Tag: tradice

Články k tagu

Na Staroměstském náměstí se rozzářil vánoční smrk, otevřely se i trhy

Na Staroměstském náměstí se dnes v 16:30 rozzářil vánoční smrk původem z Českolipska. Již během dne na náměstí bylo mnoho lidí a v době, kdy se strom rozsvítil, bylo zcela plné návštěvníků a turistů. Smrk osvítilo osm kilometrů světelných kabelů a nabízí každou hodinu světelnou animaci na hudbu z filmu Tři oříšky pro Popelku. Strom ozdobilo 350 vánočních koulí v červené, žluté a zlaté barvě a 60 vánočních hvězd, které vytiskla 3D tiskárna z recyklovatelného plastu. Generálka rozsvícení stromu se uskutečnila již v pátek.

VIDEO: Místo sukní hidžháby. Oblékání arabských žen se dramaticky změnilo

Podívejte se, jak se změnil styl dámského oblékání nejen v arabských zemích. V porovnání se sedmdesátými lety, které byly pro tamější ženy volnější a oblékaly se po západním trendu, musí v současné době ženy na veřejnosti nosit oblečení vhodné islámskému vyznání. Kratší sukně a cokoliv, co by odhalilo jejich kůži už nemá v jejich šatníku místo a načesané vlasy schovávají pod hidžáby, nikáby, burky nebo další druhy islámského oděvu.

Duchovní kavalerie velikonoční srbské Lužice

Tak jako každý rok o velikonoční neděli vyjedou také letos v srbské Lužici velikonoční jezdci od bran devíti katolických kostelů a vydají se koňmo na návštěvu do přespolní farnosti. Nespěchají, pozdraví se se svým panem farářem, jenž jim požehná, následně muži třikrát obkrouží kostel, k jehož farnosti náležejí, vyfasují z něj na zápůjčku prapory, načež se s nimi zvolna, kolem mnoha luk a polí, vydají přes dlouhé roviny či jen mírně kopečky své podmanivé domoviny na návštěvu k sousedům. A celou cestu žehnají polnostem, respektive prosí za to, aby letošní úroda byla dobrá, bohatá a aby se přírodě dařilo.

Postrach všech démonů

Říkají si Staroměstští zvoníci a podle rozpisu služeb zvoní v kostelích v centru Prahy. Na nedělní mše, pohřby, svatby. Ruční zvonění ani v roce 2023 nevymřelo, naopak, napříč Českou republikou vznikají party dobrovolníků, kteří propadli kouzlu zvonů, jejichž tón nás provází při důležitých událostech už několik set let. Pozice zvoníků se měnila, ve středověku zvonili pouze cisterciáčtí mniši, ale časem se toho ujali i laici a postupně i ženy. Většinou ale tuhle činnost vykonávali kostelníci či ministranti. Právě pro dospívající chlapce byla čest vyšplhat do zvonice a rozhoupat zvon. Proto není divu, že i v dnešní době tahle činnost stále láká, i když (nebo možná právě proto) je čím dál víc zvonů na elektřinu.

Pavel změnil názor. Oficiální portrét nakonec nafotí

Prezident Petr Pavel souhlasí s vyhotovením svého oficiálního portrétu. Fotografování jeho tým zajistí vlastní produkcí, řekla dnes novinářům Pavlova mluvčí Markéta Řeháková. Pavel dnes zahájil svůj první pracovní den v úřadu prezidenta. Vedle jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí má v plánu také seznámení s prostory Pražského hradu, jeho zaměstnanci nebo s místy, kde by mohl na Hradě přes týden bydlet. „Pan prezident svolil k tomu, že oficiální portrét se fotit bude,“ řekla mluvčí.

Brána Hradu se uzavřela, Zeman skončil ve funkci. Odpůrci slavili půlnoc přípitkem

Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci symbolicky skončilo desetileté působení Miloše Zemana ve funkci prezidenta republiky. Během několikaminutového ceremoniálu zahrála hudba Hradní stráže státní hymnu. Po složení slibu vystřídá Zemana v čele státu dnes odpoledne Petr Pavel. Na Hradčanském náměstí se za deště shromáždila asi stovka lidí, mnozí si o půlnoci připíjeli šampaňským a skandovali "Konečně".

Lidé vynášeli „Zemanu“ z Hradu, panák skončil ve Vltavě

Aktivisté ze satirické skupiny Sametové posvícení uspořádali po vzoru tradičního jarního vynášení morany happening, během něhož desítky lidí odnášely z Hradu „Zemanu“. Ta měla reprezentovat dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana, kterému ke středeční půlnoci končí jeho druhý mandát. Jeho nástupce Petr Pavel složí prezidentský slib ve čtvrtek. Pořadatelé chtěli společně s ostatními účastníky akce „oslavit konec dlouhého zimního období“ a rituálně tak zajistit, aby se „odpudivý styl politiky na Pražský hrad už nikdy nevrátil.“

Vánočka je vzpomínka na dětství

Pan Karkula byl vdovec a obchod, který měl v Praze, nebyl nijak velký. V předvánočním čase v něm vládl čilý ruch, aspoň tak to líčí v povídce Vánočka Ignát Herrmann. Napsal ji v roce 1918 před prvními poválečnými Vánocemi. Štědrý den se blížil a pan Karkula si liboval, že svému synu Břetislavovi poslal do Amsterodamu bedničku s vánočními dárky. Byly v ní košile, punčochy, kšandy, klobouk, rukavice, tobolky na peníze a doutníky, nákrčníky, brusle, trepky, boty i zimní čepice s ušima.

Nastal čas ticha a míru. Křesťané na Boží hod vánoční slaví narození Krista

Dnes je Boží hod vánoční, pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním neboli Zmrtvýchvstáním Páně k největším svátkům liturgického roku. V poledne pronese papež František ve Vatikánu tradiční vánoční poselství Urbi et Orbi (Městu a světu).

Vzácné věci jsou v každé době jiné

Co dělalo radost kdysi, je dnes běžná věc. Vánoce v nás vyvolávají nostalgickou náladu a toužíme je mít jako tenkrát. Svíčka s knotem je vždycky víc než elektrická, nejlepší recepty na cukroví a vánočky jsou ty po babičkách, ale s dárky by se návrat do minulosti nemusel vyplatit. Někdejší luxus se s roky proměnil v každodenní samozřejmost a některé dárky dnes působí už úsměvně.

Vánoce nepatří do formiček. Petr Fiala má rád rituály, ale i s nimi si dělá Vánoce podle sebe

Týden před adventem napadl v Beskydech první sníh a stará valašská dřevěnice, ve které už několik let žije kapelník skupiny Mňága a žďorp Petr Fiala, se rázem ocitla ve vánočních kulisách. Do chalupy se vchází přes velkou verandu, kde by na letitém stole mohl být už teď adventní věnec. Není tu a ani nebude. Ne že by ho tu Petr nechtěl, ale nevejde se sem. Všude jsou totiž vyskládané banánové krabice plné starých knížek. Kolem stolu, pod stolem, poslední knížky jsou rozložené na stole.

Mýtus o masakru vánočních kaprů. U nás se mají jako v bavlnce, říká rybář

Je stánkový prodej živých kaprů o Vánocích přežitou tradicí a jak je to s jejich utrpením doopravdy? Organizace bojující za práva zvířat a někteří politici v tom mají i tentokrát jasno. Doporučují nekupovat živé ryby a ke štědrovečerní tabuli navrhují nejlépe jeden z veganských receptů. Profesionální rybáři ale trvají na svém a na tradici. Své živobytí obhajují s tím, že ryby v kádích týrány a stresovány v žádném případě nejsou.

Trojí rozloučení s královnou

Ve filmu Nejtemnější hodina (2017) britský premiér Winston Churchill bojuje s tlakem svých appeaserských ministrů, aby přistoupil na vyjednávání s Adolfem Hitlerem. Nejdříve za ním přijde král, jenž mu oznámí, že má jeho plnou podporu. Pak Churchill uteče do londýnského metra, kde se setká s prostými Brity, kteří jsou ochotni bojovat do samého konce. Nakonec svým slavným projevem Nikdy se nevzdáme získá na svou stranu i parlament. Je to úsměvný sled scén, Churchill nikdy metrem nejel, ale vyjadřuje důležitou myšlenku o tom, co tvoří britský stát. Totiž koruna, lid a parlament.

„Nacistický“ boršč patří ke světovému dědictví. UNESCO ukončilo spory Ruska a Ukrajiny

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok. Snahy Ukrajiny „přivlastnit“ si recept dřív Moskva označila za xenofobní a nacistické.

Národ potřebuje mýty, zvláště pokud má ustát totální válku

„Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám,“ je verš dodnes zdobící památník bitvy u Thermophyl. Jedná se nejspíše o nejlegendárnější vojenskou akci západní historie. Tři sta Sparťanů z Lakedaimonie bránilo strategickou soutěsku proti ohromující přesile Peršanů do posledního muže.

Bůh ochraňuj královnu

Britská královská rodina fascinuje celý svět. Vznikají o ní filmy a seriály. Její skandály plní stránky světových novin. Z královských svateb a pohřbů jsou globální události. V centru dění stojí Alžběta II., jež nedávno oslavila 70 let na trůně. I když její tvář zná zřejmě každý, její osobnost je spíše záhadná. Ústavní role jí nedovoluje projevovat na veřejnosti jakékoli politické názory.

Praha bude třetí rok bez ohňostroje. Nejprve vadil hluk, pak náklady a covid

Tradiční novoroční ohňostroj nebude v metropoli už třetí rok v řadě. Letos podle magistrátu není navíc možná ani žádná náhradní varianta přivítání nového roku, důvodem má být aktuální situace kolem covidu-19. Oblíbenou pyrotechnickou show s hudebním doprovodem zrušil magistrát pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) před lety s tím, že stresuje zvířata, je hlučná a znečišťuje ovzduší.

Ticho na Silvestra. Města ruší ohňostroje, bojí se covidu a oslav na náměstích

Lidé se letos na Silvestra budou muset ve většině měst po republice obejít bez tradičních novoročních ohňostrojů. Nejen pyrotechniku, ale i další doprovodný program na náměstích zrušily kvůli covidu a riziku setkávání velkého množství lidí Brno, Ostrava nebo Olomouc. Hlavní město pak razí kampaň „Letos bez petard“, která Pražany upozorňuje na to, že petardy na nemalém území metropole zakazuje městská vyhláška. Magistrát proto připravil interaktivní mapu, jež ukazuje, kde se ohňostroj odpalovat smí.

Vaření s kverláním

Iva Šmakalová byla referentka kuchyňské hlídky. Taková prvorepubliková foodblogerka, řekli bychom dnes. V časopisu Domov a svět, který ve 20. a 30. letech vycházel každou sobotu, radila hospodyňkám, jak se starat o domácnost, a hlavně co vařiti, aby manžel i dítka spokojeni byli. Takto se v jednom z prosincových vydání vypořádala s každoročním úkolem, tedy nabídnout recepty na štědrovečerní večeři. Příprava ryby nebyla tehdy ještě zdaleka tak rozšířená a každá inspirace se hodila.

Jak Ježíšek naděluje v krizi

Vánoce nemají hospodářskou imunitu a na vlnách recese, expanze, konjunktury a deprese to s nimi houpe úplně stejně jako s hrubým domácím produktem, státním rozpočtem a našimi výplatami i úsporami. Po letech hojných přichází roky horší a i s takovými se musí Ježíšek nějak vypořádat. Zkusil si to například při hospodářské krizi v prvorepublikových třicátých letech a lehké to nebude mít ani letos. Už podruhé nadílka v roušce a k tomu navíc s krachujícími energetickými firmami a rekordní inflací.

Řízek se salátem je oblíbenější než kapr. Cukroví dominují vosí hnízda, ukázal průzkum

Řízek s bramborovým salátem předběhl v oblíbenosti štědrovečerního kapra, mladí tradiční rybí pochoutce holdují méně. Nejoblíbenějším vánočním cukrovím jsou vosí hnízda, která předstihla vanilkové rohlíčky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bohemia Sekt. Průzkum toho, co Čechům při oslavách v závěru roku nesmí chybět, pro ni provedla firma Instant Research. Smažený řízek vyhrál nad kaprem o několik hlasů.

Vánoce ve světě, cesta zmizelou zemí, o vypravěči Velkého Gatsbyho

Regionální muzeum v Chrudimi připravilo výstavu, na níž se dovíte, jak slaví vánoční svátky lidé ve víc než 30 zemích světa. Zjistíte, jaké dodržují zvyky nebo kdo jim nosí dárky. Prohlédnete si množství betlémů především z Latinské Ameriky, Afriky a Evropy, získáte inspiraci k přípravě netradičních svátečních pokrmů.  Vánoce ve světě, Regionální muzeum v Chrudimi, 12. 11. 2021 – 9. 1. 2022.

My a čerti

Počátek prosince je pro mnohé české děti čas těžkých zkoušek. Čekají kontrolu, Mikuláše, anděla a čerta. Bývají dotazovány, jak byly hodné a poslušné, a žádá se po nich recitace. Těch pár mandarinek a sladkostí, jimiž jsou nakonec odměněny, bývá často vykoupeno tísní (v tom lepším případě) a také slzami, křikem, někdy i hrůzou, která vydrží déle, než trvá ta stresující chvíle podvečer pátého prosince. Může za to především čert, ta umouněná bytost s pytlem přes rameno.

Do EU dorazila válka o Vánoce

Zde se naplno projevila tendence západní civilizace v rámci inkluzivity mazat pilíře a tradice, na nichž stojí. Křesťanství vytvořilo z Evropy to, co dnes je. „Křesťanský svět“ dlouho byl synonymem pro západní civilizaci a evropskou kulturu. V minulém týdnu však unikla na veřejnost nová pravidla EU ohledně inkluzivní komunikace. Po jejich přečtení člověk nemůže než usoudit, že se v Bruselu inspirovali klasickým dystopickým románem 1984.

Nezvěte si domů Mikuláše, když tak musí mít respirátor, varuje ministr

Do ulic měst a domácností s dětmi dnes vyrazí Mikuláš s čertem a andělem. V předvečer svátku svatého Mikuláše budou dětem za dobré chování rozdávat sladkosti, ovoce, oříšky nebo drobné dárky, za zlobení uhlí nebo brambory. Nadílku stejně jako loni ovlivní vládní opatření proti šíření koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nedoporučuje, aby si lidé za nynější vážné epidemické situace zvali Mikuláše a jeho družinu domů, a pokud dorazí, aby měli respirátory.

Dnes povečeříme na počest genocidy. Tak dobrou chuť

V Americe se slavil Den díkůvzdání, připomíná se jím událost z dob počátku osídlování území dnešních USA osadníky z Evropy. Hladovějícím obyvatelům Jamestownu, první trvalé anglické osady na americkém kontinentě, přinesli místní indiáni v čele s princeznou Pocahontas zásoby – také krocany. Proto se americké rodiny večer na Den díkůvzdání scházejí na večeři, k níž se podává tradičním způsobem připravený krocan. Je to velký rodinný svátek všech vyznání.