V roce 1966 bylo ve střední Evropě deštivé a studené léto. Příležitostí jít k vodě a ponořit se do ní bylo jen pár, což mohlo tradičně vodomilným Čechům (a Slovákům) kazit náladu. Tyto ohledy nejspíš ale nebyly ty hlavní, proč zdejší tisk zatajil nejdůležitější světové koupání toho roku.
V roce 2014 byl jedním ze studentských lídrů „deštníkové revoluce“, která se stala symbolem boje za demokracii a autonomii Hongkongu. Letos byl Alex Chow přijat na magisterské studium na London School of Economics do Británie, odletět má v neděli. Stojí mu však v cestě nepřekonatelná překážka – vízum. Informuje o tom The Guardian.
Čína v úterý varovala nově zvolené hongkongské poslance, aby se nevyslovovali pro nezávislost Hongkongu. Kdokoli bude prosazovat hongkongskou nezávislost, může být potrestán, uvedla podle zpravodajského serveru BBC čínská státní média.
Novodobá historie Hongkongu zažila další důležitý milník, vůdci tzv. deštníkové revoluce z roku 2014 se totiž stali po zářijových parlamentních volbách zákonodárci.
Šéfové zemí tvořících skupinu největších ekonomik (G20) se v neděli na úvod dvoudenního rokování ve východočínském městě Chang-čou shodovali na nutnosti podpořit globální hospodářský růst a slábnoucí světový obchod. Čínský prezident Si Ťin-pching při zahájení jednání varoval před kumulací rizik ve světové ekonomice a vybídl ke společné podpoře obchodu a investic a k odmítnutí obchodního protekcionismu.
Čínský parlament v sobotu ratifikoval mezinárodní dohodu o klimatických změnách, která byla koncem loňského roku sjednána v Paříži a která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Informovala o tom státní tisková agentura Nová Čína. Přijetí dokumentu o globální ochraně klimatu v sobotu oznámily i Spojené státy, uvedla o něco později agentura Reuters.
Americký prezident Barack Obama, který je na návštěvě Číny, se setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Bílý dům označil program jednání obou hlav států za nabitý, Obama chce s čínským prezidentem zhodnotit všechna důležitá témata vzájemných vztahů za posledních osm let, a to včetně citlivých záležitostí, jako jsou území nároky Číny v Jihočínském moři, americká obvinění Číňanů z kyberšpionáže či postoj Pekingu k dodržování lidských práv.
Ruský prezident Vladimir Putin se na okraj zářijového summitu skupiny zemí G20 v Číně setká se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou pouze na samostatných schůzkách. Společné setkání všech tří státníků, které mělo být původně věnováno ukrajinské krizi, se nakonec neuskuteční.
Vedení Prahy v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) bude v Číně jednat s představiteli Pekingu a Šanghaje o spolupráci v oblasti kultury či cestovního ruchu a projednávat budou i zapůjčení pandy pro pražskou zoo. Novinářům to dnes řekla primátorka Krnáčová. Vedení města odcestuje do Číny v sobotu 27. srpna 2016. Praha má s Pekingem opozicí kritizovanou uzavřenu sesterskou smlouvu. S Šanghají o ní jedná.
Čínská státní společnost China General Nuclear (CGN) je vyšetřována ve Spojených státech ze špionáže. Podle deníku The Times jsou obviněni z krádeže průmyslového tajemství.
Čínské expanze nemají zastavení a po masivní kampani v srdci Evropy se opět upírají k Asii. Podle Forbesu je v hledáčku tamního ministerstva pro rozvojové strategie a mezinárodní obchod je nyní Srí Lanka, kde chtějí Číňané vybudovat obří ekonomické centrum pro milion lidí. Dle návrhu na to budou potřebovat půdu o 15 tisících akrech, což přesahuje například rozlohu vodní nádrže Lipno.
V jedné nepříliš vznešené, ale už značně načaté společnosti podnikatelského polosvěta jsem byl překvapen nevšední otázkou: „Hele, ty to musíš vědět, vám to určitě říkají, na kolik let byla východní Evropa postoupena Američanům?“ Když tazatel viděl můj nechápavý pohled, upřesnil: „No jak tenkrát na Maltě – nebo to bylo v Reykjavíku – nás Gorbačov zaprodal Amíkům. To bylo na třicet let, že?“
Martin Bursík ztělesňuje člověka, který se v jedné osobě dokázal nejdřív zasloužit o oslabování Evropy a jejího průmyslu, a teď nesnese pohled na to, jak se zesláblá Evropa koří před čínským obrem.
Málokterá země je napohled tak vzdálená Česku jako Nepál. Přesto jsem se během návštěvy čínského prezidenta v Praze nemohl ubránit déjà vu z cest do Himálaje.
Velká servilita, velká show, velká očekávání obřích miliardových investic. A nakonec skoro nic. Oficiální ohlášení týdny dopředu známého faktu, že čínská skupina CEFC nechce získat v bankovní skupině J&T Group původně plánovaných třicet, ale rovnou padesát procent, je tou jedinou skutečnou čínskou investicí, která byla oznámena. Na vstup Číňanů do J&T Group se přitom čeká už víc než rok a půl.
Na pohled rutinní záležitost schvalování partnerské dohody mezi Prahou a Pekingem rozpoutala nečekané vášně. V městské radě dohoda neprošla.
Ti, kdo si ráno 3. září přivstali, aby v přímém přenosu viděli velkou vojenskou přehlídku v Pekingu, byli odměněni opravdu působivou podívanou. Čína zvládla tuto akci na jedničku, avšak nešlo zdaleka jen o prezentaci moderních zbraní (ačkoli ty asi přitáhly největší pozornost), protože čínské vedení se rozhodlo přehlídku využít i pro vyslání politických signálů světu.
Rozkvět Asie zastavila těžká krize, která přivedla celý svět až na pokraj propasti globální hospodářské krize.
Ruský historik Andrej Zubov se u nás stal již jakousi mediální hvězdou – vždy, když se v České republice objeví, vycházejí tu s ním série rozhovorů, jeho názory tisknou v novinách a časopisech, mluví v televizi.
Rejdařům v Rotterdamu a Hamburku, v Antverpách i Brémách asi zatrnulo, když se dozvěděli, že je o zisky připraví moravská konkurence, konkrétně nový přístav v Hodoníně. Severomořské přístavy dosud měly monopol na lodní přepravu z Číny a dalších zemí Dálného východu do Evropy, teď se však objevila nová „hedvábná stezka“, která zkrátí vodní cestu o dva a půl tisíce kilometrů.
Džbán jako kdyby se naplnil říjnovou návštěvou prezidenta Miloše Zemana v Číně. Ale už několik měsíců předtím, po vyjádřeních prezidenta i jeho předchůdce Václava Klause a koneckonců i několika ministrů k dění na Ukrajině, se začaly ozývat obavy o příslušnost České republiky k Západu.
Za pěnou veřejné debaty o nedůstojnosti hlavy státu, Krtečkovi, poklonkování komunistickým mandarínům a rezignaci na obhajobu lidských práv zapadlo, co se v Číně opravdu dělo. Tou nejpodstatnější zprávou je, že si tam nejdravější v tuzemsku působící finanční skupina našla partnera, který jí otevře cestu k desítkám miliard korun.
Čínský spisovatel Jen Lien-Kche v Praze převzal Cenu Franze Kafky. Tři hodiny před ceremoniálem v Praze zalité hustým deštěm ještě seděl na obědě a vychutnával si gulášovou polévku. Jídlo má opravdu rád a nestydí se za to.
Rusko úspěšně rozbíjí Ukrajinu, o část území ji už zřejmě obralo definitivně. Západ tomu jen přihlíží. A ještě někdo se dívá. Můžeme na to dát krk, že ten, kdo pečlivě analyzuje, co se letos dělo a děje na Krymu a na Donbase a jak reaguje mezinárodní společenství, je Čína.
Times Square je od rána do večera plné lidí. Podobně jako každý jiný den. Zdejší nákupní centrum láká místní i zahraniční zájemce stejně jako desítky a desítky obchodů i restaurací v přilehlých ulicích. Nejžádanějším zbožím je však v těchto dnech a hodinách obyčejná voda. Rtuť na teploměru sice překračuje třicítku, horko je ale obyvatelům milionové metropole kvůli něčemu zcela jinému. A nejen jim.
