Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Izraelští vojáci podle zdrojů Reuters postoupili asi 15 kilometrů do syrského vnitrozemí směrem od nárazníkové zóny, kterou obsadili po nečekaném víkendovém pádu režimu syrského diktátora Bašára Asada, a nyní se tak nacházejí přibližně 25 kilometrů jihozápadně od hlavního města Damašku. Agentura se odvolává na tři zdroje z bezpečnostních kruhů v regionu, izraelská armáda však tuto informaci zanedlouho popřela.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dnes dostavil k soudu v Tel Avivu, kde bude v příštích dnech čelit křížovému výslechu v procesu, v němž je obžalován z korupce, podvodu a zneužití důvěry. Je to poprvé, co v Izraeli před soudem stanul jako obžalovaný premiér v úřadu. Netanjahu obvinění odmítá. Před budovou soudu se shromáždily desítky jeho odpůrců, ale také příznivců, informoval server The Times of Israel (ToI).
Pokud se zhroutí současné příměří s libanonským militantním hnutím Hizballáh, Izrael se vrátí do války a jeho armáda při ještě razantnějších úderech už nebude rozlišovat mezi Íránem podporovaným hnutím a libanonským státem, na jehož území Hizballáh působí. Uvedl to v úterý izraelský ministr obrany Jisrael Kac.
Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a Libanonem minulou středu odpálilo militantní hnutí Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na sporném pohraničním území v oblasti okupovaných Golanských výšin. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i libanonského hnutí. Při dnešních izraelských úderech předtím podle libanonských úřadů přišli na jihu Libanonu o život dva lidé.
Izraelská armáda tvrdí, že při zásahu vozidla zabila jednoho z lidí, kteří se loni 7. října zúčastnili teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael. Muž byl podle ní zaměstnancem americké charitativní organizace World Central Kitchen (WCK). Lékaři uvádějí, že při izraelských náletech zemřelo v noci na dnešek v Pásmu Gazy nejméně 25 Palestinců, většina z nich na severu území, informuje agentura Reuters.
Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá hnutí Hizballáh. Uvedla to agentura Reuters, podle které jde o první podobný úder od začátku příměří ze středečního rána. Izrael už dříve tvrdil, že zaznamenal porušení příměří, které spočívalo v pohybu podezřelých osob přes hranici.Izraelské tanky střílely podle Reuters na libanonské obce. Hizballáh tvrdí, že Izrael útočí na osoby, které se vracejí na jih Libanonu, odkud uprchly před boji.
Po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války dnes vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. Příměří, díky kterému se mohou vrátit do jižního Libanonu uprchlí civilisté a které pomohly dojednat USA s Francií, přivítaly nejen země v regionu, ale také Evropa, Spojené státy či Čína. Hizballáh v prvním prohlášení po začátku příměří uvedl, že bude pokračovat v odboji proti Izraeli a dál podporovat Palestince, o samotném klidu zbraní se nezmínil.
Hamás je připraven uzavřít s Izraelem dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, sdělil dnes agentuře AFP vysoce postavený představitel této palestinské teroristické organizace poté, co v Libanonu v noci vstoupil v platnost klid zbraní mezi izraelskou armádou a tamním militantním hnutím Hizballáh. Příměří v Libanonu označil zástupce Hamásu za významný úspěch. Právo Libanonu na uzavření dohody o příměří uznal i další přední člen Hamásu a vyjádřil naději na ukončení války v Gaze.
Izrael a libanonské hnutí Hizballáh schválily dohodu o příměří zprostředkovanou Spojenými státy a Francií, oznámil dnes americký prezident Joe Biden. Platit podle něj začne ve středu v 04:00 místního času (03:00 SEČ). Biden v projevu v Bílém domě také uvedl, že dohoda otevírá cestu k trvalému ukončení konfliktu, v němž za více než rok zahynuly tisíce lidí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu předtím v televizním projevu prohlásil, že Izrael dohodu o příměří přijímá.
Izraelský bezpečnostní kabinet schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Podle agentury Reuters o tom informovala televize Channel 12. Úterní schválení dohody signalizovaly už v pondělí zdroje z obou válčících stran i Spojené státy a Francie jako její zprostředkovatelé. Izraelští ministři přitom dávali najevo rozdílné pohledy na příměří. Server Axios v pondělí uvedl, že se jedná o 60 denní příměří, během kterého se stáhnou z jižního Libanonu jak jednotky Izraele, tak Hizballáhu.
Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh se dohodly na podmínkách příměří, napsal server Axios s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele. Mluvčí izraelské vlády podle agentury Reuters uvedl, že válčící strany "směřují k dohodě, ale stále zbývá některé otázky vyřešit", podle serveru Times of Israel. Hizballáh ostřeluje Izrael od října 2023, kdy takto podporoval útok hnutí Hamás z Pásma Gazy.
Po celou dobu svého pětiletého mandátu se šéf unijní diplomacie Josep Borrell profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. Uvedla to europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v reakci na Borrellův postoj k zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Borrell uvedl, že evropské země musí zatykače respektovat
Ve Spojených arabských emirátech našli tělo izraelsko-moldavského rabína, který se od čtvrtka pohřešoval. Informovala o tom agentura AP, podle níž nalezení těla oznámil Izrael s odvoláním na úřady arabské země. Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v prohlášení hovoří o vraždě a antisemitském incidentu. Od čtvrtka pohřešovaný občan Izraele a Moldavska Cvi Kogan v SAE působil jako zástupce významné ortodoxní skupiny Chabad.
Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele.
Při izraelských úderech v bojové zóně na severu Pásma Gazy byla v minulých týdnech zabita jedna z izraelských rukojmích; další zadržovaná žena byla vážně zraněna a její život je v ohrožení, uvedl dnes podle agentur mluvčí vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Abú Ubajdá. Izraelská armáda na dotaz AFP uvedla, že jeho tvrzení prověřuje. Ze slov mluvčího Hamásu nebylo jasné, kdy přesně žena zemřela. Izraelská armáda zahájila v oblasti severní Gazy rozsáhlou operaci proti přeskupeným silám Hamásu už na začátku října.
Několik mrtvých a raněných si dnes brzy ráno vyžádal izraelský vzdušný úder na obytný dům v centrální části Bejrútu. Informovala o tom libanonská televize Al-Džadíd. Televize Al-Manar, která má blízko k militantnímu hnutí Hizballáh, hlásí s odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví nejméně čtyři mrtvé a 33 raněných. Cíle v Libanonu v posledních třech měsících intenzivně ostřeluje Izrael ve své kampani proti Hizballáhu.
V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake to napsal ČTK v reakci na to, že Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa (Ibráhíma Masrího).
Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta. Reuters a AFP to sdělil mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Kroku tribunálu podle prohlášení předcházely nespecifikované procesní chyby. ICC dnes vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli podezření z válečných zločinů během tažení proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Izrael nabízí pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun) za jednoho rukojmího vězněného v palestinském Pásmu Gazy. Každému, kdo přivede některého z rukojmích, bude zajištěn bezpečný odchod z Gazy. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu při dnešní návštěvě Pásma Gazy, píše AFP. Těm, kteří izraelským rukojmím ublíží, slíbil podle agentury Reuters odplatu. Netanjahu dnes společně s ministrem obrany Jisraelem Kacem navštívili koridor Necarim ve střední části Pásma Gazy, který vytvořila izraelská armáda.
Turecko nepovolilo izraelskému prezidentovi Jicchakovi Herzogovi přelet přes svůj vzdušný prostor při cestě na klimatickou konferenci COP29, která se koná v Ázerbájdžánu. Píše to deník Kathimerini i další média s odkazem na nejmenované zdroje. O víkendu Herzog oznámil, že nakonec na klimatickou konferenci nepoletí kvůli bezpečnostním důvodům. O tom, že turecké úřady nevydaly povolení pro přelet izraelskému prezidentskému speciálu, informovala také turecká státní agentura Anadolu.
Izrael dnes podle serveru televize Al-Džazíra znovu bombardoval jižní předměstí libanonské metropole Bejrútu. Boje pokračují také v Pásmu Gazy, kde si izraelské útoky vyžádaly nejméně pět životů v okolí města Rafáhu u hranic s Egyptem. Na záběrech po útocích na část Bejrútu, která bývá označována za baštu militantního hnutí Hizballáh, je vidět kouř vznášející se nad obytnými budovami. Jestli si útoky vyžádaly nějaké oběti, není zatím jasné.
Izrael na konci října udeřil na íránské středisko, které bylo součástí vojenského jaderného programu a jehož aktivitu Írán tajně obnovil. Píše to dnes server Axios s odkazem na tři americké a dva izraelské zdroje. Teherán dlouhodobě odmítá, že pracuje na vývoji jaderné zbraně. Podle serveru o aktivitách ve středisku věděla jen část íránské vlády. Podle zdrojů Axiosu izraelský úder na Írán z konce letošního října způsobil vážné škody na vojenské základně Parčín nedaleko Teheránu.
Řecko zahájilo jednání s Izraelem o vývoji protivzdušného a protiraketového obranného systému v hodnotě 2 miliardy eur (50 miliard korun), který by vycházel z izraelského systému Iron Dome. Jedná se o součást rozsáhlého plánu na modernizaci řeckých ozbrojených sil, uvedli ve čtvrtek řečtí představitelé. Upozornila na to agentura Reuters. Plánovaný obranný systém má sloužit k zachycení krátkých a dlouhých raket během útoků, podobně jako Iron Dome v Izraeli.
Pozornost Francie se upíná k dnešnímu fotbalovému utkání v Paříži, ve fotbalové Lize národů se střetnou týmy Francie a Izraele. Na utkání se intenzivně chystají bezpečnostní složky, ve Francii jsou po projevech antisemitismu v Amsterodamu také očekávány nepokoje. Bezpečnost pařížského zápasu bude zajišťovat 4000 policistů a četníků, z toho 2500 jich bude v okolí Stade de France a zbytek ve městě a v dopravních prostředcích, uvedl policejní prefekt Laurent Nuñez.
Svět se třese před Trumpem, jen Putin jásá. Vyvede Ameriku z NATO a nechá Kyjev napospas osudu. Tak by se dalo shrnout aktuální zpravodajství v českých médiích. Naopak někteří komentátoři v USA i Evropě oslavují údajný konec neokonů, kteří za dvacet let hrůzovlády na americkém ministerstvu zahraničí prý uvrhli svět do chaosu a tak nepřístojně tlačili na Moskvu, že jí nezbylo nic jiného než zaútočit na Ukrajinu. Jejich vykopnutím nastane éra míru a prosperity, Putin stáhne své tanky a nechá Ukrajince na pokoji, či co. Trumpovo zvolení prezidentem USA bude mít geopolitické důsledky, možná ale úplně jiné, než se všichni domnívají.
Pařížské úřady se připravují na mimořádně citlivý fotbalový zápas mezi Francií a Izraelem, který se odehraje ve čtvrtek ve Stade de France. Bezpečnostní složky plánují s ohledem na složitou geopolitickou situaci vyplývající z konfliktu mezi Izraelem a Gazou nasadit na 4 tisíce policistů a 1 600 pracovníků stadionu, aby zajistily ochranu fanoušků, hráčů i širšího okolí. „Půjde o vysoce rizikový zápas,“ upozornil šéf pařížské policie Laurent Nuñez podle Radio France Internationale.
Izraelská armáda (IDF) zveřejnila záběry brutálního mučení palestinských civilistů příslušníky teroristického hnutí Hamás. Na videu jsou vidět připoutaní vězni s pytli na hlavách, zatímco je členové Hamásu bijí holemi a škrtí. Hamás je nejen izraelským nepřítelem, ale i nepřítelem Gazy, uvedla IDF s tím, že záběry procházela a ověřovala několik měsíců.
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer v uplynulých dnech navštívil Rusko. Píší to dnes izraelská média. Návštěva nebyla oficiálně oznámená a ministerstvo ji přes žádost serveru The Times of Israel nechtělo komentovat. Podle tisku se mohla týkat snahy o dojednání příměří v Libanonu.
Návštěvu šéfa francouzské diplomacie Jeana-Noëla Barrota v Jeruzalémě dnes poznamenal diplomatický incident u římskokatolického kostela Pater Noster na Olivové hoře, který spravuje Francie. Barrot kritizoval předem nepovolený vstup ozbrojených izraelských policistů do chrámu, a sám tam proto odmítl vstoupit. Izraelská policie zase krátce na tomto francouzském území zadržela dva francouzské četníky.
