Britské archivy přinesly po osmdesáti letech unikátní svědectví o holokaustu. Izraelským filmařům a mezinárodní skupině historiků se podařilo nalézt záznamy odposlechů tehdejších nacistických zajatců. Ti si krátili čas povídáním o hrůzných popravách a vraždění Židů v koncentračních táborech, nevěděli však, že je při tom odposlouchávají, píše německý deník Bild.
V Liberci někdo poničil pomník nazvaný Dětem, které nepoznaly svět. Jsou na něm jména 11 dětí, které za druhé světové války žily jen v nacistických lágrech. Narodily se v libereckém koncentračním táboře, kde byli internováni Romové a Sintové, a zemřely v Osvětimi. Z fotografie zveřejněné na facebookovém profilu Ivana Rouse ze Severočeského muzea je patrné, že jsou na bronzové desce se jmény dětí rýhy.
V Dolním Sasku došlo k incidentu u památníku bývalého nacistického koncentračního tábora Bergen-Belsen, kdy studenti 9. třídy z Bielefeldu měli během návštěvy areálu zpívat v Německu zakázaný popěvek „Německo Němcům, cizinci pryč“. Jde o xenofobní verzi známé písně Gigi D‘Agostina L‘amour toujours (Láska navždy). Podle webu Neue Westfälische byli studenti později nahlášeni policii.
Vzpomínková akce u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald v Německu se dostala do stínu mezinárodního sporu. Důvodem je kontroverze kolem pozvání německo-izraelského filozofa Omriho Boehma, vnuka přeživšího holocaustu, který měl přednést projev. Na nedělní akci však nakonec nevystoupí. Ostře ho totiž zkritizovala izraelská ambasáda v Berlíně kvůli jeho názorům na Izrael. Ředitel památníku následně jeho pozvání na akci zrušil. Nechtěl totiž, aby se vzpomínka na zavražděné stala politickou akcí.
Před osmdesáti lety dorazili do polského města Osvětim první sovětští vojáci. Tisíciletá říše se blížila svému zániku, který nastal proti původním plánům o dobrých 988 let dříve, a její jednotliví činitelé se snažili různými způsoby zamaskovat své zlé činy. Tušili, že vítězové nebudou po šesti letech příliš milosrdní… A tak byl i Auschwitz, budoucí symbol hrůzy pro celou západní civilizaci, před ústupem téměř kompletně vyprázdněn a tamní velkokapacitní krematoria vyhozena do vzduchu. Leč kolabující říše už nedokáže odvést „perfektní práci“ a osvobození se přímo na místě dočkalo zhruba sedm tisíc vězňů, kteří nemlčeli.
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.
Čtyřiatřicetiletá Izraelka Hila Weiszová-Gutová si je jistá, že by jí babička, která přežila nacistický tábor smrti v Osvětimi, pořádně vynadala za rozhodnutí žít v tomto místě, pokládaném za symbol holokaustu. V Osvětimi, kde žije asi 40 000 lidí, se Hila a její budoucí polský manžel usadili asi před půldruhým rokem. Nacisté za druhé světové války, kdy okupovali Polsko, městu říkali německým názvem Auschwitz. „Němci se tu snažili zabít mou rodinu, mé lidi, i další lidi. Nepovedlo se jim to.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu, čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.
V Německu zřídili nové ubytovací centrum pro uprchlíky. Na místě bývalého pobočného tábora koncentračního tábora Dachau. Právě tento pobočný tábor, zvaný Dachau-Rothschwaige, byl za éry nacismu určen pro shromažďování nuceně nasazených dělníků v rámci takzvaného totálního nasazení. Čtyři budovy v dnešní Kufsteiner Straße v jižní části města Dachau nyní poskytují ubytování pro 186 uprchlíků, migrantů nebo osoby bez domova.
Bývalý dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen může i ve svých sto letech stanout před soudem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rozhodnutí soudu v německém Frankfurtu nad Mohanem, který zvrátil verdikt soudu nižšího stupně, podle něhož je obžalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý absolvovat proces.
Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla dnes ČTK její dcera Jitka Pečová.
Od chvíle, kdy nacisté nalezli v zadním traktu firmy Otty Franka skrýš, kde se s rodinou a dalšími pronásledovanými Židy dva roky v Amsterdamu ukrývali, uplynulo v neděli 4. srpna přesně 80 let. Po válce publikovaný deník jeho dcery Anny Frankové, která se sestrou a matkou na rozdíl od otce věznění v koncentračním táboře nepřežily, se mezitím stal jednou z nejznámějších knih na světě. Až letos se českému čtenáři dostává možnost dozvědět se více o osudech schovávajících se Židů v Nizozemsku díky knize Ukrývané děti, která vyšla v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové v nakladatelství Pangea.
Prezident Petr Pavel společně s premiérem Petrem Fialou slavnostně otevřeli Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech. Ten se nachází na místě původního koncentračního tábora. Stát na místě vybudoval památník poté, co se podařilo po mnoha letech sporů vykoupit a zbořit vepřín, který na místě stál od 70. let. Prezident Pavel se s premiérem Fialou shodli na tom, že vybudováním památníku stát splácí dlouhodobý společenský dluh.
Byla to největší jednorázová hromadná poprava českých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 80 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.
Nejdřív snad bylo možné myslet si, že to je jen formulační nešikovnost. Petr Pavel se s úřadem teprve sžívá, pořád hledá správnou polohu pro prezidentské projevy. Tuto neděli v Terezíně, kde se připomínalo 78. výročí konce druhé světové války, mimo jiné pravil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ A protože těsně předtím mluvil o nacistické genocidě Židů, zdálo by se, že ten zjevný nesmysl byl dán nepozorností.
David Garratt, jehož matka Margot utekla v roce 1939 před nacisty do Velké Británie, by rád získal české občanství. Nemůže si o něj však požádat, protože mu to podle něj znemožňuje „starý zákon z dob komunismu“. Stát se Čechem je tedy pro něj nedosažitelné, i když je na svůj český původ velmi hrdý. O příběhu Davida informuje stanice Al Jazeera.
Ruský prezident Vladimir Putin plánoval na Ukrajině chodit „dům od domu“ a posílat ukrajinské obyvatele do koncentračních táborů, čímž si chtěl Kyjev kompletně podmanit. Jeho plán „totálního vyčištění“ Ukrajiny odhalily uniklé dokumenty ruské zpravodajské služby FSB, na které upozornil list New York Post. Mrazivé e-maily hovoří o rozkazech „ze shora“, podle kterých měli Rusové procházet ukrajinská města a posílat jejich obyvatele do koncentračních táborů.
V pátek třetího února uběhlo právě osmdesát let ode dne, kdy byl v koncentračním táboře Dachau zavražděn ve svých osmadvaceti letech lužickosrbský římskokatolický kněz Alojs Andricki. Zatčen byl v lednu o dva roky dříve za to, že v kostele kázal proti nacismu – oficiální vysvětlení znělo „za zákeřné útoky na stát a stranu“. Jeho osud připomíná, jak se nacistický režim choval ke své slovanské menšině, ergo k nejmenšímu slovanskému národu.
V areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi se v pátek konala pietní akce, která připomněla nejen osvobození tábora, ale především oběti holocaustu. Události se zúčastnili také přeživší, již si hrůzami „továrny na smrt“ prošli. Kvůli agresi na Ukrajině zástupci Ruska pozvánku nedostali. Akce, která se konala pod záštitou prezidenta Andrzeje Dudy, se zúčastnili nejen vysocí představitelé Polska, ale například i manžel viceprezidentky Spojených států Kamaly Harrisové Doug Emhoff.
Ruští představitelé nebyli pozváni na páteční připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda. „Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl agentuře AFP mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Příští týden vyjde v češtině strhující deník polské židovské dívky Renie Spiegelové, kterou v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Dívku média označila za „polskou Annu Frankovou“ a její deník vyšel nejprve v polštině a následně v angličtině. Ke čtenářům se její zápisky dostaly až po 70 letech od svého vzniku. V Česku knihu vydává nakladatelství Zeď, které se zaměřuje na literaturu s poutavými příběhy.
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.
Německá kancléřka Angela Merkelová začátkem příštího měsíce poprvé navštíví bývalý nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Na svých internetových stránkách o tom napsal deník Süddeutsche Zeitung a připomněl, že někdejší vyhlazovací tábor na jihu Polska zatím navštívili jen dva šéfové německé vlády.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Poslanecký klub ODS ve středu vyzval Václava Klause mladšího k odchodu z klubu. Klaus svým jednáním dlouhodobě stranu poškozuje, píše se v usnesení po večerním jednání klubu. Poslanec v úterý přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům Evropské unie k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických koncentračních táborů. Poslanci ODS považují výrok za nepřijatelný a distancují se od něj.
Policie nyní nebude moci obvinit poslance hnutí SPD Miloslava Roznera v případu jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku. Sněmovna ve středu poslance hnutí Tomia Okamury ke stíhání nevydala, jak jí už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor. Policisté chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Česká ženská lobby, což je ideologicky poměrně vyhraněné společenství žen, o jejichž podpoře ze strany většinové ženské populace nemáme žádná data, podala trestní oznámení na kněze Petra Piťhu kvůli jeho kázání pronesenému v katedrále svatého Víta na konci září. Piťha v kázání varoval před podepsáním Istanbulské úmluvy a ohradil se i proti návrhu zákona o stejnopohlavním manželství, který aktuálně leží ve sněmovně a zdá se, že získá podporu Babišovy vlády.
Do Lublinu jsme s historikem Pavlem Zemanem (rozhovor s ním viz Týdeník Echo č. 35/2018) a jeho osmnáctiletým synem Václavem přijeli kvůli Majdanku. Celý pátek jsme chodili po obrovské ploše tábora, který se mírně zvedá k návrší s krematoriem a mauzoleem, kde je navršen popel z tisíců a tisíců lidských těl (odhady obětí jsou od 80 tisíc až po 400 tisíc), a to prosím slovo popel není míněno metaforicky, neboť když se na tu písečnou hromadu podíváte pozorněji, opravdu uvidíte úlomky kostí.
Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
