Technologická společnost Apple přistoupila k odvážnému kroku – přenechala uživatelům výrazně větší kontrolu nad osobními daty. Ti se nově mohou sami rozhodnout, kterým aplikacím udělí souhlas ke sledování jejich aktivit v digitálním prostoru. Pro řadu mediálních a reklamních podniků jde ale o velkou ránu do jejich analytických činností – bez dat o uživatelských interakcí se jim bude hůře cílit inzertní obsah.
Na první pohled se to může zdát jako bizarní pozůstatek z éry Donalda Trumpa. V roce 2017 skupina uživatelů Twitteru zažalovala Trumpa za to, že je na svém účtu zablokoval. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že se jedná o prezidenta, tak byla porušena jejich práva na svobodu projevu. Soud nižší instance jim dal za pravdu a Trump se odvolal k Nejvyššímu soudu. Minulý týden se nejvyšší soudci odmítli sporem zabývat. Trump již není prezidentem, takže žaloba je bezpředmětná. Pozornost však na sebe upoutalo stanovisko soudce Clarence Thomase.
Sociální síť Facebook smazala video, na kterém Lara Trumpová dělala rozhovor se svým tchánem, bývalým prezidentem USA, Donaldem Trumpem. Trumpovy účty na sociálních sítích jsou blokovány od ledna 2021. Kromě jeho vlastních příspěvků, jsou ale blokovány i příspěvky, ve kterých Donald Trump vystupuje, píše například BBC. Snacha bývalého prezidenta Trumpa i její manžel, Trumpův syn Eric, později na svých sociálních sítích sdíleli e-maily, které obdrželi od Facebooku.
Australský parlament dnes schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo Facebook, aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat, uvedla agentura Reuters. Na základě nového zákona se Austrálie stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.
Americká společnost Facebook znovu umožní lidem v Austrálii sdílet a prohlížet zpravodajský obsah na své stejnojmenné sociální síti. Oznámila to v úterý australská vláda. Ta se s firmou dohodla na úpravě sporného zákona, podle kterého by měli provozovatelé internetových platforem platit australským zpravodajským společnostem za využívání jejich obsahu, uvedla agentura Reuters.
Facebook vyrazil do války s Austrálií. Australský antimonopolní úřad rok a půl vyšetřoval chování Googlu a Facebooku, podezříval je ze zneužití monopolního postavení na trhu s internetovou reklamou.
Nezávislá kontrolní komise, označovaná za „nejvyšší soud Facebooku“, došla k závěru, že celosvětová sociální síť neprávem odstranila čtyři z pěti příspěvků, které náhodně vybrala v rámci zkušebního posouzení. Skupina má dále například určit, zda Facebook měl dostatečné důvody pro zablokování účtu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informuje o tom server Politico.
Nejhorší jsou nezamýšlené důsledky. Těžko říct, jaký byl plán davu, který násilně vnikl do amerického Kapitolu. Rozhodně však nebylo v plánu, že jejich idol, prezident Spojených států Donald Trump, přijde o svůj nejefektivnější komunikační kanál a nadějná sociální síť, na které se čím dál více sdružovali, přijde o možnost, jak fungovat. Již se objevila srovnání s 11. zářím. Ta lehce pokulhávají, jelikož 11. září byl teroristický útok, který vedl k třem tisícům mrtvých a dvěma válkám.
Google, Apple a Amazon zdůvodňují své kroky tím, že Parler dostatečně nezakročil vůči výhrůžkám a dalšímu nežádoucímu obsahu na své síti. Potíž s tímto zdůvodněním je dvojí.
Sociální síť Parler, která odmítá cenzuru a je oblíbená mezi příznivci dosluhujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, je od dnešního rána nedostupná. Po tom, co Google a Apple znemožnil do mobilních telefonů stahovat aplikaci této sítě, jí zakázala provoz na svých serverech také společnost Amazon, která tím definitivně sebrala hlas asi 10 milionům uživatelům této sociální sítě. Podle výkonného ředitele sítě Parler jde o „koordinovaný útok technologických společností“, který má vyřadit konkurenci Twitteru, Facebooku a dalších gigantů, uvedl Matze na síti.
WhatsApp brzy donutí své uživatele, aby souhlasili s novými zásadami ochrany osobních údajů, jinak ztratí přístup k aplikaci. Souhlas s novými podmínkami bude však znamenat, že řada soukromých dat uživatele, včetně telefonního čísla, budou sdíleny se společností Facebook, která WhatsApp vlastní. Informoval o tom server The Independent. Všichni uživatelé musí s novými podmínkami souhlasit do 8. února 2021, jinak ztratí přístup ke svým zprávám a kontaktům.
To, co měsíc viselo ve vzduchu, se naplno rozjelo. Americká vláda, přesněji řečeno Federální obchodní komise (FTC), která hraje roli úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a spolu s ní 46 amerických států plus speciální teritoria District of Columbia (hlavní město Washington) a Guam rozjely koordinovaně antimonopolní žaloby na Facebook. Viní ho ze zneužití dominantního postavení na trhu a poškozování konkurence.
Začátek úpadku médií začal v roce 1995. Tehdy Craig Newmark, softwarový inženýr ze San Franciska, spustil e-mailovou službu, spočívající v tom, že lidé mohli svému okolí rozesílat informace o společenských událostech. K Newmarkovu překvapení čím dál víc lidí používalo službu k rozesílání pracovních inzerátů, protože to byl dobrý způsob, jak oslovit velké množství lidí najedou.
Úřady ve Spojených státech zažalovaly amerického provozovatele sociální sítě Facebook, kterého viní z porušování pravidel hospodářské soutěže. Federální obchodní komise (FTC) uvedla, že bude v rámci žaloby usilovat o soudní opatření, které by mohlo zahrnovat požadavek, aby Facebook prodal aplikace Instagram a WhatsApp, informovala agentura Reuters. Společnost Marka Zuckerberga označila žalobu za „historický revizionismus“ s tím, že účelem antimonopolních zákonů není trestat úspěšné společnosti.
Mezinárodní federace střeleckého sportu (ISSF) má od středy zrušenou stránku na sociální síti facebook.
Ve středu se Facebook a hlavně Twitter dopustily masivní cenzury, když odmítaly nechat cirkulovat zprávu, která byla nepříjemná pro Joea Bidena. Technologické giganty opravdu nejsou jen neutrálními zprostředkovateli zpráv.
Sociální síť Facebook odstranila příspěvek z oficiálního účtu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli porušení pravidel namířených proti dezinformacím o covidu-19.
Společnost Facebook přikročí k rozhodným a mimořádným opatřením, jimiž omezí sdělování obsahu na své platformě, pokud nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech vyústí v chaos nebo násilné občanské nepokoje. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl Nick Clegg, který ve firmě odpovídá za komunikaci a globální záležitosti. Volby jsou plánovány na 3. listopadu.
Facebook prezidentu USA Donaldu Trumpovi smazal z profilu krátké video, na kterém poukazoval na to,, že děti jsou vůči nákaze koronavirem „téměř imunní“. Twitter kvůli stejnému videu zase pozastavil účet jeho kampaně, dokud nebude video odstraněno. Píše o tom server BBC. To, že děti nákaze koronavirem odolávají lépe než dospělí, přitom naznačují výsledky řady studií, například v Česku se k podobnému názoru přiklání i epidemiolog Rastislav Maďar.
Za Atlantikem začala válka mezi obřími konglomeráty.
Po vlně protirasistických protestů v Americe a Británii si mnoho lidí klade otázku, do jaké míry byly násilnosti a rabování při demonstracích vypovídající pro celé hnutí Black Lives Matter. Avšak videa se záběry chaosu a naprostého bezvládí v centrech měst nejenže se neobjevovala ve velkých televizích (kde už by je asi nikdo nečekal), ale i ze sociálních sítí postupně mizela. Kdosi je mazal.
Koaliční rada se ve středu shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně.
Z téměř čtyřiceti na webu uváděných pracovníků a spolupracovníků Demagoga.cz tvoří tři čtvrtiny studenti, zpravidla humanitních oborů.
Policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání poslankyně SPD z Karlovarského kraje Karly Maříkové k trestnímu stíhání kvůli jejím výrokům o migrantech, které zveřejnila na facebooku. Žádost ve čtvrtek dorazila sněmovnímu mandátovému a imunitnímu výboru, který se kvůli tomu sejde v úterý 10. března, řekl jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM). O žádosti poté rozhoduje celá Sněmovna.
Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook.
Na lince Washington–Paříž se právě rozjíždí první fronta velkého daňového střetu příštích let. Dřív nebo později musel přijít. Dlouhé roky už doutnal pod povrchem. Byl součástí globálního virtuálního kapitalismu posledního desetiletí. Ostře nasvítil, jak je byznys a obchod čím dál víc globální. Ale daně, které jsou vedle monopolu na násilí hlavní rolí a funkcí státu, zůstávají lokální. Události posledních týdnů ukazují, že ještě dlouho zůstanou.
Spojené státy varují, že kvůli takzvané digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Hospodářským novinám to sdělil americký vládní zdroj.
Na sociálních sítích se šíří a mají tam ohlas dezinformace, které mohou ohrožovat demokracii. Existuje sice svoboda projevu, ale neměla by se vztahovat na takové ideje, jejichž naplnění by prakticky znamenalo diskriminaci a vůbec plošný postih nějakých skupin lidí. Demokracie nemůže tolerovat nenávist, která se často opírá o vylhané argumenty, musí proti nim zakročit.
Velmi naivně se tady chovají především opoziční Piráti, kteří stále volají po celoevropském řešení. Při své digitální gramotnosti jistě vědí, že je nemožné.
Zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, dnes schválila vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit během příštího roku. Musí ho ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
