Je pondělí 28. ledna a v subkomisi Sněmovny delegátů, nižší komoře parlamentu amerického státu Virginie, právě probíhá nezáživné zasedání, jemuž předsedá republikán Todd Gilbert. Novináři z regionálního tisku si nudou okusují propisky, je to příšerná rutina, demokratka Kathy Tranová předkládá návrh, který by posílil ochranu motýlů. Přesto bude jí a Gilberta už večer plný internet – a s hmyzem to nebude mít nic společného.
Poslanci mají možnost zasáhnout do fungování veřejnoprávní České televize. Ta má být přitom zcela nezávislá. Sněmovna bude ve čtvrtek schvalovat čtyři výroční zprávy o hospodaření a činnosti ČT, které se nakupily za roky 2016 a 2017. Projednávání zpráv je důležité proto, že poslancům dává možnost odvolat celou Radu ČT. Stačí zprávu dvakrát po sobě neschválit, alternativou je neschválení dvou zpráv najednou. K tématu se dá očekávat bouřlivá diskuze poslanců, protože ve sněmovně nikdy nesedělo tolik odpůrců veřejnoprávní ČT jako nyní.
Zářící Jaroslav Faltýnek běží z jednacího sálu sněmovny, drží se telefonu a kamarádsky mává na známé v předsálí. Právě se mu podařilo vyhrát bitvu o insolvenční zákon a prokázat, kdo je v českém parlamentu skutečným lídrem. Euforie předsedy klubu ANO, který prokázal své schopnosti, však je v pochmurné atmosféře výjimkou. Protaženými tvářemi a cynickými vtipy dávají nespokojenost najevo poslanci poražených stran, ovšem sám premiér Andrej Babiš se jenom prosmykne okolo zdi, aby ho náhodou někdo neoslovil.
Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom v sobotu časně ráno v Berlíně usnesla takzvaná uhelná komise. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.
Těsná většina Němců by si přála omezení rychlosti na německých dálnicích. Pro limit 130 kilometrů v hodině se v průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD vyslovilo 51 procent dotázaných, proti jich bylo 47 procent. O možnosti omezit rychlost na dálnicích se ve spolkové republice v posledních dnech znovu diskutuje. Důvodem je návrh jedné z vládních pracovních skupin, podle níž by takový krok vedl k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dodržení klimatických cílů.
Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM pokračuje v naplňování levicové politiky. Ačkoli se premiér Andrej Babiš (ANO) při vstupu do politiky tvářil jako zástupce pravicových voličů, jeho vláda včera přehlasovala veto Senátu a prosadila další ránu podnikatelům. Zrušila karenční dobu a zavedla proplácení prvních tří dnů nemocenské zaměstnavateli. Bojovala o to ČSSD, která zrušením karenční doby podmínila svou účast ve vládě. Proti hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a STAN. Zrušení karenční doby bude firmy stát pět miliard korun, upozornil Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.
Téměř tři roky čekají statisíce dlužníků na oddlužovací změnu zákona označovanou některými poslanci jako novelu desetiletí. Od úprav si poslanci v dolní komoře parlamentu slibují, že lidem od dluhové pasti pomůže k snadnějšímu vyhlášení bankrotu. Podle kritiků však novinky přinesou pro dlužníky přísnější podmínky. Senát proto poslancům předlohu vrátil s vlastními úpravami, které odborníci podporují. Záležet tak bude na hlasech vlády Andreje Babiše, ze kterého vycházejí různé pohledy na oddlužovací zákon.
Milan Sedláček, který na začátku 90. let přešel z brněnských divadel do diplomacie, byl v březnu 2011 obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Vrátil se z Thajska, kde byl pár měsíců velvyslancem, a začal mu nový život. Kariérní degradace, několik desítek soudních stání, během nichž byl šestkrát prohlášen za nevinného, načež následovalo pět odvolání státního zástupce. Jedenáct let nekonečné kauzy, která byla nejspíš úplně o ničem.
Prioritou pro vládu Andreje Babiše je odblokování stavebního řízení, které v současné době dosahuje délky 246 dní. Česká republika je tak pomalejší než Ukrajině či Maďarsko. Nové podmínky má přinést změna stavebního zákona, kterou chystá ministerstvo pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Babiš plánuje, že změna zákona by se měla stihnout do tří let. Nejsilnější opoziční strana ODS přišla se svou novelou, která počítá s tím, že pokud se úřad nevyjádří ve lhůtě třiceti dnů, bude se automaticky brát jako souhlas.
Další administrativní povinnost čeká od nového roku české lékaře – bez výjimky budou muset začít používat e-recept. Novinku platnou od ledna 2018 používala velká část lékařů už od začátku roku, 5 až 15 procent všech receptů je však nadále vydáváno pouze v papírové podobě. Od ledna bude lékařům v případě nevyužití systému hrozit až dvoumilionová pokuta. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však obavy mírní - případné nedostatky budou podle něj řešeny nejprve domluvou, snížit se má i maximální výše pokut.
Změnu pohlaví by mohlo být v budoucnu možné uskutečnit prohlášením na úřadě bez nutnosti chirurgických zákroků. Předlohou připravovanou ministerstvem spravedlnosti se tento týden zabývali i poslanci – členům petičního výboru povolení možnosti úředních změn doporučila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ministerstvo navíc navrhuje, aby se k takové změně mohly rozhodnout i děti od 12 let.
Mohou spolu dvě ženy či dva muži uzavřít manželství? Názory poslanců jsou i před dalším kolem poslaneckého projednávání odlišné – mnohdy i v rámci poslaneckých klubů. V těch jsou většinou zastoupeni jak zastánci práva na sňatek bez ohledu na pohlaví, tak ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Podle průzkumu pro televizi Prima se ale v mnohých případech strany v názoru na manželství rozcházejí se svými voliči – ti institut manželství chtějí většinově ponechat pouze pro svazek muže a ženy.
Jak se zrodil globální pakt OSN o migraci? Kdo ho psal, úředníci, nebo politici? Čím je důležitý? Bude závazný i pro Českou republiku? V Salonu Týdeníku Echo hledali odpovědi právník Pavel Hasenkopf, Jan Schroth z pražské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a poslanec ODS Marek Benda. (Proti Bendovi měl původně usednout i poslanec Pirátské strany, než na poslední chvíli zjistil, že vlastně má být na Islandu.)
Premiér Andrej Babiš a politici hnutí ANO bagatelizují zprávu právní služby Evropské komise, která o víkendu unikla do médií, a opakují, že premiér vyhověl českému zákonu o střetu zájmů. Uniklá zpráva přitom vychází z možného porušení evropské legislativy, která platí od srpna letošního roku. Podle unijních právníků může být Babiš ve střetu zájmů kvůli dotacím pro Agrofert, protože jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování o využívání fondů z evropského rozpočtu.
Projekt e-neschopenky v současné podobě je otřesný, tvrdí praktičtí lékaři. Celkovou reformu elektronizace poslanci odložili na rok 2020, lékaře ale s největší pravděpodobností od poloviny příštího roku čeká její první etapa. Ta je podle lékařů nejhorším možným řešením – nově totiž budou muset uchovávat všechny údaje jak elektronicky, tak i ve stávající papírové podobě. Projekt e-neschopenky měl přinést mimo jiné zjednodušení celého procesu vydávání potvrzení. Nová varianta je však podle lékařů nejhorší možná.
Švýcaři v neděli v referendu odmítli návrh, aby švýcarská ústava byla nadřazena mezinárodním smlouvám. Proti iniciativě označované "Švýcarské právo, nikoli zahraniční soudci" hlasovalo téměř 66 procent voličů, oznámila švýcarská vláda. Opačný výsledek hlasování by podle kritiků těžce poškodil postavení země ve světě i švýcarskou ekonomiku. Návrh, který měl podporu nacionalistické Švýcarské lidové strany (SVP), vyzýval, aby byl do ústavy přidán článek, podle něhož by měl základní zákon země přednost před mezinárodními dohodami.
Většina evropských zemí, včetně ČR, má „zastaralé“ zákony a stále nepovažuje pohlavní styk bez souhlasu obou partnerů za znásilnění. V předvečer Mezinárodního dne proti násilí na ženách to uvedla světová organizace pro lidská práva Amnesty International (AI). Podle AI špatné zákony a nebezpečná politika svalování viny na oběti přispívá k přetrvávání beztrestnosti viníků.
Poslanecké návrhy na uzákonění manželství jako svazku muže a ženy i na uzákonění možnosti manželství pro stejnopohlavní páry budou čelit ve sněmovně snahám o zamítnutí už v prvním čtení. Dolní komora obě předlohy projednává společně, ve středu poslanci úvodní kolo debaty nedokončili. Nynější řádná schůze Sněmovny skončila, diskuse bude pokračovat nejdříve na prosincové schůzi. Návrh zákona jako jedna z nejviditelnějších příznivkyní podporovala i bývalá ministryně Karla Šlechtová.
Veřejnou debatu v těchto dnech ovládají dvě mezinárodní smlouvy, jedna z dílny OSN a druhá od Rady Evropy. Dva dokumenty, pakt o migraci a Istanbulská úmluva, se staly horkým bramborem pro vládu, kterou táhne ideologicky bezbarvý projekt ANO. Nedostatek vlastního přesvědčení na druhou stranu vytváří velký manévrovací prostor a možnost pružně se přizpůsobit náladám ve společnosti. Ty jsou v případě migračního paktu negativní, u Istanbulu to tak jednoznačné není.
V naší civilizaci byly dosud některé konstanty. Například manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy, pohlaví zná příroda jen dvě. Děti se rodí s pohlavím, které by se nemělo měnit, a když už, tak v dospělosti, po zralém uvážení a chirurgickém zákroku. Tento rok je ale v České republice ve znamení zákonných předloh, které mají v úhrnu nakročeno k antropologické revoluci. Hodně pro to udělala minulá Sobotkova vláda a především první Babišova vláda bez důvěry. Děje se to vcelku potichu, byť občas nějaká vypjatá reakce rozčísne hladinu.
Trestný čin pomluvy i přes snahu některých zákonodárců zůstane zřejmě zachován. Proti jsou jak advokáti, tak i podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka sama společnost. Trestný čin pomluvy navíc není v ostatních evropských zemích ojedinělou záležistostí. Na sousedním Slovensku hrozí dokonce až osm let vězení. Zda je potřeba mít trestný čin pomluvy, přinesl do širší diskuze sociálnědemokratický poslanec Jan Chvojka. Uvedl, že předloží návrh, který by tento trestný čin zrušil.
Před deseti lety, když se registrovalo partnerství osob stejného pohlaví, bylo od kritiků slyšet, že se otevírá Pandořina skříňka (Overtonovo okno), z níž brzy vyskočí nárok na homosexuální manželství a pak i na adopci dětí. Měli pravdu. Některé věci nelze dělat jen na polovic. Některé věci je nutné dotáhnout do konce. Homosexuálové nejsou polovičními lidmi. Pochopitelně nejsou ani dvojnásobnými lidmi.
Zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti může zavést mezi advokáty zmatek. Návrh, který za dva týdny dostanou senátoři do lavic, počítá s tím, že se možné maření spravedlnosti bude týkat věcných a listinných důkazů. „Kdybysme se v praxi řídili formálně textem, tak odpovědným za předložené a nepravdivé důkazy je advokát. Klientům tak budeme muset říci, vážený pane, nejsou to náhodou padělané důkazy?,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček je mezi zástupci své strany ve sněmovně mediální hvězda. Bývalý příslušník pohotovostního pluku SNB začátkem roku vyprovokoval vlnu oprávněných protestů, když byl zvolen do čela parlamentní komise pro dohled nad GIBS. Rád si vyjede na Krym, kde pózuje s ruskými vojáky, případně mezi separatisty na Donbas, a vůbec nevynechá příležitost projevit loajalitu vůči ruské moci. Letos v říjnu se stal nositelem medaile Českého svazu bojovníků za svobodu, čímž byla v největší možné míře zvýrazněna pofiderní povaha té organizace, zvláště pak jejího současného vedení v čele s Jindřichem Vodičkou.
Katolický kněz a bývalý ministr školství Petr Piťha dokázal svým kázáním 28. září v Chrámu svatého Víta obrátit pozornost k něčemu na první pohled tak nezáživnému, jako je ratifikace Istanbulské úmluvy. Ta je namířena proti něčemu tak obecně zavrženíhodnému, jako je násilí na ženách. Piťha v souladu se starším stanoviskem České biskupské konference Istanbulskou úmluvu vidí jako součást ofenzivy proti tradiční rodině.
O osudu zvířat v cirkusech rozhodne expertní skupina ministerstva zemědělství. Ta posoudí podmínky chystaného zákazu pro drezuru zvířat. Dříve ministerstvo zastávalo postoj, že je pro úplný zákaz vystupování. Ve skupině zasednou zástupci ministerstva zemědělství, životního prostředí, Ústřední komise pro ochranu zvířat, Státní veterinární správy či vybraných chovatelských svazů.
Opoziční ODS chce do vládního daňového balíčku, který Sněmovna v úterý propustila do dalšího kola projednávání, vložit své daňové návrhy. Bude chtít například zrušit takzvanou superhrubou mzdu nebo tři sazby daně z přidané hodnoty. Při prvním čtení daňového balíčku to na plénu oznámil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však poukazovala na rozpočtové dopady, které by to přineslo.
Prahu zaplavily zčistajasna a možná o to větším předmětem dohadů jsou. Málokdo totiž ví, co s nimi. Elektrické koloběžky americké společnosti Lime zákon vnímá stejně jako jízdní kola, přesto na nich lidé jezdí po chodnících a zaparkované je nechávají klidně uprostřed náměstí. Za takové chování by přitom mohli dostat několikatisícovou pokutu, strážníci však přestupky toho typu samostatně neevidují a ani samotní uživatelé o zákazech většinou nevědí.
Jak moc přispívají aktivisté šikanózními žalobami k neschopnosti stavět? Jaké překážky jim v tom chce ministr dopravy postavit?
