Vláda kvůli šíření nákazy koronavirem zavedla karanténu, tedy kromě výjimek výrazně omezila na území celé České republiky volný pohyb osob. Nařízení platí od půlnoci z neděle na pondělí do rána 24. března.
Střední Evropu zalilo v sobotu slunce, sice studené, ale už jarní.
Sdružení praktických lékařů (SPL) doporučí praktickým lékařům odkládat takové zdravotní úkony, které vyžadují vyšetření pacienta a přitom v případě odkladu neohrozí jejich zdravotní stav.
Od sobotních šesti hodin ráno platí v Česku další opatření, která mají zabránit šíření nového koronaviru. Vláda jimi zakazuje například přítomnost lidí v bazénech, prodej na tržištích a v tržnicích. Od půlnoci na sobotu také platí zákaz veškeré autobusové, vlakové či lodní dopravy do okolních zemí. V zemi je zatím 141 potvrzených nakažených osob, kolem 6900 lidí je v karanténě a platí vyhlášený nouzový stav.
Vláda rozhodla o zákazu vstupu cizinců ze všech zemí na území České republiky.
Opatření proti šíření koronaviru v Česku přitvrdila a vyhlásila na 30 dní nouzový stav. Od pátečního rána platí zákaz divadelních představení, přehlídek, trhů nebo sportovních akcí, kterých by se účastnilo více než 30 osob. Dále od 20. hodiny večer budou povinně do 6 hodin ráno zavřené hospody a restaurace. Nově se také uzavřou základní umělecké školy. Vláda také zakázala vstup do ČR cizincům z rizikových zemí.
Vláda odvolala hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou. Řízením úřadu místo ní pověří ředitelku středočeské hygienické stanice Jarmilu Rážovou. Uvedl to zpravodajský server iDnes.cz s odvoláním na dva ověřené zdroje i jednoho člena vlády. ČTK informaci potvrdila mluvčí středočeské hygienické stanice.
Šíření koronaviru tvrdě dopadlo na Česko. Od dnešních 18 hodin budou uzavřená divadla a kina se 100 a více diváky, konat se nebudou ani koncerty a další společenské či náboženské akce s účastí nad 100 lidí.
Ministři za hnutí ANO a představitelé některých státních institucí se v sobotu sešli k jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde projednávali nová opatření ohledně šíření nemoci Covid-19. Přítomno bylo hned několik ministrů, přizván ale nebyl šéf resortu zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Politici přitom probírali také zahraničně-politická témata. Petříček uvedl, že nebyl pozván. Jednání se nezúčastnil ani další významný představitel koaliční ČSSD, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.
Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík teď prochází asi nesnadným životním obdobím – musel skončit ve funkci, rozpadl se mu vztah, objevily se nějaké finanční nesrovnalosti (nic velkého – jen pár milionů neznámého původu na koupi bytu). Problémům ale čelí zmužile, proměnil krizi v příležitost, chápe, že zavření jedněch dveří znamená otevření jiných, třeba na nečekaném místě. A tak to má být, tak se nám to líbí. Životní zkouška probudila v panu Kremlíkovi umělce.
Premiér Andrej Babiš řídí vládu jako firmu, a pokud své ministry okřikne, pak ztrácejí nervy a snaží se plni úzkosti nad dalším osudem supermanažera uklidnit. Výjimkou je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Pokud premiér vyštěkne varovné „Tomu nerozumím“, pak s ohledem na jeho nižší chápavost opáčí: „Tak já to pro vás vysvětlím ještě jednou.“ Proč všemocný manažer trpí v týmu člověka, který ho opakovaně přivádí k výbuchům vzteku?
Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 27,4 miliardy korun z lednových osmi miliard korun. Loni v únoru vykázal rozpočet schodek 19,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Letošní únorový výsledek je nejhorší únorové číslo od roku 1993, vyplývá z údajů na stránkách ministerstva financí. Na celý letošní rok je naplánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun.
S pedagogickým minimem by se absolventi jakékoli vysoké školy mohli stát učiteli.
Řada soudních poplatků by se mohla zvýšit na dvojnásobek. Novelu ministerstva spravedlnosti, která má podle resortu mimo jiné odradit od podávání žalob bez šance na úspěch, na pondělním zasedání schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Novela se týká vybraných poplatků, ministerstvo argumentuje tím, že poslední plošné zvýšení nastalo v roce 2011. Vyšší částky by měly podle resortu také lépe odrážet aktuální podmínky. Podle České asociace věřitelů může vést změna k tomu, že se některé pohledávky zcela přestanou vymáhat.
O elektronické evidenci tržeb (EET), která už brzy dopadne na zástup dalších živnostníků a podnikatelů, by mohly jednat vládní ANO a ČSSD.
Dvacet měsíců chybí do parlamentních voleb a vládní strany nefinišují s dopravními investicemi, i když právě stavba dálnic je to, co po nich veřejnost žádá. Namísto toho se politici věnují mocenským a politickým hrám, kterými definitivně rozvrátili ministerstvo dopravy a ohrožují další instituce. Až budou komentátoři za pár let popisovat důvody, proč se v Česku všechno zastavilo, události z ledna a února 2020 poslouží jako vhodná ilustrace.
Bývalý řidič Luboš věřil tomu, že po pětačtyřiceti letech za volantem bude mít konečně klid. Důchod okolo třinácti tisíc a dvoupokojový byt ve strakonickém paneláku byly pro rozvedeného muže příslibem, že už ho v životě nečeká žádné dobrodružství. Jenže pak se něco stalo. Čistý nájem vyrostl přes pět tisíc měsíčně, zdražily energie a to znamenalo, že se musí obrátit na pracovní úřad s žádostí o podporu, aby měl vůbec na jídlo, nemluvě o pár pivech v místní restauraci. Tak to ještě nějakou dobu fungovalo, jenže pak přišla zpráva, že se podpora snižuje na polovinu. Nezbylo než se přestěhovat do garsonky ve vedlejším baráku, ovšem Jobovým zvěstem ještě nebyl konec. Úřad vyzval sedmašedesátiletého muže, ať si najde zaměstnání, jinak o podporu na bydlení přijde úplně. Soukromé podniky penzistu odmítly, ovšem úředníci ho poslali na radnici, kde mu přidělili úklid náměstí. V hospodě se dočkal vtipných doporučení, jak správně držet koště, a tak tam přestal chodit. Nakonec ho z nejhoršího zachránil synovec, údržbář strakonické nemocnice, který u známého lékaře zprostředkoval potvrzení, že s páteří poškozenou celoživotním sezením za volantem nemůže vykonávat fyzickou práci. Na to, aby ve své garsonce seděl u televize a v pěkných letních dnech pokuřoval na zápraží, mu zbylo peněz právě dost.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude chodit do Poslanecké sněmovny na projednávání písemných interpelací.
Marketingovému týmu Andreje Babiše se někdy připisují až zázračné schopnosti – mágové mediální manipulace, kteří dokážou zmobilizovat velkou část nic zlého netušící veřejnosti na premiérovu podporu. A jistě jsou kolem Babiše lidé, kterým tohle vnímání rozhodně nevadí. Samozřejmě je ta pověst značně přehnaná. Ale na druhou stranu – občas se jim něco skutečně povede, to jeden prostě musí uznat. Babišův tým například velmi „zkušeně“ pojednal recesní protiakci zdejších IT pracovníků, kteří chtěli upozornit na podle jejich názoru předraženou státní zakázku na e-shop s dálničními známkami.
Vláda v pondělí souhlasila s vysláním až šesti desítek vojáků do Mali, Nigeru a Čadu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odpoledne navrhl prezidentovi Miloši Zemanovi odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Ten návrh akceptoval. Vedením resortu má být pověřen vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), nemá jít o dočasný zástup, ale trvalé řešení. Podle Babiše by měl zvážit rezignaci první náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček i ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. Vladimír Kremlík oznámil, že rozhodnutí respektuje.
Filozofka Hannah Arendtová, autorka známých úvah o totalitarismu, formulovala v roce 1963 postřeh o „banalitě zla“. Popisuje, jak zločinné režimy drží u moci lidé, kteří jim oddaně slouží. Nechtějí sami nikomu škodit. Jen se zcela přizpůsobí režimu, v němž žijí. Snaží se v něm uspět a mít se co nejlépe. Nepřipouštějí si, čemu slouží. Nebo to aspoň tvrdí. Nebo o tom sami sebe přesvědčují vnitřně. Bez těchto věrných a pracovitých služebníků by zločinné režimy těžko fungovaly. Je to podvolení a kariérismus. Kdyby osud ty lidi zavál do jiných, mnohem lepších režimů, sloužili by jim stejně oddaně.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek či poslanec Václav Votava, kteří jsou členy koaliční ČSSD, vyloučili podporu bývalé ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) při volbě veřejné ochránkyně práv ve Sněmovně. Oba považují její reakci na kauzu jejích článků z minulého režimu za nedostatečnou, uvedli na twitteru. Naopak poslanec hnutí ANO Milan Feranec uvedl, že Válkovou podpoří, protože zná její schopnosti a výsledky práce.
Stát loni v časech velmi slušného hospodářského růstu utratil o 28 miliard korun víc, než dokázal vybrat na daních a dalších odvodech od svých občanů. Schodek je o 12 miliard nižší, než kabinetu povolila Poslanecká sněmovna. Vláda si k němu navíc pomohla tím, že na posledních chvíli započetla mimořádné příjmy. Je to nejhorší deficit rozpočtu za poslední čtyři roky. Ministryně financí Alena Schillerová si přesto pochvaluje: „Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních dvacet let.“ Vždycky záleží na tom, z jakého úhlu se na výsledek díváte. Přesně je to vidět na ostře sledovaných důchodech, které Andrej Babiš prodává jako svou prioritu ve výdajích. Loni se na nich rozdělilo 472 miliard korun. O 38 miliard víc než v předchozím roce. Částka, kterou dostal navíc průměrný penzista, se zvýšila nejvíc za poslední roky. Zároveň jsou ale důchody v poměru k platům nejnižší v historii České republiky. Průměrná penze propadla na úroveň 39 procent platu. Ve srovnání s ostatními se penzisté mají nejhůř za posledních šestadvacet let.
Vytvoření Národního investičního plánu je samo o sobě dobrou myšlenkou, přesto jej vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) vytvořila ledabyle. Chybí v něm představa skutečných investic, které by přinesly peníze do státní kasy. V rozhovoru pro Echo24 to mimo jiné řekla ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská.
Lidovec Sebastian Kurz se před šesti lety jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU (bylo mu tehdy 27 let) stal novou hvězdou rakouské i evropské politiky. V roce 2017 dovedl lidovce k vítězství ve volbách a následně usedl do kancléřského křesla. Do něj se nyní vrátí poté, co se ve středu dohodl s rakouskými Zelenými na vládní koalici. Jeho vicekancléřem se stane 58letý šéf rakouských Zelených Werner Kogler. Zde přinášíme jeho krátký profil.
Nová rakouská koaliční vláda kancléře Sebastiana Kurze, jejíž vytvoření ve středu ohlásili lidovci (ÖVP) a Zelení, počítá s dosažením klimatické neutrality země do roku 2040. Země bude nadále důsledným odpůrcem jaderné energetiky. Důraz bude kabinet klást i na integraci cizinců. S odvoláním na dnes zveřejněné programové prohlášení budoucího kabinetu o tom informovala agentura APA. Poprvé v dějinách Rakouska budou ve vládě početně převládat ženy.
Šef rakouských lidovců (ÖVP) a bývalý kancléř Sebastian Kurz na středeční večerní tiskové konferenci oznámil, že jeho strana se po nesnadném vyjednávání dohodla na vládní koalici se Zelenými. Program budoucího kabinetu obě strany zveřejní ve čtvrtek. Šéf zelených Werner Kogler prohlásil, že Rakousko se ocitne v čele Evropy pokud jde o klimatickou politiku.
Od dob Václava Klause nemělo Česko až do letoška žádný televizní novoroční projev. Nyní však budou dokonce tři. Po rok staré premiéře předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) se dřívější prezidentský zvyk zalíbil i předsedovi vlády Andreji Babišovi, který přehlídku projevů završí.
Vyjednávání o budoucí rakouské vládní koalici, která od listopadu vedou lidovci (ÖVP) a Zelení, se chýlí ke konci. V neděli to oznámili šéfové obou stran, podle nichž by mohla být dohoda uzavřena do poloviny příštího týdne. Vyplývá to rovněž z oznámení zástupců Zelených, kteří svolali stranický sjezd, jenž musí případnou koaliční smlouvu odsouhlasit, informovala agentura Reuters.
