Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.
Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Oficiální pietu již potřetí bojkotovali chorvatské židovské obce, chorvatští antifašisté a zástupci národnostních menšin na protest proti trvajícímu tolerování projevů neonacismu ve společnosti.
Německá prokuratura obvinila 94letého bývalého příslušníka jednotek SS a dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi z napomáhání k vraždě. Informovalo o tom státní zastupitelství ve Stuttgartu. Obviněným je podle něj německý občan narozený v Srbsku. Souzen má být jako mladistvý, neboť v době inkriminovaných činů mu bylo 19 let.
Z kosmodromu Bajkonur odstartovala kosmická loď Sojuz s tříčlennou americko-ruskou posádkou. Astronaut Andrew Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.
Ve věku 96 let v pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Informoval o tom server Spiegel Online. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů uložil čtyřletý trest vězení. Gröning se do poslední chvíle s úspěchem snažil odvrátit svůj nástup do vězení.
Polská vláda v úterý byla nucena opakovaně popřít zprávy místních médií, podle nichž dala americká diplomacie Varšavě ultimátum kvůli kontroverznímu zákonu zakazujícímu připisování viny za holokaust Polákům. Podle polských deníků požadují USA změny v tomto zákoně, jinak se mají polští političtí lídři rozloučit s vidinou jakékoli schůzky na vysoké úrovni. Zprávy o zmrazení americko-polských vztahů odmítla i mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Pro politické ukřižování Okamury je třeba zvolit jiný kříž. Tohle nebude důvěryhodné, na první i desátý pohled to působí přepjatě a v rozporu s elementárními znalostmi o druhé světové válce. Okamurovi s jeho image člověka pronásledovaného establishmentem to jen pomůže.
Ke kritice předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kvůli výrokům týkajícím se koncentračního tábora pro Romy v Letech se přidala pražská židovská obec. Kritizován je i poslanec Miloslav Rozner, který tábor označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Lidé také kvůli Okamurovi sepsali otevřený dopis, pod který se za čtyři dny podepsalo přes 2000 lidí. Oba politici také čelí trestním oznámením.
Německá centrála pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu vypátrala další osoby podezřelé ze spáchání nacistických zločinů. Na základě jejich podkladů zahájilo státní zastupitelství v Erfurtu vyšetřování pěti bývalých dozorců SS v koncentračním táboře Buchenwald. Mluvčí státního zastupitelství to řekl na dotaz agentury DPA.
Ve věku 96 let zemřel Arkadij Vajspapir, jeden z posledních svědků, kteří přežili pobyt v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor na východě Polska. Informoval o tom v pondělí berlínský památník zavražděných evropských Židů s tím, že Vajspapir zemřel už 11. ledna v Kyjevě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu obvinil Polsko z pokusu o přepsání historie a popírání holokaustu. Reagoval tak na snahu přijmout novelu zákona, která by označení nacistických koncentračních táborů v Polsku jako „polských táborů“ učinila ilegálním.
Osmnáctiměsíční a čtrnáctiměsíční tresty u polského soudu dostali dva členové skupiny „Love Macht Frei“, kteří se loni v březnu vysvlékli do naha před vstupem do koncentračního tábora v Osvětimi. Dalších deset účastníků manifestace dostalo pokuty ve výši 10 000 zlotých (přes 60 000 korun), zbytek byl odsouzen k veřejně prospěšným pracím, informovala agentura AFP.
Valná hromada společnosti AGPI na svém pondělním zasedání odsouhlasila s převodem vepřína v Letech u Písku na stát. Podrobnosti o finanční částce, za kterou vepřín státu prodá, zatím neuvedla. Neřekla ji ani na dotaz akcionářů s odkazem na to, že jednání s vládou se vedou v utajeném režimu. Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát.
Je bolestné a zarmucující, že papež de facto falšuje a bagatelizuje nejhorší zločiny minulosti, zločiny, kterým jeho církev, bohužel, tehdy spíše jen přihlížela.
Proti nacistům se při druhé světové válce bojovalo různými způsoby. Italští lékaři na to šli důmyslně – vyzbrojili se neexistující nemocí. Falešná diagnóza pomohla desítkám Židů se ukrýt před nacistickým běsněním, píše server Quartz. V koncentračních táborech nicméně skončilo až 10 tisíc italských Židů.
Do bývalého nacistického koncentračního tábora Dachau se ve středu po více než dvou letech vrátila vstupní brána s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), kterou na konci roku 2014 někdo ukradl. Železná brána s nechvalně proslulým textem se našla koncem loňského roku v Norsku.
Polský Institut národní paměti (IPN), který se věnuje vyšetřování zločinů komunismu a nacismu, zveřejnil na internetu seznam dozorců v německém koncentračním a vyhlazovacím táboře Osvětim, čítající 8 500 jmen. Podle expertů jde o první takovou databázi v Polsku a zřejmě i na světě.
Po světě jsou na svobodě stále stovky až tisíce bývalých nacistů, kteří jsou podezřelí z válečných zločinů. Agentuře AFP to řekl Efraim Dzuro, ředitel Centra Simona Wiesenthala, které se pátrání po pachatelích válečných zločinů věnuje. Připustil ale, že většina z nich nebude souzena, protože mnohé země nejsou ochotné je stíhat.
Před 71 lety začal Norimberský proces s nacistickými válečnými zločinci. Před tribunál předstupovali jedinci, kteří byli spojeni s rozpoutáním a vedením druhé světové války a s válečnými zločiny. Soudní procesy pokračují i po sedmi desetiletích. Kriminální úřad v Bavorsku vytvořil virtuální realitu života v koncentračním táboře Osvětim. Tento systém by měl pomoci při stíhání posledních žijících zločinců, uvádí BBC.
Andrej Babiš se minulý týden rozpovídal o táboře v Letech jako o v zásadě užitečné instituci, v níž byly osoby práce se štítící léčeny ze své chronické lenosti.
Po výroku Babiše, že tábor v Letech na Písecku nebyl koncentračním táborem, se na něj sesypala vlna kritiky nejen od politiků, ale také ze strany historiků a odborníků na holokaust. Ti tvrdí, že povahu koncentračního tábora v Letech nelze zpochybňovat a že Babiš opačným tvrzením pouze poukázal na svoji nevzdělanost. Historikové se shodují na tom, že je pro Česko ostudné, když na takovém místě stojí vepřín.
