Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho 20 poslanců SPD, oznámil na dnešní tiskové konferenci v pražském Hotelu Duo předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Okamura návrh dnes přednesl celostátnímu grémiu hnutí, které Baštu jednomyslně doporučilo.
Předvolební kampaň do městského zastupitelstva vstoupila v Pardubicích do takzvané horké fáze. Politické strany a uskupení voličům předkládají nabídky, co všechno pro město a jeho obyvatele zajistí, nebo co naopak nedopustí. Například SPD v propagaci využívá obav z energetické krize. "Jako primátor vás nenechám zmrznout," slibuje z billboardu lídr SPD, lékař Vítězslav Novohradský, vedle tváře předsedy strany Tomia Okamury.
Skupina politiků německé vládní SPD tlačí na kancléře Olafa Scholze, aby místo zbraní zasílaných na Ukrajinu dal přednost diplomacii tak, aby byla rychle válka ukončena. „Potřebujeme co nejdříve příměří jako výchozí bod pro komplexní mírová jednání,“ píší politici v dopise „Zbraně musí mlčet!“, adresovaném kancléři, o kterém informoval například magazín Der Spiegel nebo server euroactiv.fr. Aktivní roly v jednání by podle nich měly hrát vedle EU také neutrální země jako Indie nebo Jihoafrická republika, ale také Čína.
Německá sociálně demokratická ministryně stavebnictví Klara Geywitzová (SPD) se v posledních dnech stala terčem kritiky kvůli svým plánům v oblasti klimatu a bydlení. Chce totiž otevřít debatu o velikosti bydlení a jejich vlivu na udržitelnost. To se nelíbí opozici, ale ani vládní liberální FDP. Tyto strany záměry Geywitzové označují za regulaci a klimasocialismus. Geywitzová naznačuje, že velikost a způsob bydlení mají efekt na klima.
Za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku potrestal soud bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok. Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Pondělní verdikt není pravomocný.
Sněmovna schválila ve středu večer po skoro 31 hodinách od úterního zahájení program schůze. Debatu o jeho úpravách využilo opoziční hnutí SPD k rozsáhlým obstrukcím ve snaze oddálit opětovné projednání sporné novely pandemického zákona, kterou vetoval Senát. Pandemická novela se stala prvním bodem schůze, poslanci už o ní zahájili debatu. Sněmovna schválila po skoro 31 hodinách od úterního zahájení program schůze.
Sněmovní opozice blokuje projednávání pandemického zákona. Hned od začátku začal během stanovení pořadu schůze dlouze řečnit předseda SPD Tomio Okamura, dlouhé projevy a přestávky mají podle SPD následovat. Proti pandemickému zákonu je i hnutí ANO, naopak vládní většina jej hájí. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by se bez novely pandemického zákona Česko stalo skanzenem.
O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve středu odpoledne jmenoval novou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, ministři poté ve Spolkovém sněmu slavnostně složili sliby. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.
Německá sociální demokracie (SPD) na dnešním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s koaliční smlouvou souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranického hlasování oznámí v pondělí.
Předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se opět stal jeho dosavadní šéf Tomio Okamura. Na volební stranické konferenci dnes dostal hlasy 84 delegátů z 85 možných, sám Okamura se hlasování zdržel. ČTK to sdělila mluvčí SPD Barbora Šťastná. Konference se kvůli pandemii koronaviru koná online. Okamura bude v čele SPD stát další tři roky, hnutí vede od jeho založení v roce 2015. Delegáti dnes volili i další členy vedení. Místopředsedou hnutí se podle Šťastné opět stal poslanec Radim Fiala.
Rakousko vyhlásilo od pondělí lockdown. Není však jedinou zemí, která v posledních dnech zpřísňuje. Slovensko zavírá hotely a restaurace vydávají přes okénko. V Německu se situace zhoršuje a neočkovaní se musí prokázat testem. Pokud se budou čísla dál zhoršovat, prokazovat testem se budou muset i očkovaní. V Maďarsku zavádí zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách. V Polsku zatím opatření nezpřísňují.
Německá konzervativní unie CDU/CSU v pátek vyzvala sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Olafa Scholze, který vede koaliční jednání se Zelenými a liberály z FDP, aby se jasně vyjádřil k přítomnosti jaderných zbraní na německém území. Odhaduje se, že v západním Německu mají NATO a USA uloženo na dvacet jaderných pum, uvedla agentura DPA. K rozmístění jaderných zbraní byli kritičtí Zelení a také podstatná část vedení sociálních demokratů (SPD).
Hnutí SPD trvá podle předsedy sněmovního klubu Radima Fialy na nároku na místo ve vedení Poslanecké sněmovny, přišlo by tak například o informace o chystaných schůzích. Kritizuje to, že koalice Spolu a STAN s Piráty chce zřídit šesté místopředsednické místo pro místopředsedkyni Pirátů Olgu Richterovou. Zvýšení počtu místopředsedů sněmovny kritizuje také hnutí ANO. Fiala ve středu novinářům řekl, že by hnutí mělo připadnout vedení dvou výborů, jak navrhuje formující se vládní koalice.
Budoucí vládní kabinet v čele s lídrem vítězné koalice Spolu Petrem Fialou (ODS) stále neprolomil dohady o tom, jak by mohlo vypadat rozdělení exekutivních postů. S kartami nově zamíchalo oznámení, že předsedkyní nové Sněmovny se stane šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. U ní se přitom původně spekulovalo o tom, že by se mohla postavit do čela některého z vládních resortů. Post místopředsedkyně dolní komory pak připadne také pirátce Olze Richterové. Ta přitom byla jednou z horkých adeptek na post ministryně práce a sociálních věcí.
Šéf KDU-ČSL a člen vítězné koalice SPOLU Marian Jurečka uvedl v rozhovoru v ČT, že obě koalice, které se dohodly na možném vytvoření většinové vlády, si budou nárokovat post předsedy sněmovny. Rovněž prohlásil, že ve vedení sněmovny nechtějí ani žádného představitele SPD. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v neděli zopakoval, že ANO, které i přes těsnou prohru ve volbách a největší počet získaných mandátů, by si v případě opozičního působení nárokovalo post předsedy sněmovny.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet dal dnes k dispozici svou funkci předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Dnes večer v 18:30 chce Laschet vystoupit s prohlášením. Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který dnes poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberály (FDP).
Němečtí Zelení si přejí vytvořit společnou vládu se sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze. Dnes to na tiskové konferenci oznámili spolupředsedové ekologické strany Robert Habeck a Annalena Baerbocková. Nyní navrhují svobodným demokratům (FDP), aby tato trojice stran v sondážních rozhovorech o vzniku možné koalice dál vyjednávala společně.
Bývalý prezident Václav Klaus naznačil, komu v nadcházejících sněmovních volbách dá svůj hlas. Klaus se na CNN Prima News netajil tím, že svou volbu zakládá zejména na postoji k Evropské unii (EU), kterou dlouhodobě kritizuje. V úvahu podle něj přichází jen dvě možnosti – Svoboda přímé demokracii (SPD) či koalice Trikolóra Svobodní Soukromníci (TSS). Klaus, který teprve před třemi dny opustil nemocnici, se také rozmluvil o svém zdraví.
Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má sociálnědemokratický (SPD) kandidát Olaf Scholz. V úterý to na tiskové konferenci po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí jako velmi slabou. Podle něj vznikne vláda sociálních demokratů, Zelených a liberální FDP.
Z výsledků německých parlamentních voleb si každý může vybrat, co chce. Nostalgik po starém dobrém Německu, což byla pro mnoho lidí tzv. bonnská republika, může mít snad trochu radost z vítězství, byť těsného, SPD, tedy sociální demokracie. Chápu, že ta strana nemusí být každému po chuti, ale je to strana, která se ve vývoji, který vede už přes tři století (založena byla roku 1863!), nejméně měnila, vždy to byla strana spíše předvídatelná a umírněná, trochu třeba i nudná a unavená.
Volbám v Německu nechyběly zápletky a drama. V jiném smyslu ale byly naprosto nudné. Je pravda – abychom se vrátili k první rovině – že s vítězem voleb, jímž jsou sociální demokraté (SPD), se ještě před čtvrt rokem zacházelo jako s outsiderem, a vyslání ministra financí Olafa Scholze do souboje o úřad kancléře se bralo jako úkol z povinnosti. Scholz za pět měsíců dokázal vytáhnout stranu o deset procent, což je skvělý výkon.
Německo má za sebou v mnoha ohledech historické volby a samozřejmě nezůstali bez povšimnutí tuzemských politiků, kteří reagují na výsledky. Sociální demokraté se radují z vítězství německé SPD. Podle politiků nebude však povolební vyjednávání jednoduché. Gratuluji německé sociální demokracii SPD k volebnímu výsledku. Také ji už v jeden moment všichni odepisovali, ale je to úžasný comeback! Těším se na budoucí spolupráci mezi Českem a Německem," napsal na Twitter předseda ČSSD Jan Hamáček.
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nebude možná.
Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.
Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU).
Podle takzvaných exit pollů stanice ZDF, tedy průzkumů veřejného mínění provedených těsně po odchodu dotazovaných z volebních místností, na vítězství s větší pravděpodobností těsně dosáhli sociální demokraté SPD. Exit polly jim dávají 26 %, druhým CDU/CSU 24 %. Na kancléřský úřad tak sahá kandidát SPD Olaf Scholz. Výsledky ale mají být podle předchozích předpokladů velice těsné, například průzkumy stanice ARD dávají oběma vedoucím stranám shodně 25 procent hlasů.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 %), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 %) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 %); údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Místopředseda SPD Radim Fiala si podle svých slov dokáže představit koaliční spolupráci s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše. Řekl to v rozhovoru na Rádiu Impuls. Podzimní volby do Poslanecké sněmovny proběhnou již o víkendu 8. a 9. října. Pro SPD je pro jednání o vládě klíčový zákon o všeobecném referendu. „To je podle nás vrchol demokracie, všichni občané rozhodují o různých otázkách."
Němečtí sociální demokraté (SPD) v posledním průzkumu společnosti Insa upevnili vedení nad konzervativní unií (CDU/CSU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Roste tak pravděpodobnost na vytvoření koaliční vlády levého středu po zářijových volbách do Spolkového sněmu, poznamenala v pondělí agentura Reuters.
