Tag: EU

Články k tagu

Češi platí za mobilní služby nejvyšší ceny v EU, ukázala analýza. ČTÚ to chce změnit

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na svém webu zveřejnil aktualizovanou analýzu trhu mobilních dat, na základě které chce trh regulovat. Důvodem jsou stále vysoké ceny a nemožnost konkurence ze strany virtuálních mobilních operátorů. Operátoři se mohou k analýze vyjádřit do 19. září. Analýza mimo jiné uvádí, že pozice ČR se v mezinárodním porovnání maloobchodních cen zhoršila. Z analýzy trhu má vzejít celkově čtvrtý pokus o regulaci mobilního trhu.

K čemu jsou teď povolenky, když jejich roli plní válka? Zrušme je

Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v tomto týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus. Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut.

Máme věřit klimatickým stanicím?

Pozoruhodným rysem naší energetické krize je, že v EU ještě nikdo směrodatný nenavrhl revizi klimatické politiky – emisních povolenek, taxonomie a podobně. Politici a hlavní proud vědy samozřejmě mají nainvestováno do hypotézy o antropogenním (lidstvem zaviněném) globálním oteplování. Evropská unie následuje šest let starou Pařížskou dohodu OSN, která stavěla na zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Panel je nejenom politicky, ale z velké části i datově závislý na amerických databázích.

Česko drtí jedna z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Brzy můžeme být premianty

Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom úplně nejhůř. Důvodem je hlavně to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem.

Země, kde se nejrychleji chudne

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.

České řešení drahé elektřiny je fiasko. Jak pomáhají u sousedů?

S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.

Nepříliš vzdálený Pelješský most

Tento týden, konkrétně v úterý 26. července, byl zprovozněn léta vyhlížený Pelješský most. Kolem jeho otevření byla veliká sláva, v projevech se hovořilo o jedné z nejnáročnějších a nejvelkolepějších evropských staveb současnosti, o technicky mimořádném provedení mostu, o dosud nejdražší dopravní stavbě Evropské unie – stála v přepočtu třináct miliard korun a osmdesát pět procent rozpočtu poskytla právě EU. Chorvatský premiér Andrej Plenković pozval na party k uvítání mostu kdekoho, proletěly se stíhačky, byl ohňostroj, ráno byla dva a půl kilometrů dlouhá lávka otevřena pro pěší, aby si ji výjimečně prošli klidně tam a zpět-

Už nesypeme písek do evropského stroje

Zatímco maďarský parlament odhlasoval rezoluci, v níž mj. žádá pro národní parlamenty právo veta na nové evropské předpisy, česká vláda má plné ruce práce s předsednictvím. Ministr pro Evropu Mikuláš Bek (STAN) jej zahájil dotazem ostatním 26 vládám, zda by byly ochotny přepustit Unii část své suverenity v zahraniční a bezpečnostní politice. I s ohledem na rostoucí ceny energií a nehybnou klimatickou politiku sílí doma kritika, že Petr Fiala a jeho kabinet v EU pro ČR nic nedělají a že se ukájejí samotným faktem předsednictví.

Záměr Bruselu: Snižte vytápění bytů o jeden stupeň, v kancelářích ať je maximálně 19 stupňů

Návrh nařízení o koordinovaném evropském snížení spotřeby plynu v rámci balíčku opatření, který připravila Evropská komise, počítá se snížením teploty ve veřejných budovách na 19 stupňů Celsia a v domácnostech se snížením o jeden stupeň Celsia. Cílem tohoto balíčku je příprava zemí Evropské unie na nadcházející zimu pro případ přerušení dodávek ruského plynu. Na návrhu se v úterý shodli evropští ministři pro energetiku v Bruselu.

Státy EU se shodly na snížení spotřeby plynu. Úspory mají být dobrovolné

Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby této suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Po první části jednání unijních ministrů energetiky o tom informovalo české předsednictví Rady EU. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise (EK), který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Jeho součástí je i možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Řada států si z původního návrhu vymohla ústupky.

Holandská rebelie

Jedno staré holandské přísloví praví, že až si sedláci přestanou stěžovat, tak se blíží konec světa. Chce se tím říci, že sedláci remcají, často na svůj těžký úděl, od věků – a zřejmě nikdy neustanou. Moderní nezemědělný lid mívá pro jejich tvrdý chléb pochopení a k životu na venkově obecně chová často sympatie. To je aktuálně patrné i v Nizozemsku, jež zažívá nejrozsáhlejší a nejtvrdší selskou rebelii ve své historii. Podle různých průzkumů má pro aktuální protesty většina Nizozemců pochopení, byť část odmítá jejich radikalizaci. A to prý bude ještě hůř.

EU se shodla na omezení spotřeby plynu. Zatím je nepovinné

Členské státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU. Dohodu by měly na svém dnešním mimořádném jednání schválit ministři energetiky.

Za chaos na letištích mají lidé nárok na kompenzace

Tisíce opožděných letů každý týden, jejich rušení po stovkách, stávky a nekončící nedostatek personálu. Letošní letní sezóna se změnila v postcovidové turistické peklo, v němž se vysoká poptávka po dvou letech restrikcí srazila s nepřipraveným leteckým sektorem. Případy turistů, kteří uvízli na letištích či v destinacích klidně i na několik dní, se vrší. A nařízení EU mluví jasně: mají nárok i na vysoké kompenzace. Velká evropská letiště se od jara potýkají s chaosem v důsledku nedostatku personálu.

Gazprom znovu utáhne kohouty plynovodu Nord Stream 1. Odstaví další turbínu

Ruský plynárenský gigant Gazprom odstaví ve středu 27. července z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity. Oznámila to ruská společnost. V současnosti je provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně. Německo uvedlo, že nevidí technický důvod pro další omezení dodávek plynu.

K odstřižení od plynu z Ruska dojde dřív či později, varuje von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varuje státy, aby se připravily na úplné zastavení dodávek plynu z Ruska, ke kterému „dříve či později“ dojde. V návaznosti na ohrožení ruských dodávek plynu Evropská komise minulý týden navrhla, aby členské země EU omezily v nadcházející topné sezóně spotřebu plynu o 15 procent. V souvislosti s válkou na Ukrajině a velké závislosti Česka a Evropy na dodávkách plynu z Ruska panují obavy, že plynu bude nedostatek.

Češi mají jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Proč jsou na tom jinde lépe?

Účty za energie dramaticky narůstají domácnostem i firmám po celé Evropě. Co se ale týče Prahy, umístila se ve srovnání cen elektřiny v dalších evropských metropolích na nepříliš povzbudivé pozici. V květnu jsme měli šestou nejdražší elektřinu z více než třiceti sledovaných lokalit. Hůře na tom byli jen ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Oproti minulému roku u nás cena elektřiny vyskočila o sedmdesát procent. Nabízí se srovnání s Francií či Slovenskem, kde vlády ceny elektřiny fixovaly.

EU rozšiřuje sankce proti Rusku, včetně Nočních vlků. Zakáže dovoz zlata a rozšíří postihy na Sberbank

Státy Evropské unie se ve středu shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Gazprom své závazky splní, ale kapacita Nord Streamu 1 může být nižší, vzkázal Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom je připravena dostát svým závazkům ve vývozu plynu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Kremlu zároveň varoval, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se mohla dále snížit kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení, píše Reuters.

Více plynu Evropě. Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky do EU plynovodem přes Turecko

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v podnělí v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. EU se snaží získat dodavatele místo Ruska, které v únoru napadlo Ukrajinu, za což na něj unie uvalila sankce.

Tlak na změny hlasování v EU roste, ministr Bek si umí ústupky představit

Tlak větších států na změny v hlasování Evropské unie a konec práva veta jednotlivých států sílí. Německý kancléř Olaf Scholz to v neděli označil dokonce za podmínku udržení zásadní role ve světové politice. A český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) přišel v reakci s řešením ve stylu „chytré horákyně“. Umí si představit určité změny v „jednotlivostech“. Otázka změny hlasování v rámci EU z nutného konsenzu na kvalifikovanou většinu není nová.

Scholz chce umlčet malé státy: EU si již nemůže dovolit národní veta, tvrdí

Pokud si chce Evropská unie udržet vedoucí úlohu ve světové politice, nemůže si dovolit ponechat jednotlivým členským státům právo veta při rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Ruská invaze na Ukrajinu činí jednotu Evropy stále naléhavější a zvyšuje tlak na ukončení „sobeckých blokád“ jednotlivých členských států při rozhodování v EU, napsal Scholz v článku pro FAZ.

Skopje schválila kompromis s Bulharskem, může zahájit přístupové rozhovory s EU

Parlament Severní Makedonie dnes schválil kompromisní dohodu, který má překlenout spor s Bulharskem blokujícím start přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by jednání měla začít již příští týden. Zahájit rozhovory s EU může nyní také Albánie, na kterou se bulharské veto rovněž vztahovalo. Kompromisní návrh nedávno skončeného francouzského předsednictví EU mimo jiné určuje, že Skopje včlení zmínku o bulharské menšině do ústavy.

EU si vybuduje superbezpečný bunkr pro tajná jednání

Evropská unie plánuje vybudovat superbezpečný bunkr, aby se zabránilo špionáži při tajných jednání. Budování takové místnosti má vyjít na 8 milionů euro (téměř 200 milionů českých korun). Zprávu přinesl web Politico. Vysoce zabezpečená místnost by měla mít kapacitu asi 100 lidí. Izolovaný prostor má „zmírnit riziko vyzrazení kompromitujících vyjádření.“ Navrhovaný superbunkr by se měl budovat v sídle Evropské rady

Jourová je divná paní posedlá Polskem, míní polský vládní poslanec

Poslanec polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Piotr Kaleta ve čtvrtek v rozhovoru s Polským rozhlasem místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou označil za divnou paní posedlou Polskem. Bylo to v reakci na ve středu zveřejněnou zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích sedmadvacítky, která je vůči Polsku kritická. „Vyhodit to všechno do povětří, vůbec se tím netrápit, nebrat v potaz,“ řekl Kaleta ke zprávě.

Brusel má plán, jak ušetřit plyn: kanceláře a veřejné budovy se mají vytápět na 19 stupňů

Podniky a spotřebitelé v Evropské unii by mohli čelit významným opatřením na úsporu energie v souvislosti s hrozící plynovou krizí. Návrh pohotovostního plánu Evropské komise (EK) požaduje, aby se veřejné budovy, kanceláře a komerční objekty od podzimu vytápěly na maximálně 19 stupňů. EK zároveň vyzve členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Vychází to z návrhu unijní reakce na možné omezení dodávek plynu z Ruska.

Vnitřní sviňák v nás

Před třemi dny navštívil Českou republiku Robert Habeck. Formálně „jen“ vicepremiér německé spolkové vlády a ministr pro hospodářství a klimatickou změnu (Němci skutečně tato dvě portfolia řeší na jednom místě) je dnes klíčovým politikem Evropy. To, že se svým resortním kolegou Jozefem Síkelou v Praze podepsal jakousi smlouvu o energetické solidaritě, což máme chápat jako slib, že při nedostatku (ruského) plynu nás Němci hned nevypnou a něco stále doteče až k nám, je dobrá zpráva zevnitř skličujícího celkového obrazu.

Plyn nebude součástí příštího balíčku sankcí EU vůči Rusku, řekl Fiala

Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Agentuře Reuters to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který jako důvod uvedl skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá. Česko v tomto pololetí EU předsedá. Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, a bud e obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce.