Je ofenziva proti plukovníku Murínovi v něčem oprávněná?

Sledujeme nepřátelské převzetí inspekce. Pachatelé jsou dva

Je ofenziva proti plukovníku Murínovi v něčem oprávněná?
Sledujeme nepřátelské převzetí inspekce. Pachatelé jsou dva

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Klíčovou bitvou, která ukáže, co si premiér Andrej Babiš může dovolit, je jeho tažení proti řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS, v jejíž kompetenci je trestně stíhat policisty, má účinnou páku na jednotlivé detektivy. Může je odstavit od případů nebo úplně vytlačit ze sboru. Ředitel GIBS Michal Murín před měsícem zveřejnil, že po něm premiér žádá, aby dobrovolně odešel, jinak prý bude „odejit“ se skandálem. Murín odmítl, načež Babiš minulý týden proti němu skutečně zahájil kázeňské řízení. Premiérovi dnes aktivně pomáhají špičky soustavy státních zástupců – Pavel Zeman, Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. Ti GIBS, zjednodušeně řečeno, vytýkají neodbornost a faktickou sabotáž jejich práce.

Opozice naopak v případu Murín vidí pokus Andreje Babiše oklikou přes inspekci zastrašit policii a zbavit se trestního stíhání sebe a svých příbuzných za podvodné čerpání dotace na Čapí hnízdo. Týdeník Echo měl uzávěrku v pondělí, den před mimořádnou schůzí sněmovny k tématu.

Je ofenziva proti plukovníku Murínovi v něčem oprávněná? Kde se potkaly zájmy premiéra a státních zástupců? Do Salonu Echa přišli diskutovat bývalá policejní ombudsmanka Blanka Besserová, Lukáš Trojan z Unie obhájců a Pavel Žáček, poslanec ODS a člen bezpečnostního výboru sněmovny.

Babiš bere za rukojmí všech těch 300 příslušníků GIBS a dehonestuje kolektivně jejich práci jenom proto, že se mu nelíbí ředitel a chce tam mít nějakého svého - Foto: Jan Zatorsky

Zval jsem do Salonu Týdeníku Echo i různé členy bezpečnostního výboru za ANO nebo SPD. Všichni odmítli, v uších mi nejvíc zní zdůvodnění jednoho poslance ANO: Mezi Babišem a Murínem je vztah nadřízený–podřízený, není o čem diskutovat. Je to skutečně tak?

Besserová: Samozřejmě to do určité míry pravda je, ředitel generální inspekce je podřízen premiérovi. Zodpovídá se mu. Že si nová vláda instaluje do funkcí své lidi, to se dělo vždycky a dít asi bude. Ani ODS nebyla jiná. V pořádku to není, ale je to běžné. Mně na tom víc vadí provedení, k čemuž se ještě určitě dostaneme.

Trojan: Podívejme se do zákona. V něm skutečně stojí, že ředitel je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády, ten že ho jmenuje a odvolává. Nicméně zákonodárce z velmi dobrého důvodu vepsal do zákona další podmínky: na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru. Kompetence premiéra je tedy dána, ale je významným způsobem limitovaná. To je naprosto specifická pojistka, jakou byste v takové podobě marně hledali v jiných zákonech. Dokonce i nejvyššího státního zástupce sice ministr spravedlnosti taky odvolává až se souhlasem vlády, ale nepotřebuje se přitom ohlížet na žádné poslance. Tyto limity dal zákonodárce do zákona právě proto, aby ředitel GIBS nebyl čistě v područí exekutivy.

Drží se premiér Babiš v daných mantinelech?

Žáček: On v první fázi tvrdil, že ho sám odvolat nechce. Současně Murína tlačil, aby odstoupil sám, čímž by se premiér vyhnul obtížné proceduře. Je to nátlak mimo zákon. A dokonce se to na jednání bezpečnostního výboru dostalo do roviny, kdy si Babiš bere za rukojmí všech těch 300 příslušníků GIBS a dehonestuje kolektivně jejich práci jenom proto, že se mu nelíbí ředitel a chce tam mít nějakého svého. Je to od premiéra absolutně nepřiměřené, a to ani nemluvím o medializaci některých neveřejných dokumentů (stížnost VSZ Olomouc na Murína z dubna 2017, kterou Babiš předčítal na výboru a posléze výtah z ní zveřejnily Lidové noviny z koncernu Agrofert – pozn. red.). Premiér jako špička exekutivy České republiky nemůže tímto způsobem atakovat žádnou státní instituci, to je mimo rámec všeho. GIBS možná má svoje mouchy, stejně jako je má každá státní instituce včetně vrchních státních zastupitelství, ale premiér nesmí mediálně znectít celou tu instituci od ředitele po posledního zaměstnance. Jeho postup má dopad na desetitisíce policistů, mezi nimiž inspekce působí. A samozřejmě si musíme uvědomit, že on sám je trestně stíhaný a zasahuje tím chtě nechtě do přediva vazeb mezi inspekcí a policisty, kteří šetří jeho.

Spíš asi chtě.

Žáček: Mě se novináři ptali, jestli je pravda, že Babišovi právníci dali podnět na GIBS proti detektivovi Nevtípilovi (Pavel Nevtípil z krajské kriminálky v Praze vyšetřuje Čapí hnízdo – pozn. red.). Třeba je to novinářská spekulace, každopádně premiér na tu otázku v bezpečnostním výboru neodpověděl.

Besserová: Babišovi se taky vytýká, že to všechno dělá coby premiér v demisi. Nejsem politička, na to bych obecně tak citlivá nebyla. Někdy vláda musí dělat úkony, které nesnesou odkladu. Fakt je, že tohle určitě není ten případ.

Nevytvořil tady precedent váš bývalý nadřízený Jan Kubice, když z pozice ministra vnitra odvolal policejního prezidenta Petra Lessyho?

Besserová: Takovou souvislost odmítám, protože vím, co tomu tehdy předcházelo. Pan Lessy prováděl nějaké věci, které by ministr jako člověk zodpovědný za policejního prezidenta neustál. Rozdíl je v tom, že Kubice a Lessy spolu jednali, Kubice mu rozhodně neříkal: Jestli teď neodejdete, udělám vám ostudu, že se budete divit.

Nicméně Lessyho uondal na zámince, kterou posléze soudy neuznaly. V tom může být podobnost s dneškem, kdy Babiš nechá zkoumat hospodaření inspekce, a ještě na Murína pro jistotu vytáhne nějaký delikt.

Žáček: Ale Lessymu tehdy soudci dali za pravdu jen v tom, že nemůže být souzen za stejnou věc, za kterou už dostal kázeňský trest. V tom ta paralela nesedí. Kde naopak já s paní Besserovou nesouhlasím, je představa, že je běžné, aby nová vláda takhle měnila vysoké úředníky. Oni mívají pětiletý mandát, ten dlouhý mandát má být právě součástí ochrany jejich nezávislosti.

Besserová: Když jsem říkala jako A, že v zásadě je běžné, pokud si nový premiér chce přivést nové lidi, to B jsou pro mě způsob provedení a okolnosti. Já jsem pod Janem Kubicem sloužila už na ÚOOZ a zažila jsem tam tlak ze strany tehdejšího ministra vnitra Langera. Bylo to naprosto šílené. Tím tlakem maximálně znejistíte lidi, kteří jsou pod ředitelem. No a Babiš dnes nejde jenom proti řediteli, že by mu vytýkal konkrétně to a to, ale jmenovitě i proti lidem z GIBS. V tom vidím ohromný problém.

Myslíte, že se proti GIBS dnes na veřejnosti vede očerňovací kampaň?

Besserová: Podívejte se do novin a na servery. Jak se najednou objeví článek o tom, že generální inspekce nasadila odposlechy u policistky samoživitelky, aby zjistila, jestli je opravdu samoživitelka, když je pořád s dětmi doma. A celý článek je podaný stylem, že si čtenář řekne: Tak aha, co inspekce za toho Murína dělá? Nasazuje štěnice do bytu chuděry holky. Ještě coby policejní ombudsmanka jsem se s tím případem trochu obeznámila, takže můžu říct, že tento článek je jednoznačná manipulace s veřejným míněním, aby si řeklo: Aha, tak ta GIBS místo aby dělala pořádné kauzy, dělá kraviny.

Jedna věc je, že Babiš proti Murínovi jde účelově. A jak na vás působí věcná podstata toho tažení? Není tak úplně pravda, že by se premiér svoje tažení vůbec nesnažil zdůvodnit. On se točí na podezření, že Murín svému náměstkovi prý neoprávněně prozradil, že GIBS šetří náměstka policejního prezidenta Laubeho (nikoli kvůli propojení se zločinem, ale kvůli tomu, že generál Laube vypracoval reorganizaci policie, za což ho VSZ Olomouc podezřívalo ze sabotáže; Laubeho šetřil inspektor olomouckého GIBS, který měl blíž k Ivu Ištvanovi než k Murínovi – pozn. red.).

Žáček: Celá ta slavná schůze bezpečnostního výboru měla být věnována objasnění postupu premiéra vůči GIBS. Chtěli jsme, aby se oba, Babiš i Murín, mohli vyjádřit. Ve víru bouřlivého průběhu schůze bohužel zaniklo, že tam pan Murín poprvé mimo půdu GIBS řekl svou verzi příběhu. On zdůrazňoval, že když byl s informací o stíhání Laubeho v nějakém prostředí mimo policii seznámen, řekl si: Jsem ve funkci příliš čerstvý. A šel se poradit se svým náměstkem a po dohodě s ním tu informaci předal státnímu zástupci. A ten pak, aniž o tom Murín měl ponětí, začal vyšetřovat i jeho.

Na vás celá věc působí jako navlečená záminka proti Murínovi?

Žáček: No, ta verze Murína, že o stíhání Laubeho se dozvěděl od nějakého Ládi na bigbítu, mi připadá trochu zvláštní. Na druhou stranu fakt je, že ředitel GIBS informaci, kterou se dozvěděl někde mimo službu, nahlásil do systému, což je věc, kterou udělat měl. Závěr státního zástupce zní, že tím mařil a zpožďoval vyšetřování. Nevím, jestli se na VSZ stejně intenzivně věnovali i informaci, o které se v jejich dopise Sobotkovi z loňského dubna píše taky, totiž že s informací o prošetřování Laubeho byl za dozorujícím státním zástupcem i jeden novinář z Mafry.

Besserová: Já jsem v policii zažila kauzy, o jejichž šetření neměl vědět třeba náměstek policejního prezidenta, takže se to řešilo mimo. Ale vždycky o šetření věděl buď přímo policejní prezident, nebo šéf konkrétního policejního útvaru. Nedovedu si představit, že by státní zástupce s náměstkem Kubiceho šetřil nějakou kauzu tak, aby o ní nesměl vědět Kubice. To jsou absolutně nepřijatelné postupy, které sem zatahují státní zástupci.

Tím jsme dospěli k druhému velkému tématu našeho povídání: Jaká je role státních zástupců v mocenské architektuře policie – GIBS – státní zástupci – soudy? Vyvyšují se nám státní zástupci nad policii, nad inspekci?

Besserová: Problémy mezi státními zástupci a policií byly vždycky. Jsou to dva různé světy. Já si ještě pamatuji, jaké měl policejní prezident blahé paměti Jiří Kolář třenice s nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou. Řešili to mezi sebou, opakovaně, pak to musel řešit taky premiér – tehdy Vladimír Špidla – a řešil to ovšem úplně jiným způsobem než dnes Babiš. Špidla Koláře nevydíral, že odejde s ostudou. Takový postup je totiž vydírání. Špidla se nepostavil na jednu stranu proti druhé, vystupoval jako mediátor. A když srovnám ty dva případy, není to úpadek jen na postu premiéra. I státní zástupci se dnes chovají mnohem hůř než tehdy. Mám z nich velmi špatný dojem.

Trojan: Pečlivě jsem si studoval dopis pana nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který poslal 12. března premiéru Babišovi a který byl pak postoupen jako podklad bezpečnostnímu výboru. Musím říct, že jsem z toho dopisu šokovaný. Takový dopis, kde budu vyčítat GIBS pochybení, bych jako advokát vyšetřovaných dokázal napsat taky. Ale mě by to nikdy nenapadlo, protože tohle přece nemůže být platforma pro polemiku s inspekcí. Státní zástupce to na rozdíl ode mě napadne, protože oni mají pocit, že GIBS je odpovědná jim. Že musí bezvýhradně plnit pokyny státních zastupitelství, a když je neplní, je namístě stěžovat si premiérovi. Ale tak přece systém není nastavený! Trestní řád je jasná procesní norma, u případů, u kterých tu Pavel Zeman brečí, že nefungují v rámci GIBS tak či onak, přece náš zákon zná způsob, jak je řešit. Třeba danou věc policistovi odejmout. Stává se běžně i u případů, které vyšetřuje normální policie, že policista nesouhlasí s pokynem státního zástupce, opakovaně ho odmítne respektovat, státní zástupce mu věc odejme a přikáže někomu jinému. Policisté, o příslušnících GIBS nemluvě, prostě nejsou vazaly státních zástupců, kteří budou mechanicky dělat to, co jim státní zástupce nadiktuje. Pokud by to tak mělo být, tak můžeme zrušit GIBS, policii, nechat všechno vyšetřovat státní zástupce. V dopise nejvyššího státního zástupce je celá řada manipulací s fakty, celý dopis považuji za účelovou skandalizaci generální inspekce.

Můžete nějakou konkrétní manipulaci uvést?

Trojan: Upřímně se bavím nad tím, když pan nejvyšší státní zástupce inspekci vyčítá závady obecného charakteru související s nedostatečnou činností GIBS při vyšetřování úniků. Jenže ze statistiky za rok 2017 vyplývá, že v rámci šetření úniků bylo celkem zdokumentováno 81 případů, což je o 68 případů více než v roce 2016. Trestní stíhání bylo zahájeno vůči 40 osobám, což je plus 32 osob oproti roku předchozímu. Tvrdá čísla nám napovídají přesný opak toho, nač si pan Zeman ve svém dopise stěžuje.

Proč myslíte, že to dělá?

Trojan: Myslím si, a je to moje spekulace, že státní zástupci mají problém s určitými konkrétními kauzami. Oni budou mít několik málo případů z těch několika set, které řeší GIBS. Budou to případy propírané na veřejnosti, nepochybně Beretta, Vidkun (dvě kauzy údajného úniku informací z trestních spisů do zločineckého, respektive lobbistického prostředí – pozn. red.), které se zřejmě nevyvíjejí úplně tak, jak by si státní zástupci představovali. Taky mě v tom dopise nejvyššího státního zástupce zaujaly stížnosti, že GIBS se brání, když je jí věc odňata, a že státním zástupcům nejsou poskytovány informace od zdrojů.

Besserová: To je taky absolutně nepřijatelné. To přece žádný operativec neudělá, aby prohodil svůj zdroj, ani v rámci policie, nejenom GIBS. Informátoři jsou zlato každého detektiva.

Trojan: A zaráží mě absolutní absence úvahy, že právě v těchto exponovaných kauzách by taky mohlo existovat podezření, že k úniku mohlo dojít ze soustavy státních zastupitelství. Ale pokud si tu úvahu jen připustíme, mění se zásadně optika. Protože v tom případě by si GIBS svoje zdroje chránit musela. Já netuším, jestli to tak je, nebo ne, a vůbec to nehodlám zkoumat, ale ta úvaha je každopádně relevantní. Přijde mi nespravedlivé a nehorázné, pokud zrovna státní zástupci tu úvahu GIBS vyčítají. Když optiku Pavla Zemana, který si vyhrazuje právo být podezíravý, použije GIBS, může to vypadat takhle: Naše šetření úniku informací míří ke státním zástupcům. Co když nám případ chtějí odejmout, aby nad šetřením získali kontrolu sami?

GIBS může vyšetřovat státní zástupce? Vždyť to nejsou příslušníci sboru.

Trojan: Jistě. Když budete stíhat dopraváka, který vzal úplatek, stíháte logicky i řidiče, který mu ho dal. A stejně tak když vyšetřujete únik informace, můžete vyšetřovat i novináře a stíhat i státního zástupce, který se na provalu podílel.

Besserová: A tak může nastat situace, kdy GIBS vyšetřuje konkrétního policistu, a najednou ty vazby směřují na vrchní státní zastupitelství. A GIBS začne rozpracovávat státního zástupce, jehož přímým nadřízeným je třeba Lenka Bradáčová nebo Ivo Ištvan.

Myslíte, že ten motiv může hrát roli i dnes v ofenzivě proti GIBS a Murínovi?

Besserová: Myslím si, že v tom nějaký takovýhle případ je. Před touto naší debatou jsem oprášila svoje kontakty a mluvila s několika lidmi z GIBS. A oni mi řekli, že si myslí, že právě to je ten důvod. Nevím konkrétně, že by to mělo být třeba VSZ v Praze, nicméně u vyšetřovaných policistů byly vazby na konkrétní státní zástupce. Tak to aspoň vnímají moji známí v GIBS – že se jim do šetření promítl nějaký státní zástupce a že to je msta.

Čili že se státní zástupci řídí heslem „Nejlepší obrana je útok“?

Besserová: Tak. Nemluvila jsem samozřejmě se všemi, nicméně získala jsem dojem, že lidé v inspekci hodně stojí za Murínem.

Trojan: Vy jste se ptal, jestli státní zástupci chtějí ovládnout trestní řízení. Když čtete ten dopis, to je úplně neuvěřitelné, co oni vedení GIBS vyčítají. Na jednom místě se píše, že náměstek ředitele Murína vůči činnosti VSZ opakovaně vznášel námitky. A že z jeho námitek byla zřejmá zatvrzelost. To je jako z padesátých let. A už úplně neuvěřitelná mi přijde pasáž, v níž Pavel Zeman píše, že vrcholem pak byla reakce náměstka, kterou se písemně obrátil na VSZ v Praze s tím, že se závěry dohledu VSZ nesouhlasí. Hotová urážka majestátu.

Žáček: Teď před pár dny v Lidových novinách, tedy novinách z koncernu, že, stála na konci článku o případu Murín taková douška, že GIBS by do budoucna mohla být součástí státních zastupitelství.

Co by se stalo, kdyby se jim společnými silami Murínovu GIBS podařilo vyřadit z provozu a udělat z ní chromou kachnu?

Besserová: GIBS nikdy nebude úplně chromá. Jen některé kauzy dělat bude, a některé ne. Viděla jsem mockrát, když z vnitra přicházely snahy nějakým způsobem policii řídit. Od toho je pak policejní prezident, aby se vůči ministrovi vnitra choval jako nárazník, aby případně bránil policii proti politikům. Politika se někdy může vyvinout v takovou chobotnici, která se různými způsoby, přes konkrétní policisty, přes náměstky, do policie snaží dostat. A když nebude GIBS řádně fungovat, tihle lidé ji budou v podstatě řídit. A současně je GIBS kontrola nad policií, žádná jiná není. Já jsem byla léta policajtka a my jsme samozřejmě inspekci neměli rádi, protože vyšetřuje trestné činy policistů. Jediný, koho se policajti obávali, byla vždycky inspekce. Vím, že kdo jde z policie na GIBS, toho bývalí kolegové považují za zrádce. Nicméně nefunkční GIBS znamená nefunkční policii, v čemž vidím maximální nebezpečí dnešní situace. Už vzpomenutý policejní ředitel Kolář říkal: Policie je lítá saň, kterou musíte držet ne na uzdě, ale na řetězech.

A myslíte si, že změnou v GIBSu se může podařit přímo dosáhnout na vyšetřování kauz kolem premiéra Babiše, že tato obava je reálná?

Besserová: To je reálné. Je to spekulace, panu premiérovi Babišovi do hlavy nevidím. Ale pokud se stane, že do funkce přijde díky novému premiérovi někdo, kdo bude mít páku na policisty, kteří toho premiéra stíhají nebo vyšetřují, snadno si domyslíte, jak to bude působit na psychiku nového ředitele.

Žáček: A pokud by byla GIBS vyřazena z provozu, bude tím pádem zranitelnější i policejní prezident, v tomto případě Tomáš Tuhý?

Besserová: No jistě, protože ani on si nebude jistý, jestli ho náhodou nebudou chtít za něco stíhat nebo rozpracovávat. Ale mě víc než špičky zajímají řadoví policajti. Když bude GIBS paralyzovaná a bude se dělat jen něco výběrově, budou se i policisté míň bát. 

Abychom to shrnuli: mezi kolika mlýnskými kameny dnes GIBS je?

Besserová: Z jedné strany GIBS čelí premiérovi a státním zástupcům, z druhé je policie. Inspektoři jsou v tom sami. Policie je možná i trochu ráda, protože kdyby se nestřílelo na pana Murína, bude se v této situaci střílet na policejního prezidenta Tuhého. Podle mě tahle parta Tuhému nemůže odpustit reorganizaci.

Je to, co dnes sledujeme, puč směrem do policie?

Besserová: Nevím, jestli puč, je to pokus premiéra ovládnout GIBS, aniž by si uvědomoval, co tím dlouhodobě způsobí policii.

Žáček: Je to Babišův způsob násilného převzetí další instituce. Násilné převzetí se naučil v byznysu. Od premiéra je ale vrcholná absurdita chovat se takhle vůči státnímu aparátu.

Besserová: Zdá se mi přitom, že on si tak úplně jistý není, jako by pošlapkával okolo. Protože jakmile se zahájí kázeňské řízení, ředitel podle zákona musí být postaven mimo službu, a třeba mu jeho právníci řekli, že jsou tu ještě soudy a že se může stát, že ty Murína vrátí do služby, takže budeme mít ředitele inspekce dva. Viz Petr Dohnal a jeho návrat do vězeňské služby.

Žáček: Na druhou stranu při mentalitě premiéra Babiše si neumím představit, že by to kárné řízení nedotáhl do konce, že když už poručí úředníkům Úřadu vlády zahájit šetření proti řediteli GIBS, že by 29. března, kdy má být Murín seznámen s výsledky, ti úředníci došli k výsledku, že panu Murínovi nedokázali nic a on musí zůstat ve funkci. Babiš určitě svůj válec nerozjel proto, aby neuspěl. Zažil jsem ho na bezpečnostním výboru, kde přes hlavu předsedy Kotena a poslanců, kteří protestovali, že toto platná procedura neumožňuje, udělal to, co udělat chtěl. Načetl neveřejné materiály, jen aby dehonestoval ředitele a celou GIBS.

Trojan: Je třeba si uvědomit, že dokud premiér pouze postaví ředitele mimo službu, z jeho pohledu to ještě nic neřeší. Nového ředitele v tu chvíli jmenovat nemůže, tím pádem nelze provádět žádné personální změny uvnitř inspekce, takže inspekci jen zablokuje. Kárným řízením si patrně buduje předpolí, aby pak ředitele odvolal. A pak se odvolá ředitel k soudu, soud může teoreticky pana Murína instalovat zpátky, a máme ředitele dva.

Jenže čas je zrovna pro Babiše cenná komodita. I rok dva, kdy bude GIBS řídit jeho člověk, jsou pro trestně stíhaného premiéra ohromně důležité.

Trojan: Ale představte si, že by soud předběžným opatřením zakázal premiérovi jmenovat nového ředitele GIBS. To se klidně může stát.

30. března 2018