Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je už pozdě. To není titulek žádného křesťanského média, ale analýzy finanční agentury Bloomberg. Popisuje jím nastupující energetickou krizi, do níž Evropa svým rozhodnutím odejít od energie vyráběné z uhlí k zeleným technologiím stahuje i zbytek světa. Podíl zelené energie neroste tak, jak si politici naplánovali. Větru ani slunci se poručit nedá.
Řidiči si v poslední době nemohou nevšimnout, jak cena pohonných hmot letí strmě nahoru. Cena nejprodávanějšího Naturalu 95 se vyšplhala v průměru na 34 korun a je tak nejvyšší za posledních sedm let. Zdražování ale z daleka nekončí a i v následujících týdnech poletí cena pohonných hmot vzhůru. Důvodem je zvýšení cen ropy na trhu a také vyšší poptávka po pohonných hmotách, která se očekává po umožnění cest do Spojených států.
Hnutí ANO zatím mlčí ohledně možného pokračování Adama Vojtěcha jako ministra zdravotnictví i po volbách. Ten několikrát řekl, že v říjnu z politiky odejde. Jiného kandidáta ale nepředstavilo. Pokud by Andrej Babiš pokračoval v protáčení známého kolečka, které se uzavřelo Vojtěchovým comebackem, další na řadu by přišel Roman Prymula, známý epidemiolog a poradce prezidenta. Prymula to sice nepovažuje za pravděpodobné, ale zároveň tuto možnost nevylučuje.
Ceny kovového křemíku za necelé dva měsíce vzrostly o 300 procent. Příčinou je omezení produkce v Číně kvůli výpadkům dodávek elektřiny, upozornila agentura Bloomberg. Kov vyráběný z druhého nejrozšířenějšího prvku na Zemi se tak stal vzácným, což ohrožuje vše, od automobilových součástek přes počítačové čipy až po solární panely, a představuje další problém pro světovou ekonomiku.
I když strana Zelených nezískala v německých spolkových volbách tak slavný výsledek, jak by odpovídalo její prominenci v médiích, její myšlenky týkající se boje proti klimatickým změnám stejně mezitím přejaly skoro všechny ostatní německé strany. Můžeme snad doufat aspoň v to, že klasicky liberální FDP, která se tentokrát k vládní zodpovědnosti hlásí, je přesměruje do trochu snesitelnějšího ekonomického rámce.
Energetických šeků pro nízkopříjmové domácnosti by měl stát rozdat na 800 tisíc. Řekl to v ČT ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V tomto týdnu vláda schválila dotace na podporované zdroje energie ze státního rozpočtu na příští rok, měly by činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Kromě těchto dotací oznámil ministr Havlíček pomoc, kterou stát dá kvůli stále zvyšujícím se cenám energií nízkopříjmovým domácnostem.
Letošní sklizeň hrušek v Evropě bude kvůli jarním mrazům nejnižší za posledních 30 let. Meziročně se čeká propad o 28 procent na 1,6 milionu tun. Bude to znamenat zdražení hrušek, a to i na pultech českých obchodů, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. V České republice je situace se sklizní hrušek oproti celoevropskému předpokladů opačná. Sklizeň hrušek by měla v Česku meziročně vzrůst o 21 procent téměř na 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky.
Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.
Problém s vysokými cenami energií brzy potrápí české domácnosti, až třetina lidí může upadnout do energetické chudoby. Značný podíl na růstu cen elektřiny, plynu a tepla mají stále dražší emisní povolenky, kterými chce EU bojovat proti takzvané „špinavé energii“. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se před volbami vytasil s tím, že ceny vykryje ze státní kasy pomocí dotací. Podle ekonoma Jana Skopečka (ODS) ale dotace nic neřeší a problém zasáhne celý náš průmysl.
Ministryně financí Alena Schillerová neoplývá hlubokým porozuměním ekonomice. Projeví se to spolehlivě skoro vždycky, když vyrazí z bezpečného terénu berní úřednice sčítající příjmy a výdaje státu do mnohem komplexnějšího terénu, který jde za účetní logiku. Marketingoví experti hnutí ANO pak trnou, co paní ministryně zase napovídá. Z jejího vystoupení v České televizi v neděli 19. září museli být vyděšeni.
Ještě nedávno vypadal náš politický provoz téměř idylicky. Po odeznění jarní vlny covidu veřejný prostor zaplňovali Rusové ve Vrběticích, radní v Radě ČT, Andrej Babiš junior a podobně. Teď, dva týdny před volbami, se znenadání ohlašuje budoucnost, která pro nás má vážnější témata. Česká národní banka si dělá starost o inflaci, která by do konce roku mohla vystoupat k pěti procentům. Brutálně, mnohem víc, než je celková inflace, podražily stavebniny. Mnohem víc roste i cena elektřiny. Zdražuje se u nás, zdražuje se v Německu a ještě dál. Z Británie přicházejí těžko uvěřitelné zprávy.
Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, dokonce i někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Lidově řečeno, vláda prý až moc rozhazovala, a to v době, kdy byla výroba kvůli pandemii omezena. Takže na málo zboží a služeb je teď až moc peněz, což právě tlačí ceny vzhůru.
Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku.
Pečivo v Česku od podzimu zdraží při nejhorším až o 30 procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy. Uvedli to zástupci pekařského svazu. Zvýšení cen je podle nich už nutné. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je na vině jak vládní zadlužování, tak „energetické zezelenání“. „Se stoupající cenou pšenice mlynáři navyšují cenu, což se bude projevovat na ceně pečiva.
Růst cen výrazně přeskočil očekávání expertů i České národní banky a podle některých analytiků „vyráží dech“. Jde o největší meziroční růst cen za posledních třináct let. S dopadem do peněženek však musí lidé počítat i v dalších měsících. Kvůli politickému tlaku a rekordnímu zdražování emisních povolenek si podle analytiků mohou lidé připlatit za elektřinu až tisíce korun, růst spotřebitelských cen bude pak zřejmě zrychlovat i v dalších měsících, kdy by inflace mohla dosáhnout až k hranici pěti procent.
Velkoobchodní ceny elektřiny dál rostou. Elektřina s dodávkou na následující rok se na pražské energetické burze obchoduje poprvé za cenu vyšší než 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Vyplývá to z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Energetická společnost ČEZ už v úterý s odkazem na data PXE uvedla, že cena činí 94 eur (asi 2400 korun) za MWh a překonala tak dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.
Velkoobchodní ceny elektřiny dál rostou. Elektřina s dodávkou na následující rok se na pražské energetické burze obchoduje poprvé za cenu vyšší než 100 eur (asi 2530 korun) za megawatthodinu (MWh). Vyplývá to z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE). Energetická společnost ČEZ už v úterý s odkazem na data PXE uvedla, že cena činí 94 eur (asi 2400 korun) za MWh a překonala tak dosavadní rekord z 1. července 2008, kdy dosáhla 90 eur za MWh.
Cena nabízených ojetých aut v autobazarech a inzerci se v srpnu meziročně zvýšila o 20.000 korun na téměř 170.000 Kč. Ve srovnání s rokem 2019 se cena zvýšila o 26.000 korun. Počet prodávaných ojetin zároveň klesl zhruba o 20 procent na 90.000 vozů. Vyplývá to z analýzy společnosti Aures Holdings, která provozuje autobazary AAA Auto. Ve srovnání se srpnem loňského roku zmizelo z inzerce v ČR, Polsku, Maďarsku a Slovensku téměř 62.500 aut.
Rekordní ceny emisních povolenek a tlak na ukončení spalování uhlí vyhnaly velkoobchodní ceny elektřiny do dosud nevídaných výší. Zdražování se přenese na koncové zákazníky, což může být čárou přes rozpočet pro rodiny, které si cenu elektřiny nezafixovaly, a využívají ji také třeba na vytápění. Ekonomové se pak shodují v tom, že zlevňování elektřiny se v následujících letech může téměř jistě vyloučit.
Neobvyklý nárůst cen dřeva dál trápí výrobce i domácnosti. Stavebnictví i nábytkářství se musí potýkat s nedostatkem materiálu, což způsobuje jak zpoždění zakázek, tak citelné zdražování všech druhů nábytku a nábytkářských služeb. Za vysokými cenami dřeva stojí především velká globální poptávka po něm, a to hlavně ze Spojených států, ale třeba i z Číny. Na vině je ale také koronavirová krize, která omezila výrobu i dodávky.
Počet poskytnutých hypoték trhá letos rekordy. Jen za sedm měsíců půjčily banky lidem 259 miliard korun, což je o 5 miliard více než za celý loňský rok. Trend poskytování levných hypoték je ale zřejmě u konce, protože úroky začínají růst. Podle ekonomů to ale může prakticky pomoci lidem, kteří bydlení hledají. Sníží se totiž počet kupujících a na trhu by se tak měla objevit větší nabídka nemovitostí.
Čeští zákazníci se musejí připravit na ještě vyšší ceny osobních aut. Automobilový průmysl totiž sužuje nedostatek čipů, ale také výpadky v dodávkách plastových součástí, prodlužují se tak čekací lhůty v autosalonech a lidé čím dál tím častěji sahají po bazarech. I v těch se ale ceny zánovních ojetin přibližují cenám aut nových. Ceny poskočily ve druhém čtvrtletí letoška v porovnání se začátkem roku o 2,3 procenta. Pokud bude zdražování pokračovat současným tempem, mohlo by se ještě letos vyšroubovat o 10 procent.
Čechy letos čekají možná nejdražší Vánoce v historii. Může za to mimo jiné výrazný růst cen průmyslových výrobců. Ten podle analytiků ukazuje, že výrobci budou muset přenášet vyšší ceny na konečné zákazníky a spotřebitelská inflace tak nepoleví ani v dalších měsících. Situaci by mohlo uklidnit až obnovení výrobních a dopravních kapacit a uklidnění na trzích s komoditami. Češi by se podle odborníků měli připravit, že si mimo jiné za letošní vánoční dárky připlatí.
Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v červenci stouply meziročně o 7,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od listopadu 2004. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňsku vzrostly také ceny zemědělských výrobců o 5,2 procenta, ceny stavebních prací o 5,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 1,0 procenta.
Levnému cestování je konec. Některé letenky během pandemie dramaticky podražily. Lidé si připlatí hlavně na delších trasách. Zdražení souvisí s výrazným snížením kapacit leteckých společností a rušením spojů. Zájem o letenky sice opět roste, stále je však pod původní úrovní. Několikanásobně vzrostla třeba cena letenek z Prahy do oblíbených turistických destinací jako Turecko, Egypt nebo Barcelona.
Investoři staveb se potýkají s extrémním nárůstem cen stavebního materiálu. Vzrostly totiž ceny prakticky všech stavebních materiálů, výrazně zejména dřevo, jež zdražilo až o 300 %. Příčin je hned několik, jde především o koronavirovou pandemii a kůrovcovou kalamitu. Ceny dřeva nerostou prudce jen v České republice, ale také v okolních státech. Výrazně drahé je například v Německu, nebo v Rakousku, kde se také poměrně často používá ke konstrukci dřevostaveb.
Rostou ceny, podle včerejšího oznámení statistického úřadu je inflace za červenec na 3,5 procenta. Pokud se do konce roku dotáhne na čtyři procenta, jak někteří ekonomové předpovídají, jsme na dvojnásobku inflačního cíle, jak si ho kdysi vytkla Česká národní banka. Takže zřejmě ještě do konce roku se zvýší úroky. Už teď nám citelně zdražují energie, pohonné hmoty, stavební práce, obědy v restauracích. S vyššími úroky budou následovat hypotéky.
Zdražování služeb a zboží postupuje rychleji, než mnozí analytici předpokládali. Zároveň se ale shodují nad tím, že vysoká inflace jen tak neskončí a do konce roku se s ní budou lidé potýkat. Důvodem je složitá situace po koronavirové krizi, která utlumila ekonomiky a zavřela většinu společností. S vysokou inflací se ale stát vypořádával i před příchodem koronaviru. To je příklad přehřátého trhu práce.
Červencová meziroční inflace byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb České národní banky, shodují se analytici. V nejbližších měsících se podle nich inflace nevrátí pod tři procenta, naopak koncem roku se podle nich přiblíží čtyřem procentům. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského července, uvedl dnes ČSÚ. Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu cen zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a PHM. Meziměsíčně ceny stouply o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom dnes ČSÚ. Analytici odhadovali, že meziroční inflace v červenci zůstala na červnových 2,8 procenta, případně mírně zrychlila na 2,9 procenta.
