Ruská armáda bombarduje předměstí Kyjeva, s odkazem na ukrajinskou tajnou službu to uvedl deník The Kyiv Independent. Situace je vážná v Chersonu na jihu země, v Charkově na východě a severozápadně od hlavního města Kyjeva, prohlásila prezidentská kancelář. Ruské síly v úterý vstoupily do Chersonu.
Rusko dále stupňuje svou agresi v útoku na Ukrajinu s tím, jak na něj Západ uvaluje další ekonomické sankce. Ty už nyní dopadají na běžné ruské obyvatele, kterým znepříjemňují život. Ačkoliv bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí, česká vláda vyzvala krajany, aby se z Ruska vrátili domů. Pokud se však někdo rozhodne zůstat, musí počítat s tím, že případná pomoc bude velmi limitovaná a Česko neplánuje žádnou organizovanou podporu návratu ze země.
„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.
Rusko se podle tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. Řekl to v předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě. Většina diplomatů při Lavrovově projevu na protest opustila sál, napsala agentura AFP. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová později prohlásila, že z Ruska se stal globální vyvrhel a vyzvala k další izolaci země.
Mnoho Evropanů nechtělo dlouho pochopit, jaký je režim ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoli před ním řada politiků expertů především z regionu střední a východní Evropy varovala. V rozhovoru s deníkem Die Welt, který vyšel v úterý, to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ocenil také jednotu Evropské unie ve sporu s Moskvou a zdůraznil význam rozhodnutí Německa poskytnout Ukrajině zbraně.
Ruská invaze na Ukrajinu má velmi tvrdý dopad i na ruské oligarchy. Ti začali finančně krvácet hned první den ukrajinské války, kdy na svých účtech ztratili stovky miliard korun. Pokračující sankce Evropské unie, Spojených států, Kanady a Velké Británie totiž stále dopadají na bohaté Rusy a podle agentury Bloomberg kleslo 22 z nich majetek o zhruba 1,9 bilionu korun. Někteří oligarchové proto vyzávají k mírovým jednáním.
Ruská armáda bude pokračovat ve speciální operaci na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů, oznámil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina stala „neutrální zemí“ a vzdala se svých požadavků na začlenění do Severoatlantické aliance a EU. Kyjev má zároveň oficiálně přiznat anektovaný Krym jako ruské území.
Za posledních pár dní se toho v Evropě změnilo víc než za předchozích třicet let. Veřejnosti otevřený Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se konal v úterý 22. února 2022 večer. V den, kdy Vladimir Putin vyslal ruské jednotky do dvou separatistických oblastí v Doněcku a Luhansku. Napadení Ukrajiny se očekávalo každou hodinou. Nikdo ale přesně nevěděl, kdy přijde a jak bude vypadat. Přišlo ve čtvrtek 24. února 2022 nad ránem.
Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).
Frustrace z rozpadu impéria sovětského Ruska se proměnila v ničím neospravedlnitelnou válku proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl změnit vývoj dějin v Evropě a jeho armáda zaútočila na Ukrajinu, která se tak stává Blízkým východem Evropy. Revanšistické ambice Ruska se proměnily ve válku, jakou Evropa nezažila od porážky Německa ve druhé světové válce.
Válka na Ukrajině je už dnes v jednom důležitém ohledu horší než války v Jugoslávii: útok se neudál při dělení jednoho státu, v rámci jakéhosi „majetkového vypořádání“ mezi státy nástupnickými. Je to útok jaderné mocnosti na slabšího souseda. Ve chvíli, kdy si agresor ze země se 40 miliony civilistů udělá střelnici, není příliš taktní někde v dalekém bezpečí diskutovat o chybách, které se třeba dopustila vláda napadené země a její zahraniční spojenci.
Ráno 24. února 2022 znamenalo probuzení do úplně jiného světa. Ruská armáda zahájila útok proti Ukrajině. Média záhy zaplnily záběry explozí, požárů, kouřových stop raket a valících se vojenských vozidel. A nebylo málo těch, kteří prorokovali Ukrajině „rychlý konec“, jelikož se přece nedalo očekávat, že by se tato problémy zmítaná země dokázala efektivně bránit. Zdálo se, že Putin zahájil „Blitzkrieg“, a nikdo nevěděl, kde se Rusové zastaví. Ale už večer prvního dne bylo evidentní, že všechno bude naprosto jinak.
Ukrajinská armáda vyslala do boje proti ruským okupačním jednotkám svou tajnou zbraň. Do vzduchu vzlétly na dálku řízené bezpilotní letouny turecké výroby, které jsou schopny nést i protitankové střely. Ty jsou s chirurgickou přesností schopny zasáhnout i vzdálené cíle. Podle záběrů, které zveřejnili sami Ukrajinci, se jim podařilo zasáhnout například ruský samohybný protiletadlový systém BUK. Hrozbu pro Kyjev aktuálně představuje konvoj o délce 27 kilometrů.
Několik ruských webů v pondělí opět čelí hackerským útokům. „Milí občané, naléháme na vás, zastavte tohle šílenství, neposílejte své může a syny na smrt,“ zní ze stránek webů, na nichž původní obsah nahradily zprávy hackerů. Ti po prezidentu Putinovi požadují ukončení vojenské intervence na Ukrajině.
Rusko se dostává ekonomicky na kolena. Občané totiž už od neděle hromadně vybírají své úspory z bank ze strachu z obrovské inflace a z pádu rublu. Už nyní se hovoří o „černém pondělí“ pro celý finanční systém. Důvodem je totiž rekordní oslabení rublu, zvýšení klíčové sazby centrální banky na 20 procent a uložení povinnosti vývozcům prodávat devizové příjmy. Běžní občané také vzali obchody útokem a kupují spotřební zboží, které má nějakou hodnotu. Zejména elektroniku. Ruská akciová burza navíc v ve snaze zamezit dalším škodám v pondělí neotevře.
Česká národní banka dnes zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Ruští vojáci se v noci na dnešek znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale selhaly. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská armáda. Situaci má prý pod kontrolou. V ukrajinské metropoli dnes ráno od osmi hodin (7:00 SEČ) přestal platit zákaz vycházení, otevřely obchody a obnovena je v omezeném režimu i hromadná doprava. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bude ale příštích 24 hodin klíčových.
V Kyjevě operuje více než 400 ruských žoldáků, kteří mají za úkol zavraždit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a členy jeho kabinetu, aby připravili půdu pro převzetí hlavního města pod kontrolu Moskvy. Uvedl to britský deník The Times. Dnes ráno by se mohlo také uskutečnit jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací na běloruské hranici, původně domluvené na nedělní večer. Úkol zabít ukrajinského prezidenta dostala na starost tzv. Wagnerova skupina
Před rozbřeskem se v pondělí ráno rozezněly Kyjevem sirény varující před útokem ze vzduchu. Podle některých zpráv se po několika klidných hodinách ozvaly městem výbuchy. Ze záběrů z místa je patrné, že na útoky odpovídala ukrajinská protiletecká obrana. Předcházela tomu aktivita na letištích protivníka. Z Běloruska vzlétly v noci stíhačky, nabraly směr Ukrajina. Během noci se obraně Kyjeva podařilo odrazit ruské útoky.
Z Běloruska vzlétly po nedělní půlnoci stíhačky, nabraly směr Ukrajina. Krátce před tím agentura Reuters zveřejnila výsledky běloruského referenda. Hlasování schválilo návrh, ve kterém země ruší svůj bezjaderný status. Rozhodnutí přišlo v momentě, kdy Bělorusko slouží Rusku jako zázemí pro útoky na sousední Ukrajinu. Podle agentury hlasovalo pro návrh 65,2 procenta lidí, kteří přišli k volbám. Ukrajina čelí třetí noc ruské ofenzivě. V Charkově se bojuje v ulicích, Kyjev čeká na úder.
Čtvrtá, zásadní linie zatím chybí. Chybí proto, že kromě Ruska bude velmi bolet i Evropu. Pokud se má ale Vladimir Putin dostat do úplné ekonomické izolace, která je pro Západ nejlepším základem vyjednávání o příměří na Ukrajině, musí se zastavit tok plynu a ropy na Západ a platby za ně směrem do Ruska. Po týdnu bezradného přešlapování kolem sankcí, kdy se demonstrovala jednota, ale pod její fasádou se v zásadě nezasahovalo ničím, co by Rusko skutečně ohrožovalo, přišel přes víkend obrat. Alespoň částečný.
Velkou otázkou těchto dní je, co na to všechno Rusové. Těch žije v Rusku asi sto dvanáct milionů, mimo Rusko asi dalších třicet, třeba na Vinohradech, Smíchově, v Teplicích a Karlových Varech. Být Rusem je obtížná věc za všech okolností, za některých je to k nevydržení – jde ale o to, do jaké míry si to uvědomují. Já Rusy dlouhodobě obdivuju, že to vůbec vydrží, a zároveň jim mám velmi za zlé, že to snesou. Autentická ruská věta „gdě my, tam plocho“ je hlubokým vyjádřením ruské schopnosti sebereflexe.
Třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu odsouhlasili v neděli večer ministři zahraničí členských zemí. Součástí balíku je vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů. Jaké z 360 ruských bank budou od SWIFT odříznuty, zatím unijní diplomacie nespecifikovala.
Ukrajinská metropole Kyjev se chystá na třetí noc pod ruskou ofenzívou. Směrem ke Kyjevu se přibližují ruské pozemní jednotky. Nejnovější satelitní snímky společnosti MAXAR ukazují, že kolona ruské armády je od metropole asi 60 kilometrů. V pětikilometrové koloně jsou tanky, dělostřelectvo i cisterny s palivem. Starosta města Vitalij Kličko pro AP večer řekl, že Kyjev byl obklíčen, ale je připraven bojovat. Vyjednavači Ruska a Ukrajiny se mají dnes večer setkat na běloruské hranici.
Ukrajina spustila webovou stránku, která má pomoci ruským rodinám najít jejich příbuzné vojáky, kteří zahynuli nebo byli zajati při bojích na Ukrajině. Jejich číslo je podle ukrajinské strany vyšší než 4000. Rusko dnes poprvé přiznalo, že při bojích na Ukrajině jeho armáda utrpěla ztráty. Mluvčí Igor Konašenkov pro TASS žádné konkrétní údaje neuvedl. Tvrdil ale, že ruské ztráty jsou „mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů“, čímž měl zjevně na mysli Ukrajince bojující proti agresorům.
Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajnu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také vůbec poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový balík sankcí by se podle šéfky komise měl zaměřit také na běloruský režim, který ruské armádě umožňuje útočit na Ukrajinu ze svého území.
Ruská armáda podle dostupných informacích při nočních bojích o město Charkov použila obávaný raketový systém TOS-1. Je o tom přesvědčen i vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. „Je to zbraň pro plošnou destrukci,“ uvedl pro Echo24. Nasazení TOS-1 vypovídá podle něj o tom, jak jsou Rusové frustrovaní, že jejich plán nevychází.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování.
Česká vláda na nedělním mimořádném jednání schválí další dodávku zbraní a vojenské techniky pro válkou zasaženou Ukrajinu. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to oznámil premiér Petr Fiala. Vlak s první dodávkou zbraní už v neděli ráno přejel české hranice. Podle Fialy je třeba, aby svět přistoupil k dalším a ještě tvrdším opatřením vůči Rusku. „Tímhle to končit nemůže,“ nechal se slyšet v rozhovoru ministerský předseda, který současně řekl, že Evropa se ocitla ve válce.
Občané Ruska se po víkendu probudí chudší a bez možnosti cestovat do řady zemí. Svět omezil i ruské sportovce, kterým byla zakázána účast na některých kláních. Brněnská Masarykova univerzita oznámila, že vypověděla smlouvy se čtyřmi ruskými univerzitami. To vše jako odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu, proti které se demonstruje po celém světě, dokonce i v Moskvě. V sobotu se EU)spolu s USA, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT
