Europoslanci schválili poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur (885 miliard korun). Splátky mají hradit výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. Podle materiálů Evropské komise Ukrajina, která se brání ruské invazi, bude moci použít prostředky na pokrytí okamžitých potřeb i na rekonstrukci.
Italská vláda v pondělí schválila dekret, který jí má umožnit pokračovat v projektu center pro migranty v Albánii navzdory pátečnímu verdiktu soudu, který plán zakázal. Premiérka Giorgia Meloniová obvinila soudce z politické zaujatosti, informovala agentura AFP. Dekret vstupuje v platnost okamžitě.
Počet registrací nových aut v Evropské unii v září klesl o 6,1 procenta na 809 163. Podíl hybridních vozů na celkovém prodeji ale poprvé překonal podíl aut s benzinovým motorem. Ve své zprávě to dnes uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Opakovaná hádka mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem o to, kdo z nich dvou víc může za Green Deal, se vyznačuje jednou zvláštností: oba se tu hádají o minulost, o léta 2019–2022, kdy Evropská unie základní rysy Zelené dohody přijímala.
Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.
Těsná většina voličů v Moldavsku v referendu podpořila orientaci země na EU. Vyslovilo se pro to 50,39 procenta voličů, ukazují výsledky po sečtení 99,41 procenta hlasů. Podle agentury AP o tom informovala moldavská ústřední volební komise. Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila „zločinecké skupiny“ z podrývaní referenda a kupování hlasů.
V těchto dnech se rozhořela ostrá slovní přestřelka mezi současným premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO), ve které se oba politici vzájemně obviňují z neúspěchů při řízení země. Celá výměna začala po Fialově komentáři, ve kterém ministerský předseda varoval před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a poukázal na problémy, jako je závislost na ruské energii a nekontrolovaná migrace.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán, který je známý svým kritickým postojem k řadě bruselských rozhodnutí, zveřejnil na sociální síti X video, které představuje lídry europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu. Jsme nejhorší noční můrou bruselských byrokratů, napsal Orbán k videu, kde hned po Geertu Wildersovi z Nizozemska představuje Andreje Babiše a další lídry Patriotů z dvanácti evropských zemí. Vše podbarvuje dramatická hudba.
Nedělní referendum v Moldavsku o budoucnosti země v Evropské unii skončilo se zatím vyrovnaným výsledkem. Po sečtení více než 98 procent hlasů se vyslovilo 50,03 procent voličů pro ústavní zakotvení vstupu do EU jakožto cíle země, informuje Rádio Svobodná Evropa. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová podle neúplných výsledků získala nejvíce hlasů v prvním kole souběžných prezidentských voleb, ale neobdržela potřebnou většinu. Zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.
Obyvatelé Moldavska dnes v referendu rozhodují o začlenění vstupu země do Evropské unie do ústavy a zároveň v prvním kole voleb vybírají příští hlavu státu. Průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.
Dvě období v pozici eurokomisařky má za sebou Věra Jourová. Nyní ji za Česko v Komisi s největší pravděpodobností nahradí Jozef Síkela (STAN), pokud se mu podaří projít tzv. grilováním. Jourová pro Echo24 uvedla, že nejvíce je pyšná na svou činnost v oblasti ochrany spotřebitelů či tlaku na digitální platformy. Že už v Komisi pokračovat nebude, ji dle jejích slov nemrzí, ale lituje, že se jí některé věci nepodařilo prosadit. Názory na její výkon ve dvou období se liší mezi politiky a analytiky.
Americký miliardář Elon Musk se ocitl v podstatě otevřené válce s Evropskou unií, a to kvůli své sociální síti X (dříve Twitter), kterou se EU pokouší přivést k zodpovědnosti za údajné porušování pravidel o moderování obsahu. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Evropská komise, že do výpočtu možných pokut zahrne i tržby z Muskova dalšího byznysového impéria, včetně SpaceX a Neuralinku, čímž by celková výše pokut mohla významně narůst.
Je to již rok, co zavedlo Německo kontroly na hranicích s Českem a Polskem a několik týdnů, kdy k tomuto kroku přistoupilo na všech svých hranicích. Varšava se nyní bojí, že pokud Berlín plně využije procedury zpětného přebírání migrantů, pošle do Polska až 40 tisíc těchto lidí, které spolková policie zadržela. Náměstek polského ministra zahraničí Marek Prawda v sobotu prohlásil, že tyto kontroly na vnějších hranicích znamenají začátek konce Schengenu. A konec Schengenu znamená v určité perspektivě konec EU.
Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.
Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".
Většina předsedů vlád zemí Evropské unie na summitu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podpořila takzvaný plán vítězství pro Ukrajinu. K plánu se vyjádřilo 18 členů Evropské rady a většina z řečníků dala najevo plnou podporu, řekl prezident na tiskové konferenci v Bruselu. Na otázku, zda hovořil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je z lídrů sedmadvacítky nejhlasitějším odpůrcem vojenské pomoci Ukrajině, Zelenskyj odpověděl, že se s ním pozdravil.
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se dostala na 2,8 procenta. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta.
Loni běžel v tuto dobu i v českých kinech film slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice. Opravdu sugestivním způsobem v něm režisérka vylíčila drastické poměry, které už několik let existovaly (a stále existují) na polsko-běloruské hranici, kde se tisícovky lidí původem především z Blízkého východu snaží dostat z jedné strany na druhou, tedy do vysněné Evropy. Polská cesta je mimořádná tím, že jde přímo o diverzní a nepřátelskou akci třetího státu, tedy Běloruska (a Ruska), jehož režim našel velmi vychytralý způsob, jak destabilizovat, či aspoň velmi potrápit k němu kritickou zemi.
Rozpad pětikoalice, všeobecné rozčilení vydávané za program, hledání předsedů starých a vymýšlení nových politických stran, to jsou vždycky příznaky zlomových okamžiků. K jednomu takovému dochází dnes nejen v Česku, ale procházejí si jím také evropské politické elity. Každé politické hnutí má, s nadsázkou řečeno, svůj XX. sjezd, jako svého času sovětští komunisté. Událost, která řadě lidí otevře oči a nastartuje určité procesy. Když v únoru 1956 končilo nevzrušivé jednání sovětských komunistů, vzal si slovo jejich šéf, Nikita Chruščov, dal uzavřít sál a spustil čtení zprávy, která navždy poznamenala jednotu tohoto vlivného hnutí.
Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová přívítali v Bruselu saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána, který se účastní summitu EU se zeměmi Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC). Cílem schůzky je prohloubení vzájemných vztahů obou bloků. Summit budou společně řídit předseda Evropské rady Charles Michel a katarský emír Tamim bin Hamad Sání.
V poslední době se s varováním o hospodářském konci Evropy roztrhl pytel. Evropská komise pověřila bývalého šéfa ECB Maria Draghiho, aby vypracoval plán, jak zastavit a zvrátit úpadek produktivity a konkurenceschopnosti. Bloomberg v článku s titulkem „Evropě dochází čas, aby ubránila své místo v brutálním světě“ cituje mnoho evropských představitelů zoufajících si nad stavem kontinentu. Například francouzský prezident Emmanuel Macron v něm varuje, že „pokud se budeme řídit klasickou agendou, v následujících dvou až třech letech budeme mimo trh. O tom nepochybuji“.
V Salonu Echa tentokrát zkoumáme, jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory. Do studia přišli místopředseda ODS Alexandr Vondra a jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek. Proti nim se na dálku připojil pirát Mikuláš Peksa, který sice nově už není v Evropském parlamentu, ale výmluvně jsme ho zastihli v Bruselu.
Poslanci rozpočtového výboru Evropského parlamentu požadují na rok 2025 takový rozpočet Evropské unie, který se zaměří na zlepšení života lidí, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení současných problémů. V návrhu usnesení, který navazuje na hlasování o rozpočtových číslech ze 7. října, se poslanci Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) vyslovili pro spolehlivý, robustní, flexibilní a investičně orientovaný rozpočet EU.
Je to v něčem přelomové. Už ani významná mainstreamová média se nebojí otevírat téma, které bylo dříve spíš tabu. Naspoledy to byl teď o víkendu Bloomberg, který hovoří o nezastavitelném úpadku a ochrnutí EU. Evropský projekt nefunguje, Evropa dojíždí na svůj sociální model, přeregulovanost a „předotovanost“. A kritika přichází i z vlastních řad. Nedávno se k ekonomickému zaostávání Evropy znovu tvrdě vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron
Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.
Polský premiér Donald Tusk jde do sporu s Evropskou komisí ohledně azylových práv. Tusk v sobotu oznámil záměr dočasně pozastavit právo na azyl. Reaguje tak na tlak migrantů na bělorusko-polské hranici. Už v sobotu oznámil, že opatření v EU prosadí. V pondělí však mluvčí Evropské komise upozornil, že by se jednalo o porušení evropských smluv. Proti kroku Tuska se postavili i jeho koaliční partneři a desítky nevládních organizací.
Jak málo času někdy v politice uběhne, než se z člověka se skandalizovanými postoji stane jeden z mnoha hlasatelů standardních postojů. A nikoli jeho splynutím s hlavním proudem, ale tím, že se hlavní proud přiblížil k němu. Ano, u Filipa Turka se primárně skandalizovala jeho slabina pro nacistické memorabilie, ale kdyby nekandidoval s radikální kritikou klimatické politiky EU a kdyby se ta kritika neukázala být chytlavá, nikdo by interiér jeho bytu na starých fotografiích neprozkoumával. Včera v diskusním pořadu České televize tvořil Turek málem národní frontu s Martinem Jahnem. Ten by mohl být jednotkou korporátního myšlení, tedy nemyšlení.
Evropský automobilový průmysl je ve velké krizi. Tu si EU zavinila z velké části sama nucenou transformací automobilek a směřováním k zákazu spalovacích motorů. Poptávka po elektroautech klesá a asijská konkurence je navíc silná. Evropa si ještě víc může uškodit i zaváděním cel na dovoz čínských elektroaut. Na to doplatí hlavně Německo, které je závislé na vývozu aut do Číny, od které lze čekat protiútok. Silně kritický k tomu, co se odehrává v Bruselu, je také člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
Mám podezření, že nyní budou dotace přiděleny těm, kteří si vymalují svůj traktor v duhových barvách nebo zavedou různé kurníky podle pohlaví, říká bývalý náměstek polského ministra zemědělství a nyní poslanec opoziční strany Právo a Spravedlnost (PiS) Krzysztof Ciecióra v rozhovoru pro deník DoRzeczy.pl. "Neznám žádného zemědělce, který je drag queen," upozornil Ciecióra, který tak reagoval "Strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU."
Politické ochrnutí, apatie a ekonomické zaostávání. Taková slova používá agentura Bloomberg k popisu stavu, v jakém se nachází Evropa. To všechno hrozí ukončit ambice EU stát se globální silou. Děje se spíš opak, protože kombinace přeregulovanosti, tvrdých dekarbonizačních cílů a dotací pokřivujících trh stále více prohlubuje hospodářský úpadek Evropy. Ten se stává, jak uvádí Bloomberg, nezastavitelným.
