Hlava státu se již od své první hospitalizace v polovině září na veřejnosti téměř neukázala, prezidentská kancelář Zemanův stav tajila. Po dlouhé době zveřejnila až snímky, jak prezident volil. Podle fotografií se zdál dezorientovaný, což však Hrad odmítl. Před tím, než Zemana sanitka v bezvládném stavu odvezla den po volbách opět do nemocnice, přijal několik návštěv, které přitom shodně tvrdily, že prezident byl silně vyčerpaný.
„Shodli jsme se, že ta situace je velmi vážná a s vysokou mírou pravděpodobnosti bude vyžadovat řešení ze strany Senátu i Poslanecké sněmovny,“ vyjádřil se po jednání předsedů sněmovních stran se senátory předseda ODS Petr Fiala k situaci ohledně stavu prezidenta Miloše Zemana. Výsledek jednání potvrdil také předseda Senátu Miloš Vystrčil. Sněmovna podle Fialy asi nebude o případném převodu pravomocí prezidenta rozhodovat na ustavující schůzi 8. listopadu, ale až na schůzi následné.
Podmínky pro převod pravomocí prezidenta byly podle senátní ústavní komise naplněny kvůli zdravotnímu stavu Miloše Zemana. Senát by o přenesení pravomocí hlavy státu na premiéra a předsedu Sněmovny měl rozhodnout ještě před ustavením dolní parlamentní komory, tedy do 8. listopadu. Senátní komise se na tom v úterý shodla jednomyslně. Nejbližší schůze horní komory začne 26. října, další by mohla být 5. listopadu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) promluvil o dalších podrobnostech své poslední schůzky s prezidentem Milošem Zemanem. Toho naposledy navštívil v Lánech den po sněmovních volbách, následně prezidenta odvezla sanitka do Ústřední vojenské nemocnice v bezvládném stavu. Babiš nyní tvrdí, že se Zemanem během návštěvy asi půl hodiny mluvil, že byl prezident hodně unavený a v podstatně horším stavu, než když ho navštívil při jeho předchozím pobytu v nemocnici.
Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti chování kancléře prezidenta Miloše Zemana Vratislava Mynáře. Babiš ho vyzval, aby rezignoval a pokud tak neučiní, tak ho prý premiér po aktivaci článku 66 Ústavy odvolá. Podle Babiše pochybil také předseda sněmovny Radek Vondráček, který Zemana navštívil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). S článkem 66 by však Babiš ještě počkal.
Policie zahájí prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Uvedla to v úterý na twitteru v souvislosti s informacemi, které zazněly na pondělní tiskové konferenci Senátu. Doplnila, že další informace nyní nemůže sdělit. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí uvedl, že podle Ústřední vojenské nemocnice není prezident Miloš Zeman schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Dá se tedy říct, že prezidentovi lidé se v posledních dnech chovali po zemanovsku, projevil se při tom ovšem jejich intelektuální deficit. Kdyby se tato zpráva dostala ven za normálních okolností a normálním způsobem, byl by to důvod pouze k vyjádření účasti a solidarity – každému nějak ubíhá a krátí se čas, tohle mají všichni lidé společné. Lidé kolem prezidenta se ale rozhodli jinak, udělali z prezidentova onemocnění tajnůstkářský tyjátr.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) prolomil za pomoci zprávy z Ústřední vojenské nemocnice mlčení o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Ten podle ošetřujících lékařů nemůže v současnosti vykonávat svou funkci. Ačkoliv se ze skoupých informací Hradu či předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) zdálo, že situace může být jiná, na tahu teď bude parlament. Obě komory zřejmě čeká hlasování o dočasném zbavení pravomocí prezidenta republiky.
Následující týdny mohou ukázat, že i politický boj může být tvrdý, ale zatím se otočil do věcné, relativně kultivované roviny, kterou odmítá přijmout jen aparát hradní kanceláře. Jako by jim tam stále nedošlo, že výsledek sněmovních voleb změnil poměr sil, který zemi může vrátit do normálních poměrů demokracie bez despotických odznaků moci. Prezident Miloš Zeman je nemocný. To se může přihodit kdykoli komukoli z nás, i prezident je nakonec jenom člověk se vším, co k tomu patří.
Vedení Senátu se sejde s předsedy sněmovních stran k jednání o možné aktivaci článku 66 ústavy, který by dočasně zbavil prezidenta Miloše Zemana některých pravomocí. Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila totiž Ústřední vojenská nemocnice označila prezidenta jako momentálně nezpůsobilého k vykonávání funkce. Tento postup je vždy dočasný a nezbavuje prezidenta funkce, provizorium by tak mohlo platit až do konce jeho funkčního období, uvedl pro deník Echo24 ústavní právník Jan Kudrna.
Končící předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) by byl s aktivací článku 66 ústavy o přechodu pravomocí prezidenta opatrný. Měla by to podle něj udělat případně až nová Sněmovna, která bude odrážet rozložení sil po nedávných volbách. Řekl to České televizi (ČT). Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí oznámil, že podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) není prezident Miloš Zeman ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.
Kvůli nejasnému zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho hospitalizaci se v úterý 19. října sejde senátní ústavní komise. Jednání svolal její předseda Zdeněk Hraba (STAN). Oznámil to v pondělí na twitterovém účtu. Chce probrat možnosti, jak zajistit výkon pravomocí hlavy státu v případě, že je Zeman nebude moci zastávat. Nebude se konat ani avizované středeční setkání Zemana s premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
Prezident Miloš Zeman je hospitalizovaný na Klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM), oznámila to dnes mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke (ÚVN). Zdravotní stav prezidenta je stabilizovaný, uvedla Zinke pro Echo24. Na KARIM o něj pečuje tým zdravotníků specializovaných na intenzivní péči, dodala mluvčí. Zeman byl v ÚVN hospitalizován v neděli v poledne poté, co se v Lánech setkal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Česká republika se hospitalizací prezidenta Miloše Zemana dostává do složité a ústavně nepřehledné situace. Pražský hrad totiž setrvale odmítá odhalit zdravotní stav hlavy státu, což komplikuje povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. Česká Ústava sice pamatuje na situaci, kdy by se prezidentská funkce uvolnila, o tom, že Zeman není schopen vykonávat úřad, by však musely rozhodnout společně Poslanecká sněmovna a Senát.
Jednání o podobě nové vlády v České republice se může dostat na mrtvý bod. V tuto chvíli totiž není jasné, kdy se prezident Miloš Zeman setká s vítězem voleb Petrem Fialou. Hlava státu byla navíc v neděli v bezvládném stavu odvezena do nemocnice. Pražský hrad ani ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) se dosud nevyjádřili, zda je Zeman schopen vykonávat funkci. V krajním případě by parlament mohl prohlásit, že prezident není ze zdravotních důvodů schopen výkonu své funkce.
Prezidenta Miloše Zemana odvezla v neděli kolem poledne sanitka do Ústřední vojenské nemocnice, kde byl hospitalizován. Je tam s ním i jeho žena a dcera. Sanitka vyjela z Lán krátce po jednání hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil, že Zeman „vyslovil s hospitalizací souhlas“, což předtím odmítal. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke v krátké zprávě uvedla, že „hospitalizace byla plánována“. Ve 14:00 vystoupil na brífinku prezidentův ošetřující lékař, šéf ÚVN Miroslav Zavoral.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není teď doba na to uvažovat v souvislosti se zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana o užití článku 66 české ústavy. Vystrčil to řekl dnes ráno v Telči na Jihlavsku, kde hlasoval ve volbách do Poslanecké sněmovny. Článek se zabývá i situací, kdy prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a jeho pravomoce rozhodnutím Parlamentu přejdou na jiné ústavní činitele.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček krátce před čtvrtou hodinou odpoledne zveřejnil fotografie prezidenta Miloše Zemana, o jehož zdraví panují v posledních dnech dohady a spekulace. Jsou to tak první snímky prezidenta, které se po dlouhé době dostaly na veřejnost. Prezident si na snímcích prohlíží volební lístky a s úsměvem jeden z nich vhazuje v obálce do urny. Hrad tak částečně rozptýlil dohady o vážném zdravotním stavu Miloše Zemana.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil ve vysílání Rádia Z spekulace o úmrtí Miloše Zemana za zlá a zákeřná slova, ke kterým se nechce vyjadřovat. Současně ale poprvé přiznal, že je hlava státu nemocná. Podle Ovčáčka je podstatné, aby si prezident před povolebním vyjednávání odpočinul. „Nemoc může postihnout každého,” řekl Ovčáček rádiu s tím, že každý jistě chápe, že při zdravotních potížích potřebuje člověk čas na zotavení.
První pacient s vysokou horečkou, kterého přivezli do univerzitní nemocnice, byl pro lékaře překvapením. Nebylo jasné, co mu vlastně je. Jediné, co se dalo určit, byla skutečnost, že nemoc je infekčního rázu, ale jejím původcem si nikdo nebyl jistý. Tenhle druh chorob se v regionu nevyskytoval. Další pacienti následovali, vesměs lidé mladšího věku. To už bylo patrné, že se děje něco mimořádného.
Koronavirus toho změnil hodně. Mění také média, respektive se vymyká principům jejich fungování, tak jak se v posledních letech ustálily – kvůli digitalizaci, nástupu sociálních sítí, ekonomickým problémům tradičních sdělovacích prostředků (především těch soukromých) a souvisejícím omezením jejich možností. Neodpovídá ani vnímání a potřebám publika nebo aspoň té jeho zaujaté části, nějak se do toho mediálního světa (v širším slova smyslu) nevejde. Je to událost, která existuje mimo základní narativy, mediální příběhy dneška – nesouvisí s kulturními válkami mezi progresivisty a konzervativci, stoupenci a kritiky Donalda Trumpa nebo třeba Andreje Babiše, mezi klimatickými aktivisty a klimatickými skeptiky, ochránci tradiční rodiny a genderovými aktivisty a tak dále a tak podobně.
Střední Evropu zalilo v sobotu slunce, sice studené, ale už jarní.
Málokdy úřady zasáhnou tak zásadně do lidských životů jako ve chvíli, když vydají nařízení o karanténě na obranu proti rozšiřování infekce. Tak tomu bylo v případě vyhlášky, která začala platit 1. července 1665 v Londýně, v časech velkého moru.
Pár set metrů od Dejvického náměstí v Praze, uprostřed rozlehlé budovy Ústavu pro organickou chemii a biochemii AV ČR z 20. let minulého století, stojí moderní pavilon, kompletně rekonstruovaný z licenčních poplatků za léky proti virům vyvinuté pracovníky ústavu a prodané do světa. Biochemik Jan Konvalinka vysvětluje, jak se dnes infekce po světě šíří, jaký je podíl českých vědců na boji s koronavirem a co už věda v minulých letech při potlačování vraždících virů dokázala.
Počet lidí nakažených wuchanským koronavirem roste exponenciálně a stejně tak rychle roste i počet obětí nebezpečné nemoci. Letadla nelétají, lidé necestují, obchody se zastavují, svět se uzavírá před Čínou a Čína před světem. Poměry se tak rychle do normálu nevrátí a o to naléhavější jsou otázky, co se vlastně v říši středu přihodilo. S jistou nadsázkou se koronavirus označuje za čínský Černobyl.
Ve zpravodajství se opět objevují mapy světa, které červenými tečkami, případně vybarvením celých zemí ukazují, kde se už objevil nový koronavirus. Zatím nemá jméno jako svého času SARS, a tak se používá řadové označení 2019-nCoV. S nemocemi se nemá žertovat a zprávy o nich se nemají přehánět, přesto jsou mapy s tečkami oblíbenou kratochvílí novinářů, kteří tak mohou bez námahy děsit své čtenáře. Tečky se mohou každý den objevit blíže našim domovům. Zatím to není tak dramatické, protože počátkem týdne, kdy měl Týdeník Echo uzávěrku, ještě nebyly publikovány mapy, jak se koronavirus roztahuje přímo v Evropě.
Jihokorejský výrobce spotřební elektroniky Samsung Electronics kapituloval před případy onemocnění a úmrtí svých zaměstnanců souvisejících s jejich prací. Obětem, které vyráběly čipy a obrazovky LCD, a jejich příbuzným se firma omluvila, že „neučinila dost proti možným zdravotním rizikům“. Již koncem měsíce největší světový výrobce paměťových čipů a chytrých telefonů souhlasil, že jednotlivým pracovníkům a jejich rodinám v příštích letech vyplatí až 150 milionů wonů (tři miliony Kč) odškodného.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) začne od září proplácet preventivní vyšetření k odhalení rakoviny prsu ženám od 30 let do 44 let. Novinářům to po jednání Správní rady řekl člen rady a místopředseda zdravotního výboru, poslanec Miloslav Janulík (za ANO). Tři ze sedmi zdravotních pojišťoven už vyšetření hradí, další tři od 40 let. Od 45 let věku je hrazený všem ženám jednou za dva roky.
Americký republikánský senátor John McCain se rozhodl ukončit svou léčbu rakoviny mozku. S odvoláním na politikovu rodinu o tom informoval list The New York Times. Veterán války ve Vietnamu tak podle listu nemoci pravděpodobně v dohledné době podlehne. S agresivním onemocněním McCain bojuje už více než rok.
Americký herec a režisér Alan Alda, který se proslavil účinkováním v seriálu MASH, oznámil, že má Parkinsonovu chorobu. Dvaaosmdesátiletý umělec v televizním pořadu „CBS This Morning“ uvedl, že se diagnózu neurodegenerativní poruchy dozvěděl před třemi a půl lety. Očekává, že podrobnosti o diagnóze se brzy dozví z bulvárních listů.
