Donald Trump si na summitu NATO v Haagu připsal významné diplomatické vítězství. Spojenci jednomyslně souhlasili s navýšením obranných výdajů na 5 % HDP do roku 2035, což dosud žádný americký prezident nedokázal prosadit. O to větší pozornost ale vyvolalo chování nového generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle kritiků Trumpovi příliš podlézal – veřejně i v soukromí, píše německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila.
Ve dnech 24. a 25. června 2025 probíhá v hostitelském Nizozemsku historicky první summit NATO v této zemi. Mezinárodní událost se koná ve Světovém fóru v Haagu a přivádí do země tisíce politických lídrů, diplomatů, ministrů i novinářů. Cílem summitu je posílit bezpečnost a jednotu v rámci aliance, zejména v době pokračující války na Ukrajině a napětí na Blízkém východě, jak informuje web vlády Nizozemska. Kvůli americkému prezidentovi zvolili organizátoři mimořádně stručný formát jednání.
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkají na okraj nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Podle agentury Reuters o tom bez upřesnění informoval Bílý dům a následně i Trump. Zelenskyj předtím v úterý odvysílaném rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že se s Trumpem plánuje sejít. Podle ukrajinského zdroje agentury Reuters se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
Nizozemské úřady vyšetřují možnou sabotáž na železniční síti poté, co kvůli výpadku proudu způsobenému požárem kabelů přestala jezdit část vlaků. V Nizozemsku dnes začíná dvoudenní summit NATO. Kvůli výpadku nejezdí vlaky mezi letištěm Schiphol a hlavním městem Amsterodamem, napsala agentura AP. Provozovatel trati uvedl, že běžný provoz by měl být obnoven do dnešního večera.
NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times. Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Příští summit NATO v Haagu bude údajně kratší. Místo obvyklých tří zasedání po dvou a půl hodinách se letos uskuteční pouze jedno dvouapůlhodinové jednání. Důvodem zkrácení summitu je americký prezident Donald Trump. Organizátoři summitu se obávají, že americký prezident by mohl nečekaně opustit jednání, jako se to stalo na summitu G7. O zprávě informují The Times. Závěrečný dokument summitu, obvykle složený z desítek odstavců, letos nebude delší než jedna stránka formátu A4
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž by měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to ve středu při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.
Evropská unie vůči Rusku zvýší sankční tlak, režim ruského prezidenta Vladimira Putina zatím podle ní neprokázal ochotu k ukončení války proti Ukrajině. Dnes to před začátkem summitu Evropského politického společenství (EPC) řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Jednou z probíraných možností zvýšení sankčního tlaku na summitu mělo být dokonce totální obchodní embargo vůči Rusku, uvedl ve svém newsletteru server Politico.
Americký prezident Donald Trump údajně nechce, aby se nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu účastnila Ukrajina a její prezident Volodymyr Zelenskyj. Americká strana údajně nechce, aby v oficiálním programu byl bod Ukrajina. Na pozvání hostů se musí Aliance shodnout. Poslední slovo by pak měl generální tajemník aliance Mark Rutte. Nizozemská diplomacie však už uvedla, že Zelenského v Haagu ráda uvítá. Informuje server Unian či NATO Aktual.
Americký prezident Donald Trump by měl na červnovém summitu NATO v Haagu představit jasný plán, jakým způsobem se budou USA nadále v alianci angažovat a co budou chtít po spojencích. Uvedl to oslovený bezpečnostní analytik. Zatím přitom není ani jasné, zda Trump na summit skutečně dorazí, což souvisí s dlouhodobým tlakem jeho administrativy na zvyšování výdajů na obranu. Summit NATO v Haagu se uskuteční na konci června.
Výrazný nárůst výdajů na obranu a snaha uspokojit amerického prezidenta Donalda Trumpa. To bude zřejmě hlavní náplní summitu NATO, který se uskuteční 24. a 25. června v Haagu. Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná.
Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Na čtvrtečním summitu v Paříži se sešly asi tři desítky zemí, které podporují Kyjev kvůli válce na Ukrajině. Macron dále uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody.
Na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska se dnes shodli zástupci tří desítek zemí, kteří se na pozvání prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Moskva chce jen využívat situace a dobývat další území.
Summitu o Ukrajině, který na čtvrtek do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se za Českou republiku zúčastní premiér Petr Fiala (ODS), informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková. Lídři některých zemí Evropské unie, Kanady a Británie budou i za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského projednávat svou pozici k Ukrajině a požadavkům týkajícím se mírového procesu.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
S příchodem nové administrativy v Bílém domě čelí Evropská unie zásadní výzvě: jak zajistit svou bezpečnost a pokračující podporu Ukrajině bez tradičních bezpečnostních garancí Spojených států. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Kyjevu a jeho vstřícnější postoj k Rusku přinutily Evropu přehodnotit svou obrannou strategii.
Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.
Debata o rozšíření francouzského jaderného deštníku o evropské partnery je předčasná, řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na mimořádný summit EU v Bruselu premiér Petr Fiala (ODS). Ochotu Francie nabídnout svůj jaderný potenciál vítá, před vytvářením autonomních systémů však podle něj musí být jasné, z jakých svých pozic by se stáhly Spojené státy. Zachování transatlantické vazby mezi USA a Evropou označil za nutnost.
Názor na rusko-ukrajinský konflikt v evropských státech už není tak silný, jako byl dříve. Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech. Před odletem do Bruselu řekl, že nechce malovat čerta na zeď, ale plyne to z postojů Slovenska a Maďarska. Bloomberg zároveň píše, že se EU chystá obejít Viktora Orbána kvůli penězům na udržení podpory Kyjeva.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Hodlá tak učinit v případě, že státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to v pondělí řekl novinářům. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi. Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení.
V Londýně začal summit evropských zemí svolaný britským premiérem Keir Starmer, jehož cílem je podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni jsou zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala. Účastní se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny.
Zatímco se vybraní evropští lídři sjíždějí na narychlo svolané londýnské jednání o Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán mezi pozvanými není. V reakci na páteční předčasně ukončené jednání mezi USA a Ukrajinou Orbán vyzval EU, aby po vzoru Spojených států zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině. A rovněž pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu, který chce vyzvat ke zvýšení pomoci Ukrajině.
Britský premiér Keir Starmer dnes v Londýně přivítá evropské lídry na summitu, jehož hlavním tématem budou jednání o současné pozici Ukrajiny, možnostech příměří i evropské obraně. Schůzky se zúčastní představitelé více než deseti zemí včetně Česka, Německa či Francie, generální tajemník NATO a šéfové Evropské komise a Evropské rady. Prahu zastoupí premiér Petr Fiala. Setkání naváže na rozhovory v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom AFP. V polovině února svolal podobnou schůzku i francouzský prezident Emmanuel Macron. Pozval řadu evropských zemí, Česko však rovněž ne. O pár dní později pak Macron uspořádal další setkání, na které se český premiér Petr Fiala připojil alespoň prostřednictvím videohovoru.
Úterních jednání mezi Ruskem a Spojenými státy v Rijádu by se měl zúčastnit ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poradce Kremlu přes zahraniční politiku Jurij Ušakov a šéf civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Za USA už na místo v pondělí dorazil šéf diplomacie Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Informovala o tom ruská i americká média.
