Komentáře - 22. srpna

Daniel Kaiser

Srpnová nedorozumění

Ve vystoupení prezidenta republiky 21. srpna u Rozhlasu přišly dva zajímavé momenty. „Nejlepší, co udělat s traumaty, je vypořádat se s nimi. Ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti, ale snahou o objektivní poznávání faktů, ale také emocí té doby,“ řekl Petr Pavel hned na začátku. Z dalších slov vyplynulo, že tento apel se netýká velké historie, že je žádostí o pochopení pro lidi jako on, tedy překabátěné komunisty. O chvíli později předvedl černobílé vidění sám prezident, když srovnal sovětskou invazi do Československa s invazí Ruska na Ukrajinu.

21. srpna

Daniel Kaiser

Kauza Blažek. Jaká kauza?

Co se rozjíždí kolem ministra spravedlnosti Pavla Blažka, nabírá až absurdních rozměrů. Minulou středu byl vypátrán v restauraci na pražském Žižkově, kde se účastnil oslavy lobbisty Martina Nejedlého, který kdysi v České republice zastupoval ruskou ropnou firmu Lukoil a v týmu bývalého prezidenta Miloše Zemana hlavně sám sebe. Od té doby nemine dne, aby se od Blažka rituálně nedistancoval nějaký jeho kolega ve vládě nebo předák jiné vládní strany než ODS. Markéta Pekarová Adamová veřejnosti sdělila, že ona by od lidí typu Nejedlého „utíkala mílovými kroky“.

20. srpna

Lukáš Novosad

Za Jiřím Černým, mistrem slova

V době, kdy neustále někde čteme, že novinařina prochází krizí a že na novinářské řemeslo už není spolehnutí jako dřív, zemřel Jiří Černý – kdysi sportovní novinář, po sametové revoluci dlouho též politický komentátor, celoživotně však především hudební kritik, který se vlastně zdál nesmrtelný. Mohli jste s ním nesouhlasit, mohli jste se s ním přít, ale nebylo lze nevidět, jak fundovaný a stylisticky suverénní autor to je.

19. srpna

Ondřej Šmigol

Do čtvrtice všeho dobrého

Šerif okresu Fulton ve státě Georgia avizoval, že tentokrát se Trump nevyhne tradiční proceduře, jako je sejmutí otisků prstů a vyfocení podezřelého. To může dokonce Trumpovi vyhovovat, jelikož mu to pomůže v jeho kampani za znovuzvolení. Jeho podporovatele to jen umocní v pocitu, že Trump je nespravedlivě stíhán. A to je problém všech Trumpových obvinění: není na nich poznat, kde končí snaha učinit spravedlnosti zadost a kde začíná politika.

18. srpna

Jiří Peňás

Zdeněk Potužil. Režisér jako nadupaný papiňák

Zdeněk byl absolutní šílenec, ale zároveň měl silný smysl pro vedení lidí. Uměl myslet koncepčně. Měl rád velká výrazná gesta, byl odvážný, dravý, nadupaný energií. Byl jako hořící plamen. Miloval poezii, Ivana Diviše, se kterým se osobně přátelil. Měl mimořádný cit pro slovo a pro básnickou metaforu. To dělalo jeho rukopis nesmírně originální a dráždivý. Spojení kultivovanosti a jakéhosi barbarství. Tahle charakteristika v pondělí zesnulého divadelního režiséra Zdeňka Potužila pochází z knižního rozhovoru herečky Evy Salzmannové s divadelní kritičkou Janou Machalickou: kniha se jmenuje Útěkářka.

17. srpna

Martin Weiss

Ještě dvakrát k Oppenheimerovi

Za socialismu vycházelo ve srovnání s dneškem málo knih. Tak se stávalo, že v jedné generaci se rodinné knihovny často podobaly. Jedna z knih, které se v nich často vyskytovaly, se jmenovala Jasnější než tisíc sluncí a pojednávala o osudech a myšlenkách amerických a německých jaderných vědců. Napsal ji západní autor (Rakušan Robert Jungk) a vyšla ve dvou vydáních, v letech 1963 a 1965, takže z ní čerpaly své představy o vzniku jaderné bomby celé generace.

16. srpna

15. srpna

Dalibor Balšínek

Případ Fremr skončil. Zapomeňme?

Případ soudce Roberta Fremra, který se na závěr své profesní kariéry ucházel o prestižní, respektovaný a společenský post ústavního soudce, instituce, jež se jako jediná těší důvěře jinak polarizované společnosti. Soudce Fremr pod tlakem nových a nových skutečností, které prokazovaly ochotu oddaně sloužit komunistickému totalitnímu režimu v procesech s jeho nepřáteli, se v pondělí rozhodl na kandidaturu soudce rezignovat. Zdůvodnil to tím, že byl vystaven mediálnímu tlaku a nechtěl spory o vlastní důvěryhodnost poškozovat dobré jméno Ústavního soudu.

14. srpna

Daniel Kaiser

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

13. srpna

Lukáš Novosad

Fackovat ženy, nebo nefackovat?

Na závěr letošního ročníku festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov stalo se v průběhu představení inscenace Totování souboru D.R.E.D., že jednu z hereček napadl divadelní technik. Údajně se mu nelíbilo, že herečka ničí vybavení městského divadla. Názory na to, co přesně se stalo, se liší – porůznu na sociálních sítích vyjádřili se fachmani od divadla i běžní diváci, lidé, kteří byli situaci blízko, i ti, kteří ji viděli z dálky. Přesto není shoda na tom, co si oba zainteresovaní přesně řekli a proč ke střetu došlo. Stejně jako není shoda na tom, o jaký typ úderu se jednalo. Nejčastěji se sice hovoří o facce, ale ne že by zrovna na tom záleželo.

12. srpna

Jiří Peňás

Na obzoru se vynořuje daň z hub

Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?

11. srpna

Lenka Zlámalová

Čím se budeme živit, až zůstaneme skanzenem Evropy

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se spolu se lídrem Senátu Milošem Vystrčilem nejvíc profilovala na budování vztahů s Tchaj-wanem, se včera těžko smiřovala se zprávou, že největší světový výrobce čipů, tchajwanská firma TSMC, postaví svoji novou evropskou továrnu nikoli u nás, ale těsně za naší hranicí. Ve východoněmeckých Drážďanech. TSMC je ve výrobě čipů, tedy fakticky mozků všech technologií od mobilů a počítačů po auta, světovým hegemonem.

10. srpna

Martin Weiss

Varianty toxicity

Kdo občas četl texty amerického komentátora Richarda Hananii, nemohl být příliš šokován odhalením, s nímž přišel minulý pátek web Huffpost – že Hanania před deseti až patnácti lety přispíval pod pseudonymem na rasistické weby a fóra. Hanania je typ, s kterým se asi kdekdo z nás potkal – rád jde proti proudu a porušuje názorová tabu, dává najevo, že je mu jedno, co si o něm myslíte, tedy kromě toho, že byste si měli všimnout, jak je inteligentní. Z jeho psaní si člověk mohl odnést některé podněty, zajímavé byly myslím hlavně texty o vztahu občanskoprávní legislativy a woke revoluce na univerzitách i ve firmách.

09. srpna

Lenka Zlámalová

Poslední soud, s nímž stojí a padá důvěra

Prezident Petr Pavel si vzal oddechový čas na rozhodnutí, jak naloží se jmenováním kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra, na nějž vyplouvají nepěkné příběhy o jeho profesionální kariéře před rokem 1989. Hlava státu prý čeká na prověření těch informací. Už teď se ale ví dost. Prezident a jeho poradci by hlavně měli přemýšlet nad tím, co je jakési nepodkročitelné minimum u adeptů na ústavní soudce. Kde je ta hrana, pod níž se nedá jít. Ta hrana má několik vrstev. Tou úplně první je vrstva osobnostní.

08. srpna

Lenka Zlámalová

Velké selhání prezidenta a senátorů

Na Ústavní soud, nejmocnější instituci v zemi, se konečně upnula veřejná pozornost, jakou si zaslouží. Je to bohužel pět minut po dvanácté. Stále je ale ještě možná katarze a dobrý konec, pokud prezident Petr Pavel dobře pochopí, co spolu se senátory za STAN, ANO, sociální demokraty nebo SEN21 napáchal. Uzná chybu a Roberta Fremra ústavním soudcem nikdy nejmenuje. Podle ústavy na to má právo, přestože Senát už minulý týden Fremrovu kandidaturu schválil. Těsnou většinou tří hlasů. Při dovolenkově slabé účasti pouhých 67 z 81 senátorů.

Zpět na hlavní stranu