Tag: koncentrační tábor

Články k tagu

„Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ varoval Baxa v Terezíně

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa dnes na tryzně v Terezíně varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se dnes účastnili také prezident Petr Pavel, politici, diplomati, skauti. „Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ uvedl Baxa.

Velvyslanec si přeje povinné návštěvy koncentračních táborů, hlavně pro děti muslimů

Izraelský velvyslanec v Německu Ron Prosor by chtěl, aby školáci povinně navštěvovali památníky v bývalých koncentračních táborech. Důležité to podle něj je zejména pro děti migrantů z muslimských zemí. Diplomat to řekl mediálnímu domu RND. „Bylo by to nesmírně důležité, zejména pro mnoho dětí s muslimským imigrantským původem,“ uvedl velvyslanec. Velvyslanec také řekl, že by se v Německu měla častěji konat setkání a rozhovory s Židy a Izraelci.

Tajný život „Anděla smrti“: Argentina odtajnila spisy o Mengelovi, dobře o něm věděla. Navštívil ho i otec

Argentina zveřejnila dosud tajné archivy dokumentující poválečný život nacistického lékaře Josefa Mengeleho, známého jako „Anděl smrti“. Mengele byl zodpovědný za brutální lékařské experimenty na vězních v Osvětimi, zejména na dvojčatech, a po válce uprchl do Jižní Ameriky, kde žil v Argentině, Paraguayi a nakonec v Brazílii. O zprávě informují Fox News, který na základě dokumentů zmiňuje, že argentinské orgány o válečném zločinci dobře věděly.

„Cynický a nestoudný počin“. Němci draží věci a dokumenty obětí nacismu v aukci

Dopisy židovských rodin, doklady o nucených sterilizacích, kartotéční lístky stvrzující zatčení a smrt odpůrců Hitlerovského režimu. Dokumenty, které vypovídají o lidském utrpení v době nacismu, mají být nyní v Německu vydraženy soukromým zájemcům. V aukci je i několik pohlednic české rodiny. Krok aukčního domu Felzmann z Neussu v Severním Porýní-Vestfálsku vyvolal obrovské pobouření mezi židovskými organizacemi, přeživšími holocaustu a pozůstalými po obětech nacismu.

Věznění nacisté netušili, že je někdo poslouchá. Přátelsky klábosili o vraždění Židů

Britské archivy přinesly po osmdesáti letech unikátní svědectví o holokaustu. Izraelským filmařům a mezinárodní skupině historiků se podařilo nalézt záznamy odposlechů tehdejších nacistických zajatců. Ti si krátili čas povídáním o hrůzných popravách a vraždění Židů v koncentračních táborech, nevěděli však, že je při tom odposlouchávají, píše německý deník Bild.

V Liberci někdo poničil pomník romských dětí narozených a zavražděných v lágrech

V Liberci někdo poničil pomník nazvaný Dětem, které nepoznaly svět. Jsou na něm jména 11 dětí, které za druhé světové války žily jen v nacistických lágrech. Narodily se v libereckém koncentračním táboře, kde byli internováni Romové a Sintové, a zemřely v Osvětimi. Z fotografie zveřejněné na facebookovém profilu Ivana Rouse ze Severočeského muzea je patrné, že jsou na bronzové desce se jmény dětí rýhy.

Studenti zpívali „Německo Němcům, cizinci pryč“ u památníku koncentračního tábora

V Dolním Sasku došlo k incidentu u památníku bývalého nacistického koncentračního tábora Bergen-Belsen, kdy studenti 9. třídy z Bielefeldu měli během návštěvy areálu zpívat v Německu zakázaný popěvek „Německo Němcům, cizinci pryč“. Jde o xenofobní verzi známé písně Gigi D‘Agostina L‘amour toujours (Láska navždy). Podle webu Neue Westfälische byli studenti později nahlášeni policii.

Střet o pietu v Buchenwaldu. Izrael odmítl projev „revizionisty holokaustu“

Vzpomínková akce u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald v Německu se dostala do stínu mezinárodního sporu. Důvodem je kontroverze kolem pozvání německo-izraelského filozofa Omriho Boehma, vnuka přeživšího holocaustu, který měl přednést projev. Na nedělní akci však nakonec nevystoupí. Ostře ho totiž zkritizovala izraelská ambasáda v Berlíně kvůli jeho názorům na Izrael. Ředitel památníku následně jeho pozvání na akci zrušil. Nechtěl totiž, aby se vzpomínka na zavražděné stala politickou akcí.

Když se brána tábora otevřela

Před osmdesáti lety dorazili do polského města Osvětim první sovětští vojáci. Tisíciletá říše se blížila svému zániku, který nastal proti původním plánům o dobrých 988 let dříve, a její jednotliví činitelé se snažili různými způsoby zamaskovat své zlé činy. Tušili, že vítězové nebudou po šesti letech příliš milosrdní… A tak byl i Auschwitz, budoucí symbol hrůzy pro celou západní civilizaci, před ústupem téměř kompletně vyprázdněn a tamní velkokapacitní krematoria vyhozena do vzduchu. Leč kolabující říše už nedokáže odvést „perfektní práci“ a osvobození se přímo na místě dočkalo zhruba sedm tisíc vězňů, kteří nemlčeli.

Přeživší i státníci si připomněli 80. výročí osvobození Osvětimi

Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si dnes na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi – Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holokaustu promluvit přeživší Osvětimi.

„Babička by mi vynadala.“ Izraelka vysvětluje, proč se rozhodla žít v Osvětimi

Čtyřiatřicetiletá Izraelka Hila Weiszová-Gutová si je jistá, že by jí babička, která přežila nacistický tábor smrti v Osvětimi, pořádně vynadala za rozhodnutí žít v tomto místě, pokládaném za symbol holokaustu. V Osvětimi, kde žije asi 40 000 lidí, se Hila a její budoucí polský manžel usadili asi před půldruhým rokem. Nacisté za druhé světové války, kdy okupovali Polsko, městu říkali německým názvem Auschwitz. „Němci se tu snažili zabít mou rodinu, mé lidi, i další lidi. Nepovedlo se jim to.

Navštíví Netanjahu Osvětim? „Chraňte ho před zatčením,“ žádá Tuska polský prezident

Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu, čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy.

V Německu zřídili nové centrum pro uprchlíky. Na místě bývalého koncentračního tábora Dachau

V Německu zřídili nové ubytovací centrum pro uprchlíky. Na místě bývalého pobočného tábora koncentračního tábora Dachau. Právě tento pobočný tábor, zvaný Dachau-Rothschwaige, byl za éry nacismu určen pro shromažďování nuceně nasazených dělníků v rámci takzvaného totálního nasazení. Čtyři budovy v dnešní Kufsteiner Straße v jižní části města Dachau nyní poskytují ubytování pro 186 uprchlíků, migrantů nebo osoby bez domova.

Stoletý dozorce ze Sachsenhausenu stane před soudem. „Spravedlnost bez ohledu na věk“

Bývalý dozorce v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen může i ve svých sto letech stanout před soudem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rozhodnutí soudu v německém Frankfurtu nad Mohanem, který zvrátil verdikt soudu nižšího stupně, podle něhož je obžalovaný vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezpůsobilý absolvovat proces.

Ve věku 98 let zemřela poslední lidická žena Jaroslava Skleničková

Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla dnes ČTK její dcera Jitka Pečová.

„Rodičům házeli ohlodané kosti.“ Jako Anne Franková se v Nizozemsku ukrývalo na třicet tisíc Židů

Od chvíle, kdy nacisté nalezli v zadním traktu firmy Otty Franka skrýš, kde se s rodinou a dalšími pronásledovanými Židy dva roky v Amsterdamu ukrývali, uplynulo v neděli 4. srpna přesně 80 let. Po válce publikovaný deník jeho dcery Anny Frankové, která se sestrou a matkou na rozdíl od otce věznění v koncentračním táboře nepřežily, se mezitím stal jednou z nejznámějších knih na světě. Až letos se českému čtenáři dostává možnost dozvědět se více o osudech schovávajících se Židů v Nizozemsku díky knize Ukrývané děti, která vyšla v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové v nakladatelství Pangea.

„Splácíme historický dluh“ , shodli se prezident a premiér při otevření Památníku v Letech

Prezident Petr Pavel společně s premiérem Petrem Fialou slavnostně otevřeli Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech. Ten se nachází na místě původního koncentračního tábora. Stát na místě vybudoval památník poté, co se podařilo po mnoha letech sporů vykoupit a zbořit vepřín, který na místě stál od 70. let. Prezident Pavel se s premiérem Fialou shodli na tom, že vybudováním památníku stát splácí dlouhodobý společenský dluh.

Z plynových komor zněla hymna. Nacisté najednou zavraždili 3792 lidí z českého „rodinného“ tábora

Byla to největší jednorázová hromadná poprava českých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 80 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.

Vraťte se, hrozí vám koncentráky, vyzývá Rusy v cizině Volodin. Odvolává se na českého prezidenta

Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.

Jak se prezident Pavel ztratil v holocaustu

Nejdřív snad bylo možné myslet si, že to je jen formulační nešikovnost. Petr Pavel se s úřadem teprve sžívá, pořád hledá správnou polohu pro prezidentské projevy. Tuto neděli v Terezíně, kde se připomínalo 78. výročí konce druhé světové války, mimo jiné pravil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ A protože těsně předtím mluvil o nacistické genocidě Židů, zdálo by se, že ten zjevný nesmysl byl dán nepozorností.

Nedostupné české občanství. Bojuje o ně Brit, jehož matka přežila holocaust

David Garratt, jehož matka Margot utekla v roce 1939 před nacisty do Velké Británie, by rád získal české občanství. Nemůže si o něj však požádat, protože mu to podle něj znemožňuje „starý zákon z dob komunismu“. Stát se Čechem je tedy pro něj nedosažitelné, i když je na svůj český původ velmi hrdý. O příběhu Davida informuje stanice Al Jazeera.

Rusové chtěli Ukrajinu „totálně vyčistit“, ukazují e-maily uniklé z tajné služby FSB

Ruský prezident Vladimir Putin plánoval na Ukrajině chodit „dům od domu“ a posílat ukrajinské obyvatele do koncentračních táborů, čímž si chtěl Kyjev kompletně podmanit. Jeho plán „totálního vyčištění“ Ukrajiny odhalily uniklé dokumenty ruské zpravodajské služby FSB, na které upozornil list New York Post. Mrazivé e-maily hovoří o rozkazech „ze shora“, podle kterých měli Rusové procházet ukrajinská města a posílat jejich obyvatele do koncentračních táborů.

Před 80 lety zamordovali lužickosrbského faráře v Dachau, teď okradli svatého Metoděje o berlu

V pátek třetího února uběhlo právě osmdesát let ode dne, kdy byl v koncentračním táboře Dachau zavražděn ve svých osmadvaceti letech lužickosrbský římskokatolický kněz Alojs Andricki. Zatčen byl v lednu o dva roky dříve za to, že v kostele kázal proti nacismu – oficiální vysvětlení znělo „za zákeřné útoky na stát a stranu“. Jeho osud připomíná, jak se nacistický režim choval ke své slovanské menšině, ergo k nejmenšímu slovanskému národu.

Tábor smrti v Osvětimi si připomněl oběti holokaustu, Rusko pozvánku nedostalo

V areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi se v pátek konala pietní akce, která připomněla nejen osvobození tábora, ale především oběti holocaustu. Události se zúčastnili také přeživší, již si hrůzami „továrny na smrt“ prošli. Kvůli agresi na Ukrajině zástupci Ruska pozvánku nedostali. Akce, která se konala pod záštitou prezidenta Andrzeje Dudy, se zúčastnili nejen vysocí představitelé Polska, ale například i manžel viceprezidentky Spojených států Kamaly Harrisové Doug Emhoff.

Osvětim bez Rusů. Nejsou zváni na oslavy osvobození Rudou armádou

Ruští představitelé nebyli pozváni na páteční připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda. „Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl agentuře AFP mluvčí muzea Piotr Sawicki.

Nacisti odhalili její úkryt. Vychází Reniin deník, zápisky „polské Anny Frankové“

Příští týden vyjde v češtině strhující deník polské židovské dívky Renie Spiegelové, kterou v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Dívku média označila za „polskou Annu Frankovou“ a její deník vyšel nejprve v polštině a následně v angličtině. Ke čtenářům se její zápisky dostaly až po 70 letech od svého vzniku. V Česku knihu vydává nakladatelství Zeď, které se zaměřuje na literaturu s poutavými příběhy.

Odškodnění pro Romy. Rada vlády chce analýzu jejich předválečného jmění

V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.

Rozhovor Týdeníku Echo o polské vině při zabíjení Židů vyvolal v Polsku mediální bouři

Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.

Odejdi z poslaneckého klubu ODS, vyzvali kolegové Klause juniora. To neudělám, reaguje

Poslanecký klub ODS ve středu vyzval Václava Klause mladšího k odchodu z klubu. Klaus svým jednáním dlouhodobě stranu poškozuje, píše se v usnesení po večerním jednání klubu. Poslanec v úterý přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům Evropské unie k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických koncentračních táborů. Poslanci ODS považují výrok za nepřijatelný a distancují se od něj.