Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček krátce před čtvrtou hodinou odpoledne zveřejnil fotografie prezidenta Miloše Zemana, o jehož zdraví panují v posledních dnech dohady a spekulace. Jsou to tak první snímky prezidenta, které se po dlouhé době dostaly na veřejnost. Prezident si na snímcích prohlíží volební lístky a s úsměvem jeden z nich vhazuje v obálce do urny. Hrad tak částečně rozptýlil dohady o vážném zdravotním stavu Miloše Zemana.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil ve vysílání Rádia Z spekulace o úmrtí Miloše Zemana za zlá a zákeřná slova, ke kterým se nechce vyjadřovat. Současně ale poprvé přiznal, že je hlava státu nemocná. Podle Ovčáčka je podstatné, aby si prezident před povolebním vyjednávání odpočinul. „Nemoc může postihnout každého,” řekl Ovčáček rádiu s tím, že každý jistě chápe, že při zdravotních potížích potřebuje člověk čas na zotavení.
První pacient s vysokou horečkou, kterého přivezli do univerzitní nemocnice, byl pro lékaře překvapením. Nebylo jasné, co mu vlastně je. Jediné, co se dalo určit, byla skutečnost, že nemoc je infekčního rázu, ale jejím původcem si nikdo nebyl jistý. Tenhle druh chorob se v regionu nevyskytoval. Další pacienti následovali, vesměs lidé mladšího věku. To už bylo patrné, že se děje něco mimořádného.
Koronavirus toho změnil hodně. Mění také média, respektive se vymyká principům jejich fungování, tak jak se v posledních letech ustálily – kvůli digitalizaci, nástupu sociálních sítí, ekonomickým problémům tradičních sdělovacích prostředků (především těch soukromých) a souvisejícím omezením jejich možností. Neodpovídá ani vnímání a potřebám publika nebo aspoň té jeho zaujaté části, nějak se do toho mediálního světa (v širším slova smyslu) nevejde. Je to událost, která existuje mimo základní narativy, mediální příběhy dneška – nesouvisí s kulturními válkami mezi progresivisty a konzervativci, stoupenci a kritiky Donalda Trumpa nebo třeba Andreje Babiše, mezi klimatickými aktivisty a klimatickými skeptiky, ochránci tradiční rodiny a genderovými aktivisty a tak dále a tak podobně.
Střední Evropu zalilo v sobotu slunce, sice studené, ale už jarní.
Málokdy úřady zasáhnou tak zásadně do lidských životů jako ve chvíli, když vydají nařízení o karanténě na obranu proti rozšiřování infekce. Tak tomu bylo v případě vyhlášky, která začala platit 1. července 1665 v Londýně, v časech velkého moru.
Pár set metrů od Dejvického náměstí v Praze, uprostřed rozlehlé budovy Ústavu pro organickou chemii a biochemii AV ČR z 20. let minulého století, stojí moderní pavilon, kompletně rekonstruovaný z licenčních poplatků za léky proti virům vyvinuté pracovníky ústavu a prodané do světa. Biochemik Jan Konvalinka vysvětluje, jak se dnes infekce po světě šíří, jaký je podíl českých vědců na boji s koronavirem a co už věda v minulých letech při potlačování vraždících virů dokázala.
Počet lidí nakažených wuchanským koronavirem roste exponenciálně a stejně tak rychle roste i počet obětí nebezpečné nemoci. Letadla nelétají, lidé necestují, obchody se zastavují, svět se uzavírá před Čínou a Čína před světem. Poměry se tak rychle do normálu nevrátí a o to naléhavější jsou otázky, co se vlastně v říši středu přihodilo. S jistou nadsázkou se koronavirus označuje za čínský Černobyl.
Ve zpravodajství se opět objevují mapy světa, které červenými tečkami, případně vybarvením celých zemí ukazují, kde se už objevil nový koronavirus. Zatím nemá jméno jako svého času SARS, a tak se používá řadové označení 2019-nCoV. S nemocemi se nemá žertovat a zprávy o nich se nemají přehánět, přesto jsou mapy s tečkami oblíbenou kratochvílí novinářů, kteří tak mohou bez námahy děsit své čtenáře. Tečky se mohou každý den objevit blíže našim domovům. Zatím to není tak dramatické, protože počátkem týdne, kdy měl Týdeník Echo uzávěrku, ještě nebyly publikovány mapy, jak se koronavirus roztahuje přímo v Evropě.
Jihokorejský výrobce spotřební elektroniky Samsung Electronics kapituloval před případy onemocnění a úmrtí svých zaměstnanců souvisejících s jejich prací. Obětem, které vyráběly čipy a obrazovky LCD, a jejich příbuzným se firma omluvila, že „neučinila dost proti možným zdravotním rizikům“. Již koncem měsíce největší světový výrobce paměťových čipů a chytrých telefonů souhlasil, že jednotlivým pracovníkům a jejich rodinám v příštích letech vyplatí až 150 milionů wonů (tři miliony Kč) odškodného.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) začne od září proplácet preventivní vyšetření k odhalení rakoviny prsu ženám od 30 let do 44 let. Novinářům to po jednání Správní rady řekl člen rady a místopředseda zdravotního výboru, poslanec Miloslav Janulík (za ANO). Tři ze sedmi zdravotních pojišťoven už vyšetření hradí, další tři od 40 let. Od 45 let věku je hrazený všem ženám jednou za dva roky.
Americký republikánský senátor John McCain se rozhodl ukončit svou léčbu rakoviny mozku. S odvoláním na politikovu rodinu o tom informoval list The New York Times. Veterán války ve Vietnamu tak podle listu nemoci pravděpodobně v dohledné době podlehne. S agresivním onemocněním McCain bojuje už více než rok.
Americký herec a režisér Alan Alda, který se proslavil účinkováním v seriálu MASH, oznámil, že má Parkinsonovu chorobu. Dvaaosmdesátiletý umělec v televizním pořadu „CBS This Morning“ uvedl, že se diagnózu neurodegenerativní poruchy dozvěděl před třemi a půl lety. Očekává, že podrobnosti o diagnóze se brzy dozví z bulvárních listů.
