti hlavního města, se setkává s nespokojeností jiných krajů. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) a hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) mají tento krok za nekolegiální. Netolický dokonce prohlásil, že pokud k němu Praha přistoupí, zavře uprchlické centrum ve svém kraji i on. Zástupci vlády chtějí s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) o situaci jednat.
Uprchlické centrum na pražském hlavním nádraží, kde nocovaly stovky uprchlíků, s posledním květnem zavřelo. Nouzové ubytování najdou lidé čekající na schválení dočasné ochrany ve stanech v Troji a nově také v Malešicích. Ačkoli uprchlíků nocujících na nádraží ubylo, hlavní město stále nemá dostatek ubytování pro všechny žadatele. Ve hře je i úplné uzavření přijímacího centra ve Vysočanech, rozhodne se ve středu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu. V projevu podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie. Citovala také ukrajinského básníka Tarase Ševčenka a připomněla vojenský materiál, který Slovensko Ukrajině dodalo na obranu před ruskou agresí. O obsahu vystoupení před ukrajinskými poslanci informoval ukrajinský server Gazeta. „Ukrajina hrdinně brání Evropu před Ruskem,“ řekla Čaputová.
V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. Řekl to mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení. Ředitelé vojenských zpravodajských služeb se v Praze sešli v rámci jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC - Military Intelligence Committee) NATO.
Kristina s devítiletou dcerou přijela z Charkova do České republiky v dubnu. Zbytek rodiny včetně manžela zůstal na Ukrajině. Kristina se ještě stále nevzpamatovala z toho, co prožila. „Byli jsme dva týdny ve sklepě, jen jsme se chodili ráno domů vysprchovat a pak zas zpátky do sklepa,“ popisuje začátek ruské invaze mladá žena a rozpláče se. S dcerou odjela evakuačním vlakem, čekaly na něj dva dny. To, že skončí v Česku, netušila. Dověděla se to v momentě, když vlak přejel hranice s Polskem.
Válečné cíle a strategie Ruska na Ukrajině se zřejmě opět mění. Nezávislé ruské médium Meduza píše, že podle zdrojů v Kremlu ruské vedení zvažuje druhý pokus o útok na Kyjev, hlavní město Ukrajiny. Územní zisky v Donbasu měly obnovit důvěru okolí prezidenta Vladimira Putina, že Rusko je schopno válku vyhrát, a to dokonce už do listopadu tohoto roku.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu v telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Podle agentury TASS to uvedla kremelská tisková služba. Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina kvůli Ukrajině.
Evropská unie (EU) plánuje bojovat za otevření ukrajinských přístavů, které Rusko zablokovalo po invazi na Ukrajinu 24. února. Z přístavů tak nemohou do zbytku světa odplouvat lodě z Ukrajiny, která je jedním z nejzásadnějších dovozců obilí na světě. Informuje o tom deník El País. O podpoře exportu obilí z Ukrajiny má jednat summit EU, který bude zasedat v pondělí a úterý.
Ruská armáda pravděpodobně našla způsob, jak postupovat v boji na Donbasu. Jak ukazuje situace ze Severodoněcka, zaměřila se na mnohem menší cíle, které silně ostřeluje tak dlouho, dokud ukrajinští vysílení obránci neustoupí. Pod palbou bylo v pátek 49 ukrajinských obcí a měst v oblasti. Kyjev kvůli tomu žádá zesílení dodávek zejména těžkých zbraní. Ukrajinci navíc musí podle vojenských stratégů zvážit, jestli obětují své cenné vojenské jednotky, nebo Severodoněck.
Sledujeme-li dění na našem kontinentu kolem invaze Ruska na Ukrajinu, nutně musíme dojít k závěru, že i díky němu je neustále zřetelné, že jednotná Evropa neexistuje, jelikož pořád platí přinejmenším dělení na její západ a východ. Reálně je to jistěže složitější, ale platnost onoho základního, aťsi zautomatizovaného, půlení si našinec snadno uvědomí, když se rozpomene, jaký dvojkolejný tyjátr předvedla evropská fotbalová federace UEFA při svém vyšetřování nechvalně proslulého mače mezi Slavií Praha a Glasgow Rangers z loňského března.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Západ, aby co nejdříve poslal na Ukrajinu další salvové raketomety. Podle něj by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu, informovala agentura AP.
Spojené státy a další spojenecké země dodávají Ukrajině od začátku ruské invaze obrovské množství zbraní a munice v hodnotě miliard dolarů. Podle některých odborníků se nicméně blíží chvíle, kdy jednoduše Západ nebude schopen Kyjevu další zbraně posílat, protože mu dojdou uvolnitelné zásoby a západní výrobní kapacity potřebu ukrajinské armády nedokáží pokrýt. Nejsou totiž nastaveny na válečnou výrobu.
Členské země NATO se neformálně dohodly, že na Ukrajinu nebudou posílat určité zbraně a zbraňové systémy. Mezi ně mají patřit letadla nebo tanky. Aliance se podle informací agentury DPA obává, že by Rusko považovalo dodávky podobné techniky za vstup do války a následně přijalo odvetná opatření. „Riziko přímé vojenské konfrontace mezi státy NATO a Ruskem má být udržováno na co nejnižší úrovni,“ napsala agentura DPA s odkazem na své zdroje.
Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.
Britské válečné lodě by mohly být vyslány do Černého moře, kde by vytvořily koridor pro vývoz ukrajinského obilí. Svět se v posledních týdnech kvůli ruské invazi obává nedostatku potravin. Problémem je především zaminované okolí ukrajinských přístavů. Británie by chtěla vytvořit takzvanou koalici ochotných, takže by při vytváření koridoru mohly pomoci i další země, hovoří se o Egyptu či Litvě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nový zákon o sankcích, který umožňuje zabavovat majetky přívrženců ruské invaze, uvedl dnes na svém webu list RBK Ukrajina s odvoláním na prezidentskou kancelář. Od tohoto kroku si hlava státu slibuje zvýšení příjmů státního rozpočtu na účet nepřátel. Zákon stanovuje nový typ sankcí v podobě propadnutí aktiv ve prospěch státu, a sice aktiv, která mohou patřit fyzickým či právnickým osobám, jakož i aktiv, kterými tyto osoby přímo či nepřímo disponují
České raketomety RM-70 byly již nasazeny do bojů proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. Raketomety RM-70 díky podvozkům Tatra mají významnou výhodu nad ruskými raketomety BM-21 Grad, napsal ukrajinský server Defense Express. O nasazení raketometů ukrajinskými silami do bojů podle serveru svědčí i rostoucí počet videí, které zachycují střelbu z RM-70. Zprávy o jejich předání ukrajinským silám se objevily přibližně před měsícem, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Ukrajina k dispozici.
Jednou možná budou azovské železárny v Mariupolu podobnou turistickou atrakcí, jako je teď v Izraeli Masada. To je hora-pevnost, která je symbolem židovského odporu, odhodlání a do nejzazších důsledků zacházející vůle se nepoddat. Je to po většinu roku rozpálené, přímo pekelné místo – a přitom tak impozantní, že kdo tam byl, nezapomene na to celý život. Dole pod horou teď zastavují autobusy s turisty, které pak vytáhne lanovka nahoru na horskou plošinu, jako dělanou pro to, aby se tam odehrály nějaké strašné historické děje.
