Pravice se štípla na Babišovi, musíme toho využít
Paralelně k vyjednávacímu dramatu mezi vládnoucím ANO a sociální demokracií, kde dohoda o účasti ve vládě čeká na výsledek vnitrostranického referenda v ČSSD, se odehrává jednání Babiše s komunisty.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Paralelně k vyjednávacímu dramatu mezi vládnoucím ANO a sociální demokracií, kde dohoda o účasti ve vládě čeká na výsledek vnitrostranického referenda v ČSSD, se odehrává jednání Babiše s komunisty.
Zdálo se, že už je hotová příští vládní koalice, k variantě ANO–ČSSD–KSČM také s výjimkou okamurovského týdne zhruba před měsícem všechno dlouhodobě směřovalo.
Dva různé verdikty našich soudů z posledních dní jsou smutnou ukázkou toho, jak to dopadá, když český soudce začne operovat vyšším, respektive veřejným zájmem. V prvním případu Krajský soud v Praze zprostil bývalého vysokého policistu ÚOOZ Jiřího Komárka obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jde tu o známý incident, kdy Komárek na vrcholu války o tzv. reorganizaci policie v létě 2016 veřejně obvinil policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálního úniku informací“.
Podle insiderů evropské politiky je konzervativní Polsko v Bruselu a v Berlíně považováno za nejproblémovější členský stát, problémovější než Orbánovo Maďarsko, které, byť se často ocitá na tapetě, není příliš velké. Zofia Romaszewská je poradkyně polského prezidenta a politika PiS Andrzeje Dudy, coby významná disidentka si však uchovává pověst člověka s nezávislým úsudkem.
Prezident Miloš Zeman se už před lety chlubil tím, že se v politice řídí judistickou zásadou: Využij energie svého protivníka. Pokud budeme považovat za jeho protivníky drtivou většinu českých médií a politiků, můžeme aplikaci té zásady sledovat na tzv. aféře novičok.
Oslavy dvoustých narozenin Karla Marxe vyvrcholily v sobotu velkou vzpomínkovou akcí v režii německé sociální demokracie (SPD).
Od spojeneckého útoku na cíle Asadova režimu v Sýrii uběhly tři týdny, ale debata o jeho zdůvodnění neustává. Množí se pochybnosti nad původní verzí o útoku chemickými zbraněmi, kterou do světa vyslala záchranářská organizace Syrská civilní obrana, takzvané bílé přilby. Po dobytí Dúmy se tito záchranáři nechali eskortovat do provincie Idlib, v níž vládne syrská filiálka al-Káidy. Do jaké míry se můžeme v Sýrii spolehnout na zprávy z terénu? Je normální, aby světová supervelmoc odůvodňovala svou vojenskou politiku tím, co její služby posbírají na sociálních sítích? Anebo je to dnes naopak nevyhnutelné?
Evropská komise podle Daily Telegraphu navrhne, aby byla část unijních dotací podmíněna věrností takzvaným demokratickým hodnotám.
Aby se k vyměknutí nepohodlných lidí šlo přes rodinné příslušníky, toho byly české země naposledy svědkem za normalizace.
Čtyři měsíce od prvního pokusu o získání důvěry ve sněmovně nemá premiér v demisi Andrej Babiš pořád ještě ani druhé jmenování, prezident Miloš Zeman ho pouze pověřil jednáním o vládě. Právník Jan Kysela už se nechal slyšet, že máme nakročeno k latentnímu ústavnímu puči. Kde se dnes ústavně vzato nalézáme? Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský upozorňuje, že jeho soud tu nemá k dispozici žádný precedentní nález. A že aby konstatoval právo, musel by ho o to nejprve někdo požádat.
V pondělí vypadal stav jednání o vládě následovně: deset křesel včetně premiéra pro ANO, pět křesel pro sociální demokraty.
Obvodní soud v Praze 2 včera Davidu Rathovi přiznal odškodné za pouta, v nichž ho kdysi vedli k soudu – jako „kravku na pastvu“.
Jaký je vnitřní svět orbánismu? Pro odpověď jsme se obrátili na Balázse Orbána, ředitele výzkumu v nejstarším maďarském think-tanku, Nadaci Századvég.
V posledních dnech a hodinách sledujeme dva různé děje, které je třeba vidět spojitě.
Andrej Babiš změnil během víkendu svůj názor na americko-britsko-francouzské údery v Sýrii, které přišly v noci z pátku na sobotu. Zatímco v sobotu ještě chválil útok slovem „nevyhnutelný“, v neděli už věděl, že „vojenský zásah nic neřeší“.
Server Lidovky.cz včera přinesl spekulaci o dalším působišti Adriany Krnáčové (ANO).
Věděli jste, že ve východním Německu se dalo do pohybu volné intelektuální hnutí, které se odvolává na Chartu 77? Po knize Benediktova cesta amerického konzervativce Roda Drehera, který se inspiruje Havlovou Mocí bezmocných a Bendovou Paralelní polis, je to v krátké době už podruhé, co se ke svobodomyslné tradici českého disentu hlásí konzervativci a politicky nekorektní pravice.
Čtenář snad promine, že text dávné písničky kapely Mňága a Žďorp je tu parafrázován u příležitosti něčeho tak vážného, jako je podezření na útok chemickými zbraněmi.
Kauza Skripal se stává den ode dne větším dada.
Po šokujícím zadržení katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta v Německu minulou neděli se v Katalánsku, nejbohatší provincii Španělského království, opět vyhrotila situace. Novinkou bylo, že tentokrát při demonstracích po násilí nesahala už jen policie, ale ojediněle i demonstranti.
O velikonoční sobotě sledovali diváci prvního kanálu německé ARD v hlavním vysílacím čase kriminálku z Prahy. Český divák se z ní může dozvědět něco o tom, jak nás Němci, vědomě i podvědomě, vnímají.
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka se vzdal poslaneckého mandátu a vrací se na Moravu. Jeho odchod má hluboký smysl: poté, co se loni konečně vymezil proti svému vládnímu konkurentovi Andreji Babišovi, nemůže dnes v takové koalici působit jako povolný pěšák. A protože jeho domovská ČSSD zjevně směřuje k podvolení, složit poslanecký mandát je čestné řešení.
Klíčovou bitvou, která ukáže, co si premiér Andrej Babiš může dovolit, je jeho tažení proti řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS, v jejíž kompetenci je trestně stíhat policisty, má účinnou páku na jednotlivé detektivy. Může je odstavit od případů nebo úplně vytlačit ze sboru.
Pět měsíců po volbách se konečně naplno jedná o sestavení řádné vlády mezi ANO a ČSSD.
Říká se tomu nacionalismus bohatých, vzniká zpravidla tak, když je centrum v chudší části státu, odčerpává z bohaté periferie výrazně víc, než do ní posléze pošle, a když centrum ještě navíc místo projevů vděčnosti dává bohatým najevo, že kulturně, civilizačně, historicky leží kdesi pod ním.
Jaký je vlastně vztah mezi našimi státními zástupci a Andrejem Babišem?
Stahují se nad evropským projektem opět mraky – anebo, protože v Itálii nelze brát nic úplně vážně, se vlastně nic nestalo?
Ústřední problém české demokracie není dnes ani Miloš Zeman, ani Tomio Okamura, ani poslanec Zdeněk Ondráček, ale Andrej Babiš.
Americký konzervativec Rod Dreher (51) přijel do Prahy podpořit české vydání své knihy Benediktova cesta. Týdeník Echo s ním hovořil o jeho motivech, proč tuto radikální knihu napsal.
Přesně rok po americkém vydání vychází péčí nakladatelství Hesperion i česky kniha, která v USA vyvolala širokou diskusi v konzervativních kruzích. Benediktova cesta (v originále: The Benedict Option), jejímž autorem je spisovatel a komentátor Rod Dreher, se svým názvem vztahuje nikoli k papeži Benediktu XVI., jehož pět let po jeho rezignaci tolik postrádají právě konzervativnější kruhy v katolické církvi, ale přímo ke svatému Benediktovi.