Prince – génius, kterému Pražané nerozuměli
Před dvěma lety zemřely krátce za sebou dvě legendy populární hudby – nejdříve 10. ledna David Bowie a pak, 21. dubna, Prince.
Narodil se v roce 1963, Pražák. Studoval češtinu a angličtinu na FF UK. Koncem 80. let přispíval do samizdatové Revolver revue, od roku 1990 novinář - Respekt, Český deník, Lidové noviny, MF Dnes, nejdéle, od roku 2006 do roku 2013, v Lidových novinách. Novinářskou kariéru přerušil v letech 1997-2000, kdy byl tiskovým tajemníkem na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Překládal z angličtiny (Malcolm Gladwell, Niall Ferguson).
Před dvěma lety zemřely krátce za sebou dvě legendy populární hudby – nejdříve 10. ledna David Bowie a pak, 21. dubna, Prince.
Jak šílený je Donald Trump? Jako by nestačilo, že tato otázka hraje roli při konfrontaci s jadernou Severní Koreou, znovu je na stole, když americký prezident vykročil k obchodní válce. Na jedné straně má Donald Trump se svou impulzivností, ješitností a obrněností vůči faktům k šílenství blízko. Na druhé straně se od dob Richarda Nixona mluví o „teorii šílence“ v mezinárodních vztazích. Nixon chápal, že v neprůhledné velmocenské konfrontaci je výhodné, když se nepřítel musí bát, že jste všehoschopný šílenec, který neblufuje. Tuto image záměrně pěstoval, nechával uniknout jakoby důvěrné informace, že jeho vlastní generálové se děsí toho, čeho je schopen. Jde o to, jak nejlépe hrát šílence.
Jak olympijský výbor, tak potom posluchači jeho výtvorů sice mysleli na všechno možné, ale jedna věc je nenapadla: že hymna hlavně potřebuje něco o Moravě.
Od hlasování Britů pro vystoupení z EU a zvolení Donalda Trumpa prezidentem se liberální Západ snaží odhalit onu závadu, podvod, spiknutí či díru v matrixu, kvůli které k těm nedopatřením došlo. V naději, že když se tento defekt podaří nalézt a izolovat, vše se vrátí k normálu. V posledních týdnech se zdá, že se konečně podařilo ulovit jednoho z dlouho podezíraných viníků, firmu Cambridge Analytica.
Přiznejme si to: posledních pár let je docela znepokojivých, přinejmenším pro generaci, která zažila a přivítala pád komunismu. A jde o víc než o to, že se ty či ony ukazatele nevyvíjejí povzbudivě nebo se „našim“ v politice nedaří.
Před časem kdosi na sociální síti zaznamenal následující dialog s kolegou – příznivcem ANO: „Tak je Babiš oficiálně estébák.“ „Abyste se z toho Kalouska neposrali!“
Když se v roce 2010 uskutečnila výměna deseti ruských „ilegálů“ odhalených v USA za čtyři Rusy vězněné za práci pro západní rozvědky, panovala jiná doba. Bylo to čerstvě po Obamově „resetu“ rusko-amerických vztahů a ani jedna strana se nesnažila dávat výměně publicitu. Jednoho ze čtyř Rusů si do výměny prosadila britská rozvědka. Jmenoval se Sergej Skripal.
Čínská romance prezidenta Zemana je podle všech měřítek – nebo aspoň těch, která v zemi platila do roku 2013 – velmi bizarní aféra.
Výměna v čele amerického ministerstva zahraničí si vysloužila příslušnou várku sarkasmů a nářků nad chaosem ve vládě nevyzpytatelného amerického prezidenta.
Když pátráme po tom, co se to za posledních pět let stalo, můžeme snést i několik následujících střípků:
Soudce Karel Šimka se stal jednou z nejviditelnějších tváří Nejvyššího správního soudu, když komentoval rozsudky kritické k tomu, jak Finanční správa používá zajišťovací příkazy.
Nadšení z koordinovaných, jednotně okostýmovaných severokorejských fanynek na zimní olympiádě obletělo celý svět.
Periodické krize amerického systému rozpočtování vedou někdy až ke krátkému zavření vlády. Tyto kritické situace jsou jako stvořené k vydírání – jedna strana či frakce podmíní souhlas s pokračujícím financováním vlády nějakým zcela nesouvisejícím, ale jí drahým požadavkem. Ledy se pak mohou pohnout překvapivě rychle.
Nepříjemné následky bude mít verdikt pro celý politický systém, a to ty, že spolupráce s StB jako překážka k výkonu veřejné funkce bude definitivně anulována.
Vyšetřování ruského zasahování do amerických voleb skýtá přízračnou podívanou. Složitý americký systém úředních postupů a norem provázejí úniky informací a mediální masáže, jež nám mohou připadat zcela české – jen výdělky právníků jsou vyšší.
Vlastenectví je posledním útočištěm bídáka, praví slavný bonmot britského literáta Samuela Johnsona, jenž nechybí v žádné sbírce citátů.
V sobotních novinách vyšly hned dva rozhovory s Andrejem Babišem, v Právu a v Lidových novinách, a je to jako obvykle fascinující čtení. Najdeme tam několik pasáží, na které by dramatik musel být pyšný.
Jsou Češi nacionalističtí? Jak se jich dotýkají trendy objevující se jinde v Evropě? Co se dnes děje s politickými stranami?
Ne že by ta zpráva prošla úplně bez povšimnutí, ale taky se nedá říct, že by obletěla svět a sociální sítě.
Nad firmami, které dominují internetu, se dnes v jejich vlasti stahují politická mračna. Firmy jako Facebook či Google, jež symbolizovaly americkou ekonomickou dynamiku, dnes najednou konzervativci vidí jako kulturní protivníky a strůjce úpadku průmyslu, liberálové jim vytýkají, že blahovolně umožnily ruské zasahování do amerických voleb.
Miloš Zeman je nadále prezidentem. Stav politické hry můžeme s trochou nadsázky ilustrovat na záběrech a zpravodajství ze Zemanova volebního štábu.
Zemřela Ursula K. Le Guinová, jedna z nejslavnějších amerických spisovatelek science fiction
Prezident má nemalé možnosti, jak zasahovat do zahraniční politiky. Byť nejsou na papíře vyjmenovány výslovně, vyplývají nepřímo. S přímo voleným prezidentem může jejich síla dál růst.
Tradiční francouzský antiamerikanismus je občas k něčemu dobrý. Vybavil francouzské feministky zvýšenou ostražitostí před importem nejnovějších amerických ideologických mód a sehrál roli při vzniku veřejného dopisu.
Ve světě americké pravice došlo minulý týden ke seizmické události. Steve Bannon, muž, kterému byla přičítána záchrana Trumpovy prezidentské kampaně a jenž aspiroval na titul „Trumpův mozek“, je vyřízený. Jeho osud zpečetila kniha Oheň a zuřivost, jeden z nejzajímavějších pohledů do zákulisí americké vysoké politiky, jaký americká žurnalistika v posledních letech vyprodukovala.
Šmuel Bar má dnes jednu konzultantskou firmu a jednu softwarovou, ale v letech 2003 až 2013 zastával řídicí pozici ve známém izraelském institutu strategických studií Herzlija.
Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, pověřený vyšetřováním možného spiknutí volební kampaně s Rusy, v úterý předvolal k výpovědi Trumpova bývalého poradce Stevena Bannona.
První kolo prezidentských voleb skončilo bez velkých zvratů a vzruchů. Základní výstup – Miloš Zeman nezvítězil hned v prvním kole a rozhodne se mezi ním a Jiřím Drahošem – byl konzervativní vstupní předpoklad.
Pokud v prezidentských volbách opět zvítězí Miloš Zeman, inkasuje liberální demokracie v Česku v krátké době už druhý knock-out.
Vždy když se někdo v politice domáhá toho, že něco má být důstojné, je radno zbystřit.