Šéf odborů a prezidentský kandidát Josef Středula jednal na Pražském hradě s hlavou státu Milošem Zemanem. Prezident mu na schůzce řekl, že má jeho podporu do druhého kola podobně jako expremiér Andrej Babiš. Deníku Echo24 to sdělil Středula. Jde v řádu několika dní o druhou schůzku s prezidentským kandidátem. Předtím se Zeman sešel právě s šéfem hnutí ANO, který posléze oznámil kandidaturu.
Obytný vůz, v němž předseda hnutí ANO Andrej Babiš objížděl kraje před komunálními volbami, má novou výzdobu, která má reflektovat Babišovu kandidaturu na prezidenta. Černobílý, tlumený polep teď nese velikou zamračenou expremiérovu podobiznu v saku a telefonem u ucha s nápisem „krizový manažer, proto Babiš“ a také „pomáhá lidem, proto Babiš“. Šéf ANO také zahájil svou prezidentskou kampaň, a to v teplicích v Ústeckém kraji.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně a kandidátka na prezidenta Danuše Nerudová získala od občanů přes 100 000 podpisů. Oznámila to na svém twitterovém účtu. Ministerstvu vnitra, které zpracovává návrhy na kandidaturu, odevzdala Nerudová konkrétně 82 628 podpisů. Nerudová oficiálně oznámila svojí kandidaturu na prezidentský úřad na konci května, na začátkem června začala sbírat podpisy. Na začátku října pak oznámila, že má nasbíráno přibližně 80 tisíc podpisů.
Výsledek prezidentských voleb může ovlivnit i probíhající soud, v němž bývalý premiér Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu při stavbě farmy Čapí hnízdo. Pokud se Babiš stane prezidentem, vyhne se dalším soudním průtahům i případnému trestu, a to i v druhé větvi kauzy, nad kterou stále visí otazník. Soudní řízení, v němž je Babiš mezi obžalovanými, má pokračovat od 19. prosince slyšením znalců a obžalovaných. Tou dobou bude Babiš v soudní síni vypovídat poprvé už jako oficiální prezidentský kandidát.
Kolem předlistopadové minulosti favorita prezidentské volby je po minulém týdnu snad o něco jasněji. Jak známo, generál Petr Pavel tvrdí, že zpravodajský kurz u vojenské rozvědky od roku 1988 studoval proto, aby se stal normálním vojenským diplomatem na některé z našich ambasád. S tvrzením, že to je věcně nesmysl, vystoupil na titulní stránce deníku Právo někdejší Pavlův spolužák Pavel Beneš. Podle něho byl charakter jejich postgraduálního studia jednoznačně rozvědčický. S Benešem hovoří pro Týdeník Echo Daniel Kaiser.
Posledních čtrnáct dní dobře informované kruhy tvrdily, že fakt, ale opravdu fakt bude nakonec za ANO na prezidenta kandidovat Andrej Babiš. Vyznívalo to přesvědčivě, ale u Andreje Babiše si nikdo nikdy do poslední chvíle nemůže být stoprocentně jist, co udělá. Oznámení nominanta ANO se několikrát posunovalo. A byl to sám Andrej Babiš, kdo ohlašovaný termín pondělí 31. října nedodržel. Evidentně neudržel nervy po setkání s Milošem Zemanem a svou kandidaturu oznámil bez ohledu na své straníky v hlavní zpravodajské relaci TV Nova. Byl u toho viditelně rozrušen, což dokládá, že neměl emoce pod kontrolou.
Nejsilnější opoziční hnutí ANO oficiálně představilo svého prezidentského kandidáta. Po včerejším večerním prohlášení Andreje Babiše tak hnutí jen potvrdilo, že do prezidentské volby vyšle předsedu hnutí. „Nevěřte tomu, že prezident republiky nic nezmůže, že to je role reprezentativní,“ prohlásil Babiš a vyjmenoval prezidentské pravomoci. “Mohu nabídnout svou empatii a zdravý selský rozum,” řekl Babiš na tiskové konferenci.
Na start to vypadá jako docela beznadějná pozice. Andrej Babiš je ale znám svou houževnatostí. Rád a často opakuje, že má „horolezecký gen“, kdy jde přes jakékoli překážky. Nic nepovažuje za nemožné. Ta vůle je bezpochyby jednou z jeho nesilnějších vlastností. Babiš zajel v neděli odpoledne po téměř roce za prezidentem do Lán. Na té schůzce ho Miloš Zeman osobně vyzval, aby se ucházel o post jeho nástupce. Babiš opustil Lány bez komentáře obsahu schůzky. Zdržel se ho i prezident. Pár hodin nato v přímém vstupu pro televizi Novaj Babiš kandidaturu ohlásil.
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Oznámil to v neděli večer v televizi Nova. V pondělí požádá o důvěru předsednictvo hnutí. Pokud ji získá, obrátí se na poslance ANO, aby jeho kandidaturu podpořili. Chce hlavně hájit zájmy českých občanů, řekl.
O kandidátovi opozičního hnutí ANO na prezidenta je nejspíš rozhodnuto. V pondělí dopoledne ale návrh ještě musí schválit předsednictvo. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl místopředseda ANO Karel Havlíček. Ohledně jména kandidáta konkrétní nebyl. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v dopoledním rozhovoru v televizi Nova prohlásil, že prezidentského kandidáta ANO bude financovat hnutí. Na přímou otázku, zda je kandidátem on, Babiš neodpověděl.
V pondělí po poledni by mělo skončit napínání politiků ANO a veřejnost by se měla dozvědět, zda hnutí tedy vyšle do prezidentské volby svého předsedu Andreje Babiše. Expremiér ale ještě předtím v neděli míří do Lán za prezidentem Milošem Zemanem. Podle některých pro podporu v kandidatuře, protože přibývá indícií, že se Babiš volby nakonec možná přece jen zúčastní. V takovém případě by měl podle stanovených pravidel asi týden na to, aby ministerstvu vnitra doručil platné podpisy se svou kandidaturou.
Bývalá manželka exprezidenta Donalda Trumpa Ivana Trumpová, hasič z Českého Švýcarska Jan Košík, partyzán Josef Serinek, odbojáři „Tři králové“, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, slovenský spisovatel Ladislav Mňačko, sportovní funkcionář Miroslav Jansta nebo zpěvačka Hana Zagorová. To jsou některé z osobností, kterým dnes večer u příležitosti Státního svátku 28. října na Pražském hradě prezident Miloš Zeman propůjčuje a uděluje státní vyznamenání a medaile.
Kandidát na prezidenta Petr Pavel se snaží rozptýlit pochybnosti ohledně své minulosti u komunistické vojenské rozvědky. Argumentace jeho tábora zní, že jako pozdější předseda vojenského výboru NATO musel projít nejpřísnějšími bezpečnostními prověrkami. Těmi ale úspěšně prošli i bývalý nacistický generál Adolf Heusinger, který připravoval plány na invazi do Polska a Sovětského svazu, nebo stíhací eso Luftwaffe Johaness Steinhoff – oba v minulosti zastávali post předsedy vojenského výboru aliance.
Prezidentská kampaň začíná dostávat obrátky a přicházejí první přesně mířené údery. Dosud političtí novici a jejich týmy pracovali na zvýšení povědomí kandidátů a nijak zvlášť se politicky neprofilovali. Nebylo také jasné, komu se podaří získat 50 tisíc podpisů nebo podporu zákonodárců. Zatím se nic důležitého nestalo. Dosavadní kampani chybí jeden zásadní parametr: jak se zachová Andrej Babiš, zda kandidaturu přijme, nebo najde jiného kandidáta.
Kampaň před prezidentskými volbami vstoupila do horké fáze, kdy už se používá špína – v zásadě tím se generál v. v. Petr Pavel brání proti svědectví muže, který ho nařkl ze lhaní o vlastní minulosti. Svědectví vyšlo v sobotním deníku Právo, muž se jmenuje Pavel Beneš, i on byl profesionální voják, s Petrem Pavlem ho pojí jedna zkušenost a jeden zážitek.
Firma Meta vlastnící Facebook změnila své rozhodnutí a po dnu blokace uvolnila historiku Petru Blažkovi jeho “zakázaný” příspěvek o kandidátu na prezidenta Petru Pavlovi. Oznámil to sám historik na sociální síti. Facebook ovšem dál posuzuje druhý příspěvek, který Pavlu Blažkovi skryl.
Sociální síť Facebook podle historika Petra Blažka zablokovala jeho příspěvek z 22. října, ve kterém se vyjadřoval k novým informacím o minulosti Petra Pavla, generála ve výslužbě a kandidáta na prezidenta. „V příspěvku nebylo jediné vulgární slovo, byly tam pouze citáty, odkaz na článek a moje hodnocení jejich věrohodnosti podle archivních pramenů,“ uvedl Blažek. „Váš příspěvek porušuje naše zásady komunity týkající se spamu,“ uvedl Facebook k odstraněnému historikovu postu.
Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Uvedl to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský. Babiš o tom, že má covid, informoval ve čtvrtek na instagramu. Přihlášku musejí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.
Na otázku, koho by volili v prezidentské volbě, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má nyní podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK z přelomu září a října. Hnutí ANO svého nominanta zatím neoznámilo, jeho případní prezidentští kandidáti Babiš či Alena Schillerová by za současné situace prohráli všechny případné souboje.
První kolo prezidentských voleb by v říjnu podle volebního modelu agentury Ipsos vyhrál generál Petr Pavel se ziskem 27,9 procenta hlasů. Společně s ním by do druhého kola postoupil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který by získal 23,3 procenta hlasů. Ekonomka Danuše Nerudová by s 16,9 procenta hlasů byla třetí. Výsledky říjnového průzkumu v úterý zveřejnila agentura Ipsos. Oproti průzkumu v červenci zaznamenali Pavel a Nerudová nárůst preferencí, naopak u Babiše, který kandidaturu stále neohlásil, nastal významný pokles.
Podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů získal dosud pro svou prezidentskou kandidaturu nezávislý senátor Pavel Fischer. Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem "Česká republika na prvním místě". Fischer v úterý představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová shromáždila se svým týmem přes 80.000 podpisů občanů. Pro kandidaturu musí být platných 50.000 podpisů, Nerudová předpokládá, že bude nutné vyřadit přibližně 20 procent z nich kvůli chybě nebo nečitelnosti.
„Čím víc budou říkat, že bych prohrál, tím víc o tom budu přemýšlet,“ uvedl poslanec Andrej Babiš (ANO) o možnosti, že by se pokusil kandidovat na prezidenta. Z posledního průzkumu agentury Median totiž vyplývá, že by Petr Pavel pravděpodobně dostal v prvním kole více hlasů než Babiš. Na zvolení v prvním kole by však předvídaný počet hlasů Pavlovi stejně nestačil. Zřejmě i z tohoto důvodu dřív Babiš naznačoval, že se raději než o Hrad bude znovu ucházet o post premiéra. Teď mění názor.
Jaká je další politická budoucnost šéfa největší opozičního formace ANO Andreje Babiše? Jeho zásadní politické oznámení se očekává zřejmě 26. října (dny často mění), kdy by se měl primárně vyjádřit k prezidentské kandidatuře. Možností je více. Několik dobře informovaných osob z okolí Andreje Babiše tvrdí, že nejen nebude kandidovat na prezidenta, ale navíc utlumí své politické aktivity a bude se více věnovat koncernu Agrofert. Ten jako každý velký průmyslově-zemědělský podnik zápasí s dramatických růstem cen energií.
Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Současný velvyslanec v Izraeli a bývalý ministr obrany a zahraničí za hnutí ANO Martin Stropnický zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podle informací deníku Echo24 už se dotazoval na ministerstvu zahraničí, jak to udělat, aby se mohl v případě volebního neúspěchu na lukrativní post velvyslance vrátit. Na dotazy Echo24 ohledně kandidatury Stropnický nereagoval.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců. Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.
Oznámení koalice Spolu o tom, že do nadcházející prezidentské volby nevyšle vlastního kandidáta ani nepodpoří jednoho konkrétního vyvolává poněkud rozpačité reakce. Na jedné straně se z vládního tábora ozývá chvála za rozumné a obezřetné rozhodnutí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, na straně druhé kabinet mnozí kritizují za slabost a nevýraznost. Spolu nakonec jen v obecné rovině vyzdvihla kandidáty Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.
