Tag: Rusko

Články k tagu

Německá vyjádření povzbuzují Putina k invazi, obává se Ukrajina

Němečtí představitelé by podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby měli přestat s komentáři a kroky, které by mohly povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina ke spuštění invaze na Ukrajinu. Kuleba na twitteru napsal, že neochota Německa poskytnout zbraně Ukrajině, váhavost vůči možnému odpojení Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT i skepse ohledně navrácení poloostrova Krym Ukrajině neodpovídají současné bezpečnostní situaci.

Španělsko kvůli Ukrajině vyslalo válečné lodě do Černého moře, zvažuje i stíhačky

Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a následně v Černém moři. Oznámila to tamní ministryně obrany Margarita Roblesová. Ta zvažuje také nasazení válečných stíhaček španělského královského letectva. Španělsko chce podle slov ministryně pomoci vyřešit krizi ve východní Evropě, která je způsobena především ruskými tlaky na Ukrajinu, ale také Rumunsko a Bulharsko.

Německo blokuje Estonsko při vývozu zbraní na Ukrajinu

Ekologickým právníkům se nelíbí možné zařazení plynu a jádra na unijní seznam podporovaných forem zelené energie a vyhrožují, že zahájí právní kroky proti Evropské komisi. Uvedl to deník EU observer. Předběžný návrh, kontroverzně zveřejněný koncem 31. prosince, by zahrnul investice do plynu a jádra za určitých podmínek do takzvané taxonomie Evropské unie. Podpora jádra a plynu má být pouze dočasná, aby umožnila přechod na obnovitelné zdroje.

Rusko čeká na kroky Prahy. Českou munici pro Ukrajinu ale Lavrov nekomentoval

Rusko slyší vyjádření nové české vlády ohledně snah "rozmrazit" pošramocené diplomatické vztahy Prahy a Moskvy, bude však čekat na konkrétní návrhy či signály české strany, řekl dnes na tiskové konferenci v Ženevě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nechtěl přitom komentovat, jaký vliv má na česko-ruské vztahy český záměr poskytnout ukrajinské armádě dělostřelecké granáty.

Přestřelka Blinkena a Lavrova. USA mluví o rychlé reakci, Rusko o zbytečné hysterii

Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy. V Ženevě to dnes po schůzce se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Blinken na separátní tiskové konferenci potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.

„Biden dává Rusku zelenou.“ Výrok amerického prezidenta o „menším vpádu“ na Ukrajinu vyvolal kritiku

Americký prezident Joe Biden si připsal další „klopýtnutí“ při veřejném projevu. Jeho odpovědi novinářům k vypjaté situaci na Ukrajině totiž vyvolaly debatu, zda dává Rusku svolení ke vpádu na její území, pokud to bude jenom „trochu“. Rozpaky pak museli zpětně uvádět na pravou míru mluvčí Bílého domu s tím, že jakákoliv invaze na Ukrajinu by se setkala s tvrdou odpovědí.

Kanada posílá na Ukrajinu speciální jednotky. Británie jí poskytuje protitankové zbraně

Kanada vyslala na Ukrajinu malý kontingent elitních speciálních jednotek. Učinila tak poté, co minulý týden skončily bez úspěchu rozhovory mezi Západem a Ruskem o zmírnění napětí na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom v pondělí večer kanadská stanice Global News. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace uvedl, že zprávu nemůže potvrdit. Uvedl ale, že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky.

Rusko „podkopává“ dodávky plynu do EU. „Můžete si za to sami,“ odpověděla Moskva

Rusko omezilo dodávku zemního plynu do Evropy kvůli sporům s USA ohledně situace na Ukrajině, která chce vstoupit do NATO. Z Ruska teče do Evropy o 25 procent plynu méně. Řekl to šéf Mezinárodní energetické agentury (IAE) Fatih Birol. „Za energetickou krizi si může sama Evropská unie,“ reagoval na prohlášení ruský vicepremiér Alexander Novak. Ruský vicepremiér Novak se ohradil proti obvinění IAE, která tvrdí, že za energetickou krizí v EU stojí Moskva, která zadržuje a „podkopává“ dodávky plynu do Evropy.

Nepokoje v Kazachstánu si vyžádaly 225 mrtvých. Do Ruska se vrací vojenská letadla

Při nedávných nepokojích v Kazachstánu bylo zabito 225 lidí, včetně 19 členů bezpečnostních sil. Oznámil to úřad generálního prokurátora, píše agentura Reuters. Ruská a místní média doposud uváděla, že o život přišlo 164 demonstrantů a 16 příslušníků bezpečnostních složek. Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Později dav zaútočil i na vládní budovy v několika městech.

Hromadné hroby podle normy. Rusko ji vypracovalo pro případ pohromy či války

V Rusku poprvé vznikla státní norma stanovující požadavky na hromadné hroby lidí i zvířat za války či za mimořádných událostí, tedy katastrof a pohrom nejrůznějšího druhu. Normu vypracoval výzkumný ústav podřízený ministerstvu pro mimořádné situace, které její text zveřejnilo. Začne platit od 1. února 2022, uvedl list Kommersant na svém webu. Norma stanovuje požadavky zejména ohledně pohřebního území, stěn hrobu a vzdálenosti mezi rakvemi.

„Na tahu je Praha.“ Rusko chce rozmrazit vztahy s Českem

Moskva je připravená vyvést vztahy s Prahou ze slepé uličky, ale závisí to na reálných krocích české strany. Podle agentury TASS to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na slova šéfa české diplomacie Jana Lipavského o „záměru hledat cesty k rozmrazení dialogu“ s Ruskem. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško po jednání Rady NATO-Rusko v Bruselu řekl, že Česko ví, co je nezbytné udělat, aby se zlepšily vztahy s Ruskem.

Rusko přesouvá armádní techniku ze Sibiře na západ, uvádí investigativní organizace

Rusko podle investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) přesouvá vojenskou techniku ze Sibiře a Dálného východu do svých západních regionů. Moskva v posledních měsících shromáždila poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a vyvolala tím na Západě obavy, že chystá na Ukrajinu invazi. CIT uvedla, že na sociálních sítích odhalila asi 30 videí, která zachycují vojenskou techniku na silnicích, nádražích nebo ve vlacích jedoucích směrem na západ.

NATO odmítlo ruské požadavky. Hrozí konec rozhovorů o Ukrajině

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po dnešním prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů.

NATO obnoví jednání s Ruskem. Moskva se rozhodne, jestli to má smysl

Hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny ve středu budou zástupci členských zemí Severoatlantické aliance s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Po více než dvou letech se v Bruselu obě strany sejdou v rámci Rady NATO – Rusko ve chvíli, kdy se Kyjev i Západ obávají nového vpádu ruských jednotek na ukrajinské území. Alianční diplomaté od jednání nečekají průlom, ale doufají v odvrácení hrozícího konfliktu.

Nevidíme důvod k optimismu, prohlásil Kreml k jednání s USA o Ukrajině

Kreml po pondělním jednání USA a Ruska v Ženevě nevidí důvod k optimismu, uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že u podobných rozhovorů není důležitý samotný proces, ale výsledek, o kterém nyní nelze nic říci. „Zásadní důvod k optimismu zatím nevidíme,“ poznamenal Peskov. Rusko požaduje záruky, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, protože by to podle Moskvy znamenalo ohrožení ruské bezpečnosti.

Policie v Kazachstánu zadržela na 10.000 lidí. Podle prezidenta lidé kradou těla z márnic

Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro 10.000 lidí. Oznámilo to podle tiskových agentur ministerstvo vnitra středoasijské země. „Strážci zákona zadrželi 9900 lidí,“ uvedlo ministerstvo v komuniké podle agentury TASS. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech.

Jde v Kazachstánu o místní vyřizování účtů?

Odsudky situace by měly ještě počkat. Možná se opravdu jedná o boj demokratů a autoritářů. Nebo jdou prohnilí proti prohnilým. Minulý týden v Kazachstánu vypukly protesty. Tamější úřady odpověděly tvrdě. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev rozkázal střílet do demonstrantů. Podle oficiálních zdrojů zemřelo 164 lidí. Zabito bylo i osmnáct příslušníků bezpečnostních složek. Kazašská vláda požádala o podporu Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jež je pod ruským vedení.

Místo oslav perzekuce

V Rusku se žádné podstatnější oslavy výročí definitivního konce SSSR, který nastal dne 26. 12. 1991, nekonaly. Důvodem ale není, že by sovětskou dobu nikdo nechtěl připomínat. Naopak: znak SSSR se srpem a kladivem, rudé hvězdy, zkratka CCCP i přídavné jméno „sovětský“ nejenom že nejsou tabu, ale jejich obliba stoupá, stejně jako zdůrazňování pozitivních aspektů stalinismu a zásluh samotného Stalina. Sovětská symbolika je v Rusku v módě stejně jako sovětská státní bezpečnost.

Dveře NATO zůstanou otevřené, řekli Američani v Ženevě Rusům

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, v pondělí její diplomaté uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.

Rusku v otázce členství Ukrajiny a Gruzie v NATO neustoupíme, řekl šéf aliance Stoltenberg

Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to v pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.

Rusko je před rozhovory o Ukrajině zklamané signály ze Západu, řekl Rjabkov

Rusko je zklamáno signály z Washingtonu a Bruselu před pondělním jednáním v Ženevě, které bude věnováno situaci na Ukrajině, řekl podle agentur Interfax a RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Prohlásil, že k nadcházejícím diplomatickým rozhovorům nepřistupuje s optimismem. Rjabkov se v pondělí setká s náměstkyní šéfa americké diplomacie Wendy Shermanovou.

V Almaty se opět střílelo. Úřady zadržely 4300 lidí, i expremiéra Masimova

V kazachstánském městě Almaty byla v ráno znovu slyšet střelba. Informoval o tom server stanice BBC v ruském jazyce a agentura Interfax. Není jasné, v jaké části města se střílelo. Spojené státy v sobotu oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město, napsala agentura Reuters. Kazachstánské ministerstvo vnitra v sobotu ráno oznámilo, že od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely bezmála 4300 lidí. Úřady přitom zadržely i bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z velezrady.

Kazašský prezident povolil vojákům střelbu bez varování. V ulicích leží mrtví

Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev podle agentur uvedl, že dovolil policii a vojsku střílet bez varování. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky nepokojů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity, údajně v zákulisí podněcované ze zahraničí. „Ti, kdo se nevzdají, budou zlikvidováni," uvedl. V centru Almaty, největšího města Kazachstánu, pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích, píše zpravodaj ruské státní agentury TASS.

VIDEO: Bratrská pomoc. Moskva poslala do Kazachstánu výsadkáře i obrněné jednotky

Rusko potvrdilo, že vyslalo své výsadkáře do Kazachstánu jako součást mírových sil postsovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace. Uvedla to ve čtvrtek ráno agentura TASS. Později se k výsadkářům připojily i obrněné jednotky. V největším kazašském městě Almaty třetím dnem davy lidí protestují proti vládě, nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily.

Zmírnění napětí? Šéf NATO Stoltenberg svolal jednání aliance s Ruskem

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.

„Horní Volta“ zaměřuje své rakety

V únoru bude válka. Tak zní nejcitovanější předpoklad amerického ministerstva obrany. Rusové mají u hranic s Ukrajinou rozmístěno asi 100 tisíc vojáků. Američané odhadují, že na konci ledna jich bude 175 tisíc, dostatečný počet k dobytí Ukrajiny. Podle plánů ruské armády, jež zveřejnil například německý bulvární deník Bild, dojde k ruskému blitzkriegu, kdy se Rusové přeženou přes východní Ukrajinu až k Dněpru.

Je třeba zabránit jaderné válce, prohlásily Rusko, USA, Čína, Británie a Francie

Pětice jaderných zemí – Rusko, Spojené státy, Čína, Francie a Británie – se shodly, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které dnes publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác , kancelář britského premiéra i čínské ministerstvo zahraničí. Moskva doufá, že prohlášení pomůže snížit mezinárodní napětí. Peking v něm vidí příležitost pro zvýšení důvěry mezi státy.

„Byla by to kolosální chyba.“ Putin varoval Bidena před dalšími sankcemi

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům. Podle Putina by ale další západní sankce vůči Rusku byly „kolosální chybou“, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.