Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Premiér Petr Fiala se vymezil proti zastropování cen pohonných hmot a základních potravin, které navrhl expremiér a šéf ANO Andrej Babiš. Znamenalo by to podle něj pomoc i lidem, kteří to momentálně nepotřebují. „Vydaly by se další peníze, které budeme muset jednou zaplatit. Ve výsledku bychom nikomu nepomohli. Situaci všech bychom zhoršili,“ domnívá se předseda vlády.
Česko zažívá největší zdražování za více než dvacet let. To s sebou přináší démony, s nimiž jsme se už po roce 1989 nechtěli setkat. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula oznámil, že jeho úřad ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájí kontrolu marží u potravin. Mléka, másla, kuřat, vepřového a pečiva. Kontrola marží znamená kontrolu rozdílu mezi náklady, které firma na pořízení zboží má, a výnosy, jež za prodej zboží získá.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,7 procenta.
Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.
Logistická firma Zásilkovna zvýší od 2. května cenu doručování mezi fyzickými osobami na výdejní místo o deset korun na 79 Kč. Naopak doručení na adresu zlevní o šest korun na 109 Kč. Důvodem úpravy cen jsou hlavně rostoucí ceny pohonných hmot. Vyplývá to z údajů firmy. „Důvodem pro úpravu cen u služby Mezi námi jsou dlouhodobě se zvyšující ceny vstupů, zásadní navýšení ceny pohonných hmot a také požadavky na úpravu cen ze strany našich obchodních partnerů,“ řekl generální ředitel Zásilkovny Zdeněk Prchlík.
Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.
Oběd v restauraci v březnu podle společnosti Edenred meziročně zdražil asi o 15 korun na 156 korun. Nejdražší obědy byly v Praze, průměrná cena činila zhruba 175 korun. Jídlo může v důsledku vysoké inflace a dalších nákladů provozovatelů stravovacích zařízení dál zdražovat. Počet lidí, kteří šli v březnu do restaurace na oběd, poprvé od září 2020 překonal hranici 50 procent proti době před koronavirovou krizí. Růst spotřebitelských cen je v dalším období může od návštěvy ale odradit.
Ještě před pár měsíci by tato zpráva zněla jako fake news. Dnes je to realita. A v evropských poměrech nic výjimečného. Ceny základních strategických surovin od plynu přes ropu k elektřině letí prudce vzhůru. Okamžitě se promítají do cen všeho dalšího zboží. Inflace by podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka už v dohledné době mohla dosáhnout 13 až 14 procent. Jiní ekonomové nevylučují horší čísla, kolem 16 procent.
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Vláda nejpozději na konci dubna rozhodne podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), zda bude regulovat od počátku května marže prodejců pohonných hmot. V kontrolách marží bude úřad pokračovat do 30. září, původně s nimi měl resort v plánu skončit ke konci tohoto měsíce. Ministerstvo nyní zpracuje cenový výměr na maximální marži, aby byl připraven. Stanjura to dnes řekl novinářům. Dodal, že vidí ještě prostor pro dohodu s obchodníky. Ministerstvo financí sbírá data od prodejců paliv zhruba od půle března.
Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,50 koruny na litr. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.
Kompletní odpojení od ruských energií by každého dospělého Čecha stálo průměrně 7600 korun za rok, celkem 66 miliard podle analytického týmu francouzské vlády. Uvedl to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu by EU chtěla sankce proti Rusku výrazně zpřísnit. Na pondělní tiskovce to řekl německý vicekancléř a zároveň ministr hospodářství Robert Habeck. Ruská ekonomika se již nyní potýká s negativními dopady sankcí.
Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.
Řidiči si zlevňující paliva mohli vychutnat jen krátce. V minulém týdnu totiž došlo k dalšímu navyšování, i když ne tak razantnímu, jako tomu bylo na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena ropy v letošním týdnu začala poklesem a dá se tak očekávat, že v následující době zase zlevní. Cena je tak stále jako na houpačce a bude trvat delší čas, než se znovu ustálí. Na cenu má totiž kromě války také vliv i jednání OPEC, dohoda s Íránem, či oslabená česká koruna.
„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.
Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předsedkyně opozičního poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se přely ohledně pomoci obyvatelům kvůli zdražování energií nebo pohonných hmot. Pekarová Adamová v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News opět odmítla plošnou podporu jako populistickou. Schillerová zase obvinila vládní koalici z arogance moci.
Pohonné hmoty opět prudce zdraží, a to zejména nafta, která je na burze v Rotterdamu v průměru nejdražší v historii. Důvodem je podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy zdražování ropy v důsledku války na Ukrajině. „V důsledku možné odvety Ruska za ně, například v podobě přerušení dodávek plynu či ropy do Evropy,“ uvedl Kovanda. Trh také zneklidňuje požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, aby platby Rusku za energie přicházely v rublech.
Vláda Petra Fialy zatím proti vysokým cenám energií ve větší míře nezasahuje. Oproti tomu se chystá mimořádná valorizce důchodů a v rámci návrhu je také valorizace některých sociálních dávek. Zvyšování sociální dávek ale bude znamenat proinflační zásah, který přispěje ještě k dalšímu růstu cen. Vzhledem k vysoké inflaci také není vyloučeno, že by k další mimořádné valorizaci důchodů mohlo dojít ke konci letoška.
Opoziční Andrej Babiš a Tomio Okamura vydrželi hru na soudržnost české společnosti a otevřenosti vůči uprchlíkům z Putinem napadené Ukrajiny necelý měsíc. Včera, přesně měsíc od začátku ruské invaze, už si nemohli pomoci s tím, že s vládou drží stejnou linii, a rozjeli se. Nedovolí si přímo kritizovat, jak je kabinet otevřený Ukrajincům (přesněji řečeno Ukrajinkám s dětmi). Oba pánové jsou experty na průzkumy, takže dobře vědí, že společnost drtivou většinou otevřenost vůči Ukrajincům podporuje.
Platba pouze v rublech za ruský plyn či ropu může prodražit Čechům život. Zároveň to však ukazuje, že západní sankce skutečně fungují. Ruská centrální banka má totiž zmrazené devizové rezervy a od začátku invaze na Ukrajinu silně oslabil rubl. Ruskou měnu se nyní snaží prezident Ruska Vladimir Putin posílit tím, že požaduje platby po Evropě za plyn a ropu právě v rublech. Platí to pro ty státy, které jsou brány z ruské strany jako nepřátelské.
Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.
Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Na videokonferenci, kterou odvysílala státní televize, to dnes uvedl prezident Vladimir Putin. Opatření se podle něj týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, tedy i Spojených států, Kanady nebo Velké Británie. Státní plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy.
Kvůli zdražení pohonných hmot by mohlo podle zážitkových a cestovatelských portálů letos více Čechů strávit dovolenou v tuzemsku namísto cesty autem k moři. Slevomat odhaduje, že pobyt v Chorvatsku ve prospěch dovolené v České republice by si mohlo rozmyslet kolem 15 procent lidí. V každém případě se za současné situace dá očekávat, že lidé budou rozhodnutí o dovolených odkládat na poslední chvíli, podobně jako tak činili kvůli pandemii koronaviru. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovatelskými portály.
Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic zatím neprokázaly potřebu regulace. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze. Povinnost denních hlášení bude pokračovat.
Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.
Česká chemická společnost Draslovka, největší světový výrobce kyanidu sodného, pozastavuje produkci této chemikálie v Evropě. Donutily ji k tomu ceny zemního plynu, které prudce stoupají kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informoval o tom dnes britský hospodářský list Financial Times. Výroba chemikálie používané při získávání drahých kovů z rudy se stala v Evropě neekonomickou. V regionu má Draslovka 15 procent své výrobní kapacity.
Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko.
Prudký růst ceny pohonných hmot způsobený ruskou invazí na Ukrajinu se v pátek poprvé zastavil. Průměrná cena Naturalu 95 v Česku stagnovala na čtvrtečních 47,26 Kč za litr. Páteční stagnace cen pohonných hmot je podle ekonoma Lukáše Kovandy především důsledkem poklesu velkoobchodních cen na burze. S růstem cen pohonných hmot se netradičně vyrovnávala síť MOL, podle jejího mluvčího nafta není drahá, jen mají lidé málo peněz. Ministerstvo financí ale chystá kontroly, které se zaměří na marže pumpařů.
S napětím očekávané zasedání vlády, na němž se měla hledat odpověď na prudké zdražování benzinu, nafty a v druhém sledu i dalších energií, porodilo myš. Prozatím se ani nebude odpouštět spotřební daň a DPH z pohonných hmot, ani se vláda neuchýlí k zastropování cen na benzinových stanicích. Místo toho ohlašuje dvě menší, byť vítané změny: zruší povinnost přimíchávat biosložky a načas vysazuje silniční daň pro vozidla do 12 tun.
