Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo v ruském zajetí více než 200 ukrajinských válečných zajatců, napsala dnes agentura AP. K mnoha úmrtím pravděpodobně přispělo týrání v ruských věznicích, dodala agentura s odvoláním na zástupce lidskoprávních organizací, OSN, ukrajinské vlády a ukrajinské soudní lékařky, která provedla desítky pitev mrtvých válečných zajatců. Ruské úřady na žádost o komentář nereagovaly.
Ruský prezident Vladimir Putin si zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo amerického prezidenta Donalda Trumpa, staly by se už Rusku skutečně zlé věci. Trump to dnes bez podrobností uvedl v příspěvku na své sociální síti Truth social. Trump původně sliboval ukončit ruskou agresi vůči Ukrajině hned první den po svém návratu do Bílého domu a opakovaně z války vinil především napadenou a stále se bránící Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump tento týden zvažuje, že uvalí sankce na Rusko, jelikož ho šéf Kremlu Vladimir Putin čím dál více frustruje pokračujícími útoky na Ukrajinu a pomalým tempem mírových rozhovorů. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s Trumpovými úvahami.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině".
Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 99 ukrajinských dronů během noci na dnešek nad sedmi ruskými regiony. Ukrajinské letectvo v noci na platformě telegram varovalo před útoky ruských dronů, leteckých pum a hrozbou raket, o celkovém rozsahu ruského vzdušného útoku ale zatím neinformovalo. Z Ruska nejsou dostupné informace o případných škodách nebo obětech, ukrajinské úřady informovaly o dvou zraněných v Dněpropetrovské oblasti.
Člověk dnes nikdy neví, která z mnoha sentencí, jež se do veřejného prostoru – třeba každodenně – vypouští, ho bude na dlouhou dobu definovat. Například koordinátor vládní strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn. Je to už tři čtvrtě roku, co ve spíš komorním prostředí na besedě s publikem na festivalu ve Slavonicích cosi řekl. A vášnivé (a někdy taky hysterické) debaty se o tom vedou ještě dnes (například v čerstvém diskusním střetu s Janem Zahradilem v pořadu Echo Prime Time). Způsobilo to jedno slovo. Pokud by to někdo náhodou nevěděl, bylo to slovo „svině“.
Suvalský koridor, strategický úzký pás mezi Litvou a Polskem, se poslední týdny ocitá v centru pozornosti. Roste totiž obava, že pokud Rusko napadne NATO, učiní tak právě zde. V Litvě se připravují nejen vojáci, ale i obyvatelé – někteří zvažují útěk, jiní se smiřují s tím nejhorším. Tento přibližně 65 kilometrů široký pruh území na hranici Polska a Litvy, sevřený mezi ruskou Kaliningradskou oblastí a spojencem Moskvy Běloruskem, označují západní armády za „strategické hrdlo“ východního křídla NATO.
Záběry, na kterých manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová svého muže odstrčila pár chvil po té, co se otevřely dveře od letadla, se začaly šířit na proruských sítí, jako je mimo jiné Russia Today. Ironický komentář přidala i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které jako vysvětlení chybí už jen tvrzení, že šlo o sabotáž ze strany Moskvy. Na videozáznamu je vidět, jak personál otevírá dveře letadla, za nimiž stojí Macron a dívá se směrem ke kokpitu.
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné. „Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ řekl německý kancléř.
Letecký poplach kvůli hrozbě ruských dronových a raketových útoků platil v noci na pondělí na celé Ukrajině. Rusko podniklo údery proti Záporožské, Chmelnycké nebo Charkovské oblasti, vyplývá ze zpráv serveru Ukrajina pravda. Výbuchy se ozývaly také v Kyjevě a Oděské oblasti. Úřady hlásí zraněné. Kvůli ruským útokům na Ukrajině druhou noc za sebou odstartovaly polské stíhačky. Šest hodin trval letecký poplach v Kyjevě, informovaly v pondělí ráno úřady v ukrajinském hlavním městě.
Nejpravděpodobnějším místem konání druhého kola přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou je v současné době dle přání Rusů znovu Istanbul, který 16. května hostil první přímé jednání obou zemí po třech letech. Uvádí to ruská agentura TASS s odvoláním na svůj zdroj. „Nejpravděpodobnější variantou je v tuto chvíli Istanbul. Podrobnosti by měly být oznámeny brzy,“ uvádí TASS. „Vatikán určitě nebude místem setkání, a to z řady důvodů, včetně logistických,“ cituje agentura dobře informovaný zdroj.
Rusko a Ukrajina si dnes předaly z každé strany 303 zajatců, poslední skupinu z výměny ve formátu 1000 za 1000 domluvené v polovině května v Turecku. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura RIA Novosti, ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Reuters výměnu vzápětí potvrdila. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že mezi 303 obránci, kteří se dnes vrátili domů, jsou vojáci, příslušníci ukrajinské Národní gardy nebo pohraničníci.
Poté, co Rusové vytlačili ukrajinské jednotky z Kurské oblasti, shromáždily se desítky tisíc jejich vojáků na hranici s Ukrajinou nedaleko druhého největšího města Charkova. Upozorňuje na to britský server Sky News s odkazem na ukrajinskou armádu s tím, že Rusko má zhruba čtyři měsíce na proražení frontové linie, než se na podzim zhorší počasí. Vojenští analytici dodávají, že je otázkou, zda má v současné situaci Rusko síly bojovat na tolika místech najednou.
Při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.
Evropské zásoby zbraní rychle ubývají, Ukrajina čelí nedostatku vojáků, Spojené státy ztrácejí trpělivost a jednota v transatlantickém táboře se začíná rozpadat. V těchto podmínkách bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně ještě letos, zřejmě už do poloviny roku, donucen přijmout dohodu s Ruskem, která zmrazí boje, ale nepřinese celkový mír. Ani ruské ztráty nejsou udržitelné – při současném tempu by Rusko mohlo ovládnout celou Ukrajinu za téměř 120 let.
Ruská vojska zahajují ofenzívu na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti ze tří směrů, řekl dnes v rádiu NV vojenský analytik Denis Popovič. Současně ruské ozbrojené síly uvedly, že nedávné obsazení vesnice Stupočky jim umožní sevřít Ukrajince v kleštích právě poblíž Kosťantynivky. Město Kosťantynivka na západě Doněcké oblasti mělo před válkou až 70 tisíc obyvatel.
Ukrajina oznámila osvobození dalších 307 vojáků a civilistů z ruského zajetí. Jedná se o pokračování masivní výměny zajatců ve formátu „1000 za 1000“, kterou se podařilo dojednat s pomocí Turecka. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že za poslední dva dny se na svobodu vrátilo již 697 lidí a další výměna se chystá na neděli. "Mezi těmi, kteří se dnes vrátili, jsou bojovníci z našich ozbrojených sil, Státní pohraniční stráže a Národní gardy Ukrajiny," uvedl Zelenskyj na síti X a poděkoval všem, kdo se na procesu výměny podíleli.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek zpochybnil, že by se mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou mohly konat ve Vatikánu. S takovou možností podle italské premiérky Giorgie Meloniové souhlasil papež Lev XIV. Lavrov však jednání mezi pravoslavnými zeměmi na katolické půdě označil za nepříliš elegantní. Podle serveru The Moscow Times Lavrov řekl, že rusko-ukrajinská jednání ve Vatikánu jsou nereálná a že na uskutečnění takového scénáře není nutné vynakládat síly.
Rusko bude připraveno předložit Ukrajině návrh dokumentu o urovnání konfliktu, jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, řekl dnes ruské agentuře TASS ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Jakmile bude dokončena výměna válečných zajatců, budeme do této doby připraveni předat ukrajinské straně návrh takového dokumentu, který nyní ruská strana dokončuje,“ uvedl šéf ruské diplomacie. Celkově si obě strany mají vyměnit 1000 za 1000 zajatců.
Ukrajina by neměla doufat v návrat hranic z roku 1991, dokud bude mít Rusko prostředky na pokračování války. To uvedl Valerij Zalužnyj, ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny na fóru Bezpečnostní export: ukrajinské zbraně ve světě, informuje RBC-Ukrajina a server New Voice. Ukrajina není z demografického a ekonomického hlediska schopna další války, řekl.
Rusko a Ukrajina dnes uskutečnily první fázi výměny zajatců, na které se dohodly před týdnem v Istanbulu. Moskva oznámila výměnu 270 vojáků a 120 civilistů na každé straně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Ještě dříve o výměně zajatců jako o hotovém faktu informoval americký prezident Donald Trump.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny. Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. "Práce pokračuje", řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
Další přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by se mohla konat v řádu týdnů. A to v polovině června ve Vatikánu. Už v den, kdy probíhala jednání mezi oběma zeměmi v Istanbulu, to navrhl nový papež Lev XIV. Podle zdrojů The Wall Street Journal o novém setkání mluvil americký prezident Donald Trump s evropskými protějšky v minulých dnech. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, později uvedl, že další jednání by se mohly konat také ve Švýcarsku nebo opět v Turecku.
„Všichni zatajili dech,“ píše německý deník Bild o nedávném tajném telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Během hovoru, který se uskutečnil po Trumpově rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, Trump oznámil, že USA už budou mimo hru, protože Rusko a Ukrajina budou nyní vyjednávat přímo. Podle informací Bildu byl telefonát dramatičtější, než se dříve myslelo.
Podle Kremlu zatím nebylo rozhodnuto o místu konání rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mluvčí Dmitrij Peskov takto reagoval na dotaz, zda by je mohl hostit Vatikán. Peskov podle agentury AFP rovněž popřel, že by Rusko jednání o řešení konfliktu protahovalo. Ukrajina se brání ruské útočné válce od února 2022. Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že "by bylo skvělé", kdyby Rusko a Ukrajina vedly rozhovory o příměří ve Vatikánu.
Západní tajné služby včetně českých úřadů dnes společně vydaly varování před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, na svém webu napsal, že za kybernetickými aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. Uvedl to také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Loď z ruské stínové flotily, na kterou jsou uvaleny sankce, v Baltském moři podezřelým způsobem manévrovala v blízkosti energetického kabelu Krátce poté Zahradil oznámil, že bude spolupracovat s Motoristy sobě jako zahraničněpolitický expert.mezi Polskem a Švédskem. Poté, co zasáhli polští vojáci, loď odplula do jednoho z ruských přístavů, uvedl dnes polský premiér Donald Tusk. Rusko bude chránit svou vlastní lodní dopravu všemi dostupnými prostředky v rámci mezinárodního práva.
Po pondělním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se zdá, že prezident USA výrazně změnil postoj k Rusku. Trump po rozhovoru s Putinem kontaktoval několik evropských lídrů a naznačil jim změnu dosavadní americké politiky vůči Moskvě. Největší rozruch tím podle deníku Bild způsobil v Berlíně. „Trump šokoval kancléře Friedricha Merze brutální obratem v postoji k Rusku,“ píše deník.
Po měsících marného tlaku a veřejných výzev k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou Donald Trump podle světových médií mnohem intenzivněji než dosud naznačil, že by mohl od mírových rozhovorů také ustoupit. Přestože po telefonátu s Vladimirem Putinem oznámil zahájení jednání o příměří, zároveň později přiznal, že má v hlavě svou „červenou linii“, již však odmítl blíže specifikovat.
Schůzka mezi ukrajinskými a ruskými vyjednávacími týmy, první po více než třech letech, dopadla podle očekávání – nijak. Kromě dohody o výměně tisícovky válečných zajatců nepřinesl Istanbul žádné hmatatelné výsledky. Vlastně to není nijak překvapivé – nešlo totiž tolik o negociace o ukončení krvavé války, ale hlavně o divadlo pro amerického prezidenta. Donald Trump si zřejmě opravdu přeje ukončit válku na Ukrajině a je frustrovaný z toho, že se mu to nedaří. Kyjev i Moskva si uvědomují, že pokud se jim podaří přesměrovat americký hněv na protivníka, mohly by získat zásadní výhodu.
