Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod tlakem domácí opozice, která požaduje, aby vystoupil před parlamentem a objasnil situaci ohledně probíhajících mírových jednání a plánované dohody o nerostných surovinách se Spojenými státy. Podle mnoha poslanců Nejvyšší rady nejsou detaily těchto jednání s parlamentem sdíleny, přestože právě ten má případné dohody ratifikovat.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu. Při vzdušných úderech na Kyjev zahynulo nejméně devět lidí a dalších 70 bylo zraněno, mezi nimi je šest dětí, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na záchranáře.
Minulý týden Donald Trump a jeho podřízení ohlásili, že jim s vyjednáváním konce ukrajinské války dochází trpělivost. Že obě strany mají poslední šanci, jinak to balí. O této poslední šanci, nové verzi amerického mírového plánu, teď měli Američané, Evropané a Ukrajinci jednat v Londýně. Poté, co Ukrajinci tento plán ne snad výslovně odmítli, ale řekli, že chtějí jednat o třicetidenním okamžitém příměří, zrušil americký ministr zahraničí Marco Rubio svou cestu do Londýna. Úplný kolaps to není, Rubio v tweetu oznámil, že jednání budou na expertní úrovni pokračovat a on třeba do Londýna ještě někdy přijede. Ale bylo to leckým tak chápáno.
Donald Trump sliboval, že pokud se stane prezidentem, zařídí mír na Ukrajině do 24 hodin. Velmi rychle se ale ukázalo, že vyjednat klid zbraní mezi Kyjevem a Moskvou je spíše maraton než sprint. A Američanům docházejí síly. Podle serveru Axios předložili Ukrajincům „finální“ mírovou nabídku. Pokud ji Kyjev nepřijme, Washington je připraven si nad celým procesem umýt ruce a odejít. A pravděpodobnost, že se tak stane, se v posledních dnech velmi zvýšila. Protože mírový plán, tak jak ho zveřejnil Axios, je v současné podobě pro Ukrajinu nepřijatelný.
Estonská armáda plánuje vybudovat novou vojenskou základnu ve městě Narva, které leží u hranic s Ruskem. Hostit má přes 200 vojáků z řad estonských ozbrojených sil a také spojeneckých jednotek, informovala ve středu veřejnoprávní stanice ERR na svém webu. "Velitel ozbrojených sil to dal najevo po diskusích s různými parlamentními stranami... Lidé se ptali, proč už estonské ozbrojené síly v Narvě nejsou," uvedl jeden z vysoce postavených velitelů estonské armády Vahur Karus.
Ukrajinský generální štáb ve středu večer informoval o vzdušném útoku na podnik vyrábějící útočné drony v ruském Jelabužském okrese v Tatarstánu, který se nachází asi tisíc kilometrů od hranic s Ukrajinou. Ruská média dříve informovala o sestřelení jednoho či více dronů nad městem Jelabuga. "Zásahy a výbuchy v cílové oblasti byly potvrzeny," uvedlo velení ukrajinské armády na facebooku. "V tuto chvíli je známo poškození finální montážní dílny bezpilotních letounů," dodal generální štáb.
Za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Vyplývá to ze zjištění, které dnes zveřejnily německé weby WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung. Odvolávají se přitom na informace evropských tajných služeb. Podezřelé podle médií zadržely bezpečnostní služby v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a Británii. Úřady informace nepotvrdily.
Územní ústupky na Ukrajině by měly být dočasným řešením, řekl prezident Petr Pavel při dnešní návštěvě Královéhradeckého kraje. Pokud Rusko z války vyjde posílené a přesvědčené o správnosti svého postupu, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být co nejspravedlivější pro Ukrajinu, vyplynulo z jeho vyjádření. Pavel se koncem dubna chystá na varšavský summit iniciativy Trojmoří, kde se setká i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Americký prezident Donald Trump vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. "Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem," napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social.
Americký prezident Donald Trump předložil Ukrajině a Rusku „finální nabídku“ na ukončení války – a způsobil tím politické zemětřesení. Podle informací ze zákulisí byl minulý týden v Paříži ukrajinským zástupcům předán návrh plánu, který je v Bílém domě prezentován jako „okamžik teď, nebo nikdy“. V Evropě a Kyjevě však návrh vyvolal silné znepokojení a odpor. Situaci nyní dál stupňuje americký prezident J.D. Vance: "Je čas říct ano - nebo Spojené státy z jednání odejdou," varoval.
Očekávané středeční setkání ministrů zahraničí Spojeného království, Spojených států, Francie, Německa a Ukrajiny bylo na poslední chvíli odloženo. Namísto původně plánovaných jednání na nejvyšší úrovni proběhnou v Londýně pouze konzultace mezi vysokými úředníky těchto pěti států. Ukrajinský ministr zahraničí se přesto ve městě zdrží a uskuteční bilaterální schůzku se svým britským protějškem Davidem Lammy.
Nejméně devět lidí bylo zabito a nejméně 30 zraněno při ruském dronovém útoku na autobus s dělníky v obci Marhanec v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámil to dnes ráno šéf tamní oblastní správy Serhij Lysak na platformě Telegram. Autobus vezl lidi do práce. Úřady podle agentury Reuters hlásí vlnu útoků na civilní infrastrukturu na východě, jihu a v centrální části Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin nabídl zastavení invaze na Ukrajinu podél současné frontové linie jako součást snahy o dosažení mírové dohody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S odkazem na list Financial Times (FT) to uvedla agentura Reuters. Putin řekl Stevu Witkoffovi, Trumpovu zvláštnímu vyslanci, během setkání v Petrohradě na začátku tohoto měsíce, že Moskva by mohla odstoupit od svých nároků na oblasti čtyř částečně okupovaných ukrajinských regionů, které zůstávají pod kontrolou Kyjeva, píše FT
Přes veškeré politické napětí a válku, kterou Rusko proti Ukrajině vede a ukrajinskou rétoriku, Kyjev nadále nepřímo odebírá ruský plyn. Přiznal to ukrajinský poslanec a místopředseda energetického výboru parlamentu Oleksij Kučerenko v nedávném televizním rozhovoru. Od roku 2025 je plynovod TurkStream jedinou přímou cestou, jak dostat ruský plyn do Evropy – kromě dodávek zkapalněného plynu (LNG) po moři.
V Londýně se ve středu sejdou ukrajinští a evropští představitelé s vysokými americkými úředníky, aby prodiskutovali kontroverzní návrh USA na ukončení války na Ukrajině. Podle informací deníku The Washington Post Američané předloží tzv. Witkoffovu ideu, která zahrnuje formální uznání anektovaného Krymu jako ruského území a zmrazení současných frontových linií, což by znamenalo významné ústupky Rusku. Návrh, představený minulý týden v Paříži, vyvolává obavy mezi ukrajinskými představiteli i evropskými spojenci.
Na Ukrajině bude vytvořena síť středisek pro výcvik občanů pro národní odpor. Budou zřízena v každé oblasti v Kyjevě ve formě městských institucí nebo v podnicích. Centra mají pracovat na formování vlasteneckého vědomí, tak aby občané získáli znalosti a praktické dovednosti potřebné k obraně Ukrajiny, uvedla dnes agentura Unian. Jak informovala tisková služba ukrajinského ministerstva obrany, postup budování a provozu center je již stanoven.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff plánuje tento týden znovu přijet do Moskvy. Novinářům to řekl podle agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rovněž dnes uvedl, že Rusko nezná obsah mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Witkoff navštívil Rusko již dříve, naposledy tam byl 11. dubna, aby se v Petrohradě setkal s Vladimirem Putinem. Jejich komunikace trvala více než čtyři hodiny.
V okrese Kiržač v Vladimirské oblasti Ruské federace, v místě, kde se nachází arzenál raketového a dělostřeleckého odboru ruského ministerstva obrany, zahřměly silné exploze. Podle ukrajinského rozhlasu New Voice o tom dnes informovaly ruské kanály Telegram. Dá se předpokládat, že za výbuchy stojí ukrajinský útok. Podle vyjádření ruských úřadů však exploze způsobilo "porušení bezpečnostních předpisů při práci s výbušnými materiály."
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl v úterý mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí Dmitrij Peskov současně podle ruských agentur upozornil, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání. Vyjádření Kremlu následovalo po rozsáhlém útoku ruských dronů na ukrajinské přístavní město Oděsa na jihu země.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je otevřen možnosti bilaterálních rozhovorů s Ukrajinou. Spojené státy od nástupu Donalda Trumpa do čela země vyvíjejí tlak na obě strany, aby se co nejdříve dohodly na podmínkách míru. Představitelé USA, Evropy a Ukrajiny se mají ve středu sejít v Londýně poté, co Washington varoval, že by mohl upustit od úsilí o ukončení konfliktu, pokud nedojde k žádnému pokroku.
Rusko v noci na dnešek uskutečnilo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa, uvedly místní úřady. Podle nich útok zranil tři lidi a způsobil materiální škody. Celkem dva lidé zemřeli po ruských útocích na příhraničí obce v Sumské a Charkovské oblasti. "Nepřítel masivně zaútočil na Oděsu pomocí útočných dronů. Byla poškozena civilní infrastruktura města, obytné budovy, vzdělávací instituce, vozidla a vypukly požáry," napsal šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na Telegramu.
Ceny ropy dnes na světových trzích v pondělí výrazně klesají. Severomořská ropa Brent před 19:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 2,9 procenta na 65,97 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zlevňovala o 2,8 procenta na 62,86 USD za barel. Rusko výrazně snížilo předpokládanou průměrnou cenu ropy Brent v letošním roce o 17 procent. Ruské ministerstvo hospodářství snížilo prognózu průměrné ceny Brentu v letošním roce oproti svým zářijovým předpokladům z 81,7 USD za barel na 68 USD za barel.
Kreml uvítal postoj administrativy Donalda Trumpa, podle kterého Spojené státy vylučují možnost členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že tento přístup se shoduje s přesvědčením Ruska a označil jej za jeden z hlavních bodů napětí mezi Moskvou a Západem, současně Rusko odmítlo komentovat momentální situaci ohledně příměří na Ukrajině, o zprávě informuje agentura Reuters.
Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již v pondělí dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány. Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.
Rusko v noci na pondělí podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo při něm 96 dronů a tři střely, oznámilo ukrajinské letectvo. V Mykolajivu, Chersonu a Čerkasích byly během leteckého poplachu slyšet výbuchy, uvedl portál Ukrajinska pravda. Sirény se některými ukrajinskými regiony podle agentury Reuters rozezněly nedlouho po půlnoci místního času, kdy skončilo krátké velikonoční příměří.
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil naději, že Ukrajina a Rusko „tento týden“ uzavřou mírovou dohodu, která poté oběma zemím umožní čile obchodovat se Spojenými státy. Trump to uvedl v krátkém příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou. Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom!“ uvedl Trump, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních.
Ruský prezident Vladimir Putin nevydal nařízení o prodloužení jím vyhlášeného velikonočního příměří ve válce na Ukrajině, uvedl dnes podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Příměří, které ale podle Kyjeva Moskva opakovaně porušovala, vyprší o půlnoci moskevského času (23:00 SELČ). K prodloužení klidu zbraní Putina vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Žádné další pokyny nebyly," odpověděl Peskov na otázku, zda příměří vyprší v noci na pondělí, nebo může být prodlouženo.
Prezident Ruské federace Vladimir Putin u příležitosti blížícího se 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce rozhodl o finanční podpoře každé vesnice a školy v Jižní Osetii. Z rezervního fondu prezidenta půjde na každý projekt částka ve výši jednoho milionu rublů (přibližně 250 tisíc korun). Podle ruské státní agentury TASS to oznámil první zástupce vedoucího prezidentské administrativy Sergej Kirijenko během své návštěvy v Cchinvali.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří navrhuje, aby trvalo i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Rusko podle něj ale zatím stále útočí. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat "mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky". Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Moskva zastaví boje od sobotního večera do půlnoci na 21. dubna.
Podle deníku New York Post informoval ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov americké představitele, že Ukrajina z „90 %“ souhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán byl tento týden představen v Paříži americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a dvěma zvláštními vyslanci, kteří mají na starosti ukončení války na Ukrajině. Zásadní otázkou je, zda bude ochotné k dohodě přistoupit i Rusko, které podle listu dosud blokovalo Trumpovy snahy o dosažení příměří a širší mírové dohody.
