Průměrná sazba hypotečního úvěru činila v srpnu 2,81 procenta. Meziročně jde o nárůst o 0,26 procentního bodu, proti červenci o 0,07 bodu. V lednu a únoru průměrné sazby překonaly hranici tří procent, takže letos jdou spíše dolů, vyplývá z dat Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů za letošní srpen.
Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 3,8 procenta na 327 korun za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech stouplo v průměru o 8,1 procenta na 200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byl Jihomoravský kraj (246 korun), nejlevnější Ústecký kraj (159 korun). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, které má ČTK k dispozici.
Banky se o zájemce o hypotéky nadále perou. Průměrná úroková sazba klesla minulý měsíc z červnových 2,76 procenta na 2,68 procenta. Sazby hypoték tak klesají už šestý měsíc po sobě.
Podíl cizinců na nákupech nových bytů v Praze zůstává letos podobný jako v loňském roce, v průměru se pohybuje kolem 20 procent. Převažují Slováci, dále klienti ze západní Evropy nebo zemí bývalého Sovětského svazu. Zájem mají převážně o menší byty, často v luxusnějších projektech. Vyplývá to z odpovědí developerů, které ČTK oslovila. Většina z nich působí v Praze.
Banky na tuzemském trhu se nepřestávají přetahovat o klienty, kterým nabízejí zvýhodněné sazby k hypotékám. Sestupný trend začal v únoru letošního roku a sazby v dubnu klesly na průměrně 2,85 procenta. Důvodem je na prvním místě regulace ze strany České národní banky (ČNB), která v minulém roce navyšovala sazby celkem pětkrát. Vyššími úrokovými sazbami lákají banky také na své spořící účty, které jsou však pro zákazníky nevýhodné kvůli vysoké inflaci.
Dolní zámek v Panenských Břežanech u Prahy, který za druhé světové války obýval zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, byl v pátek vydražen za 38,7 milionu korun. Vyplývá to z webu exekutorského úřadu. Kdo bude novým majitelem, není známo. Hodnotu nemovitosti znalec odhadl na 36 milionů korun, vyvolávací cena byla 30 milionů. Elektronická dražba trvala 1,5 hodiny. Dražební jistotu složili tři zájemci. O zámek, který jen od roku 2017 kulturní památkou, se utkali dva z nich.
Konec bytové krize, která zuří nejvíce ve velkých městech, je zatím v nedohlednu. S řešením se snaží přijít samotní developeři, zastupitelé měst ale i politici, kteří narážejí na zdlouhavé stavební řízení. V hlavním městě se hovoří o vzniku městského developera nebo rozšíření družstevního bydlení. Ve hře by mohlo však být i zavedení progresivního zdanění nemovitostí.
Ceny starších bytů v Česku do konce února meziročně vzrostly v průměru o 10,9 procenta na 39.081 korun za metr čtvereční. V nejdražší Praze v porovnání s nejlevnějším Ústeckým krajem byly ceny téměř pětkrát vyšší. Vyplývá to z údajů společnosti CeMap, která porovnávala ceny zhruba 460.000 bytů. "Více než desetiprocentní růst je dán především nízkým počtem kvalitních nemovitostí k prodeji a zároveň celkovou nízkou výstavbou ve velkých městech," uvedl výkonný ředitel společnosti CeMap Ondřej Hon.
Společnost Penta Real Estate prodala soubor pěti kancelářských budov z komplexu Waltrovka v pražských Jinonicích jihokorejské firmě Hanwha Investment & Securities, řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac. Cenu účastníci transakce neuvedli, podle informací ČTK by mělo jít o více než 250 milionů eur, tedy asi 6,3 miliardy korun. Po prodeji Florentina jde o druhý největší realitní kontrakt Penty a největší realitní obchod letošního roku v ČR.
Výhrůžky soudem či nátlak na změnu starosty. Těmito způsoby se snaží někteří vlastníci pozemků dosáhnout změn v územním plánu šumavských obcí, které jsou součástí národního parku. Pod tlakem je zejména zastupitelstvo Horské Kvildy, kde mělo dojít ke konfliktu s jedním ze zájemců o výstavbu. Majitel pozemku tvrdí, že obec nejedná podle platných zákonů. To však odmítá starosta, podle kterého je parcela v chráněném území, ve kterém není možné nadále stavět.
Předražené nemovitosti, slabá nabídka cenově dostupných bytů a obava ze zpomalující ekonomiky. To jsou důvody náhlého snižování úrokových sazeb u hypoték, o které je nejmenší zájem za posledních pět let. Svým dílem přispěly ke zmrazení hypotečního trhu i regulace České národní banky (ČNB), která zatím naposledy zvyšovala sazby loni v říjnu. Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala je možné, že pokud banky budou nadále snižovat hypoteční sazby, přinutí to ČNB k dalšímu navýšení sazeb.
Ruské ministerstvo zahraničí ve středu v Moskvě upozornilo českého velvyslance Vítězslava Pivoňku na údajně bezdůvodná nařčení, která se šíří kolem nemovitostí využívaných ruskou ambasádou v Praze. Oznámila to agentura TASS. V České republice se podle ruských diplomatů kolem tohoto tématu "vyvolává nezdravá atmosféra".
Průměrný dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahoval koncem loňského roku v Česku 1,6 milionu korun. Nejvyšší byl v Praze, kde meziročně stoupl na 2,9 milionu Kč. Následoval Středočeský kraj s průměrným dluhem vázaným na bydlení 1,9 milionu Kč. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Elitní populace světových magnátů má sice řadu domů po celém světě, jejich hlavní sídla se ale soustředí do pouhých deseti měst. Uvádí to společnost Knight Frank, která se zaměřuje na poradenství v realitách. Lidé s majetkem alespoň 30 milionů dolarů (680 milionů Kč) si oblíbili především Londýn, Tokio a Singapur. Přestože největší světovou ekonomiku mají Spojené státy, jediným městem z USA, které figuruje v první desítce měst, je New York.
Pořídit si v Praze bydlení je stále dražší a dražší záležitost. Nové volné byty se nabízejí za cenu průměrně okolo sedmi miliónů korun a zhruba sto tisíc stojí metr čtvereční. Průměrná prodejní cena se točí okolo šesti milionů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je řešením zákon o dostupném bydlení. Ten je ale v nedohlednu.
Minulý týden se kusadla demoličních strojů začala zakusovat do zašlých temných budov na začátku pražské Vinohradské třídy. Zdá se, že kletba Transgasu se naplňuje. Právě před dvěma lety ministerstvo kultury zamítlo snahy, aby tyto ukázkové stavby brutalismu byly prohlášeny za kulturní památku.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) oslovil majitele nemovitostí v Praze, zda nevlastní pozemky či budovy vhodné pro přesun úředníků. Jde o hledání alternativy k plánu premiéra Andreje Babiše (ANO) zřídit areál pro 10.000 úředníků na městských a státních pozemcích v Letňanech. Výzvu k zaslání informací od majitelů úřad zveřejnil na svém webu. ÚZSVM v minulosti uvedl, že ze státních a městských pozemků pro jeho účely vyhovují pouze parcely v Letňanech.
V souvislosti s plánem postavit vládní čtvrť v Letňanech navrhl majetkový úřad prodat 33 úřednických budov v Praze. Dvě ministerstva chce otevřít veřejnosti. K prodeji navrhl například některé budovy ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí, České inspekce životního prostředí nebo celníků. Vyplývá to ze seznamu, který zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Ceny starších bytů v Česku loni meziročně vzrostly v průměru o 32 procent na 52.997 korun za metr čtvereční. Starší rodinné domy zdražily o osm procent na 29.529 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla v obou případech Praha, nejlevnější Ústecký kraj. Vyplývá to z údajů nemovitostního serveru Bezrealitky.cz.
Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze na konci loňskA meziročně vzrostla o 18,6 procenta na 101 091 korun za metr čtvereční. Tempo růstu se proti konci 3. čtvrtletí zvýšilo. Počet prodaných bytů loni klesl o devět procent na 5000 a byl nejnižší od roku 2012. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group, které ve středu zveřejnily na tiskové konferenci
Berlín se chystá zpětně odkupovat desítky tisíc zprivatizovaných bytů. Doufá, že se tak do některých čtvrtí vrátí lidé s běžnými příjmy, které odtud vyhánějí raketově rostoucí nájmy. Berlínský starosta Michael Müller (SPD) chce jednat s koncernem Deutsche Wohnen, který ve městě a jeho blízkém okolí vlastní 115 000 bytů. Společnost s jeho nabídkou souhlasí.
Objem hypotečních úvěrů činil loni 220 miliard korun, což je o šest miliard méně než v roce 2017. Odhady zveřejnila Hypoteční banka, která je lídrem tuzemského trhu. Generální ředitel banky Jiří Feix očekává v letošním roce pokles na 200 miliard korun. Podle odhadů banky rostly vysokým tempem i ceny nemovitostí a pozemků. Vývoj na trhu hypoték v minulém roce podle Feixe výrazně ovlivňovaly regulace ze strany České národní banky, které znamenaly postupný růst úrokových sazeb i výrazné zpřísnění podmínek pro získání hypotéky.
Stát sice vynakládá na podporu bydlení miliardy korun ročně, bytová politika je ale roztříštěná mezi mnoho institucí, chybí jasné vymezení jejich kompetencí i vyhodnocení státní podpory. Na webu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na kontrolu bydlení v České republice. Úřady podle něj také nesledují, jak se využívají dotované sociální byty a stále chybí zákon o sociálním bydlení. Na základě kontroly už ministerstva připravují změny, které mají situaci zlepšit.
U 196 932 nemovitostí, z toho 190 855 pozemků a 6077 staveb, je nejasný vlastník. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ke konci září určil ve 23 587 případech vlastníka u nemovitostí, u kterých byl dříve nejasný. Ke konci loňského roku úřad určil vlastníka ve 20 640 případech. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Majetek, který do konce roku 2023 nebude mít konkrétního vlastníka, připadne státu.Seznam tzv. nedostatečně identifikovatelných vlastníků na počátku letošního srpna obsahoval celkem 411 320 položek.
Barokní zámek v pražském Veleslavíně je v poslední době tématem velkého sporu. Na jedné straně stojí město, které chce zámek získat do svého majetku. Na druhé straně figuruje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se záměrem dostat zámek do dražby. Po velké vlně kritiky, která směřovala i od samotné městské části Praha 6, se však dražba odložila. Do celého sporu musel vstoupit ministr kultury Antonín Staněk, který nevydal souhlas potřebný k dražbě.
Řecká centrální banka vyšetřuje sérii neobvyklých transakcí čínských občanů, kteří použili kreditní karty ke koupi nemovitostí v Aténách a zařadili se do prosperujícího programu zlatých víz, píše list Financial Times (FT). Nákup nemovitosti v Řecku může investorovi poskytnout takzvané zlaté vízum do země a s ním i vstup do velké části Evropy.
Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.
Mnohé překvapilo, když se bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický rozhodl „dát si přestávku“ od politiky a pořídit si opuštěný zámek v Osečanech na Příbramsku. Politik, který se dříve zabýval například otázkami pražských stavebních předpisů, řeší v současné době jiná a všednější témata. Bývalý herec sice v minulosti brojil proti bydlení ve vlastním domě, dnes však rekonstruuje svůj zámek. O svých nových starostech se Stropnický dělí na sociálních sítích s veřejností.
V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.
Damašek zrušil kontroverzní zákon, který umožňoval konfiskovat pozemky a domy syrských uprchlíků. S odvoláním na ruské diplomaty to ve čtvrtek v Ženevě podle agentury Reuters řekl poradce OSN pro humanitární otázky Jan Egeland. Ve středu média informovala, že Rusko a Turecko poskytly radikálům působícím v syrské provincii Idlib odklad ke stažení z budoucího demilitarizovaného pásma. Podle rusko-turecké dohody uzavřené v září se měli z vytyčeného území stáhnout do 10. října těžké zbraně a do 15. října bojovníci radikálních a povstaleckých skupin.
