Lenka Zlámalová - analytička ECHO24.cz

/

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Články autora

Z Ústavního soudu se může stát zbraň hromadného ničení

Pozornost je omezená. A když se dějí výrazné věci, které strhnou pozornost, přirozeně za nimi zapadnou často i ty, které jsou z dlouhodobého pohledu ještě důležitější. Lidé toho často i využívají k tomu, aby prosadili něco, od čeho tu pozornost cíleně chtějí odvrátit. Aby jejich plány pokud možno žádnou pozornost nedostaly. Jindy se to naopak děje přirozeně. Jedna věc prostě přehluší ty ostatní. Přesně to se teď daří vládnímu „konsolidačnímu balíčku“, který zaplnil veřejnou debatu tak, že z ní úplně vyřadil třeba zásah do důchodů. A také obsazení klíčové instituce v zemi.

Zdroje tu nejsou. Připlaťte na přímých daních

18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.

Důchod šitý na míru

Nebylo to šťastné aranžmá. Kabinet Petra Fialy se pokusil v jedné show spojit důchodovou reformu, která má být zásadní systémovou změnou na desítky let dopředu, s pokusem o zbrzdění státních dluhů, který je ad hod reakcí na současný stav. Tady a teď. Podařilo se mu dosáhnout toho, že v množství šestapadesáti zásahů do daní, pojistného, dotací a dalších výdajů státu na rok příští a přespříští změny důchodů upozadil. Všude se mluví a píše o změnách, kterým kabinet poněkud eufemisticky říká „kompenzační balíček“, jenž se Petru Fialovi obsahově ani marketingově opravdu nepovedl.

Klaus: Vláda udržuje zvrácený svět, kde nerozhodují zásluhy, ale potřeby

Mezi nejostřejší kritiky „konsolidačního balíčku“ vlády Petra Fialy patří jeho předchůdce v roli předsedy ODS a předsedy vlády, bývalý prezident Václav Klaus. V písemném rozhovoru pro Echo rozebírá, co mu na vládním rozhodnutí nejvíc vadí. V České televizi i vašem komentáři pro iDNES.cz jste byl velmi kritický k Fialovu balíčku na odvrácení nekontrolovaných schodků rozpočtu. Co vás na něm nejvíce překvapilo?

Sázka na nejistotu

Začátkem května přichází z ministerstva financí zpráva, že za první čtyři měsíce letošního roku má schodek státního rozpočtu rekordní a donedávna skoro nepředstavitelnou výši 200 miliard korun. Přichází jen několik dní poté, co se objevila informace, že ratingová agentura Fitch snížila Francii hodnocení spolehlivosti splácet státní dluhy na naši úroveň AA–. To znamená v řeči klasických školních známek trojku. Dobrý. Paříž měla do té doby dvojku. Ale kvůli riziku, že její očekávané schodky rozpočtu na letošní a příští rok už jsou na poměry dvojkařů z kategorie AA+ příliš vysoké, sestoupila dolů.

Fialova vláda zvýší všechny přímé daně, aby mohla platit dotační byznys

Očekávání bylo velké. Aranžmá teatrální. Za pět minut dvanáct. V této show kabinet Petra Fialy představil svoji důchodovou reformu a recept na snižování státních dluhů, které se kvůli neustálému zvyšování výdajů vymkly kontrole. Nechme teď stranou penzijní reformu, která mění penze na roky dopředu. Zpřísňuje předčasné důchody, odsouvá konec pracovní kariéry a zároveň slibuje speciální podmínky pro některé profese. Zaslouží si to hlubší analýzu a komentář, které přinese Echo v nejbližších dnech.

Vládní posedlost zvyšováním daní

Špičky vládní koalice prý konečně finišují zásahy do hluboce zadlužených státních financí, kterému eufemisticky říkají konsolidační balíček. Předseda vlády presumptivně mírní očekávání a ohlašuje, že nemáme čekat snížení dlouhodobého strukturálního deficitu o více než 70 miliard korun. To je při schodcích v řádu stovek miliard korun velmi málo. Jiné vládní strany hlásí až 150 miliard korun. To ale stojí na hodně efemérních úsporách. Jako když Piráti očekávají, že legalizace konopí v konečném důsledku státu přinese navíc 17 miliard korun.

Michlova drahota

Tento týden to bude přesně rok, co Česká národní banka změnila směr a styl. Prezident Zeman hledal nového guvernéra a členy bankovní rady, kteří v časech historicky nejvyšší inflace odmítnou k jejímu snižování používat základní zbraň, kterou proti ní mají. Úrokové sazby. Zeman nikdy nevysvětlil, proč zvyšování úroků tak urputně odmítá a obsazuje podle toho centrální banku. Jeho referenční skupina v ekonomice byli podnikatelé s obrovskými úvěry jako Andrej Babiš. A u úvěrů, které na rozdíl od hypoték nemají žádné časové fixace, bolí každá desetina procenta.

Nová dotační pandemie

Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.

Komu sebere Fialova vláda peníze

Ekonomicko-politické zprávy posledních dní a hodin nejsou dobré. Hned na třech frontách, které jsou mezi sebou pevně svázané. Tou první je dubnový propad státního rozpočtu. 200 miliard korun za první třetinu roku je rekord, který přesahuje všechna pesimistická očekávání. Ministr financí Zbyněk Stanjura dost přesně říká, kde ten obří propad vzniká. Za důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů se utrácí výrazně víc než loni. Kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá. Jsou to všechno systémové věci, které se nezmění.

Čím později do důchodu, tím budete zdravější a spokojenější

Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.

Každý čtvrtý je závislý na státu

Skvělý sociologický průzkum, jak moc je závislost na státních penězích chronická, teď nabídli díky své „signature“ transparentnosti Piráti. Všechny příjmy z eráru musí podle svých vlastních pravidel uvádět do speciálního registru. A ten ukázal, že ve straně, která má 1184 členů, jich má 267 nějaký příjem z veřejných peněz. To znamená jeden ze čtyř. Vláda Petra Fialy slíbila na tento týden ofenzivu omezení státních výdajů.

Platy státních zaměstnanců ničí prosperitu

Vláda Petra Fialy má ideální příležitost babišovskou šikmou plochu zvrátit. A ani nemusí nic dělat. Stačí použít premiérův oblíbený styl, kdy se snaží problémy spíš vysedět a počkat, až samy odplynou, než je řešit. Stačí zmrazit platy těch, kdo pracují pro stát. Země, kde stát platí lépe než soukromé firmy, nemůže prosperovat. Přirozeně. Bere jim ty nejtalentovanější a nejschopnější. Ty, kdo mají talent, schopnosti a píli vytvářet bohatství.

„Důchody by měly nejen růst ale i klesat s reálnými platy. Bylo by to spravedlivé“

Vláda Petra Fialy slibuje, že už co nejdříve představí své plány na reformu penzí. Detailních testovacích balonků včetně odsunutí věku odchodu do penze už vypustila hodně. Zatím ale není zřejmé, jakým směrem zásah do dlouhodobě neudržitelných penzí povede. Už ale avizovala, že je potřeba omezit současný systém pravidelných valorizací, zvyšování důchodů. Ty se vždy zvyšují o inflaci a polovinu tempa růstu reálných platů.

Proč Petr Fiala popírá realitu extrémně drahého plynu

Základ důvěryhodnosti země stojí a padá s tím, zda se dá věřit statistickým datům, která o sobě zveřejňuje. Pro investory je to základní kompas, který rozlišuje země civilizované a méně civilizované. Málokdo dnes věří datům, která třeba o inflaci přichází z Ruska. Ale nemusíme chodit až tak daleko na divoký východ. Stačí návrat před rok 2010, kdy se ocitlo na hraně státního bankrotu Řecko. Člen Evropské unie a eurozóny.

Nebezpečná transformace z tržní ekonomiky na dotační

Dubnové ráno na ministerstvu financí. Zbyněk Stanjura se svým vrchním ředitelem prezentuje prognózu vývoje ekonomiky. Když se dostane k největšímu problému země, obrovské inflaci, optimisticky konstatuje, že růst cen energií už se mírní. Pohled do aktuální statistiky ale ukazuje, že ten mírnější vzestup cen energií nezmírňuje rekordní zdražování potravin. To jede dál. U některých dokonce ještě sílí. Stanjura si bere slovo a oznamuje, že zisky zemědělců meziročně vzrostly o 167 procent.

Utečte do důchodu, než to zakážou

Když se člověk rozhodne odejít do penze dříve, bude na tom lépe, než kdyby odešel v řádném věku. Je to pro něj prostě výhodné, tak proč by se po celé stáří smiřoval s nižším důchodem? Vezme si radši dříve. Česká správa sociálního zabezpečení, úřad, kde se žádá o důchody, zažívá už delší dobu návaly. Těch, kdo chtějí odejít do penze předčasně. Před oficiálním věkem odchodu do penze. Ten je nyní u mužů necelých 64 let a u bezdětných žen necelých 62 let. Pak klesá podle počtu vychovaných dětí.

Spojenec není vazal

Emmanuel Macron byl první francouzský prezident, který přijel na oficiální návštěvu Nizozemska po dlouhých třiadvaceti letech. V Nexus Institutu v Haagu se chystal rozjet další ze svých projevů o budoucnosti Evropy. Stačil jen pozdravit přítomné a už proti němu vyjeli dva demonstranti. Kvůli jeho zásahům do důchodů, kdy posunul penzijní věk ze současných 62 na 64 let a zrušil všechny speciální režimy s dřívějším odchodem pro desítky profesí. Anglicky hovořící Macron demonstrantům vystřihl přednášku o tom, co je to demokracie. Že ti, kdo jsou zvoleni jako on, vládnou.

Musíme odcházet do důchodu výrazně později, jinak skončíme jako vazalové bez suverenity

Kdo si na sebe neumí vydělat, utrácí víc, než bere, nedokáže se prosadit ve světové konkurenci, stává se vazalem jiných a ztrácí suverenitu. A to my nechceme, takže se sebou musíme něco udělat. Takhle se dál žít nedá. Tak se dá ve stručnosti shrnout vyznění patnácti minut televizního projevu, s nímž v pondělí večer v hlavním vysílacím čase vystoupil před Francouzi prezident Emmanuel Macron.

Konec éry levných peněz a jeho oběti

Byla to až absurdní doba. Trvala dlouho. Od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování. Přívlastek nejvyšší má současná inflace téměř ve všech západních zemích, kde se stabilita cen dlouhodobě považuje za jeden ze znaků jejich vyspělosti. Historicky rekordní zdražování je jak u nás (patříme k evropským zemím s nejvyšší inflací), tak ve Švýcarsku, které se naopak s růstem cen o 2,9 procenta řadí k nejméně inflačním ekonomikám. I tam se ale zdržuje na jejich poměry rekordně. Vrchol, jímž bylo v alpské zemi zdražení o 3,5 procenta loni v červnu, je nejvyšší inflace za posledních třicet let.

Prezidentská reality show má první finalisty

Prezident Petr Pavel má za sebou po zhruba měsíci ve funkci první rozhodnutí, výkon pravomoci, podle kterého ho můžeme hodnotit. Do Senátu posílá ke schválení své první tři nominanty na ústavní soudce. Obsazování konstitučního soudu je vedle jmenování členů Bankovní rady ČNB klíčovou prezidentskou pravomocí. Je tedy první příležitost hodnotit prezidenta podle činů.

Vláda chce přispět k rekordnímu zdražování

Vypadá to, že vláda Petra Fialy má talent navrhovat správné věci špatným stylem a v hodně špatnou chvíli. Veřejným prostorem létá čím dál víc testovacích balonků nápadů, jak chce kabinet zvyšovat daně. Je pozoruhodné, že stejně pestrá není nabídka nápadů, kde snižovat státní výdaje. Je to jedna z ukázek, jak jsme se stali nebezpečně dotačně-dávkařskou zemí. Jak se obrovská část společnosti zavěsila na státní penězovody a i tato nominálně středopravicová vláda se od těch penězovodů odmítá odřezávat.

Prezident vstoupí do debaty o důchodech

Vláda Petra Fialy slíbila, že po roce a půl ve Strakově akademii konečně zasáhne do neudržitelných státních financí. Stát chronicky utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat. Říká se tomu reformy, konsolidační balíčky, snižování deficitu. Fakticky jde ale o jediné: komu stát sebere peníze? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla diskutují předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Josef Bernard (STAN) a ekonomičtí poradci premiéra a prezidenta: Štěpán Křeček a David Marek.

Macron všech azimutů

Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.

Kupte to, než to zdraží a zakážou

Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.

Prudce padáme do dluhové pasti. Kdo to zaplatí?

Už skoro rutinně se dá začít psát, že schodek státního rozpočtu je nejvyšší v historii. A každý měsíc se ten propad zrychluje. Za první tři měsíce roku stát utratil o 166,2 miliardy korun víc, než dokázal vybrat na daních. Na výdaje státu chybí děsivých 41 procent příjmů. Stát jen za třetinu roku utratil 568,7 miliardy korun, ale na příjmech dokázal získat jen 402,5 miliardy. Zatímco výdaje stouply o děsivých 36,9 procenta, příjmy jen o 13 procent. Není to až tak překvapivé. Je to především dílo jedné z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit.

Andrej Babiš vyrazil ve stopách Vladimira Putina

Před rokem a dvěma týdny, necelý měsíc po útoku na Ukrajinu, vyrazil ruský prezident Vladimir Putina na obří show na podporu války na moskevský stadion Lužniky. Řádně se na to vystrojil. Do péřové bundy luxusní italské značky Loro Piana za 12 700 eur (v přepočtu zhruba 304 800 korun). Částku v té době odpovídající pětadvacetinásobku průměrného ruského platu. V tomto luxusním kousku stylově, jak je u něj poslední roky zvykem, nadával na zlý Západ. Ten Západ, který Loro Piana vyprodukoval.

Nemáme tady žádnou krizi

Málokdo z tuzemských finančníků v sobě spojuje lokální s globálním tak jako on. Gabriel Eichler se narodil v Bratislavě, ekonomii vystudoval na slavné Chicagské univerzitě. Byl výkonným ředitelem největší americké banky Bank of America v Paříži, Vídni a Frankfurtu a jejím hlavním ekonomem v San Franciscu. Na americkou burzu uváděl společnost AVG a v roli finančního ředitele na kapitálové trhy elektrárenskou společnost ČEZ. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak z kanceláře v Praze. Z někdejší pracovny stavebního podnikatele Václava M. Havla, otce prvního českého prezidenta.

Pozoruhodný outsourcing prezidentských pravomocí nové hlavy státu

Jednou z nejsilnějších prezidentských pravomocí je výběr ústavních soudců. Hlídačů ústavnosti, kteří do značné míry stojí nad politikou. Můžou ji výrazně ovlivnit. Dávají jí mantinely. V minulých letech už zrušili volby. Změnili volební systém nebo zbořili některé zásadní reformy. Teď jim v dohledné době s nejvyšší pravděpodobností přistane na stole ústavní žaloba a snížení valorizací penzí. Jsou to hlídači, nad nimiž už není žádný další hlídač. Proti jejich verdiktu není odvolání.

STAN žádá výrazné zvýšení daní z příjmů. Jde přímo proti slibům ODS a Spolu

Po téměř roce a čtvrt společného vládnutí čeká koaliční kabinet Petra Fialy první skutečně zásadní střet o obsah politiky. Ten nejcitlivější. O zásah do životní úrovně lidí. Stát dlouhodobě utrácí o stovky miliard korun víc, než dokáže vybrat na daních. Fialova vláda slíbila, že tu propast aspoň zmenší. A teď začíná ostrá debata, komu peníze sebrat. Technicky a mediálně se tomu může říkat konsolidační balíčky. Podstata je ale mnohem přímočařejší. Buď někdo z těch, kdo dostává peníze od státu na dotacích, platech nebo dávkách, bude brát méně.

Novější články Starší články